PML View

ln94207_85

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/ln94207_85.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/ln94207_85.treex.gz

s-1 Nebezpečné povolání: spisovatel a diplomat

s-2 Naslouchání Abelu Possovi

s-3 Pavel Šrut

s-4 Bylo krásné brzké odpoledne.

s-5 Lehounce pršelo.

s-6 Na zápraží rezidence argentinského velvyslanectví důstojně vyšly dvě kočky, také krásné.

s-7 Kocourovi jsem dal jméno Lobkowicz a kočce říkáme Lady Hamiltonová, řekl pan velvyslanec a pozval nás dál.

s-8 Místo přijímacího salonu si moje spolužačka zvolila terasu s výhledem na moknoucí zahradu.

s-9 Bylo to od Blanky Stárkové rozumné.

s-10 Úvahy, myšlenky, obraznost a temperament diplomata a spisovatele pana Abela Posse potřebují prostor.

s-11 A můžeme tu kouřit.

s-12 Blanka Stárková je překladatelka a (skvěle) přetlumočila do češtiny knihu Psi z ráje, jeden ze tří ve světě známých a ceněných románů našeho hostitele.

s-13 Ostatně chystá se přeložit i Daimóna, další román z cyklu, jemuž ve Španělsku říkají trilogie objevení Ameriky.

s-14 Pan Abel Posse (narozen 1936 v Cordóbě) si vybral dráhu diplomata.

s-15 Po Paříži, Bonnu a Moskvě je od podzimu roku 1990 velvyslancem své země v Praze.

s-16 Abel Posse je spisovatel.

s-17 Významný představitel latinoamerické prózy či přesněji její evropštější odnože, reprezentované jmény J. L. Borges, Ernesto Sábato, Julio Cortázar - a Abel Posse.

s-18 Přišli jsme si pro rozhovor za spisovatelem.

s-19 Ptali jsem se.

s-20 Ale naše otázky byly jako svodidla pro řidiče, který po své silnici jezdí i potmě;

s-21 bezpečně, přesně, bez diplomatických kliček - a bez potřeby imunity.

s-22 Proto jsem zde svodidla otázek vynechal.

s-23 Zůstala jen trasa našeho povídání a naslouchání.

s-24 Tady je...

s-25 O Praze

s-26 Praha je město hodné obdivu.

s-27 Vždy jsem žil z nostalgie zpětné vzpomínky na města, v nichž jsem delší dobu pobýval, na Moskvu, Limu, Paříž, Benátky - a vím jistě, že Praha mě poznamená.

s-28 Je jako Benátky uměleckým dílem sama o sobě, ne tím, co uchovávají její muzea.

s-29 Skutečnost, že se mohu jako vyslanec své země stát svědkem její dnešní historické proměny, považuji za privilegium, za šťastnou trefu, a vím, že Prahu budu už vždycky znovu v sobě potkávat...

s-30 O barrandovské rezidenci

s-31 Ten dům postavil strýček pana prezidenta Havla, muž, který stvořil československou kinematografii.

s-32 Každý film dokončený v Ateliérech Barrandov se slavil právě v téhle vile.

s-33 A byly to vskutku zářivé roky - a hvězdný čas takových hereček jako Adina Mandlová a Lída Baarová.

s-34 Adina Mandlová tu bydlela, tamhle v tom bazénku se koupala...

s-35 Myslím, že obě se těšily z oprávněné slávy a musela to být i veselá děvčata.

s-36 Tento dům zažil kus zajímavé historie a volný umělecký duch tu stále pobývá.

s-37 Jsem si jist, že Franz Kafka by tady nenapsal ani řádku...

s-38 Po roce 1948 došlo ke konfiskaci a od padesátých let je vila rezidencí argentinského velvyslanectví.

s-39 Prohlašuji, že o původní Havlův nábytek a zařízení pečujeme s uznáním a láskou.

s-40 Nyní se nemovitost vrátila do rukou pana prezidenta Havla - a ten by naštěstí velkoryse přehlédl, i kdybych tu náhodou něco rozbil...

s-41 O nepatrných věcech

s-42 Argentinu mi v tomto domě připomíná pár kousků nábytku, všechny obrazy a fotografie na stěnách a především moje knihy.

s-43 Vždycky cestuji světem s nákladem asi čtyř a půl tisíce knih.

s-44 Je to má jediná existenční vazba, protože jinak vedu cikánský život.

s-45 Z jedné diplomatické štace na druhou mě provázejí mé knihy, psací stůl a na dně jeho zásuvky červená pastelka, knoflík od košile, kterou jsem snad ani nikdy nenosil, jakési telefonní číslo z Moskvy roku 1967 ... roz.

s-46 To vytváří kontinuitu člověka, tyhle nepatrné věci.

s-47 O husím brku

s-48 Mám dva starobylé word-processory.

s-49 Jeden z roku 1917 a druhý z roku 1919.

s-50 Vlastnoručně jsem si je natřel jasnými, tropickými barvami.

s-51 Ale na psacím stroji píšu jen některé články.

