PML View

ln94206_86

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln94206_86.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94206_86.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94206_86.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94206_86.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94206_86.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln94206_86.treex.gz

s-1 Zlatá horečka po makedonsku

s-2 Veliké pátrání v údolí Vardaru po dvou tunách zlata maršála Rommela

s-3 Bělehrad -

s-4 Podobně jako v Čechách se také ve vzdálené balkánské Makedonii rozhořela zlatá horečka, jejímž cílem je nalézt poklad ukrytý na konci druhé světové války na lepší časy ustupujícími německými vojsky.

s-5 Podle makedonského tisku nejde o žádnou maličkost, nýbrž o zlatý poklad, který na makedonském území skryl německý polní maršál Rommel, když v roce 1943 po neúspěších v severní Africe ustupoval údolím řeky Vardaru.

s-6 Makedonský večerník Večer doplňuje, že Rommel zakopal na makedonském území asi dvě tuny zlata, tedy část pokladu, který naloupil za vojenského tažení v severní Africe.

s-7 Učinil tak v obavě, aby se jej nezmocnili jugoslávští partyzáni, kteří operovali podél horských průsmyků.

s-8 Pátrání se soustřeďuje do okolí jihomakedonského města Štipu nedaleko archeologické lokality Suvo grlo, které proslulo římskými vykopávkami z počátku našeho letopočtu.

s-9 Monopol na hledání pokladu si vyhradilo makedonské vojsko a policie, která jej zatím nenalezla, ale zato již prý zničila těžkou terénní technikou několik antických památek.

s-10 Makedonské úřady se však nevzdávají a ministerstvo vnitra drží lokalitu pod klíčem.

s-11 To jen rozpaluje obrazotvornost místních obyvatel, kteří se vydávají za pokladem na vlastní pěst a kopají tam, kudy podle tehdejších očitých svědků Rommelova armáda procházela.

s-12 I oni se ale mohou vykázat jen náhodnými úspěchy v podobě zlatých mincí a klenotů, jejichž hodnota se ale s velikostí očekávaného nálezu nedá srovnat.

s-13 Podle místních obyvatel jsou takové objevy časté a nepříliš překvapivé.

s-14 Ví se totiž, že početná židovská komunita ukryla své jmění za druhé světové války po domech, zahradách a dvorech Štipu v obavě z deportací.

s-15 K těm skutečně došlo v roce 1943 a téměř nikdo se z vyhlazovacích táborů nevrátil, aby si je znovu vyzvedl.

s-16 Podobně zanechali v zemi malé poklady příslušníci turecké menšiny, kteří museli po osvobozovací válce balkánských států proti Osmanské říši makedonské území počátkem dvacátého století opustit.

s-17 Zlatá horečka se mezitím šíří po Štipu a širším okolí.

s-18 Pověsti o pokladech lákají především nyní, kdy následky sankcí proti Jugoslávii vyvolaly u vnitrozemského jižního souseda masovou nezaměstnanost a prudký sociální a společenský pokles, píše makedonský tisk a dodává, že za normálních okolností by stěží tolik lidí podlehlo vidině rychlého zbohatnutí.

dependency tree • text view