PML View

ln94202_80

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln94202_80.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94202_80.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94202_80.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94202_80.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94202_80.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln94202_80.treex.gz

s-1 Osvobození Paříže po 50 letech

s-2 Jiří Jarkovský

s-3 Jako by se stroj času dal do pohybu.

s-4 Na náměstí před pařížskou radnicí vyjely tři tanky typu Sherman.

s-5 Stejně jako před 50 lety.

s-6 Dnes je ovšem nevítají zaprášení obránci budovy a bojovníci z barikád, ale prezident republiky Fran?ois Mitterand a starosta Jacques Chirac.

s-7 Jedna z hlavních oslav padesátého výročí osvobození Paříže vrcholí.

s-8 Od 19. srpna do 3. září vzpomíná francouzská metropole na ony slavné dny před padesáti lety.

s-9 Všeobecně se dnes ve Francii uznává, že osvobození Paříže bylo velkou zatěžkávací zkouškou pro generála de Gaulla.

s-10 Jen několik týdnů před povstáním hlavního města se výbor jeho organizace Svobodná Francie přejmenoval na vládu.

s-11 De Gaullovo postavení u amerického spojence bylo dlouho nejisté a prezident Roosevelt se několik let snažil najít pro Francii jiného vhodnějšího politika.

s-12 Za této situace však de Gaulla nutně potřeboval, aby se Paříž povstáním přihlásila k jeho vládě a byla osvobozena Francouzi - tj. Leclerkovou divizí.

s-13 To se mu, mimochodem díky pochopení generála Eisenhowera, s nímž si de Gaulle vždy rozuměl lépe než s Rooseveltem, podařilo.

s-14 Po triumfálním přijetí 26. srpna na Elysejských polích už nebylo pochyb, kdo stane v čele francouzské vlády.

s-15 Letošní oslavy výročí osvobození Paříže byly pojaty jako vnitrofrancouzská záležitost.

s-16 Hlavní město povstalo a Leclerkova divize mu přišla na pomoc.

s-17 V tomto smyslu se dočkal velké rehabilitace maršál Pierre Leclerc, nepochybně jeden z nejnadanějších vojevůdců 2. světové války.

s-18 Roku 1946 se Leclerc v Indočíně dostal do sporu s místními konzervativními politiky, protože chtěl realisticky vyjednávat s vietnamskými nacionalisty.

s-19 Několik měsíců před svou tragickou smrtí při leteckém neštěstí proto upadl v nemilost.

s-20 Velkou pozornost věnovali autoři vzpomínkových statí generálu von Choltitzovi, který v srpnu 1944 velel německé posádce v Paříži.

s-21 Dostal tehdy od Hitlera za úkol srovnat Paříž se zemí a bojovat do posledního muže.

s-22 Schopnosti k tomu mu jistě nechyběly.

s-23 V r. 1940 dobýval s německými vojsky Rotterdam a o dva roky později na východní frontě Sevastopol.

s-24 Von Choltitz však krátce před svým jmenováním do Paříže velel v Normandii a přesvědčil se tam o obrovské materiální převaze spojenců.

s-25 Ze setkání s Hitlerem zase nabyl dojmu, že se vůdce zbláznil.

s-26 Byl proto předem psychologicky připraven se vzdát.

s-27 Zvláště, když si uvědomil, že na účinnou obranu nemá dostatečné prostředky.

s-28 Na přetřes se samozřejmě znovu dostala i otázka příměří, které obě strany konfliktu uzavřely 20. srpna prostřednictvím švédského konzula Nordlinga.

s-29 I tento problém se ovšem dostal z roviny politické na historickou.

s-30 Gaullističtí a komunističtí protagonisté si už nespílají do zrádců a dobrodruhů.

s-31 Začíná převládat názor, že příměří, které se částečně dodržovalo dva dny, pomohlo povstalcům: doplnili zásoby střeliva a 23. srpna zasadili Němcům řadu úderů.

s-32 Do oblasti legend zařazují dnes už téměř všichni historici tvrzení o tom, že Němci v létě 1944 podminovali v Paříži mosty a významné budovy.

s-33 Jako všechny pokyny z Berlína plnil von Choltitz i tento rozkaz velmi liknavě.

s-34 K nezodpovězeným otázkám patří problém divokých střelců.

s-35 Když se Pařížané shromáždili na malé náměstí Svornosti k uvítání osvoboditelů a generál de Gaulle vstupoval do Notre Dame na slavnostní Te Deum, začal kdosi střílet ze střech okolních domů.

s-36 Revoluční tisk z toho obvinil Němcům přisluhující milicionáře a de Gaulle ve svých Pamětech komunisty.

s-37 Dnes se mnozí přiklánějí k názoru, že to byl projev davové psychózy.

s-38 Další důkaz pro to, že pařížský srpen 1944 přechází z oblasti politické polemiky tam, kam patří: do historie.

dependency tree • text view