PML View

ln94207_89

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln94207_89.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_89.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_89.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_89.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_89.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln94207_89.treex.gz

s-1 Slovo v úzkosti a naději

s-2 Jaroslava Hájková

s-3 V Brně se 24. srpna konala skromná oslava sedmdesátin Antonína Kratochvila, donedávna ostře sledovaného nepřítele komunistického režimu.

s-4 Brněnští přátelé jubilanta se postarali o vydání sborníku Slovo v úzkosti a naději, v němž se několik bohemistů, filozofů a publicistů domácích i zahraničních přihlásilo ke Kratochvilově duchovní orientaci.

s-5 Po čtyřech letech, kdy máme možnost se otevřeně seznamovat s exilovou kulturou, se dá víc než tušit, že její představitelé netvoří jednolitý proud a že se tato kultura diferencuje nejen co do místa svého působení, ale i co do času, v němž hrají roli dva mezníky: únor a srpen.

s-6 Antonín Kratochvil, dnes dvojnásobný doktor filozofie a docent české literatury na Masarykově univerzitě v Brně, patří k poúnorové emigraci.

s-7 Znamená to jasnou řečí zvláště toto: nikdy se k doktríně komunismu nehlásil, vždycky proti ní všemi duchovními prostředky bojoval.

s-8 Po komunistickém puči zůstával proto ve vlasti do vyčerpání všech možností ilegálního boje.

s-9 Utekl do zahraničí s bratrem Josefem až v lednu roku 1952, kdy byl už ohrožen, jako jeho spolužák a přítel Zdeněk Rotrekl, případným trestem smrti.

s-10 Narodil se 31. srpna 1924 v Brně v rodině novotomistického filozofa Josefa Kratochvila.

s-11 Po absolvování gymnázia poslední válečný rok se zapsal na Masarykovu univerzitu na obory čeština a dějepis.

s-12 Ze studia se však dlouho netěšil, protože v květnu roku 1948 byl bez upozornění vyloučen tzv. Akčním výborem ze všech československých vysokých škol, pravděpodobně za své studentské a publicistické demokratické aktivity.

s-13 Pro nové ideology vysokého učení také nebyla zásadně přijatelná Kratochvilova křesťanská orientace.

s-14 Jediným východiskem byl po dvouletém redaktorském působení v Lidové obrodě exil.

s-15 Mnichov se stal Kratochvilovi - a nejen jemu - novým domovem umožňujícím pokračovat ve svém duchovním určení.

s-16 Existence mimo domov snad jenom poněkud změnila obsah, případně žánry jeho budoucích prací - všechno obětoval kontaktu s domácí českou kulturou;

s-17 působení v exilových rozhlasových stanicích Svobodná Evropa a Hlas Ameriky mu tento kontakt umožňovalo nejen fakticky předáváním informací, ale i emocionálně.

s-18 Celoživotní zaměření Antonína Kratochvila nebylo a nemohlo tedy být jen ryze vědecké.

s-19 To je fakt, který nerespektují někteří recenzenti jeho knih, vydávaných u nás v polistopadovém období (třídílný soubor dokumentů o stalinské justici Žaluji, Dolmen, 1990;

s-20 Via Dolorosa, Brno 1990;

s-21 Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy, I. a II. díl, Brno 1993 a 1994).

s-22 Je jistě nezbytné upozorňovat na faktické chyby, ale je malodušné ztrácet za drobnými lapsy kontury velkého člověka.

s-23 Předpojatost (nebo snad obavy ze sebepoznání?) starších generací snad dnes A. Kratochvilovi poněkud zmírňuje vřelý zájem mladých bohemistů navštěvujících jeho přednášky na plzeňské a brněnské fakultě.

s-24 Trojjazyčný sborník k 70. výročí narození Antonína Kratochvila Slovo v úzkosti a naději obsahuje kromě odborných příspěvků řadu vzpomínkových črt a podrobný životopisný i bibliografický materiál;

s-25 hlavními pořadateli jsou básník Zdeněk Rotrekl, filozof Karel Mácha a redaktor Jaromír Kubíček.

s-26 Vydaly jej společně Masarykova univerzita a Moravská zemská knihovna.

s-27 *** Čas mne časuje, jak zamane si, na ciferníku, který drží přísný anděl.

s-28 Z básně Ivana Jelínka věnované Antonínu Kratochvilovi

dependency tree • text view