PML View

ln94207_18

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94207_18.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_18.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_18.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_18.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94207_18.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94207_18.treex.gz

s-1 Starosti a radosti fondů

s-2 Petr Fejtek, Publicista Privatizační fondy se dělí nejen na investiční a podílové, ale také na staré (z první vlny), nové (z druhé vlny) a staronové, které se účastní obou vln.

s-3 Tuto třetí skupinu reprezentují především některé menší fondy.

s-4 Akcie starých investičních fondů na burze i RM-Systému překonaly zřejmě dno a jejich kurzy začaly šplhat vzhůru.

s-5 Je to zřejmě dáno tím, že vysychá pramen nabídky těch, kteří prodávají za každou cenu.

s-6 Dále se při stabilizovaných kurzech podniků dá již poměrně bezpečně stanovit tržní hodnota majetku v portfoliu jednotlivých fondů a tím tržní hodnota majetku, kterým je každá jejich akcie podložena.

s-7 Ta je v porovnání s kurzovými cenami (za které se akcie obchodují na kapitálových trzích) natolik vysoká, že se stávají vděčným objektem spekulace i investic.

s-8 Při úrocích, které z vkladů nabízejí banky, se stále více obyčejných lidí rozhlíží po výhodnějších a přitom nerizikových možnostech uložení úspor.

s-9 Po ukončení první vlny se ukázalo jako nejproblematičtější ocenění nabytých akcií podniků a jejich promítnutí do akcií fondových.

s-10 Rozhodnutí o ocenění účetní hodnotou přineslo nutnost konstrukce podivných kapitálových (vyrovnávacích a vlastně fiktivních) fondů.

s-11 Pro druhou vlnu přijalo ministerstvo financí jiný a daleko racionálnější způsob prostřednictvím ocenění investičního bodu dvaceti korunami.

s-12 Tím budou zvýhodněny i ty fondy, které ve srovnání s jinými investovaly výhodněji: např. při nákupu akcie v kurzu 1/200 bude její ocenění v majetku fondu 4000 korun, při nákupu téže akcie v kurzu 2/300 jen 3000 korun.

s-13 Tím se fondy, které lépe nakoupily, dostanou k vyššímu zisku (anebo nižší účetní ztrátě) při jejich prodeji.

s-14 Také vyrovnávací kapitálový fond je omezen na maximum 30 % majetku.

s-15 Některé fondy se ovšem v druhé vlně dostávají na tenký led (srozumitelně řečeno: pokoušejí se fixlovat).

s-16 Investiční a podílové fondy mají ze zákona několik striktních omezení.

s-17 Ty mají význam především jako ochrana akcionářů nebo podílníků fondu, tedy dnes ještě těch, kteří jim svěřili své body.

s-18 V první vlně se sice o kontrole těchto limitů hovořilo, dokonce se i sledovaly, k žádným konkrétním sankcím se však nesáhlo.

s-19 Kapitálový dozor byl konstituován na ministerstvu financí až při dobíhání první vlny a než nabral dech, byly již fondům akcie nakoupených podniků převedeny.

s-20 Podmínka nejvýše dvacetiprocentní účasti na majetku jednoho podniku se vypočítává v nominální hodnotě.

s-21 Jde totiž o poměr (podíl) a ten je konstantní.

s-22 Druhá podmínka, že akcie jednoho podniku se smějí podílet na majetku fondu nejvýš deseti procenty, je ovšem komplikovanější.

s-23 Počítá se totiž z tržních cen, tedy z reálného kurzu akcií.

s-24 A ten se mění.

s-25 V tomto směru je tedy kapitálový dozor tolerantnější a například YSE dodnes neupravil své portfolio, ale dokonce nadlimitní akcie ještě nakoupil (ovšem z předkupního práva při navyšování základního jmění).

s-26 Co se týká limitu dvacetiprocentní účasti na majetku podniku, jde do tuhého.

s-27 Tam je úmysl, tedy vědomé porušení zákona, zřejmé již z objednávky.

s-28 Proto také kapitálový dozor dvěma fondům za nadlimitní nákupy v prvním kole již udělil pokuty 100 a 350 tisíc Kč.

s-29 V dalších kolech se provinilo jedenáct fondů nákupem nad 30 % a devět dalších nad 25 % akcií různých podniků.

s-30 Jde evidentně o spekulace na ovládnutí podniku nebo o předem dohodnuté budoucí odprodeje.

s-31 Pokuty by měly být tedy natolik citelné, aby podobným koumákům přešla chuť.

s-32 Aby se měli z čeho odpovídat, až se to dozvědí jejich akcionáři.

dependency tree • text view