PML View

ln94205_99

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln94205_99.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94205_99.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94205_99.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94205_99.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94205_99.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln94205_99.treex.gz

s-1 Společné oči malých literatur

s-2 Slovinští spisovatelé opustili národní službu a míří do Evropy i zámoří

s-3 Pavel Šaradín

s-4 Literární kritik a překladatel

s-5 FRANTIŠEK BENHART se od roku 1969 soustavně zabývá slovinskou literaturou a od začátku sedmdesátých let také ve Slovinsku především publikuje.

s-6 Kromě mnoha časopiseckých článků mu tam vyšly dvě knihy kritik a studií o literatuře.

s-7 V roce 1985 se stal členem Slovinské akademie věd a letos obdržel tzv. Listinu Otona Župančiče (pojmenovanou podle vůdčího představitele slovinské literární moderny) za propagaci slovinské literatury v zahraničí.

s-8 Česky Benhartovi do jeho sedmdesátin, které oslaví tento měsíc, vyšlo mimo jiné šestatřicet knižních překladů ze slovinštiny.

s-9 Slovinsko sdílelo od konce čtyřicátých let podobný osud jako Česká republika, ovšem dveře tam byly západním vlivům přece jen více otevřené.

s-10 Jak to vypadalo se slovinskou literaturou před koncem osmdesátých let?

s-11 Šlo o podobnost dosti vzdálenou.

s-12 Služebnost literatury nebyla přísně oktrojována: můžeme tedy mluvit spíše o jakési obdobě naší situace v mírnějším provedení.

s-13 Na druhé straně, postihy některých rebelů byly až okázale tvrdé.

s-14 Například prozaik Vitomil Zupan psal do šuplíku přes tři desítky let, básník Edvard Kocbek upadl v nemilost hned několikrát a závěr jeho života v psychiatrickém ústavu nemohl být věru krutější.

s-15 Samozřejmě existovaly další, byť méně křiklavé případy.

s-16 A co rozdělení literatury do několika komunikačních okruhů, k jakému došlo u nás?

s-17 Oproti třem našim literárním proudům - oficiálnímu, respektive polooficiálnímu, samizdatovému a exilovému - shledáme ve Slovinsku pouze první a třetí případ.

s-18 Jestliže u nás docházelo časem v těchto proudech k určitému prolínání, tam jsme svědky jejich naprosté izolovanosti.

s-19 Doma autoři buď psali a vydávali, nebo psali a nevydávali (či nepsali vůbec).

s-20 Je znám jediný případ významnějšího zakázaného spisovatele, jenž svá díla publikoval v exilu.

s-21 Teprve v posledních letech vycházejí exiloví autoři i ve Slovinsku.

s-22 Do rukou čtenářů se dostávají básnické i prozaické antologie jejich děl.

s-23 A zase je tu podstatný rozdíl od situace v českých zemích: byla-li díla našich exilových spisovatelů z větší části, stručně řečeno, špičková, antologie slovinské exilové tvorby svědčí o nevýrazných literárních hodnotách svých autorů.

s-24 Jistým mezníkem ve vývoji novodobého slovinského písemnictví se stal v roce 1989 vznik generačního časopisu Literatura.

s-25 Do jeho redakčního kruhu patří básníci A. Debeljak, A. Ihan, U. Zupan, prozaik A. Blatnik či kritik M. Bogataj.

s-26 Tento nástup mladé generace působí systematicky a programově, a dokonce vyvolal zájem o Slovinsko nejen v Evropě, ale i v zámoří...

s-27 Revue Literatura, vzniklá odštěpením od polofilozofických Problemů, má opravdu vynikající úroveň.

s-28 Pokud jde o vývojové mezníky, ty se dají určit až s větším časovým odstupem.

s-29 Každý generační nástup ještě nemusí být mezník.

s-30 Zájem o malou zemi v zahraničí bývá, žel, rovněž věcí velkých očí.

s-31 V dvoumilionovém Slovinsku vychází poměrně značné množství literárních a obecně kulturních časopisů, bohatá je domácí literární produkce i překladová literatura.

s-32 Finančně náročným projektem je také věhlasný literární festival Vilenica.

s-33 Do jaké míry se na tom všem podílí ministerstvo kultury či různé literární fondy?

