PML View

ln94203_86

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94203_86.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94203_86.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94203_86.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94203_86.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94203_86.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94203_86.treex.gz

s-1 Milevsko: jméno tesané do žuly

s-2 Sochařské sympozium představuje své výsledky v městském parku

s-3 Lenka Lindaurová, Milevsko

s-4 Druhý ročník sochařského sympozia v Milevsku byl v sobotu ukončen prezentací žulových a syenitových objektů v parku u kláštera premonstrátů.

s-5 Letos se letní konfrontační práce v nedalekém přílepovském lomu zúčastnilo pět autorů: tři Češi, Rus a Němec.

s-6 Organizačně akci připravují čeští sochaři ve spolupráci s milevským muzeem.

s-7 Letos se již zdálo, že počáteční nadšení místních radních pro tuto akci vychladlo.

s-8 Organizátoři dokonce uvažovali o přemístění sympozia do Českých Budějovic.

s-9 Město však nakonec přispělo stejně jako vloni částkou čtyřiceti tisíc.

s-10 V lesnatém areálu při premonstrátském klášteře a městském muzeu se totiž rozrůstá kvalitní sbírka sochařských děl, která bude Milevsku v budoucnosti přitahovat návštěvníky.

s-11 Tvrdý kámen se letos vozil nejen z Přílepova, ale i z Vepic a Štěpánovic nedaleko Českých Budějovic.

s-12 Každý z autorů druhého sympozia (třetího, kdybychom počítali i nulté) zvolil ke kameni jiný přístup, i když žula či syenit si svou nepoddajností kladou jednoznačný postup: řezání kamene, vrtání a jen velmi sporadické ruční zásahy dlátem.

s-13 Jiří Kačer (1952), který vloni absolvoval hořické pískovcové sympozium a se žulou již určitou zkušenost také má, vytvořil jeden z fragmentů své dlohodobě zpracovávané řady.

s-14 Ke svým deskám vypadajícím jako archeologický nález přiřadil další monumentální poselství dávných kultur, duchovní otisk a zároveň zdánlivě lehké dotyky lidské ruky.

s-15 Jeho kámen existuje jako pokračování struktur předchozích objektů, ale jako by byl časem odplaven na jiné místo.

s-16 Sporná socha vznikla pod rukama moskevského autora Genadije Voronova (1950), který se snažil vnutit žule jí nepřináležející tvar.

s-17 Pracoval s ní jako se dřevem či měkkým kamenem a vytvaroval ji do podoby jakési konstruktivistické židle, připomínající zapomenutý kus staré avantgardy.

s-18 Nadlidské úsilí věnoval své práci Zdeněk Hůla (1948), aby vytvořil Bod skrytý lidskému zraku.

s-19 Přizpůsobil dva gigantické kameny zkříženým dřevěným větvím ležícím mezi nimi.

s-20 Dvě mohutná těla mezi sebou svírají křehký bod, jemný orgán, aniž by jej porušily.

s-21 Stačí naše vědomí o něm, nebo spíš silná víra v jeho existenci.

s-22 V kameni je vydlabána přesná schránka, takže objekt je kompaktní, nenásilný a velmi vzrušující.

s-23 Nejmladším účastníkem se stal Rony Plesl (1965), absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové, který dosud pracoval jen se sklem a kovem.

s-24 V Milevsku se vloni představil výstavou souběžnou s prezentací výsledků sympozia.

s-25 Lákala ho práce s materiálem, na kterém je znát čas.

s-26 Svoji práci tak také pojmenoval.

s-27 Jeho Čas je symbolem hrobu (žula se používá na náhrobní kámen), je tichým lůžkem umístěným stranou mezi stromy.

s-28 V desce vyhloubil mělké plochy a do nich zasadil kovové výčnělky připomínající nekonečný hřbitov s jednotnými náhrobky.

s-29 Anonymitu smrti a strojovou výrobu pomníků se snažil nahradit osobní účastí.

s-30 Němec Erich Reischke (1927) pokračoval v Milevsku ve svých trojrozměrných spekulacích.

s-31 Vylamoval rohy kamene, aby je zase zpět přikládal k původnímu materiálu jako jeho vlastní zrcadla.

s-32 Mění rafinovaně až do nejzazších možností (ale jednoduchým postupem geometrické hry) tvar kamene, aniž by něco ubral z jeho hmoty.

s-33 Nové útvary sesadil k sobě, některé plochy různě zdrsnil a rozdělil zářezy.

s-34 Vznikl téměř architektonický objekt, budící dojem technicky náročné konstrukce.

s-35 Tento způsob práce vychází z Reischkeova dlouhodobého programu a v Milevsku tvoří zajímavý protipól k přístupu ostatních umělců.

dependency tree • text view