PML View

ln94203_80

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/ln94203_80.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94203_80.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94203_80.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94203_80.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94203_80.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/ln94203_80.treex.gz

s-1 Padesát roků ticha

s-2 Hana Frištenská, Vedoucí sekretariátu Rady pro národnosti vlády ČR

s-3 Starý kontinent má povinnost požádat o gesto odpuštění.

s-4 Národy by se měly sjednotit v aktu zadostiučinění všem v celé své historii křivdou postiženým Cikánům...

s-5 To jsou nedávná slova papeže Jana Pavla II. v poselství k alsaským Romům.

s-6 Celá historie Romů - Cikánů - v Evropě je nesporně historií násilí, bezpráví a smrti.

s-7 Nic z toho se však nevyrovná míře neštěstí, které Romy postihlo v letech druhé světové války.

s-8 Spolu se Židy byli označeni za méněcennou rasu a stali se objektem patologických fašistických opatření, jejichž cílem byla úplná genocida tohoto národa.

s-9 Události té doby jsou dodnes traumatem nemnoha romských pamětníků i jejich potomků.

s-10 Zpívají o nich v písních, např. i jedna z nejznámějších - Čhajori romani - má sloku o utrpení Romů v koncentračních táborech.

s-11 Připomínku těchto událostí bychom však měli nejvíce rozpoznat tam, kde nezbyl nikdo, kdo by zpíval nebo vyprávěl.

s-12 Osud Romů z českých zemí se naplnil za druhé světové války.

s-13 Takřka nikdo nepřežil, aby připomínal poslední etapu našeho staletí trvajícího soužití s touto skupinou Romů na společném teritoriu českých zemí.

s-14 Nucené deportace, věznění a likvidace v koncentračních táborech přežilo jen 500 českých a moravských Romů.

s-15 Jejich genocida v době druhé světové války uzavřela naše pokusy o společné soužití, které teprve v meziválečném období vedly k rychlému a nadějnému procesu samovolného splývání romské komunity s českou společností.

s-16 Už se nedozvíme, jak by se tento proces završil a jakým by se mohl stát důkazem a argumentem pro ostatní evropské země a jejich romské komunity.

s-17 Když byly v roce 1949 v cikánském táboře v Osvětimi-Březince vyzvednuty ze země evidenční knihy cikánských vězňů, které sem před likvidací tábora ukryl Tadeus Joachymovski, tehdy písař ve vězeňské pisárně, bylo tímto dokumentem doloženo, že v táboře zahynulo více než 21 tisíc Romů.

s-18 Byli mezi nimi Romové z Německa, Rakouska a Polska.

s-19 Mezi ostnatými dráty v Osvětimi-Březince zahynulo také 4531 Romů z Čech a Moravy.

s-20 V evidenčních knihách se objevují tak dobře známá příjmení - Růžička, Daniel, Holomek, Herák.

s-21 Tato příjmení se již téměř v současné romské komunitě nevyskytují, protože ji tvoří slovenští Romové, kteří do českých zemí začali masově přicházet až v letech po druhé světové válce.

s-22 Donedávna byla historie cikánského tábora v Osvětimi-Březince takřka zapomenuta.

s-23 Důvodem rychlého zapomínání bylo jistě i to, že zdecimovaní a negramotní Romové, rozptýlení v malých komunitách po celé Evropě, nebyli s to sami dbát o památku umučených příslušníků svého národa.

s-24 Zdá se, že v poslední době se evropská veřejnost rozpomíná, a je dobře, že je to za přispění nové, poválečné romské inteligence.

s-25 Důkazem je smuteční shromáždění, které začátkem srpna tohoto roku připravila Asociace Romů v Polsku za podpory prezidenta a vlády Polské republiky.

s-26 K památce českých a moravských Romů se přihlásil i prezident České republiky.

s-27 Před padesáti lety, v srpnu 1944, byl cikánský tábor v Březince zlikvidován a zbývající vězni zavražděni v plynových komorách.

s-28 Neměli bychom zapomínat na osud Romů v těchto místech jenom proto, že nejsou dodnes vnímáni jako součást tradičních evropských národů.

s-29 Měli bychom si připomínat jejich osud vždycky, když máme potřebu hledat jednoduchá řešení problémů soužití etnik, a to nejen soužití s Romy.

s-30 Cesty k jednoduchým řešením by nás totiž mohly zavést k nějakému Auschwitz-Birkenau.

dependency tree • text view