PML View

ln94203_1

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln94203_1.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_1.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_1.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_1.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln94203_1.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln94203_1.treex.gz

s-1 Komsomolec čpí jadernou smrtí

s-2 Začaly práce na zneškodnění torpéd potopené sovětské ponorky KRESBA

s-3 Katastrofa se odehrála takto: na zádi ponorky Komsomolec, která se 7. dubna 1989 plavila jižně od Špicberků, vypukl požár.

s-4 Plavidlo se vynořilo a celé hodiny marně čekalo na pomoc.

s-5 Do hlubin s sebou vzalo 42 lidí z 69členné posádky, jeden jaderný reaktor a dvě torpéda s jadernými hlavicemi.

s-6 Ponorka skončila na dně Grónského moře v hloubce 1680 metrů.

s-7 Leží v jedné z biologicky nejproduktivnějších oblastí světového oceánu, které přičítají zvláštní hospodářský význam Norsko, Rusko, Švédsko a Velká Británie.

s-8 V agresivním mořském prostředí postupně koroduje technické vybavení stejně jako titanový trup, voda proniká do vnitřních prostor a narušuje jaderné hlavice.

s-9 Pokud by z trupu uniklo radioaktivní plutonium, v podobě drobných částeček pronikne do potravinového řetězce.

s-10 Mořské proudy by je mohly roznést po značné části severního Atlantského oceánu.

s-11 Vyzvednutí více než sto metrů dlouhého obra o výtlaku 9700 tun by podle střízlivých odhadů stálo kolem 500 milionů dolarů.

s-12 Rusko, které si takový výdaj nemůže dovolit, navrhovalo potáhnout vrak gelem chitinu a chitosanu, aminocukrů obsažených v krunýřích korýšů.

s-13 Tyto látky totiž mají schopnost vázat na sebe těžké kovy jako je plutonium.

s-14 Jejich nízká hmotnost by kromě toho nebránila vyzdvižení vraku někdy v budoucnosti.

s-15 Přednost před tímto řešením dostalo jiné ruské řešení, které se právě realizuje za finanční podpory Nizozemska.

s-16 Práce na zneškodnění smrtelně nebezpečného Komsomolce byly rozděleny do dvou fází.

s-17 V první, která úspěšně skončila letos v červenci, se posádce ruského podmořského plavidla Mir podařilo pomocí titanových štítů zaslepit devět torpédometných otvorů v čelní části ponorky.

s-18 Ve druhé fázi, která proběhne v příštím roce bude v ponorce vyřezán otvor o ploše 20 m2, který umožní dokonale a provždy uzavřít celou torpédometnou sekci ve špici ponorky.

s-19 Zneškodnění sovětské ponorky nic nemění na trvání jaderné hrozby ze dna Barentsova a Karského moře.

s-20 Frederic Hauge z norské ekologické nadace Bellona probíral ruské záznamy a hovořil s ruskými představiteli.

s-21 Připustil, že jeho zjištění nelze považovat za úplná, protože neměl přístup k vojenským záznamům.

s-22 Když ale předložil svou zprávu Výboru pro mezinárodní arktickou vědu v Oslu, byla označena za burcující, neboť odhaluje množství potenciálních ekologických bomb na dně obou moří.

s-23 Tak například Murmanská námořní společnost od 60. let zajišťovala ukládání jaderných odpadů na mořské dno pro sovětskou severní flotilu, nynější součást ruského loďstva.

s-24 Na základě svědectví radiologa společnosti Andreje Solotkova, podnikových záznamů a norských vojenských zdrojů Hauge identifikoval 21 jaderných reaktorů, většinou z ponorek, potopených v Barentsově a Karském moři.

s-25 Devět z nich údajně obsahuje i palivové tyče.

s-26 Kromě toho Murmanská námořní společnost potopila do Karského moře 11 090 odpadu s nízkou radioaktivitou.

s-27 V době, kdy sovětská armáda zkoušela jaderné zbraně na ostrově Novaja Zemlja, vyplulo z něho, případně bylo rovnou potopeno pět plavidel naložených velkým množstvím jaderného odpadu.

s-28 Případem Komsomolec tedy causa jaderné hrozby v severních mořích nekončí, nýbrž začíná.

s-29 (bo)

dependency tree • text view