PML View

vesm9303_024

a-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_024.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_024.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_024.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-8/vesm9303_024.treex.gz

s-1 K příčinám úmrtí v Československu

s-2 DAGMAR DZÚROVÁ

s-3 DAGMAR BARTOŇOVÁ

s-4 Všechny vyspělé země zařazují do svých prioritních úkolů dneška péči o zdraví svých obyvatel;

s-5 s růstem socioekonomické úrovně země sílí celospolečenský přístup k jeho ochraně i snaha o mezinárodní spolupráci.

s-6 Sjednocením různorodých přístupů k zabezpečení zdraví je celosvětový program Světové zdravotnické organizace (WHO) "Zdraví pro všechny do roku 2000".

s-7 Jeho cílem je, aby všichni lidé na světě dosáhli v roce 2000 takové úrovně zdraví, která by jim dovolila vést společensky a ekonomicky plodný život.

s-8 Součástí tohoto programu celosvětového je Evropský program, který aktuálněji vystihuje problematiku zdraví v evropském regionu.

s-9 Program je shrnut do 38 konkrétních cílů, např. prodloužení střední délky života při narození pro obě pohlaví minimálně na 75 let, snížení úmrtnosti u osob mladších 65 let (především poklesem úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy a novotvary alespoň o 15% a 18%) a zmenšení rozdílů úrovně zdravotního stavu mezi zeměmi i uvnitř států nejméně o 25%.

s-10 Cílů světového, resp. evropského programu se snaží dosáhnout také naše republika.

s-11 Jedním z příspěvků pro jejich dosažení, ale i pro pomoc při budování regionální zdravotně zaměřené politiky cílené nejen k zlepšování, ale také k vyrovnávání územních rozdílů z hlediska úrovně zdravotního stavu, je právě vydávaný Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (1992, Geografický ústav ČSAV Brno, Federální výbor pro životní prostředí).

s-12 V jeho části "Zdravotní stav obyvatelstva" jsou řadou map dokumentovány nejen územní rozdíly zdravotního stavu obyvatel ČSFR, ale také jeho vývojové trendy, porovnávané s ostatními zeměmi Evropy.

s-13 Náš příspěvek si proto klade za cíl obohatit nejširší odbornou veřejnost o vybrané informace z vydávaného atlasu a o další poznatky o územní struktuře úmrtnosti v Československu.

s-14 Svým obsahovým zaměřením volně navazuje na práce již ve Vesmíru publikované (Kraus J.: Regionální rozdíly úmrtnosti v Československu, Vesmír 1, 70, 1991; Rychtaříková J., Dzúrová D.: Okresy a úmrtnostní ukazatele, Vesmír 4, 70, 1991) a doplňuje je o pohled na regionální úmrtnost podle příčin smrti a podle pohlaví.

s-15 Metodika

s-16 Územní rozdíly v úmrtnosti lze v ČSFR studovat na základě údajů o zemřelých podle okresů, jež jsou nejmenšími správními jednotkami, za něž zdravotnická statistika data o zemřelých rutinně zpracovává.

s-17 Úroveň úmrtnosti podle příčin smrti na úrovni okresů byla hodnocena pro období 1986-1989 metodou přímé standardizace: za standard byla zvolena modelová věková struktura Evropy.

s-18 Vzhledem k výši úrovně úmrtnosti mužů v ČSFR je článek převážně věnován analýze regionálnéch rozdílů v úmrtnosti mužů.

s-19 S přihlédnutím k četnosti úmrtí byly hodnoceny následující čtyři skupiny jeho příčin: nemoci oběhové soustavy (skupina VII), novotvary (skupina II), nemoci trávicí soustavy (skupina IX) a úrazy a otravy (XVII);

s-20 skupiny onemocnění dohromady tvoří u obou pohlaví přibližně devět desetin všech úmrtí (55% nemoci oběhové soustavy, 21% novotvary, 7% poranění a otravy a 5% nemoci trávicí soustavy).

s-21 Datové podklady a výpočty standardizované úmrtnosti byly převzaty z Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Praze.

