PML View

ln94205_90

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94205_90.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94205_90.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94205_90.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94205_90.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94205_90.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94205_90.treex.gz

s-1 Válka?

s-2 Ano, válka!

s-3 První září - den padesátého pátého výročí vypuknutí druhé světové války

s-4 PhDr. Jan Gebhart, CSc., Historický ústav AV ČR

s-5 Ještě neuplynul ani celý rok od podepsání mírové dohody v Mnichově, jejíž obětí se stalo Československo, a Evropu (a poté nejen ji) již podruhé ve dvacátém století zaplavila válečná vřava.

s-6 Ovšem v situaci a podmínkách reálně odlišných, a přesto ne nepodobných v porovnání s rokem 1914.

s-7 Ne náhodou v roce 1919 prohlásil francouzský maršál Foche, že první válka bude mít své pokračování, protože mír z Versailles není mírem, ale pouze dočasným, asi dvacetiletým, příměřím.

s-8 Ve třicátých letech převažovaly v Evropě sužované ekonomickou krizí hlasy přitakávající míru a varující před předvídaným pokračováním a novým opakováním válečného utrpení.

s-9 Tento stav byl patrný jak v Německu, tak i v ostatních zemích s diktátorskými nebo totalitními režimy.

s-10 Ani v Německu nebyl přece Hitler zvolen proto, aby jeho obyvatelstvu přinesl válku, ale aby mu odpomohl od tíživých důsledků hospodářské krize.

s-11 A přesto došlo k válce, která se postupně rozrostla do dosud netušených a nevídaných rozměrů.

s-12 Znovu zvítězila nad rozumem a ideály občanské společnosti síla moci a agrese.

s-13 V období vrcholícího léta roku 1939 již málokdo v Evropě mohl uvěřit nadějeplným slovům britského ministerského předsedy Chamberlaina, proneseným z balkonu Buckinghamského paláce po návratu z Mnichova:

s-14 Myslím, že je to mír na celou naši dobu.

s-15 Ani on sám, ani další evropští, především britští a francouzští politici či diplomaté, přestože se o to snažili, nemohli nadále odolávat tlaku Hitlera a jeho generálů řešit vzniklé spory vojenskými prostředky.

s-16 Očividně se hroutila britská a francouzská politika mírového appeasementu vůči Německu.

s-17 A jako blesk z čistého nebe a výbuch bomby současně zapůsobilo uzavření paktu o neútočení mezi Stalinem a Hitlerem v Moskvě 23. srpna 1939.

s-18 Jeho dosah, a zejména důsledky tajné dohody pocítili Poláci do měsíce od podpisu.

s-19 Mezinárodní napětí dosáhlo v posledním srpnovém týdnu roku 1939 kritického bodu.

s-20 Z Berlína znovu a znovu zaznívaly na adresu Varšavy ohledně Gdaňska a exteritoriálního koridoru neúprosné a také nesplnitelné požadavky.

s-21 Přesuny německých vojsk do nástupních prostorů u polských hranic dokládaly, že nadchází den, kdy vypukne válečný konflikt.

s-22 Prozatím však i nadále probíhala politická jednání.

s-23 Zejména britská vláda, přes opětovné ujištění, že splní své závazky k Polsku, setrvávala v přesvědčení, že je možné vyřešit německo-polský spor bez války, pokud by došlo k obnovení ovzduší důvěry.

s-24 Chamberlain také poslal v tomto duchu dopis Hitlerovi, který mu osobně doručil do Berchtesgadenu britský velvyslanec Henderson.

s-25 Britský premiér navrhoval připravit přímé jednání mezi Německem a Polskem, jehož výsledek by zaručily ostatní mocnosti.

s-26 ...v této chvíli nevidím jiné cesty, jak se vyhnout katastrofě, která povede Evropu do války, končil Chamberlain svůj dopis.

s-27 V této souvislosti není reminiscence na Chamberlainův postoj v roce 1938 nikterak náhodná.

s-28 Hitler však dospěl k jinému řešení německo-polského sporu.

s-29 Tentokráte nechtěl spoléhat na případné vágní výsledky dalších jednání a jeho generálové již zevrubně rozpracovali plán útoku na Polsko (Fall Weiss).

s-30 Navíc měl Berlín momentálně neobvykle příznivé podmínky: na východě si zajistil neutralitu Sovětů, na západě sice Británie a Francie potvrdily trvání svých závazků vůči Polsku, ale Chamberlain naléhal, aby se vše vyřídilo bez války přímým vyjednáváním, které chtěl sám zprostředkovat.

s-31 Proč tedy neklást požadavky, které by přiměly západní mocnosti ustoupit od závazků k Polsku a v případě jejich nesplnění by se casus belli přenesl na bedra Velké Británie a Francie.

s-32 V postoji britské vlády se ale začaly projevovat náznaky změn.

s-33 Dne25 . srpna vyhlásila oficiální smlouvu s Polskem a potvrdila už dříve poskytnuté záruky.

s-34 Zároveň žádala Berlín, aby sám vstoupil do přímého jednání s Polskem.

s-35 O reakci Hitlera řekl během poválečného soudu v Norimberku Göring: V den, kdy Británie poskytla oficiální garanci Polsku, führer mne telefonicky zavolal a sdělil mi, že zarazil plánovaný vpád do Polska.

s-36 Zeptal jsem se ho, zda to míní dočasně, nebo nadobro.

