PML View

ln94207_83

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-1/ln94207_83.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln94207_83.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln94207_83.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln94207_83.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln94207_83.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-1/ln94207_83.treex.gz

s-1 Šlechta

s-2 Co to je, když se řekne Jiří Hanák

s-3 Vznícení husitští robotězové kladli římským jednuškám lstivou, avšak nikterak hloupou otázku: kde byl šlechtic (biskup), když Adam oral a Eva předla?

s-4 Na to se odpovědět nedalo jinak, než jediným slovem: nikde!

s-5 Šlechtic i biskup byli totiž nálezkem lidským, v Bibli se pro jejich existenci žádná opora najít nedala.

s-6 Pro ozbrojeného českého sedláka dvacátých let patnáctého století byla Bible skálopevnějším kánonem, než pro komunisty dvacátého století Kapitál.

s-7 Avšak kde opravdu byl šlechtic, kde se vzal?

s-8 Přichází na scénu v okamžiku, kdy si první člověk ohrazuje klacíkem kus půdy a vyslovuje magické zaklínadlo: to je moje!

s-9 Kdo půdu udržel, stal se praotcem šlechtického rodu.

s-10 Protože kdo držel půdu, byl svobodný.

s-11 Ostatní drželi hrubé a nádenické práce.

s-12 Mezi svobodnými byli nejbohatší i nejurozenějšími.

s-13 Oni i členové jejich rodu byli proto privilegovaní - tak vznikala šlechta rodová.

s-14 Šlechtictví služebné se dalo získat rychleji: za služby panovníkovi, za dvorskou službu.

s-15 Takový člověk nedostával plat, byl odměňován půdou.

s-16 A kdo byl bohat půdou, byl bohat i urozeností, jak jinak.

s-17 Ovšem byl šlechtic a šlechtic: vysoké dvorské úřady plus ohromné latifundie činily ze šlechtice pána.

s-18 Mnohem níže stáli vladykové: chudší a méně, to jest kratší dobu, urození.

s-19 Zlatou dobou pro šlechtice jakéhokoliv ranku bývávaly boje o trůn.

s-20 Jednak proto, že mohli svobodně loupit a krást tak dlouho, pokud se spor nerozřešil.

s-21 Z těch dob známe moudrost, krvavě podloženou zkušenostmi lidí neurozených: lepší špatný král než žádný král!

s-22 Šlechta vítala spory o trůn také proto, že to byla ideální příležitost pro omezování královské moci - za protislužby.

s-23 Postupně se šlechta vzdávala hospodaření na půdě ve vlastní režii a snila o životě, placeném pozemkovou rentou.

s-24 Proto podporovala v Čechách německou kolonizaci.

s-25 Přitom se současně poněmčovala, neboť přebírala nesporně vyšší kulturu německou, dnešními slovy evropskou.

s-26 Pozoruhodný obrat v tomto směru nastal ve století čtrnáctém.

s-27 Královská moc se stále více začínala opírat o města, a ta byla do značné míry německá.

s-28 Nevraživost šlechty na tyto praktiky vedla paradoxně k jejímu zpětnému národnímu uvědomování.

s-29 Vzpomeňme na kroniku tak řečeného Dalimila, ostře protiněmecky zahrocenou.

s-30 Aby se udržel apartheid mezi vysokou a nízkou šlechtou, byly přijaty dva organizační řády.

s-31 V roce 1501 o přijímání do stavu panského, v roce 1564 o přijímání do stavu vladyckého.

s-32 Kdo se chtěl stát pánem, musel prokázat nejméně čtyři generace stavu vladyckého.

s-33 A kdo dostal čerstvý erb od krále, musel tři generace prožít ve stavu panošském.

s-34 Teprve potom si mohl zažádat o přijetí mezi vladyky.

s-35 V době českého národního obrození se šlechta nemalou mírou zasloužila o kulturní rozvoj v Čechách a vůbec nevadilo, že byla jazykově většinou německá.

s-36 Odcizování začalo po roce 1848.

s-37 Revoluce přece jenom ve standardní duševní výbavě urozeného člověka těžko hledá místo.

s-38 V době vrcholícího boje o české státní právo v poslední třetině minulého století se česká šlechta rozdělila na dvě části: na historickou v čele s hrabětem Jindřichem Clam-Martinicem a na část ústaváckou, která šla s Vídní.

s-39 Po ztroskotání snah o trializaci (přesněji: o subdualizaci) habsburské monarchie většina šlechty od českého národa odpadla vůbec.

s-40 Definitivně ho opustila za první světové války.

s-41 14.listopadu 1918 bylo šlechtictví v Československé republice zákonem zrušeno.

dependency tree • text view