s-22 Územní rozdíly v úmrtnosti mužů podle příčin smrti

s-23 I přesto, že jedním z hlavních cílů regionálních politik vyspělých zemí je vyrovnávání ekonomických, sociálních a kulturních podmínek života všech oblastí, existují mezi územními celky rozdíly v podmínkách života, a tedy i v ukazatelích zdraví obyvatel.

s-24 Regionální územní rozdíly mnohdy významně ovlivňují výsledné ukazatele příslušné země.

s-25 Zpravidla se vytvářejí rozsáhlejší, územně souvislejší regiony vyšších či nižších hodnot, ale současně existují i odlišnosti, které tuto pravidelnost územního uspořádání narušují.

s-26 Nemoci oběhové soustavy

s-27 Nemoci oběhového ústrojí jsou nejčastější příčinou smrti ve vyspělých zemích.

s-28 Tato skupina onemocnění se dnes nejvýrazněji podílí na negativním postavení Československa v mezinárodních zdravotnických porovnáních, zejména výší úmrtnosti mužů středního věku.

s-29 Do této třídy onemocnění patří především dvě nejčetnější příčiny úmrtí - ischemická choroba srdeční (50%) a cévní onemocnění mozku (30%).

s-30 Umístění, resp. zařazení okresů ČSFR (včetně 10 obvodů Prahy) na základě výše hodnoty standardizované úmrtnosti v jednom ze čtyř kvartilů, znázorněné na obr.1, vypovídá především o rozdílné situaci v úrovni úmrtnosti mužů obou našich republik.

s-31 Zatímco téměř polovina okresů ČR vykazuje v rámci celé republiky nejvyšší hodnoty (28 okresů ČR leží ve IV. kvartilu), na Slovensku se do tohoto kvartilu zařazuje pouze jediný okres, Trebišov.

s-32 Zhodnotíme-li okresy v jednotlivých kvartilech podle počtu obyvatel, lze konstatovat, že v oblastech nejnižší úrovně úmrtnosti, I. kvartil, žije téměř 40% obyvatel z úhrnu ČSFR (především městské okresy s vysokým počtem obyvatel - Praha, Bratislava, Ostrava, Košice) a v oblastech s nejvyššími hodnotami, IV. kvartil, necelých 20% (především populačně slabší okresy v Čechách).

s-33 Z porovnání se zařazením okresů do skupin v letech 1970, 1980 a 1989 se úmrtnost na nemoci oběhové soustavy nejvýrazněji zhoršila v rámci České republiky v okresech: Karlovy Vary, Svitavy, Znojmo a Šumperk, naopak nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v Praze městě a v okrese Plzeň-jih.

s-34 Na Slovensku si ve sledovaném období žádný okres nezlepšil pozici, naopak dva okresy si ji zhoršily - Bardejov a Považská Bystrica.

s-35 V územní struktuře úmrtnosti na cerebrovaskulární a kardiovaskulární onemocnění přetrvávají rozdíly, a to zejména mezi Českou a Slovenskou republikou, vysvětlitelné odlišnou diagnostickou praxí.

s-36 Lékaři v SR častěji uvádějí při zápise prvotní příčiny smrti aterosklerózu místo ischemické choroby srdeční a cévního onemocnění mozku.

s-37 Zhoubné novotvary

s-38 Podíl úmrtí na novotvary vykazuje, oproti nemocem oběhové soustavy, rostoucí trend nejen v ČSFR, ale i v ostatních vyspělých zemích.

s-39 V posledních letech na ně připadá v ČR téměř čtvrtina z úhrnu zemřelých, kdežto na Slovensku něco přes jednu pětinu.

s-40 Statistika růstu úrovně úmrtnosti na novotvary je do určité míry ovlivněna rozdílnou diagnostickou praxí obou republik.

s-41 Úmrtnost na zhoubné novotvary, jako druhé nejfrekventovanější příčiny úmrtí mužů, se projevuje z celé ČSFR nejvýrazněji v západní polovině Čech.

s-42 Platí, ještě významněji než u nemocí oběhové soustavy, že intenzita úmrtnosti se plynule snižuje v rámci republiky směrem od západu k východu (obr.2).

