PML View

cmpr9410_049

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/cmpr9410_049.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_049.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_049.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_049.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_049.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/cmpr9410_049.treex.gz

s-1 Samotné měření spotřeby tepla peněženku nespasí

s-2 Platíme hodně hlavně díky nízké technické úrovni výrobních zařízení *

s-3 Stavět vlastní výtopnu je prozatím patrně risk

s-4 Jen pomalu si zvykáme na to, že za topnou sezónu vyklopíme jako uživatelé bytu za teplo až dva měsíční platy.

s-5 Majitelé rodinných domků ještě více, pokud topí například koksem.

s-6 Iluzorní je názor, že spotřeba tepla se dá snížit jen osvětou.

s-7 Jak účelně větrat, jak nepřetápět, jak spotřebu měřit a podle toho účtovat.

s-8 Zásadní pákou je tlak na naši peněženku.

s-9 Co ale s monopolním výrobcem tepla, který, ač má cenu za teplo pod dohledem státu, stále diktuje.

s-10 Ty, spotřebiteli, pěkně plať.

s-11 Dvoustranu připravil Jaromír Složil

s-12 V bytě máte příjemných 24 o C, i když venku mrzne, až praští.

s-13 Odborné kruhy tvrdí, že každý stupeň nad 20 o C znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %.

s-14 Nedivte se, že za teplo platíte horentní sumy.

s-15 Ceny energie rostou nepřetržitě a ve skocích.

s-16 Zatím na uzdě

s-17 Rozčilujeme se, že 137,10 Kč za gigajoul tepla je příliš.

s-18 Díky státem regulované ceně za centrálně vyráběné teplo (cena se počítá z ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, který stejně žádnému výrobci nestačí na potřebu investic) patrně můžeme ještě do roku 1995 žít relativně klidně.

s-19 Ale i tak je nutné počítat s tím, že snad již v tomto roce už bude stát gigajoul nejméně 220 Kč.

s-20 Pak se dá cena tepla v tryskový let.

s-21 Podle prognózy Moravskoslezských tepláren, a.s. Ostrava, tvorbu ceny podstatně ovlivňuje hlavně nutnost vytvořit prostředky k úhradě investičních akcí, jež jsou nutné ke splnění ekologických zákonů.

s-22 Občane, chceš dýchat čistý vzduch a mít také teplo?

s-23 Musíš platit.

s-24 Prognóza říká, že ceny za teplo v ČR se budou vyvíjet patrně takto:

s-25 Jde o ceny průměrné, které se začnou v rámci státu výrazně lišit podle druhu paliva, používaného k výrobě tepla.

s-26 Například v Brně, kde se rychle rozšiřuje plynofikace, lze očekávat letos průměrnou cenu až 180 Kč.

s-27 Ostravský podnik vyrábí teplo v šesti divizích na severu Moravy.

s-28 Ročně produkuje sám 17 tisíc terrajoulů tepla, přičemž další 2,5 tisíce TJ nekupuje a dodává dále.

s-29 Jeho rozsah působnosti je úctyhodný:

s-30 * Délka tepelných sítí - parovody 152 km

s-31 * Délka tepelných sítí - horkovody 199 km

s-32 * Počet odběratelů tepla 395

s-33 * Počet odběrních míst 975

s-34 * Počet zásobovaných bytů 136 725, který stále roste.

s-35 "Já muzikant" neplatí

s-36 O centrální výrobě tepla se říká, že je nejefektivnější.

s-37 Ale je to také monopol, který si může se spotřebitelem pěkně pohrávat.

s-38 Alexej Nováček (na snímku), obchodní ředitel Moravskoslezských tepláren Ostrava, odmítá názor, že zvyšování ceny tepla je jen záležitostí výrobce.

s-39 Náklady na palivo v jejich podniku činily v roce 1989 okolo 500 milionů korun, ale v roce 1991 již téměř miliardu korun.

s-40 Růst počtu teplem zásobovaných bytů přitom činil jen několik procent.

s-41 Počet pracovníků podniku zároveň klesl v průběhu 6 let o šestinu.

s-42 Zároveň musil podnik investovat.

s-43 Potřebu dalších investic odhaduji do roku dva tisíce na více jak dvě miliardy korun, říká ředitel Nováček.

