PML View

cmpr9410_019

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/cmpr9410_019.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_019.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_019.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_019.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/cmpr9410_019.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/cmpr9410_019.treex.gz

s-1 Jsme kvalifikovaní pro Evropu?

s-2 Nejvíce kritizují a rozčilují se neschopní - leví podnikatelé a jejich zaměstnanci

s-3 Pracovníci zahraničních firem působících v České republice často tvrdí, že naši zaměstnanci nedosahují takových kvalit, jaké potřebují.

s-4 Stejný názor má i řada našich soukromých podnikatelů.

s-5 Mají či nemají pravdu?

s-6 Jan Hábík

s-7 Hovořili jsme o tom s Pavlem Kopeckým, psychologem a majitelem firmy Didaktické a psychodiagnostické pomůcky Hradec Králové.

s-8 * Jsou stesky na nekvalitní výkony našich lidí oprávněné?

s-9 Osmdesát procent úspěchu na trhu má v rukách personál, který by potřeboval větší konkurenci.

s-10 Zdravá by byla pětiprocentní nezaměstnannost, ale v Praze je nezaměstnaných ani ne půl procenta.

s-11 To často umožňuje, aby lidé pracovali na půl i méně plynu s tím, že když se to nebude šéfovi líbit, tak dotyčný půjde jinam - ke konkurenci.

s-12 Zatím to jde, protože chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem.

s-13 Ale přesto by si podnikatel měl umět vybrat nejlepší lidi pro své cíle, účinně je řídit a hlavně relativně správně zaplatit.

s-14 * Co se skrývá pod pojmem relativně správně zaplatit?

s-15 Je naprosto bezbřehý a nevypočitatelný.

s-16 V tom s vámi nesouhlasím.

s-17 Mzdy a platy jsou vždy podřízenými hodnoceny srovnáváním se známým okolím.

s-18 V posledních letech se srovnávání rozšiřuje, přinejmenším pokud jde o platy, na sousední státy.

s-19 Tedy i se státy, z nichž stěžovatelé - představitelé zahraničních firem - pocházejí.

s-20 Zde vzniká nová dimenze srovnávání:

s-21 Poměr mzdy a skutečného výkonu u nás ve vztahu k poměru mzdy a skutečného výkonu zaměstnance v jiné zemi.

s-22 V tomto vztahu si myslím, že na tom nejsme nejhůř.

s-23 * To myslíte vážně?

s-24 Po rozhovorech s majiteli našich soukromých firem a nakonec i představiteli firem zahraničních mám dojem, že v této republice nejsou schopní lidé.

s-25 Opět s vámi nesouhlasím.

s-26 Ve velké většině jde nikoliv o neschopné, ale o nemotivované zaměstnance.

s-27 U mnohých vzniká diskretance, to jest výrazný rozdíl ve dvou rozměrech: Mezi tím, co zaměstnanec chce dosáhnout, a tím, co by měl dosáhnout podle podnikatele a na druhé straně mezi těmito dvěma záměry a skutečným výkonem zaměstnanců.

s-28 * V čem je jádro pudla?

s-29 Můžete to vysvětlit na příkladu?

s-30 Například podnikatel by chtěl dosáhnout u zaměstnance v obchodě tržby 60 tisíc korun.

s-31 Dotyčný zaměstnanec si však myslí, že může dosáhnout nanejvýš 50 tisíc korun.

s-32 Tak vzniká konflikt řešitelný podle druhu zboží a agresivity nabídky, který však většinou zůstává neřešen.

s-33 * Není problém v něčem jiném, třeba v tom, že je hodně prodavaček prostě levých?

s-34 Levých?

s-35 Možná.

s-36 Jisté ale je, že je dost levorukých.

s-37 Co se divíte?

s-38 V minulém režimu byli budoucí učňové pro tuto anomálii dáváni do tak zvaného nezajímavého sektoru - do služeb.

s-39 Často nuceně, bez jiného výběru.

s-40 Podle toho ke své profesi nejednou přistupují - nic je k ní netáhne.

s-41 * Můžete to dokázat?

s-42 Je to zřejmé z každého výzkumného rozboru patnáctiletých - a později čtrnáctiletých - zařazovaných do učebního oboru.

s-43 Na druhou stranu si všimněte, kolik herců, zpěváků, televizních hvězd se "našlo" v obchodních profesích.

s-44 A jak je dělají úspěšně.

s-45 Ale vraťme se k tomu, že další rozpor vzniká mezi záměry a skutečným výkonem.

