PML View

ln94206_87

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln94206_87.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94206_87.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94206_87.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94206_87.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94206_87.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln94206_87.treex.gz

s-1 Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu by byl omylem

s-2 Karel Kříž, Publicista

s-3 Pomíjím tentokrát argumenty, které významně zpochybňují logiku deklarace vyrovnaného rozpočtu v ústavním zákoně, argumenty, které dokazují, že takový ústavní zákon lze snadno obcházet, že vládě de facto nelze stanovit žádné sankce, přestože vyrovnanost rozpočtu bude zjevně papírová.

s-4 Pomíjím i to, že navrhovat něco způsobem tak teatrálním - jak nyní učinila ODS - znamená, že si nejsilnější vládní strana přijetí podobného ústavního zákona ve skutečnosti ani nepřeje.

s-5 Tato strana rozvinula fangli, kterou se chystá mávat alespoň dalších dvacet let.

s-6 Co by se ale stalo, kdyby ústavní zákon o věčné vyrovnanosti státního rozpočtu přece jen přijat byl?

s-7 Předně řekněme toto: vyrovnaný státní rozpočet je konstantou, která by zpochybňována být opravdu neměla.

s-8 Nic na tom nemění fakt, že naprostá většina evropských vlád (vyjma vlády lucemburské a také české) každý rok vrší obrovské dluhy, dosahující v některých případech i výše deseti procent hrubého domácího produktu - tedy toho, co se v které zemi za celý rok vyprodukuje.

s-9 Nic na tom nemění ani fakt, že většina evropských vlád již v posledních padesáti letech naakumulovala dluhy, které se blíží celoroční produkci těchto zemí a v případě Itálie a Belgie tuto úroveň dokonce překročily.

s-10 O to víc, známe-li problémy jiných zemí, se vyrovnaný rozpočet stává skutečnou hodnotou.

s-11 Hodnotou stejného - a neobávám se říci, že ještě většího - kalibru však je omezenost rozpočtu.

s-12 Tezi, že čím menší podíl státního rozpočtu na hrubém domácím produktu, tím zdravější ekonomika je, nezpochybnil nedávno v rozhovoru s LN ani Ivan Kočárník.

s-13 Omezený, úsporný, malý rozpočet znamená nízké daně, menší přerozdělovací procesy, více peněz v rukou těch, kteří je vytvořili, omezení moci státní byrokracie, dokonalejší fungování tržního mechanismu, a tedy i vyšší ekonomickou výkonnost země.

s-14 A takovýto omezený rozpočet u nás nemáme.

s-15 Vláda tvrdí, že k němu směřuje.

s-16 Při prosazení inkriminovaného ústavního zákona by se ovšem tato či příští vlády staly v rozpočtové politice ještě více než nyní vládami zajišťujícími se.

s-17 Stane-li se vyrovnanost ústavní, všemi nejostřeji sledovanou modlou, bude každá vláda tendovat k vytváření co největších rozpočtových rezerv, bude tedy ve skutečnosti sestavovat rozpočet přebytkový, bude se všemi silami snažit bránit snižování daní, a naopak je bude skrytě i nepokrytě zvyšovat.

s-18 To vše s poukazem na ústavní zákon.

s-19 Tvrdím tedy, že ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu je největším vynálezem v dějinách světové byrokracie, jak si udržet a ještě rozšířit moc.

s-20 Není přece náhoda, že vyrovnaný státní rozpočet měly u nás komunistické vlády vždy.

s-21 Této vyrovnanosti ovšem dosahovaly enormní mírou zdanění a vyssáním ekonomiky.

s-22 Existuje v historii ve světě mnoho příkladů, které podporují tezi, že vyrovnanost rozpočtu a jeho velikost jsou spojité nádoby - bez jednoho z těchto faktorů nelze bez studu hovořit o druhém.

s-23 Poslužme příkladem nejčerstvějším.

s-24 Švédský stát blahobytu - budovaný tamními sociálními demokraty - natolik zatížil daňové poplatníky a rozložil stimulační prvky v ekonomice, že se stal neudržitelným.

s-25 Nová pravicová vláda ve Švédsku reagovala ozdravným programem: prudce snížila daně, tedy své příjmy, rozpočtové výdaje se ovšem v takovém rozsahu hned v prvním roce snížit nepodařilo.

s-26 Výsledkem byl rozpočtový schodek, který loni dosáhl výše 13,1 % HDP, což je nejvíce v Evropě a dvojnásobek schodku, kterého dosahovaly předchozí švédské socialistické vlády.

s-27 Kdo prosazuje zdravější hospodářskou politiku - švédská levice nebo pravice?

s-28 Nechť ekonomové ODS vyloží karty na stůl a otevřeně odpoví.

s-29 Ústavní zákon o rozpočtové vyrovnanosti by pravděpodobně také vedl ke snaze zvyšovat celní bariéry (a inkasovat do státního rozpočtu), což by snížilo konkurenci na vnitřním trhu.

s-30 Je také pravděpodobné, že vláda by se pokoušela ze stejného důvodu - co nejvíce majetku (podniků, půdy nerostných nalezišť) prodávat do zahraničí - a to v neoptimálním cenovém režimu: stůj co stůj.

s-31 Vidíme tedy, že ústavní zákon o rozpočtové vyrovnanosti je nápadem kontraproduktivním.

s-32 Vedl by ve skutečnosti k růstu moci byrokracie - prostřednictvím peněz daňových poplatníků.

s-33 Stát nehospodaří svými penězi jako oni, proto musí být pod jejich kontrolou.

s-34 Tuto funkci plní zastupitelská demokracie, konkrétně poslanci parlamentu.

s-35 Je na nich, aby odolali nejnovější vábničce byrokracie a aby naopak tlačili vládu ke skutečnému sebeomezení.


dependency treetext view