PML View

cmpr9410_042

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/cmpr9410_042.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/cmpr9410_042.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/cmpr9410_042.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/cmpr9410_042.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/cmpr9410_042.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/cmpr9410_042.treex.gz

s-1 Kde jsou auta, tam je kšeft

s-2 Zatíženost silnic ukazuje atraktivní místa k podnikání

s-3 Stavební ruch při budování silnic a dálnic svědčí o tom, že bychom se mohli brzy dočkat pohodlné rychlé dopravy v evropských měřítcích.

s-4 Budou však potřeba i nové čerpací stanice, motoresty, motely, občerstvení, obchody.

s-5 Pro podnikatele by tu mohl být ráj.

s-6 Mnohá atraktivní místa jsou už obsazena, přesto jich stále ještě mnoho zbývá.

s-7 Největší zájem o podnikání bude v příštích letech pravděpodobně v okolí dálnice D5 Praha-Plzeň-Rozvadov.

s-8 Bohuslav Zajkr

s-9 Významnou podmínkou pro podnikání okolo silnic musí být dostatečná intenzita silničního provozu.

s-10 U silnic se zřejmě vyplatí podnikat vždy, u hlavních tahů se pravděpodobnost úspěchu ještě zvyšuje.

s-11 Jezdí-li například po hlavním tahu mezi Berounem a Rokycany podle úseků 9000 až 12 000 vozidel denně, pohybuje se tu při obsazenosti vozidla jen dvěma lidmi 18 000 až 24 000 potenciálních zákazníků.

s-12 A to nepočítáme autobusy.

s-13 Na tomto místě se určitě vyplatí postavit obchod, motorest nebo čerpadlo víc, než třeba mezi Vimperkem a Strážným v jižních Čechách, kudy projede 2600 automobilů za 24 hodin.

s-14 Poslední statistické sčítání dopravy proběhlo v roce 1990.

s-15 Za poslední tři roky se však na českých silnicích zvýšil provoz.

s-16 Proto se na sklonku minulého roku uskutečnily dílčí průzkumy na hranicích a v některých městech.

s-17 Lokální zvýšení

s-18 Co ukázala další porovnání intenzity dopravy v roce 1993 proti roku 1990?

s-19 V hraničních oblastech u SRN (především Bavorsko) vzrostlo zatížení silnic.

s-20 Více vozidel brázdí všechny tahy k Praze.

s-21 Naopak v celém jihočeském regionu intenzita dopravy mírně poklesla, stejně jako na střední Moravě.

s-22 Obecně lze zaznamenat stagnaci dopravy a z dlouhodobého hlediska pokles téměř v celé ČR, říká Jan Švarc , zástupce ředitele Správy silničního fondu ČR.

s-23 Výjimkou jsou exponované tahy.

s-24 V poslední době je nejzatíženější oblast Sokolova, Chebu, Tachova, Klatov, Prachatic, Domažlic.

s-25 Vozidla se pak sjíždějí na hlavní tahy k Praze, kde zpravidla končí.

s-26 Naopak v příhraničních oblastech s Rakouskem stoupla intenzita dopravy jen na hlavních tazích.

s-27 Příštích 11 let

s-28 V listopadu loňského roku přijala vláda usnesení (číslo 631 a 651) o rozvoji sítě dálnic a silnic do roku 2005.

s-29 Vládní plán je podle Jana Švarce ambiciózní a počítá v této oblasti s investicemi 85 miliard korun do roku 2005.

s-30 V tu dobu by měly být dokončeny všechny hlavní úseky dálnic.

s-31 Silnice pro motorová vozidla by měly být dokončeny ze 60 až 70 %.

s-32 Počítá se s dokončením pražského okruhu, byť dnes je stále nejasné, kudy povede.

s-33 Zatím se posunuje stále více za Prahu, čímž ztrácí na své účelnosti z hlediska dopravních spojení do jednotlivých částí města.

s-34 Na druhé straně by tu asi mohlo být víc pozemků vhodných k podnikání.

s-35 Po dálnici bychom se měli svézt z Prahy až do Českých Budějovic, v roce 1997 pravděpodobně projedou první vozidla po dálnici Praha - Plzeň, dokončena by měla být i dálnice D8 z Prahy do Ústí nad Labem.

s-36 Dálnice D11 Praha - Hradec Králové by se měla protáhnout až do Jaroměře a dálnice D1 Praha - Brno až do Zlína.

s-37 Ze silnic by měla být dokončena spojnice Karlovy Vary - Cheb - hranice se SRN (silnice č. 6), dále spojnice Hrádek nad Nisou - Liberec - Mladá Boleslav - Praha (č. 35) a Hradec Králové - Lipník.

s-38 Srovnáme-li současný plán rozvoje dálniční sítě s tím, jaký byl přijat v roce 1991, výrazně se změnil.

s-39 Koupit proto pozemek v místě, kudy má vést hlavní silnice, nemusí být vždy jistá investice.

s-40 Sledovat intenzitu provozu se prostě vyplatí.

s-41 3422 atraktivních

s-42 Na území ČR je v provozu 398 kilometrů dálnic a 55 512 kilometrů silnic, z toho je 6506 km silnic I. třídy, 14 297 km silnic II. třídy a 34 709 km silnic III. třídy.

s-43 Nejvýznamnější silnice tvoří 9017 km dlouhou vybranou silniční síť.

s-44 Délka mezinárodní sítě silnic je podle evropské dohody AGR 2655 km.

s-45 Vymezené tahy, kam patří kromě mezinárodní sítě ještě silnice celostátního významu, mají délku 3022 km.

s-46 Podél těchto silnic jsou pro podnikání relativně nejlepší podmínky.

s-47 Do kategorie priorit však patří asi 750 kilometrů silnic a dálnic s intenzitou provozu vyšší než 10 000 vozidel za den, přičemž na nejzatíženějších úsecích silnic dosahuje provoz až 20 000 vozidel za den, na dálnicích 30 000 vozů denně.

s-48 Přes momentální pokles dopravy Správa silničního fondu stále předpokládá, že do roku 2000 v porovnání s rokem 1990 vzroste intenzita nejméně o 25 % a na hlavních tazích nejméně o 35 %.

s-49 Podnikání u silnic má však zlaté dno jen do určité míry.

s-50 Na Správu silničního fondu přišlo 20 žádostí na výstavbu benzinové čerpací stanice podél pouhých 13 kilometrů dálnice mezi Mirošovicemi a Benešovem.

s-51 Odhlédneme-li od faktu, že by se všichni na tomto kousku neuživili (i v Německu například procházejí čerpací stanice krizí a jejich počet klesá), pro Správu silničního fondu je také důležité, že každým připojením vzniká na silnici nebo dálnici křižovatka, tedy potenciální kolizní místo a zdroj dopravních nehod.

s-52 A právě tato organizace povoluje napojit jakoukoli komunikaci k silnici či dálnici.

dependency tree • text view