s-37 Odpověděl: Ne, budu se muset přesvědčit, zda dokážeme eliminovat britský zásah.

s-38 Hitler chtěl ještě zapůsobit na mezinárodní věřejnost.

s-39 Den plánovaného útoku odložil z 25. srpna na 1. září.

s-40 Jednak chtěl britské vládě nabídnout čas a příležitost zbavit se vyhlášených záruk, a jednak rozehrával poslední partii s polskou vládou, předem však odsouzenou k nezdaru.

s-41 Berlín totiž vyhlásil plán na vyřešení německo-polské krize.

s-42 Jeho šestnáct bodů obsahovalo zejména striktní požadavek odstoupení Gdaňska Německu, plebiscit o osudu tzv. koridoru podle národnostního stavu k 1. 1. 1918.

s-43 Ve svém celku by realizace plánu znamenala úplné ovládnutí a zotročení Polska.

s-44 Přes tvrdě vznesené požadavky byla polská vláda nakloněna vyjednávání, počítala s případnými ústupky, ale jako celek předložený plán odmítala.

s-45 Na diplomatickou scénu ještě přistoupil italský duce Mussolini s nabídkou, že na 5. září svolá k řešení polského problému mezinárodní konferenci.

s-46 Avšak jeho iniciativa a snaha zopakovat si svou mnichovskou roli byla Berlínem odmítnuta, zejména když Itálie proklamovala v dopisech Hitlerovi i Ribbentropovi svou neutralitu v nadcházejícím válečném konfliktu.

s-47 V posledních dnech srpna 1939 se zřetelně projevovalo, že diplomatická a politická jednání uvázla na mrtvém bodě.

s-48 Ke slovu měly podle německých plánů přijít konečně zbraně.

s-49 O deváté hodině večerní 31. srpna oznámil německý rozhlas, že říšská vláda ukončila jakékoli další dohovory s Polskem.

s-50 Téhož dne vydal Hitler německé armádě Pokyn pro vedení válkyč . 1.

s-51 Uvádělo se v něm:

s-52 1. Nyní, kdy všechny politické možnosti vyřešit na východní frontě pro Německo nesnesitelnou situaci mírovými prostředky byly vyčerpány, rozhodl jsem se pro řešení silou...

s-53 Datum útoku: 1. září 1939.

s-54 Doba útoku: 04.45 (letního času - pozn.aut.).

s-55 Kostky byly vrženy.

s-56 Za ranního úsvitu prvního zářijového dne roku 1939 zahájila německá vojska útok a překročila polské hranice.

s-57 Začala válka.

s-58 Ale byla to vůbec válka, když nedošlo k jejímu formálnímu vypovězení ze strany Německa?

s-59 O desáté hodině dopoledne 1. září se sešel v Berlíně říšský sněm.

s-60 Na jeho zasedání přišel Hitler v šedé polní uniformě a prohlásil, že branná moc převzala aktivní obranu říše.

s-61 Jedině taková je, podle jeho slov, možná odpověď na polské provokace a útoky, poté co polský stát odmítl smířlivé řešení sousedských styků...

s-62 Abych učinil konec tomuto šílenému počínání, nezbývá mi jiný prostředek než použít od nynějška násilí proti násilí.

s-63 Z Hitlerovy řeči ani z následné proklamace k německému národu z téhož dne nebylo patrné, zda se jedná vskutku o vypovězení války.

s-64 Avšak vlády Velké Británie a Francie, zejména když docházely zprávy o postupu německých vojsk, o bombardování polských měst a připojení Gdaňsku k Německu, po bezprostřední informaci od polské vlády a zvážení situace okamžitě reagovaly.

s-65 Ve formě diplomatické nóty Britové oznámili Berlínu, že útokem na Polsko vytvořila německá vláda podmínku pro splnění záruk britské a francouzské vlády, dopustila se útočného činu, který ohrožuje polskou nezávislost, a proto bez váhání splní svůj závazek.

s-66 Jako nepřijatelná se jevila výmluva ministra zahraničí Ribbentropa, že nejde o německý útok, nýbrž že Polsko už po měsíce provokovalo Německo.

s-67 Až v neděli dopoledne 3. září v 11 hodin oznámila britská vláda světu, že od této chvíle se považuje ve válečném stavu s Německem.

s-68 O dvě hodiny později informoval francouzský velvyslanec Coulondre v Berlíně říšské ministerstvo zahraničí, že Francie, nebude-li Německo ochotno odvolat své vojsko z Polska, se považuje od sedmnácté hodiny povinna poskytnout Polsku pomoc.

s-69 Když se Hitler dozvěděl, že Velká Británie a Francie přece jen vyhlásily Německu válku, lakonicky poznamenal: To ještě neznamená, že budou válčit.

s-70 Na západní frontě vskutku nezačaly v září, ale také ani v následujících měsících adekvátní vojenské operace.

s-71 Velká Británie a Francie zahájily námořní blokádu Německa, zatímco USA i Japonsko vyhlásily svou neutralitu v doposud jenom evropské válce.

s-72 S neskrývaným zadostiučiněním mohla v polovině září 1939 německá oficiální místa konstatovat, že na francouzsko-německé frontě nepadl dosud jediný výstřel.

s-73 Válečná ouvertura přinesla porážku polské armádě, statečně bojující proti německé přesile a následné uchvácení polského území Hitlerem a Stalinem...

s-74 Avšak předznamenala také léta následující, a dokonce naši současnost.

dependency tree • text view