s-52 Své romány píšu rukou, jen výjimečně něco naťukám rovnou do stroje.

s-53 Psát beletrii na počítači mi připadá velice zrádné.

s-54 Počítač má enormní schopnost chrlit papír.

s-55 Rychlost literatury je něco jiného než rychlost stroje.

s-56 Pro psaní poezie je ideální husí brk.

s-57 Husí brk a poezie mají stejnou rychlost.

s-58 Básník, který píše verše na počítači, překračuje podle mne povolenou rychlost husího brku.

s-59 Ovšemže je práce s word-processorem pohodlnější, účelnější.

s-60 Ale literární proces vyžaduje určitou pomalost...

s-61 O poezii

s-62 Velice si vážím poezie.

s-63 Poezie uchovává intimní vědomí světa.

s-64 Je v ní velká síla pravdy, protože působí jako protisíla - stále přežívá v ničivých orgiích masmédií, zvláště televize.

s-65 Síla poezie spočívá v tom, že ví, co je život, že uchovává legitimní vědomí života.

s-66 Stále je nejjistějším dokladem a zprávou o životě, o lásce, o smrti, o víře a touze, o metafyzickém strachu, o složitosti lidské existence.

s-67 Pro mne poezie nepřestává být, čím kdysi byla - nejvyšší vědou.

s-68 A navíc je i nejskvělejší laboratoří jazyka.

s-69 Z ní pak čerpají výrazové prostředky další literární žánry - a například próza takového Hermanna Brocha nebo Jorge Luise Borgese dosahuje stejných vrcholů jako nejvyšší poezie.

s-70 Mám-li mluvit o sobě, i já jsem se snažil ve svých třech románech stvořit básnický jazyk, abych objevil nový prostor, jiný, než je pouhé vyprávění nebo tlumočení historického textu.

s-71 Snažil jsem se odhalit poetickou podstatu určité historické skutečnosti.

s-72 Vytvořit jazyk, který by historii vyprávěl jinak.

s-73 O literatuře a tajných láskách

s-74 Podle mne by literatura měla být něco marginálního, tak trochu na okraji, jako láska.

s-75 V chodu společnosti je láska něco marginálního.

s-76 Například muž, který pracuje v nějakém velkém podniku, se zakouká do sekretářky ve stejném podniku a začnou se scházet v nějaké kavárničce stranou od toho úřadu.

s-77 Potom, jak jde čas, najdou si pro schůzky nějaký malý diskrétní hotel stranou na kraji města.

s-78 Tady tráví ukradené marginální hodiny, ale ty jsou obecně nejlepšími, nejplnějšími hodinami našeho života.

s-79 Asi jako v dětství: nejlepší a nejplnější čas byl ten, kdy jsme byli za školou, kdy jsme neseděli ve školní lavici.

s-80 Hodiny v zahradách, hodiny na výpravách a průzkumech půd starých domů a zavřených komnat.

s-81 Hodiny, kdy jsme unikali z domu do ulic - dotknout se mystéria města...

s-82 To nejdůležitější v našem životě je vždycky tangenta, místo doteku.

s-83 Právě v tomto styčném bodu žije literatura.

s-84 V setkání citů... v ohnisku i na marginálním okraji historie a každodenního života.

s-85 Evita: o právě dokončeném románu (Faktografická vsuvka: Juan Domingo Perón (1895 - 1974), argentinský politik, generál a prezident.

s-86 Na vrcholu slávy v letech 1946 - 1955 byl autoritativním vůdcem a zároveň populistickým představitelem svérázného sociálního reformismu.

s-87 Jeho žena Eva Perónová se stala pro své charisma a charitativní aktivity idolem Argentiny a fenoménem, jenž přerostl hranice státu.

s-88 Zemřela ve třiatřiceti letech.)

s-89 Na román-biografii Evity Perónové jsem myslel řadu let.

s-90 Mluvil jsem s lidmi, kteří ji osobně znali, zvláště v tom neznámém období života, kdy byla herečkou.

s-91 Byla to velká, výjimečná, zvláštní žena.

s-92 V krátkém čase, jenž jí byl vyměřen, prožila tři životy.

s-93 Herečka, umělkyně, žena politiky a moci a zároveň člověk s absolutním odporem k moci.

s-94 Její snaha porozumět a pomáhat prostým lidem měla až religiózní rozměr, avšak zcela laický, od sebe oproštěný, a přitom naplňující celý její život.

s-95 Pracovala dvacet hodin denně, stále byla ve styku s lidmi a jejích 35 tajemníků odepisovalo ve dne v noci ve třech směnách na dopisy a nejneočekávanější žádosti.

s-96 Někdo ji prosil, aby mu obstarala zubní můstek, jiný chtěl berle, místo v úřadě, cokoli si můžete představit.

s-97 Evita totiž pochopila, že vláda jejího muže tíhne k moci a skutečná realita země je na okraji Perónova zájmu.

s-98 Proto se také zasazovala o práva žen.