s-44 Půjde zejména o zajištění nároků ekologických zákonů, které nepřinesou žádný zisk.

s-45 Podnik dnes severní Moravu "zásobuje" takto (tuny):

s-46 Skutečnost r. 1992

s-47 Prognóza r. 2000

s-48 * Popílek 13 123 504

s-49 * SO 2 19 12 125

s-50 Podnik platil doposud za znečisťování ovzduší 20 - 30 milionů korun ročně.

s-51 Ročně vyprodukovaných 280 - 350 tisíc tun popelovin se musí ukládat.

s-52 Tuna tak vyjde na 160 Kč, nemluvě o poplatcích dalších.

s-53 V letech 1994 - 1995 musí podnik zřídit kontinuální měření emisí, což přijde na 50 milionů Kč.

s-54 To všechno musí někdo zaplatit.

s-55 Nedělejme si iluze, že výrobci tepla budou mít na investice do ekologie dostatek prostředků.

s-56 Ředitel Nováček připouští, že současnost není nijak optimistická.

s-57 Teplo by musilo zdražit výrazně ihned a doslova drasticky, pokud by měly být prognózy budoucích let reálné.

s-58 Draze a levně

s-59 Výroba tepla je nákladná .

s-60 Ředitel Nováček vyslovuje zásadní nesouhlas se způsoby regulační politiky Ministerstva financí ČR.

s-61 To omezilo pro rok 1993 výrobcům tepla absolutní míru zisku.

s-62 Podnik si mohl započíst jen sumu, odpovídající 5 % z pořizovací hodnoty základních prostředků.

s-63 Výrobci si také mohli dát do kalkulace nákladů za teplo například jen absolutní výši správní režie roku 1992.

s-64 Jakoby náklady na spoje, dopravu a další výdaje v roce 1993 měly stagnovat.

s-65 V roce 1992, kdy podnik mohl využít speciálního opatření - křížové dotace - byla průměrná cena vyrobeného gigajoulu ČR 162,60 Kč.

s-66 V roce 1993 to bylo paradoxně vlivem opatření MF ČR jen 137,10 Kč.

s-67 Nelogický pokles v době, kdy ceny stále rostou.

s-68 Pro rok 1994 se podařilo na MF ČR prosadit změnu regulačního systému.

s-69 Cena pro obyvatelstvo se dále reguluje, ceny pro ostatní odběratele podléhají obecným principům podle zákona 526/1990 o cenách.

s-70 Cenový výměr 01/1994 umožňuje v letošním roce do ceny pro ostatní odběratele kalkulovat potřebné náklady i zisk.

s-71 Dnes drahé teplo je tak vlastně stále ještě velmi levné.

s-72 Část nákladů při výrobě tepla, příslušící obyvatelstvu, nesou zatím podniky.

s-73 Ceny centrálně vyráběného tepla za GJ v některých evropských zemích:

s-74 Vzniká konkurence

s-75 Stále rostoucí ceny centrálně vyráběného tepla nutí spotřebitele hledat alternativní řešení.

s-76 Ti uvažují o výstavbě vlastních kotelen, zejména plynových.

s-77 Stavět vlastní kotelnu je většinou opatření hodně krátkozraké, říká ředitel Nováček.

s-78 Navíc státu hlavně chybí jasný energetický program.

s-79 Podle ředitele to znamená, že tito spotřebitelé nepromyslí všechny souvislosti záměru výstavby.

s-80 Spoléhají na současnou výši cen paliv, převážně plynu nebo elektřiny, jako pohotových zdrojů energie.

s-81 Investice v energetice patří k nejvíce náročným.

s-82 Ředitel tvrdí, že nelze počítat s návratností do 10 let.

s-83 Přitom vývoj cen plynu nebo elektřiny je prozatím zcela neodhadnutelný a prognózy jsou spíše chmurné.

s-84 Ceny centrálně vyráběného tepla by mohly být i nižší.

s-85 Ale výrobci tepla musí začít hodně investovat.

s-86 Moravskoslezské teplárny dnes provozují řadu doslova historických zařízení.

s-87 Nejstarší z nich je dokonce z roku 1927.

