PML View
ln94207_85
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/train-3/ln94207_85.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/train-3/ln94207_85.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/train-3/ln94207_85.treex.gz |
---|
s-1
Nebezpečné
povolání:
spisovatel
a
diplomat
s-2
Naslouchání
Abelu
Possovi
s-3
Pavel
Šrut
s-4
Bylo
krásné
brzké
odpoledne.
s-5
Lehounce
pršelo.
s-6
Na
zápraží
rezidence
argentinského
velvyslanectví
důstojně
vyšly
dvě
kočky,
také
krásné.
s-7
Kocourovi
jsem
dal
jméno
Lobkowicz
a
kočce
říkáme
Lady
Hamiltonová,
řekl
pan
velvyslanec
a
pozval
nás
dál.
s-8
Místo
přijímacího
salonu
si
moje
spolužačka
zvolila
terasu
s
výhledem
na
moknoucí
zahradu.
s-9
Bylo
to
od
Blanky
Stárkové
rozumné.
s-10
Úvahy,
myšlenky,
obraznost
a
temperament
diplomata
a
spisovatele
pana
Abela
Posse
potřebují
prostor.
s-11
A
můžeme
tu
kouřit.
s-12
Blanka
Stárková
je
překladatelka
a
(skvěle)
přetlumočila
do
češtiny
knihu
Psi
z
ráje,
jeden
ze
tří
ve
světě
známých
a
ceněných
románů
našeho
hostitele.
s-13
Ostatně
chystá
se
přeložit
i
Daimóna,
další
román
z
cyklu,
jemuž
ve
Španělsku
říkají
trilogie
objevení
Ameriky.
s-14
Pan
Abel
Posse
(narozen
1936
v
Cordóbě)
si
vybral
dráhu
diplomata.
s-15
Po
Paříži,
Bonnu
a
Moskvě
je
od
podzimu
roku
1990
velvyslancem
své
země
v
Praze.
s-16
Abel
Posse
je
spisovatel.
s-17
Významný
představitel
latinoamerické
prózy
či
přesněji
její
evropštější
odnože,
reprezentované
jmény
J.
L.
Borges,
Ernesto
Sábato,
Julio
Cortázar
-
a
Abel
Posse.
s-18
Přišli
jsme
si
pro
rozhovor
za
spisovatelem.
s-19
Ptali
jsem
se.
s-20
Ale
naše
otázky
byly
jako
svodidla
pro
řidiče,
který
po
své
silnici
jezdí
i
potmě;
s-21
bezpečně,
přesně,
bez
diplomatických
kliček
-
a
bez
potřeby
imunity.
s-22
Proto
jsem
zde
svodidla
otázek
vynechal.
s-23
Zůstala
jen
trasa
našeho
povídání
a
naslouchání.
s-24
Tady
je...
s-25
O
Praze
s-26
Praha
je
město
hodné
obdivu.
s-27
Vždy
jsem
žil
z
nostalgie
zpětné
vzpomínky
na
města,
v
nichž
jsem
delší
dobu
pobýval,
na
Moskvu,
Limu,
Paříž,
Benátky
-
a
vím
jistě,
že
Praha
mě
poznamená.
s-28
Je
jako
Benátky
uměleckým
dílem
sama
o
sobě,
ne
tím,
co
uchovávají
její
muzea.
s-29
Skutečnost,
že
se
mohu
jako
vyslanec
své
země
stát
svědkem
její
dnešní
historické
proměny,
považuji
za
privilegium,
za
šťastnou
trefu,
a
vím,
že
Prahu
budu
už
vždycky
znovu
v
sobě
potkávat...
s-30
O
barrandovské
rezidenci
s-31
Ten
dům
postavil
strýček
pana
prezidenta
Havla,
muž,
který
stvořil
československou
kinematografii.
s-32
Každý
film
dokončený
v
Ateliérech
Barrandov
se
slavil
právě
v
téhle
vile.
s-33
A
byly
to
vskutku
zářivé
roky
-
a
hvězdný
čas
takových
hereček
jako
Adina
Mandlová
a
Lída
Baarová.
s-34
Adina
Mandlová
tu
bydlela,
tamhle
v
tom
bazénku
se
koupala...
s-35
Myslím,
že
obě
se
těšily
z
oprávněné
slávy
a
musela
to
být
i
veselá
děvčata.
s-36
Tento
dům
zažil
kus
zajímavé
historie
a
volný
umělecký
duch
tu
stále
pobývá.
s-37
Jsem
si
jist,
že
Franz
Kafka
by
tady
nenapsal
ani
řádku...
s-38
Po
roce
1948
došlo
ke
konfiskaci
a
od
padesátých
let
je
vila
rezidencí
argentinského
velvyslanectví.
