PML View

ln94207_84

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/ln94207_84.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94207_84.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94207_84.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94207_84.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94207_84.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/ln94207_84.treex.gz

s-1 Růžová bublina

s-2 Vybrané kapitoly z dějin žvýkačky

s-3 Daniel Kumermann

s-4 Který čuně zase?!

s-5 Řev rázu spíše symbolického:

s-6 Ten, kdo křičí, se totiž neptá.

s-7 Dobře ví, o koho jde.

s-8 Stejně tak si je i adresát výtky podle ostrosti a výšky tónu okamžitě jist nejen tím, že jde o něj, ale i tím, co skandál vyvolalo.

s-9 Jeho milovaný kousek žvýkací gumy, který si tak pečlivě odložil na spodek desky stolu, se stal kořistí nepřítele a asi jej čeká potupný konec v odpadním koši.

s-10 Že by šel ještě vyndat?

s-11 Ale ne, to už není ono...

s-12 Scéna číslo dvě: Kráva patří do chlíva.

s-13 Lidi nežvýkají, to jenom krávy.

s-14 Tak si miláčku laskavě rozmysli, jestli chceš patřit do téhle třídy, nebo se radši postěhuješ do chlíva?

s-15 Opravdu volba!

s-16 Autorka nekompromisních slov se nad miláčkem obludně tyčí a on si může být zcela jist, že kdyby odpověděl po pravdě, skončil by s poznámkou v žákovské knížce.

s-17 Nezbývá tedy než se opět pokořit a až na dno duše ukrýt vzdor spolu s vírou, že pravda jednou zvítězit musí.

s-18 Již staří Řekové...

s-19 Ano, pravda.

s-20 Pravda o tom, že žvýkání pro žvýkání bylo odjakživa činností veskrze lidskou - kam paměť lidského rodu sahá.

s-21 Začněme co nejtradičněji: Již staří Řekové...

s-22 Filozofovali, řešili geometrické úlohy, bojovali s bohy i mezi sebou navzájem.

s-23 To vše a mnohé jiné nás škola s radostí naučí.

s-24 Se stejnou radostí však zamlčí, že Řekové často a s oblibou žvýkali kousky ztuhlé mízy mastikového keře (pistacia lenticus), který se pěstuje především na ostrově Chios.

s-25 Známý antický lékař a botanik Dioscorides psal v prvním století našeho letopočtu obsáhle o léčebném a hygienickém účinku žvýkání.

s-26 Pro historii žvýkací gumy, jak ji známe dnes, se však musíme přenést na jiný kontinent.

s-27 Keř, kterého si Kolumbus na ostrově Santo Domingo povšiml, je příbuzným řecké mastiky a jeho mízu místní Indiáni používali stejně jako Řekové.

s-28 Zatímco karibští Indiáni strčili do úst kousek surové gumy v té podobě, jak jej utrhli od kůry, Mayové na poloostrově Yucatán přivedli žvýkání na vyšší úroveň.

s-29 Mízu stromu sapodilla (achras sapota) sklízeli a upravovali systémem, který se používá dodnes.

s-30 Kůru stromu nařízli do tvaru písmene v a do špičky řezu umístili nádobu, do níž šťáva ukapávala.

s-31 Získanou mléčnou gumovitou látku pak čistili, vařili.

s-32 Teprve výsledný substrát byl hoden žvýkání.

s-33 Zrodila se žvýkačka

s-34 Významnou roli v dějinách žvýkačky sehrál mexický diktátor Antonio Lopez de Santa Anna.

s-35 Poté, co byl v roce 1845 jako prezident svržen a na deset let vypovězen na Kubu, vydal se do New Yorku s jedinou myšlenkou - získat zpět vládu nad Mexikem.

s-36 K tomu jsou ovšem zapotřebí peníze, spousty peněz.

s-37 Jednou z nejžádanějších komodit na světě byl v té době kaučuk, kterého nebylo dost a dovážel se z daleka.

