PML View

ln94202_86

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/ln94202_86.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94202_86.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94202_86.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94202_86.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/ln94202_86.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/ln94202_86.treex.gz

s-1 Co teče z vodovodního kohoutku

s-2 Dříve se sledovalo deset ukazatelů kvality pitné vody, dnes už osmdesát, říká hlavní hygienik města Prahy Vladimír Polanecký

s-3 GRAF

s-4 Ivana Kněžínková

s-5 Před čtyřmi roky byla uváděna denní výroba pitné vody na obyvatele ČR kolem 380 litrů.

s-6 V Praze dokonce 530 litrů.

s-7 Podle Mezinárodní společnosti pro zásobování vodou je zcela dostatečná spotřeba 300 litrů, kterou má například Vídeň nebo Mnichov.

s-8 Všeobecně se však dnes už ví, že vyrobená voda u nás nebyla a není fakticky spotřebována.

s-9 Asi čtvrtina, v Praze až 35 procent, jí totiž mizí při rozvodu, protože vodovodní síť je mnohde v havarijním stavu.

s-10 V posledních dvou letech, zejména po zvýšení ceny vodného a stočného, se dřívější stoupající křivka odběrů snížila.

s-11 Loňská výroba pitné vody na obyvatele ČR byla v průměru 343 litrů, skutečně jím odebraná a zaplacená 233 litrů.

s-12 Starosti s neúměrným odběrem nás tedy nemusejí tolik trápit.

s-13 O to víc by se měla pozornost soustředit na kvalitu pitné vody.

s-14 Znečištění vod trvá

s-15 Ze zprávy o stavu životního prostředí ČR v roce 1993 vyplývá, že ve vodách pramenů jsou zjištěny především dusičnany a ropné látky.

s-16 Podzemní vody vykazují kontaminaci dusičnany, dusitany, amonnými ionty a chloridy.

s-17 Mezní hodnoty norem jsou však překračovány i u manganu, železa, síranů a ropných látek.

s-18 Pokud jde o porchové vody, podíl řek se silně a velmi silně znečištěnou vodou činí v ČR 35 procent z celkové délky významných vodních toků.

s-19 Vysoké hodnoty koncentrace především rtuti byly naměřeny v Labi (Děčín), Otavě (Písek), Bílině (Ústí nad Labem), Moravě (Lanžhot), Bečvě (Troubky), Svratce (Vranovice a Jihlava).

s-20 Koncentrace kadmia a PCB nevykazují proti roku 1992 změny, znatelně však poklesly koncentrace olova.

s-21 Jak bylo zjištěno v projektu Labe, znečištění sedimentů na dně toků toxickými látkami, například rtutí, olovem, kadmiem, pesticidy nebo radionuklidy, je v některých tocích stále velmi výrazné.

s-22 Tyto látky, které se pevně vážou na sedimenty, se ukládají v nádržích nebo jsou postupně odnášeny z území ČR.

s-23 Čtvrtý rok s novou normou

s-24 Česká republika má v současnosti jednu z nejpřísnějších norem pro pitnou vodu v Evropě.

s-25 Potvrdil to nedávno i dánský expert, který hodnotil naše předpisy, říká hlavní hygienik města Prahy Vladimír Polanecký.

s-26 Dříve se sledovalo deset ukazatelů kvality, dnes kolem 80.

s-27 Podle zprávy o stavu v zásobování pitnou vodou a její jakosti, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství, se kvalita ve veřejných vodovodech za poslední dva roky v podstatě nemění.

s-28 Přibližně pět procent vody v nich vykazuje vážnější hygienické závady.

s-29 Ve srovnání s Evropou je podle této zprávy jakost tekutiny dodávané sítí veřejných vodovodů na průměrné úrovni.

s-30 Na mírném zlepšení kvality se podílí nižší výroba vody, díky níž nejsou tolik přetěžovány úpravny.

s-31 V roce 1993 bylo zásobováno z veřejných vodovodů 8,751 milionu obyvatel (v roce 1991 to bylo 8 658 milionu), což je 84,7 procenta.

s-32 V podmínkách ČR je však možné, aby na veřejné vodovody, které jsou schopny zajistit nezávadnou a kontrolovanou pitnou vodu, bylo připojeno 92 až 95 procent obyvatel.

s-33 Pražané snížili spotřebu vody

s-34 Spotřeba pitné vody v Praze výrazně klesla, nyní je na úrovni let 1982 a 1983.

s-35 Pro Prahu ji vyrábí vodárny Želivka, Káraný a Podolí.

s-36 Největší podíl (60 procent) má vodárna využívající vodu z vodního díla Želivka.

s-37 Káraný a Podolí zásobují hlavní město menším množstvím (po dvaceti procentech).

s-38 V současnosti je podolská úpravna v rekonstrukci, která by měla skončit v pololetí příštího roku.

s-39 Okamžitá zásoba ve městě ve vodojemech je 700 000 až 800 000 kubíků pitné vody.

s-40 Nejkvalitnější je podzemní voda z Káraného.

s-41 Želivka a Vltava jsou přibližně na stejné úrovni.

s-42 Jde o povrchovou vodu, která se musí upravovat.

s-43 Vltavská voda je znečištěna o něco více než Želivka, proto je její úprava složitější.

s-44 Vodou z Káraného je nyní zásobován po dostavbě dalšího vodovodního řadu sever Prahy.