s-46 Zde se dostáváme k termínu odborná kvalifikace.

s-47 * Ale vyučení, či přeškolení by mělo být zárukou kvalifikace.

s-48 To je hluboký omyl.

s-49 Sociologické výzkumy už několik desetiletí ukazují, že více než 50 procent vyučených v určitém oboru mění profese.

s-50 Je možné se domnívat, že tržně stanovená potřeba může tyto vlivy a ztráty omezit.

s-51 * Stále však chybí záruka, že podnikatel získá dobrého pracovníka.

s-52 Jak ho vlastně pozná?

s-53 Nepozná.

s-54 * Jste schopen třeba vy jako odborník najít stoprocentně úspěšného prodavače, manažera, mistra, svářeče, zedníka a třeba i redaktora?

s-55 Zahrnul jste mne mnoha profesemi.

s-56 Naše metodika a techniky vyšetřování mohou u jednotlivých vyjmenovaných profesí pouze předpovědět úspěšnost v rozdílné míře pravděpodobnosti.

s-57 Nejvyšší bude u svářeče a zedníka, nižší u manažera a redaktora.

s-58 Ale v každém případě podstatně vyšší, než při hodnocení "od boku".

s-59 * Proč u nás pořád dáme více na první pohled, než na psychologické testy?

s-60 Je to vada zadavatelů nebo testů?

s-61 Chybou zadavatelů jsou malé zkušenosti, dokonce z ní právě vyplývá, že pokud sám ředitel organizace se nenechá psychologicky vyšetřit, pak většinou psychologické vyšetření sám zatratí.

s-62 Dále musíme počítat s neformálními vztahy, známostmi, příbuzenstvím, sexuální náklonností - to vše bývá v příkrém rozporu s objektivním psychologickým hodnocením.

s-63 Testy se vždy musí opírat o pozorování a hodnocení testovaného v průběhu jeho práce, tedy o systém pracovního hodnocení.

s-64 * Takové hodnocení je snad běžné u soukromníka, podnikatele i firmy.

s-65 To byste se divil.

s-66 U malé a střední soukromé firmy funguje pouze hodnocení "od oka".

s-67 V celé naší tříleté činnosti si jen čtyři firmy objednaly u nás objektivní systém hodnocení.

s-68 Z velkých akciových společností - bývalých státních podniků - pouze tři firmy.

s-69 * Proč?

s-70 U malých firem jde o malé zkušenosti, u velkých to je doznívání obav z kádrových posudků.

s-71 Tyto obavy cítím i při projednávání psychologických vyšetření, které jsme uplatnili u více než dvaceti firem.

s-72 * Ten strach nechápu.

s-73 Je to něco, co si neseme v podvědomí.

s-74 U posudků v minulosti mohl být sebemenší náznak negativního hodnocení spouštěcím mechanismem pro šikanování.

s-75 U výsledků psychologických vyšetření si musíme uvědomit, že jakési trsy negativních a pozitivních vlastností máme každý téměř v rovnováze a pouze výběrem profese, vůle a dalších okolností mohou vyjít naše kladné vlastnosti navrch a překrýt záporné.

s-76 A tam asi bude umění podnikatele využít výsledky našeho vyšetření na zařazení na odpovídající pracovní místo.

s-77 * Nářky na lidi známe ze svého nejbližšího okolí.

s-78 Jejich frekvence spíš vzrůstá, než aby se tenčila.

s-79 Proč?

s-80 Lidé prožívají nebývale nervózní dobu.

s-81 Nejvíc kritizují a rozčilují se neschopní.

s-82 Pro zajímavost - v naší republice je 18 procent lidí neschopných pro jakoukoliv efektivní práci.

s-83 My je stále zaměstnáváme.

s-84 Stále jim nedáváme odpovídající péči.

s-85 * Takže jak jsme na tom - jsme kvalifikovaní pro Evropu?

s-86 My jsme z ní nikdy neodešli a přesto se musíme hodně učit.

s-87 Můžeme Evropě hodně dát a ona by měla hodně dát nám.

s-88 * To myslíte peníze?

s-89 Ty si musíme vydělat především tím, že vybereme schopné na odpovídající místa a jejich výkon nás bude držet a stimulovat v evropské úrovni.

s-90 Citát:

s-91 Chybí pracovní knížky, které by ukázaly, kdo je cestovatelem a kdo stálicí, věrným pracantem

dependency tree • text view