s-43 V okresech zařazených do kvartilu nejnižší úrovně úmrtnosti na zhoubné novotvary žije 1/4 obyvatel ČSFR, z více než 80% to jsou obyvatelé SR, naopak kvartil IV. je z 95% složen z obyvatel ČR (obr.2).

s-44 Územní rozdíly v úmrtnosti na zhoubné novotvary celkem jsou v podstatě totožné s územními rozdíly úmrtnosti na diagnózu "zhoubný novotvar průdušnice, průdušek nebo plic" (30% z úhrnu zemřelých na zhoubné novotvary).

s-45 V rámci ČSFR je nízká hodnota úmrtnosti na zhoubné novotvary (zhoubný novotvar plic) ve východní části republiky kompenzována častějším diagnostikováním úmrtí na nemoci dýchací soustavy (virový a chronický zápal plic).

s-46 V porovnání se stavem v l. 1970 a 1980 si žádný okres ČR ani SR v r. 1989 "nevylepšil" pozici, naopak jeden český a jeden slovenský si ji výrazně zhoršily: Jindřichův Hradec a Spišská Nová Ves.

s-47 Úrazy a otravy

s-48 Územní rozložení úmrtnosti na skupinu vnějších příčin úmrtí, XVII., úrazy a otravy, je v protikladu k územní diferenciaci úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy a na novotvary.

s-49 Na obr.3 se rýsují dva regiony vysoké úrovně úmrtnosti na vnější příčiny, region tvořený okresy jižní a středoslovenské oblasti a menší region pánevních okresů severozápadu Čech.

s-50 První region, vykazující také nejvyšší sebevražednost v ČSFR (okres Komárno), má především národnostně odlišné složení obyvatel (vysoký podíl obyvatel maďarské národnosti, např. okres Komárno více než 70%).

s-51 Lze dodat, že populace Maďarska již tradičně vykazuje nejvyšší sebevražednost ve světě.

s-52 Vysoká úmrtnost na úrazy a otravy druhého regionu, severozápadu Čech, koresponduje s narušeným sociálním klimatem (vysoká rozvodovost, migrace, kriminalita, nízká vzdělanost atp.)

s-53 Nemoci trávicí soustavy

s-54 Na obr. 4 lze vymezit dva regiony s vysokou úrovní úmrtnosti na nemoci trávicí soustavy - severozápadní Čechy a jižní Slovensko.

s-55 V ostatních částech Čech a pouze ve dvou okresech Slovenska - Prievidza a Martin - je úroveň úmrtnosti na tyto přičiny nízká.

s-56 Vysoká úroveň úmrtnosti na nemoci trávicí soustavy bývá dávána do souvislosti se stravovacími zvyklostmi, způsobem života, ale také i alkoholismem (souvislost s nejvyššími hodnotami úmrtnosti na cirhózu jater).

s-57 Z územního rozložení úmrtnosti podle příčin vyplývá také např. souvislost úrovně úmrtnosti s charakterem osídlení (městský a venkovský) a s polohou v rámci ČR nebo SR.

s-58 Postavení velkých měst v souboru okresů má své specifické rysy.

s-59 Zatímco nízkou úroveň úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy mužů vykazují zpravidla velká města česká i slovenská - vůbec nejnižší je v Košicích, a dále v Bratislavě, Praze (v obvodech 4 a 6) a Ostravě, v úmrtnosti na novotvary zůstávají hodnoty nízké úrovně pouze u měst slovenských.

s-60 Opak vykazuje územní diferenciace úrovně úmrtnosti mužů na úrazy motorovými vozidly.

s-61 Ve velkých městech ČR (Praha, Brno) vzhledem k jejich dopravní exponovanosti je úmrtnost na dopravní úrazy překvapivě nízká, a naopak vysoká je v okresech jižního Slovenska: Komárno, Michalovce a Dunajská Streda.

s-62 Rozdíly v územním rozložení úmrtí

s-63 podle příčin smrti mezi pohlavími

s-64 V rozložení vysokých a nízkých hodnot úmrtnosti podle příčin smrti mužů a žen byla u tří příčin prokázána vysoká podobnost mezi okresy.