s-39
Prohlašuji,
že
o
původní
Havlův
nábytek
a
zařízení
pečujeme
s
uznáním
a
láskou.
s-40
Nyní
se
nemovitost
vrátila
do
rukou
pana
prezidenta
Havla
-
a
ten
by
naštěstí
velkoryse
přehlédl,
i
kdybych
tu
náhodou
něco
rozbil...
s-41
O
nepatrných
věcech
s-42
Argentinu
mi
v
tomto
domě
připomíná
pár
kousků
nábytku,
všechny
obrazy
a
fotografie
na
stěnách
a
především
moje
knihy.
s-43
Vždycky
cestuji
světem
s
nákladem
asi
čtyř
a
půl
tisíce
knih.
s-44
Je
to
má
jediná
existenční
vazba,
protože
jinak
vedu
cikánský
život.
s-45
Z
jedné
diplomatické
štace
na
druhou
mě
provázejí
mé
knihy,
psací
stůl
a
na
dně
jeho
zásuvky
červená
pastelka,
knoflík
od
košile,
kterou
jsem
snad
ani
nikdy
nenosil,
jakési
telefonní
číslo
z
Moskvy
roku
1967
...
roz.
s-46
To
vytváří
kontinuitu
člověka,
tyhle
nepatrné
věci.
s-47
O
husím
brku
s-48
Mám
dva
starobylé
word-processory.
s-49
Jeden
z
roku
1917
a
druhý
z
roku
1919.
s-50
Vlastnoručně
jsem
si
je
natřel
jasnými,
tropickými
barvami.
s-51
Ale
na
psacím
stroji
píšu
jen
některé
články.
s-52
Své
romány
píšu
rukou,
jen
výjimečně
něco
naťukám
rovnou
do
stroje.
s-53
Psát
beletrii
na
počítači
mi
připadá
velice
zrádné.
s-54
Počítač
má
enormní
schopnost
chrlit
papír.
s-55
Rychlost
literatury
je
něco
jiného
než
rychlost
stroje.
s-56
Pro
psaní
poezie
je
ideální
husí
brk.
s-57
Husí
brk
a
poezie
mají
stejnou
rychlost.
s-58
Básník,
který
píše
verše
na
počítači,
překračuje
podle
mne
povolenou
rychlost
husího
brku.
s-59
Ovšemže
je
práce
s
word-processorem
pohodlnější,
účelnější.
s-60
Ale
literární
proces
vyžaduje
určitou
pomalost...
s-61
O
poezii
s-62
Velice
si
vážím
poezie.
s-63
Poezie
uchovává
intimní
vědomí
světa.
s-64
Je
v
ní
velká
síla
pravdy,
protože
působí
jako
protisíla
-
stále
přežívá
v
ničivých
orgiích
masmédií,
zvláště
televize.
s-65
Síla
poezie
spočívá
v
tom,
že
ví,
co
je
život,
že
uchovává
legitimní
vědomí
života.
s-66
Stále
je
nejjistějším
dokladem
a
zprávou
o
životě,
o
lásce,
o
smrti,
o
víře
a
touze,
o
metafyzickém
strachu,
o
složitosti
lidské
existence.
s-67
Pro
mne
poezie
nepřestává
být,
čím
kdysi
byla
-
nejvyšší
vědou.
s-68
A
navíc
je
i
nejskvělejší
laboratoří
jazyka.
s-69
Z
ní
pak
čerpají
výrazové
prostředky
další
literární
žánry
-
a
například
próza
takového
Hermanna
Brocha
nebo
Jorge
Luise
Borgese
dosahuje
stejných
vrcholů
jako
nejvyšší
poezie.
s-70
Mám-li
mluvit
o
sobě,
i
já
jsem
se
snažil
ve
svých
třech
románech
stvořit
básnický
jazyk,
abych
objevil
nový
prostor,
jiný,
než
je
pouhé
vyprávění
nebo
tlumočení
historického
textu.
s-71
Snažil
jsem
se
odhalit
poetickou
podstatu
určité
historické
skutečnosti.
s-72
Vytvořit
jazyk,
který
by
historii
vyprávěl
jinak.
s-73
O
literatuře
a
tajných
láskách
s-74
Podle
mne
by
literatura
měla
být
něco
marginálního,
tak
trochu
na
okraji,
jako
láska.
s-75
V
chodu
společnosti
je
láska
něco
marginálního.
s-76
Například
muž,
který
pracuje
v
nějakém
velkém
podniku,
se
zakouká
do
sekretářky
ve
stejném
podniku
a
začnou
se
scházet
v
nějaké
kavárničce
stranou
od
toho
úřadu.
s-77
Potom,
jak
jde
čas,
najdou
si
pro
schůzky
nějaký
malý
diskrétní
hotel
stranou
na
kraji
města.