s-38 Tak jako každý Mexičan, i Santa Anna znal a občas žvýkal mízu sapodilly zvanou chicle (prý z mayského slova tsictle), a tak se zrodil nápad pokusit se z chicle udělat náhražku kaučuku.

s-39 Právě v té době přihrála náhoda Santa Annovi do cesty Thomase Adamse, fotografa a především vynálezce všeho druhu.

s-40 Oba si okamžitě padli do oka a dohoda byla jistá:

s-41 Santa Anna má chicle (zanedlouho jí nechal do New Yorku přivézt celou tunu) a Adams technické schopnosti.

s-42 Asi rok se Adams a jeho nejstarší syn snažili - chicle vařili, čistili, přidávali množství různých látek a míchali s pravým kaučukem.

s-43 Vše s nulovým výsledkem.

s-44 Když asi po roce své úsilí vzdali, rozhodl se Adams, že vše, co mu z chicle ještě zbylo, hodí do řeky.

s-45 Psal se rok 1869 a do hry vstoupila další náhoda:

s-46 Thomas Adams vstoupil do drogistického obchodu na rohu Broadwaye a Chambersovy ulice a spolu s ním tam byla i malá holčička, která požádala o žvýkací gumu za jednu penci.

s-47 V tom okamžiku se Adamsovi zúročily roky vynalézání.

s-48 Vzpomněl si totiž, jak Santa Anna čas od času uloupl kus gumy, strčil do pusy a žvýkal.

s-49 Vyptal se proto prodavače, co to vlastně děvče chtělo.

s-50 Byl to parafin značky White Mountain, jehož žvýkaní prý žádné veliké potěšení nepůsobí.

s-51 Tehdy se zrodila skutečná žvýkací guma.

s-52 Dvě stovky kuliček

s-53 Adams se vrátil domů a ještě tentýž večer vyrobil se svými čtyřmi syny dvě stovky gumových kuliček bělošedavé barvy.

s-54 Druhý den je vzal ke svému příteli drogistovi z Jersey City s tím, že by mu mohly vydržet na pár měsíců.

s-55 Nevydržely, celá dávka se při ceně dvě kuličky za cent vyprodala během dopoledne.

s-56 Adamsova rodina dala dohromady své veškeré jmění - podle některých zdrojů 35, podle jiných 55 dolarů - a zrodil se žvýkačkový průmysl.

s-57 Když o deset let později obrátil ke gumě pozornost louisvilleský lékárník John Colgan, existovala již řada žvýkačkových milionářů (mezi nimi Adams).

s-58 Přesto však byly dveře pro zlepšovatele otevřeny dokořán, většina gumy byla stále ještě jen povrchově oslazený či ochucený kousek chicle.

s-59 Colgan použil aromatický balzám ze stromu tolu, který sloužil jako základ sirupů proti kašli, a smíchal jej z gumou.

s-60 Výsledek, který dostal obchodní jméno Taffy Tolu se ujal okamžitě, Colgan zavřel lékárnu a během krátké doby se přidal k milionářskému klubu.

s-61 Vousáč místo vepříka

s-62 Podobnou cestu nastoupil v roce 1881 jiný lékárník Edward E. Beeman z Clevelandu.

s-63 Nejen to.

s-64 Jako první pozdvihl dosud jen předmět zábavy na vyšší rovinu.

s-65 Svou předchozí úspěšnou praxi postavil na pepsinovém prášku, který zlepšoval zažívání a který sám objevil.

s-66 Ještě úspěšnější kariéru výrobce žvýkaček založil na přidávání pepsinového prášku do gumy.

s-67 Jeho výrobek se však skutečně rozšířil až v okamžiku, kdy nahradil obrázek vepříka na obalu vlastní důstojnou vousatou tváří.

s-68 Díky tomu se stal jedním z nejznámějších lidí Ameriky.

s-69 Tehdy došlo ve stejném městě k podstatnému technickému průlomu:

s-70 William J. White, obchodník s popcornem, vyřešil problém, jak do chicle dostat libovolnou příchuť a především jak ji v ní udržet.

s-71 Zjistil, že se guma dobře váže s kukuřičným sirupem, který je schopen absorbovat prakticky jakoukoliv chuťovou esenci.