s-88 Ale startovní pozice tohoto výrobce tepla je přece jen podstatně lepší než u odběratele tepla, který se rozhodl pro samozásobení.

s-89 Navíc začíná být jasné, že názor na měření odběru tepla jako prostředku úspor peněženky odběratele nespasí.

s-90 Ve hře je stále především stále podceňované dokonalé zateplení objektů, dokonalé provedení staveb, těsnění dveří a oken, ale také lepší izolace venkovních rozvodů tepla.

s-91 Nad nimi stále tající sníh hovoří zcela jasně o nedostatečné izolaci.

s-92 Zaplatíme to

s-93 Obdobně je tomu s mraky páry, unikajícími z venkovních rozvodů.

s-94 Všechny tyto prohřešky zatím platí odběratel a dodavatel tepla se mu patrně proto odvděčuje regulovanou cenou tepla.

s-95 Nedělejme si iluze, jako odběratelé to budeme platit dále.

s-96 Výrobci tepla mají pro výhrady, aby jejich nedostatky ve výrobě a distribuci platil odběratel, jedoduché vysvětlení.

s-97 Výrobní základna tepla je v určitém technickém stavu a s ním je nutno počítat.

s-98 Proto musí odběratel platit tolik, kolik bude stanoveno.

s-99 Že se pod tento plášť schová leccos dalšího, netřeba připomínat.

s-100 Nebo platit nebude, ale musí si zajistit teplo sám.

s-101 Asi tak, jako když potřebujete rychle taxík a vezmete jej, i když je drahý.

s-102 Co vám zbývá, jste v pasti.

s-103 Kontakt: Moravskoslezské teplárny, a.s., 28. října 152, 709 74 Ostrava, tel. : (069) 662 14 21, FAX: (069) 561 21

s-104 Foto: Alexej Nováček, obchodní ředitel, Moravskoslezské teplárny Ostrava

s-105 Foto: TEPLÁRNA:

s-106 Bude nás hřát stále více.

s-107 Jednak dodaným teplem, ale hlavně cenami, které vzrostou zejména díky nutným investicím pro zlepšení ekologie.

s-108 Graf: Struktura dodávek tepla odběratelům MST Ostrava.

s-109 Přijde cenový výbuch?

s-110 Srovnat krok se Západem znamená zdražit daleko více

s-111 Na 274 Kč za GJ je pro letošek propočtena cena za dodávku tepla a teplé užitkové vody u distributora tepla - Zásobování teplem Ostrava.

s-112 Podnik toto teplo nakupuje za 149 Kč.

s-113 Rozdíl obou cen vyjadřuje náklady, režie a poplatky distributora.

s-114 Loňská cena byla 229 Kč/m 2 .

s-115 Zatímco cena řady výrobků se v ČR dostává na úroveň vyspělých zemí, teplo zůstává stále hluboko pod ní.

s-116 Přitom stížností na vysokou cenu tepla v ČR přibývá.

s-117 Realita dneška

s-118 Budeme si patrně musit zvyknout, že teplo je skutečně drahé.

s-119 Vláda však nechce chápat realitu.

s-120 Cena tepla se musí brát v úvahu jako ekonomická skutečnost, tvrdí Jan Paprskář (na snímku), ředitel Zásobování teplem Ostrava.

s-121 Podle jeho názoru vedou dnešní státem určené nízké ceny paliv a energií ke znehodnocování investovaného kapitálu do tohoto oboru.

s-122 Na 70 % domácností nakupuje dotovaná paliva.

s-123 Dotace se promítají do cen energií, prodávaných ostatním spotřebitelům.

s-124 Zdražit více?

s-125 Ředitel Paprskář navrhuje na pohled nepopulární opatření ke zlepšení současné situace.

s-126 Zdražit ceny paliv o 100 %.

s-127 Drahá energie pak konečně donutí odběratele investovat do úspor paliv.

s-128 Do zateplování objektů, rozvodů tepla a teplé vody, do účinnějších výrobních zařízení.

s-129 To vše podle něj vyvolá obratem vyšší zaměstnanost, navodí podmínky pro investování.

s-130 Navrhuji zdražením odstranit dotace, ale rodinu podržet, říká ředitel Paprskář.