s-78
Tady
tráví
ukradené
marginální
hodiny,
ale
ty
jsou
obecně
nejlepšími,
nejplnějšími
hodinami
našeho
života.
s-79
Asi
jako
v
dětství:
nejlepší
a
nejplnější
čas
byl
ten,
kdy
jsme
byli
za
školou,
kdy
jsme
neseděli
ve
školní
lavici.
s-80
Hodiny
v
zahradách,
hodiny
na
výpravách
a
průzkumech
půd
starých
domů
a
zavřených
komnat.
s-81
Hodiny,
kdy
jsme
unikali
z
domu
do
ulic
-
dotknout
se
mystéria
města...
s-82
To
nejdůležitější
v
našem
životě
je
vždycky
tangenta,
místo
doteku.
s-83
Právě
v
tomto
styčném
bodu
žije
literatura.
s-84
V
setkání
citů...
v
ohnisku
i
na
marginálním
okraji
historie
a
každodenního
života.
s-85
Evita:
o
právě
dokončeném
románu
(Faktografická
vsuvka:
Juan
Domingo
Perón
(1895
-
1974),
argentinský
politik,
generál
a
prezident.
s-86
Na
vrcholu
slávy
v
letech
1946
-
1955
byl
autoritativním
vůdcem
a
zároveň
populistickým
představitelem
svérázného
sociálního
reformismu.
s-87
Jeho
žena
Eva
Perónová
se
stala
pro
své
charisma
a
charitativní
aktivity
idolem
Argentiny
a
fenoménem,
jenž
přerostl
hranice
státu.
s-88
Zemřela
ve
třiatřiceti
letech.)
s-89
Na
román-biografii
Evity
Perónové
jsem
myslel
řadu
let.
s-90
Mluvil
jsem
s
lidmi,
kteří
ji
osobně
znali,
zvláště
v
tom
neznámém
období
života,
kdy
byla
herečkou.
s-91
Byla
to
velká,
výjimečná,
zvláštní
žena.
s-92
V
krátkém
čase,
jenž
jí
byl
vyměřen,
prožila
tři
životy.
s-93
Herečka,
umělkyně,
žena
politiky
a
moci
a
zároveň
člověk
s
absolutním
odporem
k
moci.
s-94
Její
snaha
porozumět
a
pomáhat
prostým
lidem
měla
až
religiózní
rozměr,
avšak
zcela
laický,
od
sebe
oproštěný,
a
přitom
naplňující
celý
její
život.
s-95
Pracovala
dvacet
hodin
denně,
stále
byla
ve
styku
s
lidmi
a
jejích
35
tajemníků
odepisovalo
ve
dne
v
noci
ve
třech
směnách
na
dopisy
a
nejneočekávanější
žádosti.
s-96
Někdo
ji
prosil,
aby
mu
obstarala
zubní
můstek,
jiný
chtěl
berle,
místo
v
úřadě,
cokoli
si
můžete
představit.
s-97
Evita
totiž
pochopila,
že
vláda
jejího
muže
tíhne
k
moci
a
skutečná
realita
země
je
na
okraji
Perónova
zájmu.
s-98
Proto
se
také
zasazovala
o
práva
žen.
s-99
To
bylo
v
Latinské
Americe
něco
naprosto
revolučního!
s-100
Dokonce
se
jí
podařilo
prosadit
volební
právo
žen
ve
stejné
době,
kdy
k
tomu
došlo
ve
Francii
a
v
Anglii.
s-101
Přitom
nebyla
feministka,
trvala
na
tom,
aby
žena
ani
ve
veřejném
a
pracovním
životě
neztratila
svou
ženskost.
s-102
A
co
mne
jako
romanopisce
zvláště
přitahuje
-
byla
to
osobnost
velmi
komplikovaná
a
záhadná.
s-103
Ve
své
knize
se
především
snažím
vyhledat
styčné
body
mezi
šerem
tajemství
jejího
osobního
života
a
světlem
jejího
života
veřejného.
s-104
O
ženách
s-105
Žena
a
téma
ženy
mě
přitahuje
neustále,
neboť
si
myslím,
že
mužský
svět
je
v
úpadku,
je
vyčerpaný,
je
světem
destrukce
přírody,
stupidní
moci
a
obecné
krize.
s-106
Ano,
myslím
si,
že
jsme
na
konci
cyklu,
tato
společnost
už
víc
nemůže,
je
vyčerpaná
a
čeká
jen
na
velkou
změnu,
k
níž
bezpochyby
dojde.
s-107
A
v
této
změně
přítomnost
a
podíl
ženy
jako
nositelky
pravých
hodnot
života,
země
a
dítěte
bude
mít
podle
mého
názoru
největší
důležitost
a
váhu.