s-72 První, kterou on sám přivedl na trh, byla peprmintová.

s-73 V rámci reklamní kampaně předal osobně každému členu washingtonského Kongresu jednu krabici své gumy značky Yucatan.

s-74 Tak se mu tam zalíbilo, že o něco později do Kongresu sám úspěšně kandidoval.

s-75 Jeho postavení mu při pozdější návštěvě Velké Británie umožnilo audienci u krále Edwarda VII.

s-76 I král dostal svou krabici gumy a nádavkem i doslova trhoveckou prezentaci.

s-77 Samozřejmě, že novinové zprávy o králi s krabicí gumy byly reklamou k nezaplacení.

s-78 I když konzervativní Anglie jeho čin odsoudila, guma se zde chytila a Británie se pro žvýkačku stala bránou do Evropy.

s-79 Pokusy a omyly

s-80 Ještě jeden milník si zaslouží zmínku - zrod bublinové žvýkačky.

s-81 Objevila se v roce 1906, kdy Frank Henry Fleer vyrobil první syntetickou gumovou bázi, která umožnila vyfouknout bublinu.

s-82 Vyfouknout ano.

s-83 Co však následovalo, bylo neštěstí.

s-84 Bublina totiž snadno praskla a guma byla velice lepkavá - k dětskému obličeji lnula takřka dokonale.

s-85 Trvalo to až do roku 1928, než se tento problém podařilo překonat.

s-86 Mladý účetní z Fleerovy firmy Walter Diemer, inspirován svým šéfem, míchal ve volném čase gumu s rozmanitými ingrediencemi metodou pokusu a omylu (jeho znalosti chemie byly nulové).

s-87 Trvalo mu čtyři měsíce, než svůj objev dokázal stabilizovat tak, že byl průmyslově použitelný.

s-88 V den, kdy svůj výrobek představil vedení podniku, měl k dispozici pouze růžovou potravinářskou barvu.

s-89 Takže dnes nejcharakterističtější žvýkačková barva je ryzí náhodou.

s-90 Kráva nebo drak?

s-91 Koncem roku 1928 byly tedy položeny všechny základy současné světové žvýkačkové produkce - vlastní gumu dnes nevyrábějí jen některé z nejmenších státečků světa;

s-92 případně ty, v nichž je žvýkačka chápána jako ideologická diverze.

s-93 Všechny technologické změny od té doby jsou již jen menší úpravy.

s-94 Nutno zdůraznit slovo technologické.

s-95 Změny struktury trhu, které přicházejí jako odpověď na konkrétní společenskou objednávku, bývají totiž často významné.

s-96 Jde především o zdravotní (či pseudozdravotní) námitky proti žvýkání.

s-97 Tento boj začal již počátkem století značkou Dentyne.

s-98 Tehdy ještě obsahovala malé množství cukru, v současnosti tatáž guma nemá cukr žádný.

s-99 Mnohé dnešní žvýkačky obsahující cukr mívají i přídavek uhličitanu vápenatého, který neutralizuje ústní kyseliny.

s-100 Máte problémy s plombami, žádný problém, řada firem již vyrábí nepřilnavou gumu.

s-101 O kladném vlivu žvýkaček na psychiku dnes již lékaři vesměs nepochybují.

s-102 Podle průzkumů uskutečněných v řadě zemí se většina dentistů domnívá, že při vhodné volbě zaručují žvýkačky ústní hygienu, a proto je jejich vliv spíše pozitivní.

s-103 Nemluvě o tom, kdy přímo slouží k rovnoměrnému vstřebávání léku, či dokonce k odnaučování kouření.

s-104 A tu se dostáváme zpět k počátku tohoto textu.

s-105 Všimli jste si někdy, že velká většina skvělých učitelů, kteří ve spojení se žvýkačkou tak rádi mluví o dobytku, vyznává estetiku kouře vycházejícího z úst?

s-106 Krávou tedy člověk být nesmí, drakem však ano...

s-107 Foto archív

dependency tree • text view