PML View

ln94205_6

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln94205_6.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94205_6.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94205_6.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94205_6.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94205_6.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln94205_6.treex.gz

s-1 Šedesátá léta - výpočetní střediska

s-2 Z historie výpočetní techniky (2)

s-3 Petr Koubský

s-4 Počítače se tradičně klasifikují podle generací.

s-5 V první generaci (zhruba do roku 1956) se jako stavební prvek používaly elektronky, které byly u druhé generace nahrazeny tranzistory.

s-6 Geniální vynález integrovaného obvodu neboli čipu - miniaturní, velmi komplexní elektronické součástky - byl v konstrukci počítače poprvé využit firmou IBM, a to u počítačové řady System/360, uvedené na trh v dubnu 1964.

s-7 IBM System/360 zahájila třetí generaci a tím novověk počítačové éry.

s-8 V 60. letech byl i ten nejmodernější počítač velmi komplikovaným zařízením, které potřebovalo ke svému provozu buď samostatnou budovu, nebo alespoň několik vyhrazených prostor se speciálními nároky na čistotu, kabeláž, klimatizaci apod.

s-9 O jeho chod se musel starat tým odborníků, většinou úzce specializovaných na konkrétní stroj.

s-10 Náklady na pořízení se vyčíslovaly pěti- až šesticifernou sumou v dolarech;

s-11 a to měl dolar podstatně vyšší hodnotu než dnes.

s-12 Přesto poptávka neustále rostla, neboť při správné organizaci práce se investice do výpočetní techniky již tehdy byla schopna velmi rychle vrátit.

s-13 Trhu dominovala IBM, k dalším výrazným výrobcům patřily společnosti CDC, RCA, o něco později Burroughs, Amdahl a Cray Research.

s-14 IBM vyráběla od roku 1971 řadu System/370, od roku 1980 pak řadu 43;

s-15 vesměs jde o modernizaci původní řady 360.

s-16 Vysoké ceně a specifickým provozním nárokům počítačů odpovídala organizace práce kolem nich;

s-17 jejím typickým výrazem je výpočetní středisko.

s-18 Srdcem střediska je sál počítače - místnost, v níž se nachází vlastní stroj.

s-19 Do sálu mají přístup jenom pracovníci spojení s bezprostřední obsluhou počítače.

s-20 Ve středisku pracuje obvykle několik desítek lidí, specialistů na různé aspekty činnosti počítače: operátoři, technici počítače, technici periférií, systémoví a aplikační programátoři...

s-21 Vlastní uživatelé počítače, kteří na něm chtějí řešit své konkrétní úlohy - například výpočet mezd, vědecké výpočty apod. - komunikují pouze s obsluhou stroje, a to přesně vymezeným způsobem.

s-22 Samotný počítač většina uživatelů vůbec nikdy nespatří.

s-23 Všimněte si, že jsem zničehonic přešel do mluvnického času přítomného.

s-24 To má svůj důvod;

s-25 výpočetní střediska klasického typu dosud existují a dlouho ještě existovat budou.

s-26 Zatímco v 60. a 70. letech neexistovaly počítače mimo výpočetní střediska, dnes jsou tato střediska poměrně ojedinělá.

s-27 U nás jsou často považována za přežitek socialismu, což je absolutní nesmysl.

s-28 Pro některé druhy dat a způsoby jejich zpracování jsou střediskové počítače (angl. mainframe) - a celá organizace práce kolem nich - dosud tím nejvhodnějším známým prostředkem.

s-29 V mnoha jiných případech tomu tak ovšem není.

s-30 Kromě počítače ve středisku se trh dožadoval počítače pro jednoho člověka - levnějšího stroje, který by byl dost malý a dost jednoduchý, aby jej mohl obsluhovat jediný člověk a navíc nespecialista.

s-31 Částečné řešení nabídly koncem 60. let společnosti DEC a Hewlett-Packard, které zavedly novou kategorii tzv. minipočítačů.

s-32 K jejich obsluze skutečně stačil jediný člověk;

s-33 jeho kvalifikace však nadále musela být poměrně značná, počítač byl stále tvořen několika rozměrnými plechovými skříněmi a jeho cena byla nejméně desetinásobkem ceny kvalitního osobního auta.

s-34 Pro soukromou osobu nemyslitelná věc.

s-35 Podstatným přínosem minipočítačů bylo ovšem to, že zavedly do všeobecného používání obrazovkový terminál, tedy obrazovku spojenou s klávesnicí.

s-36 Hovořím hlavně o dění v USA, které byly a jsou centrem počítačového světa.

s-37 U nás na Východě procházel vývoj v podstatě shodnými stadii, ovšem s několikaletým a stále rostoucím zpožděním.

s-38 V 60. a 70. letech u nás vzniklo postupně několik výrobních závodů zaměřených na produkci systémů JSEP a SMEP.

s-39 Šlo o počítačové řady, jejichž výroba jednotlivých členů - a často i jednotlivých součástí - byla rozdělena mezi země RVHP podle lokálních technologických možností.

s-40 Konstrukčně šlo o repliky počítačů IBM 360, později 370 a 4341 (řada JSEP - mainframe) a počítačů HP 1000 (později i jiných strojů - řada SMEP, minipočítače).

dependency tree • text view