s-108
O
povaze
spisovatele
s-109
Myslím
si,
že
k
tomu,
aby
se
člověk
stal
spisovatelem,
potřebuje
mít
podobné
vlastnosti
jako
žena,
která
se
rozhodne
být
striptérkou.
s-110
Tedy
jistý
nedostatek
studu,
určitou
drzost,
schopnost
dělat
něco
ne
zcela
přirozeného.
s-111
Jemní
lidé,
velmi
jemní,
ti
nepíšou.
s-112
Spisovatel
musí
být
jaksi
surový,
nestoudný
-
a
díky
své
drzosti
a
někdy
téměř
nedostatku
dobrého
vkusu
-
může
vytvořit
něco
nového,
co
ještě
nebylo
vyřčeno.
s-113
Proto
je
dobrý
spisovatel
plný
napětí,
protikladů,
dvojznačností.
s-114
Je
mužem
i
ženou,
prosťáčkem
i
vládcem,
je
intelektuální
i
emocionální,
racionální
i
iracionální
...
s-115
Pokud
literatura
je
aspoň
trochu
vyjádřením
lidského
údělu,
zřejmě
to
nejlepší,
co
spisovatel
může
udělat,
je
pěstovat
v
sobě
všechny
ty
své
dvojznačnosti
a
protiklady.
s-116
Pokud
to
dokáže,
musí
obývat
propadliště
i
výšiny
své
osobnosti.
s-117
Pro
mne
je
absolutním
spisovatelem
Shakespeare.
s-118
Shakespeare
byl
velký
básník
s
výjimečným
darem
ovládnout
jazyk
-
a
zároveň
nesmírný
znalec
lidské
duše
a
údělu.
s-119
Freud
mu
musel
závidět.
s-120
O
plukovnících
a
Puškinovi
s-121
Na
jednom
z
mých
prvních
diplomatických
postů,
v
Peru,
uprostřed
nudy
nějakého
diplomatického
koktejlu,
přistoupil
ke
mně
obrovitý
tlustý
muž
v
uniformě:
sovětský
vojenský
přidělenec,
plukovník,
hlava
jako
korbel
piva,
tučný
zátylek
...
s-122
Začal
jsem
něco
mluvit
-
a
najednou
jsem
zjistil,
že
si
povídáme
o
Dostojevském,
o
Aljošovi
Karamazovovi,
o
Raskolnikovovi.
s-123
Ach,
Puškina
snad
ani
nelze
do
jiného
jazyka
přeložit,
povzdechl
si
ten
plukovník,
který
sem
přišel
z
nejstrašnější
sovětské
posádky
-
a
já
si
uvědomil,
že
literatura
je
veliký
univerzální
dům,
společný
komunikační
most,
zázrak,
který
dokáže
víc
než
politika.
s-124
Spisovatel
a
diplomat
s-125
Nikdy
jsem
nechtěl
být
spisovatelem
z
profese.
s-126
Nikdy,
ani
potom,
co
se
mé
knihy
staly
známými.
s-127
Krátký
čas
jsem
se
živil
jako
advokát,
než
jsem
nastoupil
diplomatickou
dráhu.
s-128
Těch
třicet
let
diplomatické
kariéry
mi
umožnilo
poznat
řadu
zemí,
řadu
rozličných
lidí
a
také
různé
podoby
moci.
s-129
Vlastnímu
psaní
věnuji
jen
ukradené
hodiny.
s-130
Znovu
opakuji,
je
to
jako
s
láskou.
s-131
Nikdo
nevěnuje
lásce
celý
svůj
čas.
s-132
Žádný
muž
nenechá
práce
jen
proto,
že
se
zamiloval
do
nějaké
slečny.
s-133
Psaní
je
pro
mne
paralelní
život
-
i
když
hlubší
než
můj
život
veřejný,
a
navíc
si
myslím,
že
být
spisovatelem
z
povolání
je
nebezpečné
...
s-134
Spisovatel
vždy
plnil
roli
kazimíra.
s-135
Musí
zrazovat
i
ty
ideály,
pro
které
v
mládí
horlil,
zrazuje
i
své
přátele,
když
se
jim
vede
dobře,
musí
zrazovat
všechno,
co
se
chápe
moci.
s-136
Spisovatel
je
prostě
podivná
bytost
-
a
přitom
pro
společnost
velmi
potřebná,
zvláště
dnes,
kdy
žijeme
v
ovzduší
totalitarismu
štěstí
a
role
spisovatele
v
průmyslových
zemích
je
ke
škodě
celé
společnosti
mnohem
menší,
než
by
si
zasloužila.
s-137
Bylo
krásné
letní
pozdní
odpoledne.
s-138
Lehounce
pršelo.
s-139
Na
zápraží
rezidence
argentinského
velvyslanectví
nás
důstojně
vyprovodily
dvě
kočky...
dependency tree
•
text view