PML View

cmpr9410_043

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/cmpr9410_043.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/cmpr9410_043.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/cmpr9410_043.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/cmpr9410_043.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/cmpr9410_043.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/cmpr9410_043.treex.gz

s-1 Slunce vyjde na Západě?

s-2 Profit přemýšlí o důsledcích změn v evropské ekonomice

s-3 Zdá se, že hlasy, nepřeceňující vliv stavu západoevropských ekonomik na ekonomiku českou, mají racionální jádro - členy Evropské unie nejsme a patrně ani dlouho ještě nebudeme.

s-4 A míra exportního výkonu, vztahující objem vývozu na jednoho obyvatele, je žalostná:

s-5 Česká ekonomika vloni vyvezla zboží za zhruba tisíc dolarů, když srovnatelné Portugalsko dvakrát, Itálie třikrát, Finsko pětkrát, Rakousko šestkrát a země Beneluxu dokonce asi dvanáctkrát více.

s-6 Jaroslav Šulc

s-7 Platí však i druhý, protichůdný argument, a sice že zahraničním obchodem prochází čtyři z deseti korun hrubého domácího produktu.

s-8 Pak ovšem otázka, zda statistika opět klame, je z valné části zodpovězena záporně:

s-9 Výše zmíněný dolarový propočet exportu na hlavu je asi dvaapůlkrát podhodnocen kurzovými vlivy, takže jsme na žebříčku sice hodně hluboko, ale zdaleka ne na nejspodnější příčce.

s-10 Jinými slovy, pokud vezmeme v úvahu podobnost dějů a struktur v přibližně stejně vyspělých ekonomikách, je nanejvýš důležité jejich vývoj sledovat, protože dříve či později se u nás rovněž objeví.

s-11 Ptejme se proto na to, co podstatného se u našich vyspělých západoevropských sousedů v posledním skoro čtvrtstoletí odehrálo.

s-12 Výstižněji, než mnoha slovy, se jeví ukázat rozhodující změny na grafech - říkejme jim i my "magické trojúhelníky", kde od středu doprava budeme nanášet míru nezaměstnanosti, doleva míru inflace a nahoru tempo ekonomického růstu, vše v meziročních procentuálně vyjádřených tempech přírůstků.

s-13 Dodejme pouze, že vládní hospodářská politika se - přes všechny úpravy či zvraty - na západě v jednom nezměnila.

s-14 V důrazu na všechny tři sledované veličiny - rychlým ekonomickým růstem zajistit jak růst reálných příjmů domácností, tak vysokou úroveň zaměstnanosti.

s-15 Grafy ukazují, nakolik byla tato snaha úspěšná.

s-16 Ztrojnásobení nezaměstnanosti

s-17 Technický pokrok, onen motor ekonomického růstu, měl a má kromě tak báječných účinků, jakými jsou komputerizace a průnik informatiky do našeho života jak na pracovišti, tak v rodině, také jeden podstatný neblahý účinek, před nímž kapituluje jedna západní vláda za druhou: Eskalaci nezaměstnanosti.

s-18 A hned dodejme, že to je západní Evropa ještě oázou, nabízející každoročně spoustu pracovních míst, stejně jako možnosti dalšího studia pro mladé.

s-19 Jistě to není jediný faktor, vyvolávající stav, kdy se ztrojnásobil podíl lidí, dlouhodobě hledajících práci (ze tří na dnešních 10 - 11 % v uplynulých dvaceti pěti letech).

s-20 I tak je zřejmé, že dříve či později bude muset dojít ke společenskému konsenzu při vůli k operaci, kdy se o daný koláč zásoby společenského pracovního času bude muset rovnoměrněji podělit mnohem více lidí.

s-21 Zda to bude plošným zkrácením pracovní doby (a vícesměnností), či regulací přílivu jiných, než domácích pracovníků na trh práce, není v této souvislostí pro české firmy podstatné jen zdánlivě.

s-22 Máme extrémně velký počet reálně odpracovaných hodin v kalendářním roce, a již nyní se zesiluje přitažlivost České republiky jako země pro běžence nikoliv tranzitní, ale cílové.

s-23 Kvotace, kterou vůči českým pracovníkům uplatňují západoevropské země, nebude v nejbližších letech zřejmě nijak oslabena, spíše naopak.

s-24 Ze strašáku hadr

s-25 Inflace, děsící západoevropany po ropných šocích v polovině 70. let a v následujících devíti letech (kdy u evropských zemí OECD ceny vzrostly o 10,3 % v průměru ročně), je, zdá se, od druhé poloviny 80. let definitivně zaplašena.

s-26 Klesající trend na 0,2 až 0,3 % dlouhodobého průměrného měsíčního přírůstku cen se ukazuje být oním tajemstvím, které umožňuje s dostatečnou přesností zpracovávat dlouhodobé strategie investování do jednotlivých oborů, stejně jako pacifikovat mzdové požadavky odborů.

s-27 Také ony si uvědomily, že trvalý tlak na mzdy (a následně na ceny) má bumerangový efekt v krajně nežádoucí podobě varujícího oslabení konkurenční schopnosti většiny západoevropských producentů za jejich severoamerickými a tichomořskými konkurenty.

s-28 Trhy se urychleně globalizují, a země s vysokým podílem sociálních nákladů, případně i neopodstatněně nafouklé režie v konečné ceně produktu nezadržitelně ztrácejí šanci.

s-29 Ať české firmy neplete, že jsou doma nízké mzdy, protože je na druhé straně pobírá neodůvodnitelně vysoký počet zaměstnanců.

s-30 Stav, kdy nízké mzdové náklady jsou pohlcovány nízkou produktivitou, je jen přechodný.

s-31 Renezance růstu

s-32 Společným jmenovatelem, umožňujícím do značné míry vysvětlit výkyvy v míře nezaměstnanosti a inflace, je reálné tempo ekonomického růstu.

s-33 Lze prokázat, že země, kde došlo v posledním čtvrtstoletí k útlumu ekonomické aktivity, více či méně skrytě tohoto "oddechového času" využily k restrukturalizaci ekonomiky.

s-34 Nyní, po modernizaci klíčových odvětví, nastupují do útoku v aréně světového obchodu.

s-35 Aforismus, že ekonomický růst je to nejlepší, co může vláda udělat pro růst ekonomiky, tak v devadesátých letech nabývá inspirujícího významu.

s-36 Nadpis grafu:

s-37 UHRANČIVOST MAGICKÉHO TROJÚHELNÍKU:

s-38 Všechny tři cíle nejde dosahovat současně

s-39 (Evropské země OECD 1970 - 1995, změny v procentech)

s-40 Pramen:

s-41 Economic Survey of Europ in 1989-1990, U.N., New York 1990

s-42 OECD Economic Outlook N- 54

s-43 Propočty: DATA Profit

dependency tree • text view