s-45 Střed města dostává z bývalých centrálních vodojemů na Floře směs ze všech tří zdrojů.

s-46 Do východní, jižní a západní okrajové části je převážně dodávána voda ze Želivky, objasňuje Zdeněk Brachtl, ředitel Pražské vodárny, závodu Rozvod vody.

s-47 Dusičnany v Želivce neklesají

s-48 Želivka nezásobuje jen Prahu.

s-49 Druhý přivaděč z této nádrže směřuje do Humpolce, Pelhřimova a Pacova.

s-50 Třetí do Ledče nad Sázavou a Zruče nad Sázavou.

s-51 Před dokončením je řad pro Havlíčkův Brod a buduje se další pro Vlašim.

s-52 Voda v Želivce je zatížena především nadměrným přísunem živin.

s-53 Přes značný pokles spotřeby fosforečných hnojiv v zemědělství není pozorován pokles koncentrací fosforu, což se projevuje eutrofizací vody v Želivce.

s-54 Tento problém, který zřejmě souvisí s velkou spotřebou fosfátových pracích prášků v domácnostech, se objevuje i na Orlíku, Slapech, Kružberku, brněnské nádrži a na Mostišti.

s-55 V těchto vodách i v Želivce je zjištěn také vyšší obsah dusičnanů.

s-56 Každý rok stoupne jejich obsah v želivské vodě o jedno procento.

s-57 Pitná voda v Praze splňuje normu i pokud jde o organické látky a polychlorované bifenyly.

s-58 Jen pro kojence není vhodná z hlediska dusičnanů, říká hygienik hlavního města Prahy Vladimír Polanecký.

s-59 Problémy v okolí Prahy

s-60 S kvalitou vody jsou problémy ve všech okrajových obcích hlavního města, kde byly budovány v letech 1986 až 1990 veřejné vodovody.

s-61 Z rozhodnutí tehdejší hlavní hygieničky doktorky Zuskové nesmělo mít potrubí asfaltové nátěry.

s-62 Přitom však nebylo uvedeno, jaké jiné mají být použity.

s-63 Vodovody se pokládaly do země nechráněné.

s-64 Litinové roury začaly rezavět.

s-65 Zdravotně závadné to není, ale ve vodě se zvyšuje obsah železa, což je velice nepříjemné.

s-66 Teď musíme všechny tehdy vybudované rozvody pracně cementovat a stojí to velké peníze.

s-67 Vycementovali jsme už asi 60 km potrubí, říká Z. Brachtl.

s-68 Nový zdroj pro Brno

s-69 Moravská metropole je zásobována pitnou vodou z podzemního zdroje v Březové.

s-70 Do moravské metropole je odtud dodávána od roku 1913.

s-71 K doplnění potřeby je k dispozici ještě povrchový zdroj vody ze Svratky.

s-72 Úpravna je umístěna v Brně Pisárkách.

s-73 Tato voda má podstatně horší kvalitu, což souvisí se znečištěním řeky.

s-74 Zejména v letních a podzimních měsících nevyhovuje normě ve fyzikálních a smyslových parametrech jako je teplota, chuť, pach, což spotřebitelé bezprostředně vnímají.

s-75 Nejde sice o ukazatele, které přímo souvisejí se zdravotním stavem obyvatelstva, jsou však stanoveny normou a nesplňují její požadavky, vysvětluje Miroslav Staněk, vedoucí úseku vodního hospodářství Městské hygienické stanice v Brně.

s-76 Sever Brna je zásobován podzemní březovskou vodou.

s-77 Západ města - Kohoutovice, Bosonohy, Bohunice - naopak jen vodou z Pisárek.

s-78 Pro největší část města se pitná voda míchá z obou zdrojů.

s-79 V současnosti je pitné vody pro Brno dostatek.

s-80 Z hlediska kvality je však doplňkový pisárecký zdroj nevyhovující.

s-81 Jeho umístění a možnosti ochrany jsou naprosto nepřijatelné.

s-82 Proto se buduje nový zdroj - už od roku 1989.

s-83 V budoucnosti umožní krýt spotřebu pitné vody a vyřadit zdroj v Pisárkách, kterému nikdy nebyl přiznán statut vody vhodné pro úpravu na pitnou, dodává M. Staněk.

s-84 Pisárky jen pro průmyslovou vodu

s-85 Oblastní vodovod, který bude napájen z nádrže Vír, prochází pěti okresy.

s-86 Vedle Brna bude zásobovat i na vodu chudé oblasti v Brně-venkově a jinde.

s-87 Měl být hotov již koncem letošního roku, ale finanční problémy dokončení stavby zpozdily.

s-88 Nyní se hovoří o polovině roku 1995.

s-89 Nový zdroj se sice nachází v povodí Svratky, ovšem je umístěn v jeho horní části, nad zdroji znečištění.

s-90 Jde o klasickou vodárenskou nádrž, kde bude možné odebírat vodu z různých hloubek.

s-91 A je už také chráněná, to znamená, že tam například není povolena rekreace.

s-92 Tato pitná voda má všechny předpoklady pro to, aby si udržela i do budoucna svou dobrou kvalitu, což u Pisárek vůbec nepřichází v úvahu.

s-93 Ty budou vyřazeny ze systému zásobování pitnou vodou a začnou sloužit, alespoň takový je záměr, pro zásobování závodů tzv. technologickou vodou.

dependency tree • text view