PML View

ln94202_19

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln94202_19.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_19.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_19.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_19.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln94202_19.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln94202_19.treex.gz

s-1 Ve svobodných celních zónách dnes pracují po celém světě čtyři miliony lidí

s-2 Jan Vítek, Ženeva

s-3 Nástup tryskových dopravních letounů koncem 50. let přivedl mezinárodní letiště v jihoirském Shanonu na mizinu.

s-4 Oproti vrtulovým strojům noví hluční vzdušní obři už nepotřebovali při transatlantických letech mezipřistání v Shanonu.

s-5 Město postihla krize a nezaměstnanost.

s-6 Zároveň začala nová éra svobodných celních zón.

s-7 Kdo na ten nápad přišel a nakolik se inspiroval římskými a středověkými modely, zaznamenáno není.

s-8 Známo je, že v roce 1959 irská vláda nabídla zahraničním firmám nesmírně výhodné podmínky podnikání v postižené oblasti.

s-9 Cizí kapitál měl pomoci vytvořit nové pracovní příležitosti a zároveň přispět k oživení vzdušného provozu.

s-10 Za nabídku by se nemusel stydět ani Don Carleone - nebylo možné jí odolat.

s-11 A tak do roka a do dne dostalo práci 440 shanonských občanů a do pěti let jich bylo už desetkrát tolik.

s-12 Během téže doby zaměstnanost na letišti vzrostla z 1250 na 2200 lidí.

s-13 Svobodné obchodní zóny, jak Irové pokřtili svůj příspěvek k soudobé světové ekonomice, se rozrostly po zeměkouli jako houby po dešti v rozličných tvarech a uskupeních.

s-14 V roce 1971 jich bylo napočítáno 20, o patnáct let později 150 a dnes jich je téměř dvojnásobek.

s-15 Další jsou v zárodečném stavu a aspoň půl tuctu jich má být ve střední a východní Evropě.

s-16 Typická svobodná obchodní zóna je jasně oddělena od svého okolí, obvykle vysokým plotem.

s-17 Ke své životnosti potřebuje letiště, aby firmy mohly rychle dovážet součástky a materiál a vyvážet hotové výrobky.

s-18 Musí mít zvláštní správu, jejímž úkolem je ulehčit zahraničním podnikatelům život, urychlit dovozní a vývozní proceduru.

s-19 Od správy se rovněž očekává, že zabezpečí levné a poslušné pracovní síly.

s-20 Vlády, které zřizují tyto zvláštní oblasti, doufají, že pozvané firmy dají lidem práci a naplní státní pokladnu cizími valutami.

s-21 K tomu se připojuje očekávaní, že do země přijdou moderní technologie a nové metody řízení, že dělníci si zlepší kvalifikaci a že tohle všechno časem prosákne do celého národního hospodářství.

s-22 Motivace cizího, většinou nadnárodního kapitálu, je přímočařejší: zisk.

s-23 Firmy jdou za levnou, leč zkušenou či učenlivou pracovní silou a za výhodami, které by doma nedostaly.

s-24 Patří mezi ně různé úlevy, jako například bezcelní dovoz anebo lacinější služby, avšak nejvíce jim jde o daňové prázdniny, které mohou trvat až patnáct let.

s-25 Obvykle dostanou i modré s nebe.

s-26 A v tom je kámen úrazu.

s-27 Když vláda jaksepatří nezdaňuje cizí firmy, připravuje se o příjmy, kvůli nimž sňatek z rozumu uzavřela.

s-28 Může se hojit jenom na dělnících anebo domácích subdodavatelích, což mnoho nepřináší a rozhodně nic ve valutách.

s-29 Odbornici Mezinárodní organizace práce v Ženevě tvrdí, že ve většině případu by zahraniční kapitál přišel i bez daňových úlev.

s-30 V roce 1970 zóny zaměstnávaly 50 000 lidí.

s-31 O deset let později to bylo již o milion víc a dnes se tento počet odhaduje na čtyři miliony.

s-32 Téměř polovina z těchto lidí jsou Číňané a půl milionu Mexičané.

s-33 Třetí v pořadí je Dominikánská republika, kde v zónách pracuje 140 000 lidí.

s-34 Hnací silou zón je to, čemu ekonomové říkají přidaná hodnota, čili lidská práce.

s-35 Podle MOP jsou mzdy v mnoha zvláštních oblastech až dvacetkrát nižší než v západní Evropě.

s-36 Také se tam pracuje déle, často víc než 50 hodin týdně.

s-37 Dělníci obvykle nemají právo sdružovací a stávky jsou zakázány.

s-38 Na bezpečnost práce se mnoho nehledí.

s-39 Během loňského léta vypukly tři velké požáry v čínských zónách, v nichž zahynulo 170 dělníků.

s-40 Pracovní podmínky v zónách jsou předmětem ostré kritiky západních odborových centrál, které bijí na poplach proti nekalé soutěži.

s-41 Pod jejich tlakem MOP vytvořila již v roce 1977 kód slušného zacházení s námezdní silou v nadnárodních společnostech, ale výsledky zatím vidět nejsou.

s-42 Jiné rozčarování plyne ze zmarněných nadějí, že zóny pomohou snížit nezaměstnanost.

s-43 Důvod spočívá v tom, že osm z deseti zaměstnanců v zónách jsou dívky do pětadvaceti let.

s-44 Většina těchto mladých žen nebyla předtím zaměstnána a možná by ani práci nehledala.

s-45 Na zaměstnanost mužů zóny moc velký vliv nemají.

s-46 Odborníci MOP zjišťují, že ve střední a východní Evropě je o svobodné celní oblasti velký zájem, i když chybí hlubší pochopení, v čem je jejich síla a slabost.

s-47 Základní otázka spočívá v tom, co může zóna v reformní Evropě nabídnout lepšího a víc, než lze získat v rozvojových zemích.

s-48 Nemůže to být jen blízkost k západním trhům, protože geografická poloha dnes nehraje roli.

s-49 Také se nedá moc sázet na levné a šikovné ruce.

s-50 Jistě, na Východě práce nestojí tolik jako na Západě, ale stejně je mnohem dražší nežli v Asii nebo v Latinské Americe.

s-51 V Indonésii je minimální denní mzda jeden a půl dolaru a někdy za to musí dělníci pracovat 10-12 hod.

s-52 Šikovné ruce a hlavy rovněž nejsou tak vzácné.

s-53 Thajské dívky dnes vyrábějí elektroniku světové úrovně a Indové vyrábí na zakázku počítačové programy.

s-54 (Autor je externím spolupracovníkem redakce)

dependency tree • text view