s-131 Jeho návrh hovoří o šecích, které by následně získaly domácnosti od státu na placení všech faktur za energie, které domácnost využije.

s-132 Vyloučeny by však byly motorové kapalné pohonné hmoty.

s-133 Na příkladu Vídně ředitel uvádí, že toto opatření by mělo znamenat start pro zlepšování tepelných vlastností většiny bytů.

s-134 Výše hodnoty šeků by měla vycházet z nákladů za tepelnou energii pro otop a ohřev vody.

s-135 Na ni připadá v současnosti na 75 % spotřeby energií v domácnosti.

s-136 V úvahu je nutné brát různá klimatická pásma.

s-137 U čtyřčlenné domácnosti by se hodnota šeku mohla pohybovat v rozmezí 8 - 10 tisíc Kč ročně.

s-138 Opatření by nutilo ke změně chování spotřebitele paliv, kteří ještě stále spíše investují do nových výrob tepla než do systému úspor a izolací, protože nakupování většího množství paliv je v současnosti levnější.

s-139 Zatím kompromis

s-140 Absence právní normy pro rozúčtování ceny za teplo v domě znamená v současnosti problémy.

s-141 Vyhláška 197/1957 je dávno překonaná a zastaralá, protože například neuvažuje tak velkými výměníky, jako jsou ty dnešní.

s-142 Současné rozúčtování nákladů za teplo v domě je tak vždy kompromis.

s-143 Ceny tepla lze stanovit až dodatečně podle skutečných nákladů.

s-144 Měřit dodávky tepla a teplé vody ještě neznamená šetřit.

s-145 Současné měření je vlastně zatím jen evidencí spotřeby.

s-146 Z jeho závěrů jen občas vznikají podněty pro zavádění úsporných opatření.

s-147 Izolace domů a bytů jsou příliš nákladné a jejich návratnost je mnohaletá.

s-148 Zásobování teplem Ostrava počítá s 90 tisíci měřidel.

s-149 Odhadnout náklady na jejich opravy, výměny a odečty je dnes nemožné.

s-150 Na druhé straně se ví, že většina dnes vytápěných objektů nemá potřebné izolační vlastnosti.

s-151 Takže lze měřit spotřebu, ale s vědomím, že spousta energie zároveň uniká.

s-152 Měřiče na vstupech potrubí do domů jsou jen slabou náplastí.

s-153 Osazení takového měřiče včetně projektu přijde na 45 tisíc Kč, roční údržba na 2 tisíce Kč.

s-154 Ostravský distributor tepla má na starosti na 3 600 těchto měřičů.

s-155 Občan je neplatí přímo, je zatím chráněn limitní cenou tepla.

s-156 Měřiče platí zatím stát, takže ale vlastně zase občan.

s-157 Co dál

s-158 Podle ředitele Paprskáře nebude možné při současném vývoji hospodářství, platů a spotřebního koše dotace na teplo odstranit.

s-159 Byl by to patrně cenový výbuch.

s-160 Je ale nutné investovat.

s-161 Například instalovat vysoce výkonné kogenerační jednotky přímo u domů.

s-162 Klasická teplárna nebo kondenzační elektrárna nemá účinnost vyšší než 33 %.

s-163 Kogenerační jednotka má naopak účinnost až 87 %.

s-164 Je velmi pružná, elologicky přijatelná, mobilní a tichá.

s-165 Zájem o tyto jednotky se v ČR zvyšuje pomalu.

s-166 Pražská teplárenská, a.s., hodlá na kogenerační systém převést zdroje v Mělníku, Michli, Veleslavíně a Malešicích, ale i řadě menších zdrojů v pražských sídlištích.

s-167 Převod na tento systém kombinované výroby elektřiny a tepla má stát okolo miliardy DEM.

s-168 Perspektivně by měly kogenerační jednotky znamenat pro obyvatele přijatelné ceny za teplo a teplou vodu.

s-169 Kontakt: Zásobování teplem Ostrava, Pivovarská 1, 729 38 Ostrava 1, tel.: (069) 611 43 21, FAX: (069) 23 35 43

s-170 Foto: KOGENERAČNÍ JEDNOTKA:

s-171 Je malá a její vysoká výkonnost ji předurčuje k využití v sídlištních celcích nebo skupinách rodinných domů.

