PML View

ln94200_126

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln94200_126.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94200_126.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94200_126.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94200_126.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln94200_126.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln94200_126.treex.gz

s-1 Od vlády čekáme autonomní ekologickou politiku

s-2 Václav Mezřický, Vedoucí katedry práva životního prostředí na Právnické fakultě UK

s-3 V souvislosti s vládním odmítnutím státní politiky životního prostředí zaujal premiér Václav Klaus opět zásadní stanovisko (v LN 19. 8.) k této problematice.

s-4 Označil tzv. levicovou ekologii za odtrženou od ostatních dimenzí života a za pocit, že ... je možné poroučet větru, dešti a geniálním rozhodováním několika jedinců na tom či onom ministerstvu vše vyřešit.

s-5 Naproti tomu v Klausově pojetí je úsilí státu v této oblasti okrajovým doplňkem spontánního procesu rozhodování milionů občanů.

s-6 Ponechme stranou absurditu o poroučení větru, dešti, která jen dokazuje, že V. Klaus dosud nerozlišuje mezi ekologií a učením akademika Lysenka.

s-7 Nejde také o diskusi s ním, ale o vysvětlení, které ekologové dluží veřejnosti.

s-8 Předně, dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství ukládá státu Ústava v článku 7.

s-9 Neoliberální doktrína může této povinnosti podložit různý výklad, nemůže ji však potlačit.

s-10 Ponechme stranou, zda podobnou povinnost má stát k životnímu prostředí.

s-11 Podle Listiny základních práv a svobod však výkonem vlastnického ani jakéhokoli jiného práva nesmí nikdo ohrožovat či poškozovat životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

s-12 Uplatňování zákonů patří k základním účelům existence státu.

s-13 Ten v této souvislosti vykonává policejní funkci, podobně jako při uplatňování předpisů trestního práva.

s-14 Chrání přitom práva občanů, kteří ani nemusí vědět, že jsou vystaveni nebezpečí ze znečištěného životního prostředí.

s-15 Chrání rovněž jejich majetek před nenapravitelnými škodami.

s-16 Ekologické problémy mají dvojí tvář: znečištění životního prostředí a ztráta sebeobnovovacích vlastností zdrojů - lesních a jiných přírodních ekosystémů.

s-17 Pro většinu občanů jde v obou případech a problémy neprůhledné. -

s-18 Znečištění ovzduší se dá objektivně zjistit jen přístrojovým měřením, kontaminace půdy jen laboratorním rozborem apod.

s-19 Data o těchto problémech je možné i nutné shromažďovat v celostátním měřítku, aby bylo možné stanovit stupeň ohrožení životního prostředí podle druhů a místa znečištění i ohrožení.

s-20 Platí přitom, že životní prostředí představuje nedělitelný celek.

s-21 O opatřeních, která mají zabránit dalšímu zhoršování situace nebo která ji mohou zlepšit, musí rozhodovat odborníci.

s-22 Taková opatření sahají od stanovení limitů znečištění přes kontrolu hospodaření v lesích až po posuzování důsledků činností pro životní prostředí.

s-23 Všechna tato opatření se však provádějí jen na základě zákona, který přijímá parlament.

s-24 Mohli bychom uvést analogii - např. rozhodování České národní banky o výši diskontní sazby.

s-25 Také v tomto případě jde o autonomní aktivitu finanční instituce, nota bene na vládě nezávislé, zmocněné k tomu zákonem.

s-26 Přitom důsledky takového opatření mohou negativně působit na miliony občanů.

s-27 Podobně vláda využívá mzdové regulace, vyžaduje-li to nárůst inflace.

s-28 Ve skutečnosti je rozhodování o životním prostředí a hospodaření se zdroji na ekologických odbornících mnohem méně závislé.

s-29 I kdyby se ekologové čistě z důvodů ochrany životního prostředí vyslovili proti povolení rozebrat Říp na kamenivo na export, ministerstvo hospodářství takové povolení může vydat.

s-30 Odmítat autonomní ekologickou politiku je další chybný soud premiéra.

s-31 Důsledně vzato neměl tehdejší parlament schválit ani strategii.

s-32 Analogie spočívá v tom, že problémy životního prostředí jsou v postkomunistických státech trestuhodně zanedbané a řešit je lze jen koncepční a systematickou činností.

s-33 Státy s podstatně lepším životním prostředím, např. Nizozemsko, ukládají zpracování takových koncepcí dokonce zákonem.

s-34 A jak je to s požadovaným spontánním rozhodováním občanů?

s-35 Podle loňského podzimního průzkumu Sociologického ústavu AV ČR pokládá 65 % dotazovaných za nebezpečný růst teploty na Zemi vyvolaný skleníkovým efektem, 82 % občanů považuje za mimořádně nebo velmi nebezpečné pro životní prostředí znečištění českých řek, jezer a potoků.

s-36 Ještě pozoruhodnější je přesvědčení 78 % občanů, že vláda by měla vydat zákony, které by přinutily obyčejné lidi i podniky chránit životní prostředí, kdyby tím mělo být omezeno právo na vlastní rozhodování.

s-37 Tento názor veřejnosti je signálem.

s-38 Lidé očekávají, že vláda nepovede polemiky, ale bude jednat v souladu s jejich vůlí.

s-39 Václav Klaus soudí jinak.

s-40 Postrádá ve vztahu k životnímu prostředí instinkt, který mají občané.

dependency tree • text view