PML View

ln94205_3

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/ln94205_3.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94205_3.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94205_3.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94205_3.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94205_3.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/ln94205_3.treex.gz

s-1 Marné cesty k českému počítači

s-2 Petr Koubský

s-3 Nedávná výstava Historie výpočetní techniky v České republice, která byla počátkem léta instalována v Severočeském muzeu v Liberci, znamenala užitečné připomenutí obětavé a navzdory podmínkám docela úspěšné práce několika generací techniků.

s-4 Jasně ukázala i příčiny našeho zaostávání za světem - zaostávání, jehož důsledky poneseme ještě dlouho.

s-5 Poválečné Československo mělo dobrou příležitost přidat se ke špičce vývoje světové výpočetní techniky - díky celkové vyspělosti ekonomiky, díky tradici přesného strojírenství a elektrotechnického průmyslu a v neposlední řadě i díky výjimečné osobnosti profesora Antonína Svobody.

s-6 Před druhou světovou válkou pracoval pro československou armádu na zdokonalení zaměřovačů protiletecké obrany, po okupaci výsledky své práce vyvezl do Francie a později do USA.

s-7 Tam působil rovněž v armádních službách na vývoji radaru na MIT v Bostonu, kde se také seznámil s pracemi von Neumanna a dalších vědců konstruujících první číslicové počítače.

s-8 Po válce se Svoboda vrátil na ČVUT, kde kolem sebe shromáždil studenty a mladé vědecké pracovníky - první generaci našeho počítačového výzkumu.

s-9 Vedl i výzkumnou laboratoř pozdějšího podniku Aritma, kde stál u vzniku sériově vyráběných děrnoštítkových strojů.

s-10 Oddělení matematických strojů, které dr. Svoboda řídil, se postupně rozrůstalo, až nakonec vznikl Výzkumný ústav matematických strojů - známý VÚMS.

s-11 První stěžejní prací dr. Svobody a jeho spolupracovníků byl reléový počítač SAPO.

s-12 Pracovali na něm od roku 1950, do zkušebního provozu byl však SAPO uveden - vzhledem k obtížím při získávání součástek i k informační bariéře - až roku 1957.

s-13 SAPO byl silně zastaralý ještě před svým dokončením;

s-14 hlavní zájem VÚMS se tou dobou soustředil již na další projekt, elektronkový počítač 1. generace EPOS 1.

s-15 Ten bohužel dopadl obdobně;

s-16 byl opuštěn ve stadiu nedokončeného funkčního modelu roku 1962, tedy v době, kdy ve světě byly již zcela běžné počítače 2. generace (tranzistorové) a na dveře klepala generace třetí.

s-17 V té době dosahovalo naše technologické zpoždění za vyspělým světem hodnoty asi deseti let, což se s nevelkými odchylkami nemělo změnit až do roku 1989.

s-18 Profesor Svoboda roku 1964 emigroval do USA, unaven žabomyšími válkami a ideologickým šikanováním, někteří jeho spolupracovníci ho následovali.

s-19 Tím se vývoj dále zbrzdil.

s-20 Posledním významným dílem původního Svobodova kolektivu zůstal snímač děrné pásky FS 1500 vyráběný sériově v ZPA Košíře, svého času nejlepší produkt toho druhu na světě a jeden z opravdu mála úspěšných československých exportních artiklů v oboru výpočetní techniky.

s-21 Vzhledem k rostoucímu významu využití počítačů nebylo únosné spoléhat nadále jen na domácí vývoj, a proto nezbylo než přistoupit k dovozu počítačů ze SSSR (URAL 1, MINSK 2) a později i ze Západu (Univac, Bull, CDC, IBM).

s-22 Z domácích projektů nutno ještě jmenovat počítač téměř třetí generace Tesla 200, vyráběný v licenci společnosti Bull-GE od roku 1969 v Tesle Pardubice.

s-23 Nastaly časy Uralů, Minsků a příručních průbojníčků na děrnou pásku;

s-24 díky většímu rozšíření počítačů začala ovšem vyrůstat další generace odborníků.

s-25 K ní patřila i další významná osobnost české výpočetní techniky: nedávno předčasně zesnulý konstruktér ing. Eduard Smutný.

s-26 Prvním jeho rozsáhlým dílem byl návrh minipočítače JPR-12, vyráběného od roku 1974 Teslou Strašnice.

s-27 Ta byla jedním ze tří center produkce československých minipočítačů: druhé bylo ve VÚVT v Žilině (SM 50/40 podle vzoru PDP společnosti Digital), třetí ve VÚMS (ADT podle minipočítačů firmy Hewlett-Packard).

s-28 Podle vzoru znamená, že se využívaly absolutně všechny metody zpětného inženýrství, které si lze i nelze představit, od rozebírání originálních výrobků do posledního šroubku až po krádeže dokumentace sovětskou či východoněmeckou rozvědkou.

s-29 V těchto místech komické i chmurné stránky počítačové historie splývají.

s-30 Na principech kopírování nepůvodní a zastaralé technologie byly postaveny i počítačové řady JSEP a SMEP, společné projekty zemí RVHP.

s-31 Eduard Smutný byl v osmdesátých letech nejen průkopníkem domácích mikropočítačů, zoufale usilujícím o snížení bariéry naší zaostalosti - neboť jako jeden z mála už tehdy jasně viděl, jak malé počítače změní svět a jak tragické by bylo nebýt při tom - ale též donkichotem předem ztracené bitvy o dodržování morálních a právních norem.

s-32 V podmínkách, které sám nazýval partyzánskou válkou, navrhl a zkonstruoval mikropočítačovou stavebnici JPR-1, navazující systém SAPI-1, počítač pro mládež nazvaný Ondra...

s-33 Na dynamiku oboru, který v normálně fungujícím světě právě tou dobou ještě nabíral obrátky, už však nemohl stačit v podmínkách izolované ekonomiky sebegeniálnější konstruktér.

s-34 Rokem 1989 historie československé či české výpočetní techniky de facto končí a současně začíná historie našeho příspěvku k celosvětovému vývoji oboru.

s-35 Na otevřeném trhu, v podmínkách rovnosti šancí a rizik, teď současná generace odborníků musí předvést, že dokáže tolik, co dříve zvládli lidé formátu Svobody nebo Smutného.

s-36 Pokud se k takovým výsledkům dopracuje, nebude se mít za co stydět.

dependency tree • text view