PML View

ln94204_102

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln94204_102.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94204_102.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94204_102.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94204_102.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94204_102.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln94204_102.treex.gz

s-1 Kubo-futuristické a rayonistické obálky

s-2 Knihy ruské avantgardy představuje Britská knihovna v Londýně

s-3 Vojtěch Lahoda, Autor (nar. 1955) je historik umění, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd

s-4 V sálech londýnského objektu King's Library s nekonečnými řadami knih a s vitrínami se vzácnými tisky či rukopisy se najednou objevila nápadná změna: konstruktivistická paneláž vytváří ve starobylém, věděním nabitém prostředí ostrov jiného světa: ostrov knih ruské avantgardy z let 1912-1934.

s-5 Expozice British Library je pozoruhodná šíří záběru vystaveného materiálu i přístupem ke zdánlivě malé výstavě.

s-6 Především však odvahou vybudovat samostatný prostor simulující postupy konstruktivismu v muzeálním prostředí doby krále Jiřího IV.

s-7 Vystavené publikace, vesměs vzácná vydání o několika počtech výtisků, se takto pohromadě vidí zřídka.

s-8 Od knih básnířky Eleny Guro přes obálky Kazimira Maleviče k úpravám knih Michaila Larionova.

s-9 Často jde o knihy básní Majakovského, Chlebnikova, Kamenského, Kručonycha či Kljuna.

s-10 Tyto publikace v kubo-futuristickém duchu či v pojetí směru, který Larionov a Gončarovová nazvali pro jeho energetický, paprsčitý, akční charakter rayonismus, jsou vystaveny vedle tradičněji vydávaných knih, dnes ovšem neméně vzácných (pojednání o umění od I. Aksenova či A. Ševčenka).

s-11 Zvláště cenné jsou publikace jednoho z vůdčích ruských futuristů Davida Burljuka, který roku 1918 emigroval do USA.

s-12 Tam pokračoval ve své básnické činnosti (ručně malovaná obálka ke sbírce Marusja-San z roku 1925).

s-13 Zvláště jímavá je fotografie Burljuka z jeho amerického pobytu, kde stále zdůrazňoval svou futuristickou image.

s-14 Jednu tvář má pomalovanou, připomíná tetování, v uchu náušnici, na hlavě cylindr, pruhovanou křiklavou vestu...

s-15 Počátek dvacátých let se odehrává ve znamení nástupu konstruktivismu do typografie.

s-16 Zde leží těžiště úprav A. Rodčenka, od poloviny dvacátých let využívajících fotomontáže (cyklus knih tzv. Jima Dollara, což byl pseudonym M. Šagiňinová).

s-17 Poslední část výstavy rekonstruuje ducha čítárny Rodčenkova Dělnického klubu z roku 1925.

s-18 V regálech na časopisy jsou zde tentokrát exponáty: slavné obálky knih Rodčenka, El Lisického, časopisy Lef či Sovremennaja architektura.

s-19 Zvláště pozoruhodné jsou publikace básníka Kručonycha (a Chlebnikova) po roce 1918, vydávané vesměs v Tbilisi.

s-20 Knihy jsou doplněny informativními popisky, kresbami například Larionova, Majakovského, Maleviče či Gončarovové, dobovými propagandistickými letáky a plakáty, které ovšem s přibývajícím časem ztrácejí výtvarnou úroveň.

s-21 Aby toho nebylo málo, na několika místech výstavy si lze nasadit sluchátka a poslechnout dobovou hudbu (neznámého futuristu N. Roslavece, A. Lourié, přítele Chlebnikova a Kandinského, samozřejmě D. Šostakoviče či údernou Hudbu strojů A. Mosolova).

s-22 Unikátním zážitkem je poslech Majakovského veršů recitovaných samotným básníkem.

s-23 British Library vydala stručný katalog knih uvedené tematiky čítající přes šest set položek z majetku knihovny (ovšem bez jediné reprodukce).

s-24 K tomu lze na místě zakoupit dvě publikace o ruské avantgardní knize, vydané specialistkou Susan Comptonovou.

s-25 Výstava je malá rozměry, avšak velká významem.

s-26 I přes omezený prostor nabízí paletu zážitků: promítají se zde ruské němé filmy nedávno objevené v archivech vedle dokumentárních autorských filmů Jakova Protazonova či Jevgenije Bauera.

s-27 Na září k tomu British Library přichystala sérii přednášek specialistů na dané téma.

s-28 All Change.

s-29 British Library, Londýn.

s-30 24. června - 25. září.

dependency tree • text view