s-65 Nejvýznamnější shoda územního rozložení byla u úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy - korelační koeficient 0.86, dále na novotvary, 0.72, a nemoci trávicí soustavy 0.67;

s-66 vzhledem k omezeným možnostem článku jsou zařazeny a komentovány pouze kartogramy uvedených příčin úmrtí mužů.

s-67 Naprostou neshodu vykázaly územní rozdíly v rozložení frekvence úmrtí na úrazy a otravy, resp. skupinu vnějších příčin úmrtí mezi muži a ženami, (srovnej obr. 3 a obr. 5).

s-68 Zatímco u mužů se rýsovaly dva regiony vysokých hodnot intenzit úmrtí na tyto příčiny (rozsáhlejší na jižním Slovensku a menší v Podkrušnohoří), u žen, s výjimkou Ostravska, byly v kvartilu nejvyšších hodnot výhradně okresy Čech.

s-69 Sebevražednost mužů, jako jeden z projevů patologického chování obyvatelstva, byla na jižním Slovensku nejvyšší, u žen tohoto regionu tomu bylo právě naopak;

s-70 maximální hodnoty sebevražednosti nacházíme v okresech: Chomutov, Sokolov, Plzeň město a Ústí nad Labem.

s-71 Základní rysy územních rozdílů

s-72 v úmrtnosti podle příčin smrti

s-73 V rámci ČSFR se zřetelně rýsují významné rozdíly mezi okresy jak z hlediska úmrtnosti podle výše uvedených příčin úmrtí, tak, jak bylo již dříve publikováno, úmrtnosti podle věku (Vesmír 71, 211-218, 1991/4).

s-74 Jak dokumentuje obr.6, struktura zemřelých podle příčin úmrtí se mění s věkem.

s-75 Úmrtí na vnější příčiny (úrazy a otravy) mají největší podíl na počtu zemřelých v nízkém věku, s přibývajícím věkem roste podíl úmrtí na novotvary, ale především na nemoci oběhové soustavy.

s-76 Vzhledem k tomu, že v mladších věkových kategoriích (do věku 59 let) je vyšší úmrtnost ve Slovenské republice a od věku 60 let zase naopak v České republice, liší se regiony nízké a vysoké úmrtnosti podle věku strukturou úmrtnosti podle příčin smrti.

s-77 Z hlediska závažnosti úmrtnosti v nízkém věku lze považovat za nejproblematičtější v Československu dva regiony: severozápadní Čechy a jižní Slovensko.

s-78 Zatímco první oblast, severozápadní Čechy, s vysokým stupněm industrializace a urbanizace, a zároveň také s vysokou úrovní úmrtnosti staršího obyvatelstva, má vysokou úroveň úmrtnosti ve všech sledovaných příčinách, druhý region, zemědělské jižní Slovensko, s vysokou intenzitou úmrtnosti "pouze" středního věku, je charakterizován vysokou úmrtností na nemoci trávicí soustavy a úrazy a otravy.

s-79 Závěr

s-80 Úroveň celkové úmrtnosti v posledních dvaceti letech klesla především v těch evropských zemích, kde se dařilo snižovat úmrtnost na nemoci oběhové soustavy.

s-81 Stejně tak, jako lze v současné době pozorovat výraznou diferenciaci mezi zeměmi Evropy z hlediska úrovně celkové úmrtnosti - na jedné straně jsou země východoevropského regionu s nejvyšší úmrtností, na straně druhé ostatní evropské země - tak lze sledovat mezi zeměmi rozdíly z hlediska snižování, resp. dokonce zvyšování míry úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy (obr.7).

s-82 Porovnáme-li situaci ve střední a východní Evropě a v ostatních evropských zemích - jde o kvalitu prostředí přírodního i sociálního, racionální léčbu (preventivní prohlídky, léčbu vysokého krevního tlaku, dostupnost specializovaných zdravotních pracovišť atd.), lze snadno vysvětlit rozdíly v charakteristikách zdravotního stavu obyvatel nejen na území Československa, ale i v ostatních postsocialistických zemích.

dependency tree • text view