s-99 To bylo v Latinské Americe něco naprosto revolučního!

s-100 Dokonce se jí podařilo prosadit volební právo žen ve stejné době, kdy k tomu došlo ve Francii a v Anglii.

s-101 Přitom nebyla feministka, trvala na tom, aby žena ani ve veřejném a pracovním životě neztratila svou ženskost.

s-102 A co mne jako romanopisce zvláště přitahuje - byla to osobnost velmi komplikovaná a záhadná.

s-103 Ve své knize se především snažím vyhledat styčné body mezi šerem tajemství jejího osobního života a světlem jejího života veřejného.

s-104 O ženách

s-105 Žena a téma ženy mě přitahuje neustále, neboť si myslím, že mužský svět je v úpadku, je vyčerpaný, je světem destrukce přírody, stupidní moci a obecné krize.

s-106 Ano, myslím si, že jsme na konci cyklu, tato společnost už víc nemůže, je vyčerpaná a čeká jen na velkou změnu, k níž bezpochyby dojde.

s-107 A v této změně přítomnost a podíl ženy jako nositelky pravých hodnot života, země a dítěte bude mít podle mého názoru největší důležitost a váhu.

s-108 O povaze spisovatele

s-109 Myslím si, že k tomu, aby se člověk stal spisovatelem, potřebuje mít podobné vlastnosti jako žena, která se rozhodne být striptérkou.

s-110 Tedy jistý nedostatek studu, určitou drzost, schopnost dělat něco ne zcela přirozeného.

s-111 Jemní lidé, velmi jemní, ti nepíšou.

s-112 Spisovatel musí být jaksi surový, nestoudný - a díky své drzosti a někdy téměř nedostatku dobrého vkusu - může vytvořit něco nového, co ještě nebylo vyřčeno.

s-113 Proto je dobrý spisovatel plný napětí, protikladů, dvojznačností.

s-114 Je mužem i ženou, prosťáčkem i vládcem, je intelektuální i emocionální, racionální i iracionální ...

s-115 Pokud literatura je aspoň trochu vyjádřením lidského údělu, zřejmě to nejlepší, co spisovatel může udělat, je pěstovat v sobě všechny ty své dvojznačnosti a protiklady.

s-116 Pokud to dokáže, musí obývat propadliště i výšiny své osobnosti.

s-117 Pro mne je absolutním spisovatelem Shakespeare.

s-118 Shakespeare byl velký básník s výjimečným darem ovládnout jazyk - a zároveň nesmírný znalec lidské duše a údělu.

s-119 Freud mu musel závidět.

s-120 O plukovnících a Puškinovi

s-121 Na jednom z mých prvních diplomatických postů, v Peru, uprostřed nudy nějakého diplomatického koktejlu, přistoupil ke mně obrovitý tlustý muž v uniformě: sovětský vojenský přidělenec, plukovník, hlava jako korbel piva, tučný zátylek ...

s-122 Začal jsem něco mluvit - a najednou jsem zjistil, že si povídáme o Dostojevském, o Aljošovi Karamazovovi, o Raskolnikovovi.

s-123 Ach, Puškina snad ani nelze do jiného jazyka přeložit, povzdechl si ten plukovník, který sem přišel z nejstrašnější sovětské posádky - a já si uvědomil, že literatura je veliký univerzální dům, společný komunikační most, zázrak, který dokáže víc než politika.

s-124 Spisovatel a diplomat

s-125 Nikdy jsem nechtěl být spisovatelem z profese.

s-126 Nikdy, ani potom, co se mé knihy staly známými.

s-127 Krátký čas jsem se živil jako advokát, než jsem nastoupil diplomatickou dráhu.

s-128 Těch třicet let diplomatické kariéry mi umožnilo poznat řadu zemí, řadu rozličných lidí a také různé podoby moci.

s-129 Vlastnímu psaní věnuji jen ukradené hodiny.

s-130 Znovu opakuji, je to jako s láskou.

s-131 Nikdo nevěnuje lásce celý svůj čas.

s-132 Žádný muž nenechá práce jen proto, že se zamiloval do nějaké slečny.

s-133 Psaní je pro mne paralelní život - i když hlubší než můj život veřejný, a navíc si myslím, že být spisovatelem z povolání je nebezpečné ...

s-134 Spisovatel vždy plnil roli kazimíra.

s-135 Musí zrazovat i ty ideály, pro které v mládí horlil, zrazuje i své přátele, když se jim vede dobře, musí zrazovat všechno, co se chápe moci.

s-136 Spisovatel je prostě podivná bytost - a přitom pro společnost velmi potřebná, zvláště dnes, kdy žijeme v ovzduší totalitarismu štěstí a role spisovatele v průmyslových zemích je ke škodě celé společnosti mnohem menší, než by si zasloužila.

s-137 Bylo krásné letní pozdní odpoledne.

s-138 Lehounce pršelo.

s-139 Na zápraží rezidence argentinského velvyslanectví nás důstojně vyprovodily dvě kočky...

dependency tree • text view