s-172 Foto: Jan Paprskář, ředitel, Zásobování teplem Ostrava

s-173 Srovnání cen energie v ČR, Německu, Dánsku a ES

s-174 Úroveň cen 1992, přepočet 35 Kč/ECU

s-175 Izolace lepší než měření

s-176 Instalace měřidel není všespasitelná a efekt je zatím malý

s-177 Nejméně o třetinu vyšší měrnou spotřebu tepla oproti ostatním státům odhadují odborníci za ČR.

s-178 Opatření ke snížení spotřeby jsou prozatím značně nákladná.

s-179 Zateplení l m2 přijde na 1200 Kč a více podle druhu použitých izolačních materiálů.

s-180 Ještě stále méně nákladné jsou platby za dodávky dotovaného tepla než investice do zlepšení izolačních vlastností objektů a do dalších opatření ke zlepšení tepelné pohody v nich. .

s-181 Optimalizovat topení

s-182 Zlepšení izolačních vlastností obytných domů může přinést snížení spotřeby tepla pro otop zhruba o dvacet procent, říká Jan Novotný (na snímku), předseda Bytového družstva v Ostravě-Porubě.

s-183 Podle jeho názoru bude mít samotné měření spotřeby tepla v bytech efekt úspor maximálně do 5 % .

s-184 Instalace měřidel je velmi nákladná.

s-185 Lepší je podle předsedova názoru věnovat pozornost optimalizaci provozu topných soustav.

s-186 Prozatím jsou některé byty nedotápěny, jiné jsou naopak přetápěny.

s-187 Za topnou sezónu 1992/1993 družstvo účtovalo nájemníkům podle druhu výměníků ( při centrální dodávce teplé užitkové vody) od 60,05 do 127,46 Kč/m 2 vytápěné plochy.

s-188 Dodavatel účtoval 229,422 Kč/m 2 .

s-189 Rozdíl do regulované ceny byl hrazen z dotací.

s-190 Družstvo vytápí přes 546 tisíc m 2 , což znamená platby za teplo a teplou užitkovou vodu přes 125 milionů Kč ročně.

s-191 Platit jen spotřebované

s-192 Bytovému družstvu Nová huť Ostrava ( 10 600 bytů) vadí monopolní dodávky tepla a teplé užitkové vody.

s-193 V loňské topné sezóně přišlo teplo pro jednopokojový byt na 5 tisíc Kč, pro dvoupokojový na 8 tisíc Kč a třípokojový na téměř 12 tisíc Kč.

s-194 Snažíme se domy co nejvíce zateplovat, ale je to příliš nákladné, říká Markéta Vltavská, ekonomka družstva.

s-195 Nájemné za byt se po zateplení zvýší až o 500 Kč měsíčně.

s-196 Návratnost zateplení se počítá na řadu let, často i více jak 10.

s-197 Pokud by rapidně stouply ceny tepla, návratnost by byla rychlejší.

s-198 Problematické je podle družstva i vyúčtování dodávek tepla ve vztahu k dotacím.

s-199 SBD dotace dostane jen v případě, když má s dodavatelem tepla sepsanou smlouvu.

s-200 Dodavatel může předložit nepřijatelné podmínky, ale jeho monopolní postavení družstvo přinutí smlouvu uzavřít.

s-201 Jinak nebude mít družstevník teplo ani dotaci.

s-202 Třikrát vyhlášený regulační stupeň při výrobě tepla a elektřiny na Ostravsku v závěru roku 1993 znamenal, že lidem celkem 6 dnů netekla teplá voda, ale platili ji naplno.

s-203 Instalované měřiče teplé vody registrují všechnu protékající vodu, i když bylo třeba dlouho odpouštět studenou, než přitekla zase teplá.

s-204 Vzápětí následoval další regulační stupeň a vše se opakovalo.

s-205 Lidé chtějí platit jen to, co skutečně spotřebovali.

s-206 Ještě dlouho tomu tak ale patrně nebude.

s-207 Foto: Jan Novotný, předseda Bytového družstva v Ostravě-Porubě

dependency tree • text view