PML View

ln94206_85

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/ln94206_85.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94206_85.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94206_85.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94206_85.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94206_85.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/ln94206_85.treex.gz

s-1 Milníky čtvrtstoleté historie

s-2 Důležitá data vývoje v Severním Irsku před včerejším příměřím

s-3 Čtvrt století konfliktu v Irsku si dosud vyžádalo na všech stranách celkem 3169 mrtvých, zraněno bylo 36 500 lidí.

s-4 Následující přehled uvádí hlavní údaje o dosavadním vývoji:

s-5 1968-1969: vlna pumových atentátů, jejichž původci byly jak Irská republikánská armáda, tak extremistické protestantské organizace;

s-6 srpen 1969: na žádost místní vlády vyslala britská vláda do Severního Irska vojenské jednotky, které měly zastavit další krveprolévání;

s-7 březen 1972: předseda britské vlády zavedl přímou správu Severního Irska z Londýna;

s-8 řízením pověřen státní ministr pro Severní Irsko;

s-9 severoirský parlament rozpuštěn;

s-10 leden 1974: začalo pracovat Oblastní shromáždění Severního Irska, zvolené v červnu 1973;

s-11 v novém místním výkonném orgánu zastoupena i katolická menšina;

s-12 květen 1974: po generální stávce protestantské většiny proti účasti katolíků v místní vládě pozastavena činnost místního parlamentu;

s-13 zavedena opět přímá správa z Londýna;

s-14 leden 1979: v Severním Irsku zaveden výjimečný stav;

s-15 červenec 1980: britská vláda předložila návrh na omezenou autonomii Severního Irska;

s-16 listopad 1981: předsedové vlád Velké Británie a Irska Margaret Thatcherová a Garret Fitzgerald se dohodli na ustavení britsko-irské mezivládní rady;

s-17 Severní Irsko v ní nebylo zastoupeno;

s-18 zůstalo pod přímou správou Velké Británie;

s-19 duben 1982: britská vláda schválila plán na postupné obnovení samosprávy;

s-20 říjen 1982: zvoleno 78členné Severoirské shromáždění;

s-21 14 křesel získala Sinn Fein, odmítla se však na jeho činnosti podílet;

s-22 po atentátu na unionistického politika bojkotovaly činnost shromáždění i protestantské strany;

s-23 začátkem roku 1984 rozpuštěno;

s-24 listopad 1985: dohoda mezi Velkou Británií a Irskou republikou, která potvrdila svrchovanost Velké Británie nad Severním Irskem a Irské republice poskytla určitý poradní hlas v záležitostech Severního Irska;

s-25 dohoda vyvolala nesouhlas katolíků i protestantů;

s-26 duben 1991: jednání na zámku Stormont u Belfastu mezi Oficiální unionistickou stranou a Demokratickou unionistickou stranou za protestanty a Sociálně demokratickou labouristickou stranou a Stranou spojenectví za katolíky;

s-27 jednání ztroskotala, unionisté nechtěli povolit účast katolíků v parlamentních výborech a zastoupení ve výkonném orgánu;

s-28 březen 1992: Velká Británie iniciovala nové kolo rozhovorů mezi hlavními politickými silami v Severním Irsku s cílem vrátit oblasti samosprávu;

s-29 ztroskotaly ze stejných příčin jako předchozí;

s-30 začátek 1993: umírněný britský politik John Hume (Sociálně demokratická a Labouristická strana) a vůdce Sinn Fein Gerry Adams vedli rozhovory;

s-31 s jejich obsahem seznámili pouze irskou vládu;

s-32 únor 1993: Gerry Adams nabídl britské vládě dialog o řešení situace v Severním Irsku;

s-33 listopad 1993: John Major prohlásil, že má konkrétní návrhy na mír, jestliže se katolíci a protestanti dohodnou na rozhovorech;

s-34 vyloučil jakékoli jednání s IRA, pokud se nezřekne násilí;

s-35 setkal se s vůdci hlavních severoirských stran;

s-36 John Hume řekl, že míru by mohlo být dosaženo během týdne, kdyby byly přijaty jeho a Adamsovy mírové návrhy;

s-37 6. listopadu 1993: zakázané protestantské organizace Bojovníci za svobodu Ulsteru a Ulsterský dobrovolnický sbor odmítly nabídku Irské republikánské armády na uzavření dočasného příměří;

s-38 15. listopadu 1993: John Major nabídl rozhovory se Sinn Fein, jestliže IRA ukončí násilí;

s-39 unionističtí vůdci odmítli zúčastnit se jednání, na němž by byla zastoupena Sinn Fein;

s-40 15. prosince 1993: britský premiér John Major a irský premiér Albert Reynolds podepsali v Londýně deklaraci zakotvující principy mírového procesu pro Severní Irsko: vyzvala extremisty obou stran, aby složili zbraně výměnou za mírové rozhovory;

s-41 1. ledna 1994: Bojovníci za svobodu Ulsteru oznámili, že budou pokračovat v teroristických akcích;

s-42 14. března 1994: britská vláda odmítla výzvu IRA ze 13. března k dialogu, dokud IRA neskončí s násilím(předcházely tři teroristické útoky na letiště Heathrow v Londýně);

s-43 6. dubna 1994: Sinn Fein vyzvala britskou vládu k oficiálním kontaktům během příměří;

s-44 John Major je odmítl, pokud se extremisté nevzdají násilí natrvalo;

s-45 24. července 1994: konference Sinn Fein odmítla návrh Irska a Velké Británie na zahájení přímých rozhovorů výměnou za ukončení teroristických akcí;

s-46 13. srpna 1994: Gerry Adams, předseda Sinn Fein, v projevu k demonstrantům v Belfastu prohlásil, že po 25 letech IRA porazila britskou armádu;

s-47 polovina srpna 1994: IRA oslavila 25. výročí příchodu britských vojsk do Ulsteru sérií teroristických akcí.

dependency tree • text view