s-34 I když je slovinské ministerstvo štědřejší než naše, jen jeho pomoc by nestačila.

s-35 Nakladatelé si vypomáhají zvýšenou vynalézavostí a zdaleka ne jen nadbíháním pokleslému čtenářskému vkusu.

s-36 V tomto svízelném čase se potvrzuje, že malý slovinský národ dosud neztratil povědomí o národně záchovných vlastnostech literatury, a nabízí i z toho mála, co dnes má.

s-37 To se týká větších i menších podniků či institucí.

s-38 Ty dotují jak vydávání některých knih, tak četné literární ceny a samozřejmě i tu velkorysou každoroční mezinárodní událost - Vilenici.

s-39 Přibližujete slovinskou literaturu českému čtenáři a naopak naši Slovincům.

s-40 Jaký mají zájem o české autory?

s-41 V dobách temna byl zájem veliký.

s-42 Vyšel tu - a jak brzy pokaždé! - skoro celý Kundera, vycházel Škvorecký, Klíma i další naši neoficiální autoři.

s-43 Hrabalovi Slovinci dlouho nemohli přijít na chuť.

s-44 Časopisecky jsem ho představil již v roce 1965, ale knižně vyšel až za čtvrt století.

s-45 Úspěch měly vždy české knihy pro děti a mládež - což platí v podstatě i dnes.

s-46 Bohužel také v této oblasti jsou značné čekací lhůty.

s-47 Nedávno jsem napsal doslov ke knize vybraných Macourkových pohádek, ale Mach a Šebestová čekají v hotovém překladu dál.

s-48 Nemám v této chvíli přehled, co v poslední době českého vyšlo, ale rozhodně toho bylo poskrovnu.

s-49 Obrovskou zkušeností pro národ byla desetidenní válka roku 1991, rozpad Jugoslávie a vznik samostatného státu.

s-50 Jak se s tím Slovinci - a především spisovatelé - vyrovnávají?

s-51 Nadšení vyprchalo, nastoupily starosti, které dříve nebyly.

s-52 Literatura stanula před zcela novou skutečností.

s-53 Spisovatelé vůbec poprvé v dějinách pocítili vyvázanost z nadosobních a nadliterárních povinností vůči společnosti a národu a asi je to zmátlo - toho více, toho méně.

s-54 Tři roky je ovšem velice krátká doba k soudům.

s-55 Nesporné se zatím zdá, že vzniká nová tematická tendence, která se dá označit sloganem Slovinsko v Evropě, Slovinsko ve světě.

s-56 Její první vlaštovka, vloni vydaný román Draga Jančara Uštěpačný chtíč, je obsahově i jinak vytěžen z několikerého pobytu ve Spojených státech a připravuje se již několik překladů.

s-57 Osobně jej však za nejlepší dílo nepovažuji.

s-58 Časem se asi ukáže, že absolutní vyvázanost ani není možná - anebo nutná?

s-59 Slovinská literatura je tradičně bohatá na básníky.

s-60 Jak si v porovnání s poezií stojí slovinská próza?

s-61 Všeobecně se soudí, že za poezií dnes na hony zaostává.

s-62 Je to zřejmě pravda.

s-63 Určitě bych tady nemohl uvádět desítky a desítky jmen.

s-64 Ale zajímavé osobnosti zde nepochybně jsou.

s-65 I mezi mladými autory.

s-66 Především Feri Lainšček: letos vydal svůj dosud nejlepší román, nazvaný Kterou přinesla mlha.

s-67 Tato nevelká kniha o marném boji dobra se zlem je z nábožensko-filozofických pozic zbytečně ideologizována, naštěstí však sama zůstává netendenční, a tím i silná.

s-68 Nedávno vyšla v nakladatelství TORST vaše antologie Sedm slovinských básníků.

s-69 Na čem pracujete teď?

s-70 V Lublani jsem nedávno odevzdal knihu cestopisných próz o Slovinsku.

s-71 Doufám, že se ještě dočkám vydání.

s-72 Tady, s překlady, je to nejasnější.

s-73 A svízelnější.

s-74 Nějak mi už nejde to doprošování.

s-75 A slibování slovinských dotací...

dependency tree • text view