PML View

vesm9303_009

a-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_009.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_009.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9303_009.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-8/vesm9303_009.treex.gz

s-1 Svoboda nepřináší peníze

s-2 Tato pravda je ovšem triviální, a... narážíme na ni každým dnem, v nejhutnější podobě snad v oblasti vědy...

s-3 Tak nám naše nově získaná svoboda připadá nějak iluzorní.

s-4 Přání mnohých vědců získat lepší vědomosti, kontakty se zahraničními kolegy a společné výzkumné projekty patří dosud stále do říše snů.

s-5 Žádám své staré i nové vědecké přátele, aby si uvědomili, že tato nová svoboda není automaticky rohem hojnosti, a aby nám neodpírali podporu v míře stejné - a raději větší - nežli dříve.

s-6 Usilujeme o co nejrychlejší návrat do světového společenství a v současné době nejsme v lepší ekonomické situaci, nežli rozvojové země, kterým často pomáhají.

s-7 Zdeněk Šesták, Nature 355, 384, 1992 Darwin v aukci

s-8 V Londýně se počátkem prosince 1992 dostala do aukce evoluce, tedy sbírka více než 400 knih, pamfletů a rukopisů, které se vztahují k Darwinovi a evoluci.

s-9 Sbírku nashromáždil za 25 let sběratel vědecké literatury Jeremy Norman z Kalifornie.

s-10 A ceny?

s-11 Jediná stránka z rukopisu Darwinovy knihy "O původu druhů" byla prodána za 9 350 liber sterlingů.

s-12 Stránka z rukopisu knihy "O původu člověka" přišla na 4 400 liber a za stejnou částku byl vydražen i výtisk z prvního vydání této knihy (odhad byl 2 000 až 2 500 liber).

s-13 Aukce obsahovala i soubor protidarwinovských pamfletů (viz např. obr. na předchozí straně).

s-14 Nature 360, 616, 1992

s-15 Zemi čeká osud Venuše

s-16 Před 10 lety si položili J. E. Lovelock a M. Whitfield otázku jak dlouho může biosféra na Zemi ještě vůbec přežít.

s-17 Již tehdy zdůraznili (Nature 296, 561-563, 1982), že přes současný růst koncentrace oxidu uhličitého je dlouhodobý vývojový trend právě protichůdný: rostoucí slunění ohřívá Zemi, roste zvětrávání hornin a klesá koncentrace oxidu uhličitého.

s-18 V jejich modelu klesla koncentrace oxidu uhličitého pod úroveň 150 ppm, kterou potřebují C3 rostliny (to jsou rostliny jejichž metabolický pochod jde tzv. Calvinovým cyklem, tj. přes tříuhlíkatý fosfoglycerát) během pouhých 100 miliónů let.

s-19 To se pokládá za konec biosféry jako takové.

s-20 K. Caldeira a J. F. Kastings z Pennsylvánské univerzity použili dokonalejší model přesněji zahrnující skleníkový efekt, který rovněž bere v úvahu, že C4 rostliny (to jsou rostliny, jejichž metabolický pochod jde tzv. Hatchovým-Slackovým cyklem, tj. přes čtyřuhlíkatý oxacetát; patří sem např. kukuřice a některé tropické rostliny) mohou přežívat i do koncentrací oxidu uhličitého nižších než 10 ppm.

s-21 Jejich závěr je, že biosféra založená na C4 rostlinách může přetrvat dalších 0,9 až 1,5 miliardy let v závislosti na tom, zda pro danou rostlinu je určujícím faktorem teplota nebo koncentrace oxidu uhličitého.

s-22 Během další miliardy let by Země mohla ztratit veškerou svoji vodu.

s-23 Země by se tedy za 2,5 miliardy let měla stát sterilním tělesem.

s-24 Paradoxem tohoto vývoje je, že poté, co by Země ztratila veškerou vodu, mohl by se oxid uhličitý opět začít hromadit v atmosféře.

s-25 Tento problém má význam nejen pro budoucnost naší planety, ale i pro pravděpodobnost nalezení biologicky aktivních planet v okolí sluneční soustavy.

s-26 Jak se tomu budou naši potomci nebo druh, který nás vystřídá, bránit?

s-27 Na tak dlouhé časové období je každá předpověď směšná, avšak ukazuje to mj. také směr, kam by mělo být upřeno naše poznání.

s-28 Abychom se však zesměšnili - jak se také sluší - mohli by se pokusit naši Zemi např. zastínit obrovskými kosmickými zrcadly.

dependency tree • text view