PML View

vesm9301_036

a-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9301_036.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9301_036.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-8/vesm9301_036.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-8/vesm9301_036.treex.gz

s-1 Poručíme větru, dešti

s-2 ZDENĚK NEUBAUER

s-3 Budovatelské písně již dávno vymizely z paměti na nedějinnost padesátých let, ale strofa jedné z nich ... poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát... se do ní vpravdě nesmazatelně vryla.

s-4 Lidé je nepřestali po celá ta dlouhá desetiletí posměšně připomínat a předhazovat společenskému zřízení, které ze stadia 'potíží růstu' procházelo chronickým stadiem druhým - stadiem 'růstu potíží', kdy čtyřmi 'úhlavními nepřáteli socialismu' se staly 'jaro, léto, podzim a zima'.

s-5 Lidé nalítli na nejroztodivnější sliby světlých zítřků komunismu.

s-6 Avšak představa, že socialistický člověk bude rozkazovat počasí, už od samého počátku připadala směšná a rouhavá.

s-7 Zůstala v povědomí jako symbol zaslepané titánské zpupnosti, typické pro totalitní režim vybudovaný na 'vědeckém světovém názoru'.

s-8 Věci jsou však, jako obvykle, složitější.

s-9 Budovatelské písně jsou jistě socialistický vynález.

s-10 (Písně se tehdy dělily na a) národní, b) umělé a c) budovatelské...)

s-11 Avšak megalomanská futurologie nebyla tehdy zdaleka výlučným rysem socialismu;

s-12 nesouvisela s jeho totalismem, nýbrž s jeho 'vědeckostí'.

s-13 James Gleick ve své knize Chaos (Viking Penguin 1987), plné barvitého vyprávění o pádu determinismu, uvádí, že tehdy i na Západě vládl neskutečný optimismus.

s-14 Noviny a časopisy překypovaly nadějemi na meteorologii atmosferické děje nejen předvídající, nýbrž i měnící a řídící.

s-15 Dvě technologie zrály společně: digitální počítače a družice.

s-16 Byl vypracován mezinárodní projekt - Global Atmospheric Research Program - který měl lidstvo konečně vysvobodit z rozmarů počasí a učinit je pánem živlů, a nikoliv jejich obětí.

s-17 Intelektuálním otcem těchto vidin nebyl nikdo menší než velký matematik John von Neumann (viz Jozef Gruska: Velikáni počítačovej histórie, Vesmír 63, 446-450, 1986).

s-18 Tento klasik kybernetiky projektoval po něm nazvaný počítač mj. právě s cílem řídit počasí.

s-19 Obklopil se meteorology a přednášel odborné veřejnosti užaslých fyziků o svých závratných plánech.

s-20 K svému optimismu měl von Neumann určité matematické důvody: uvědomil si, že složité dynamické systémy mají nestabilní body, kde malé zásahy mohou mít velké následky.

s-21 Ponětí o 'efektu motýlího křídla', s nímž byla vyvrácena Laplaceovská představa deterministického vesmíru, viselo tehdy takříkajíc 've vzduchu'.

s-22 Jenomže většina z těch, kdo takto začali uvažovat, v něm opět spatřovala jen další příležitost k naplnění Descartova snu o člověku jako 'pánu a majiteli přírody'.

s-23 Von Neumann si představoval, že s neustále běžícím počítačem bude možno v reálném čase spočítat příslušné rovnice vycházející z údajů meteorologických družic.

s-24 'Ústřední výbor' meteorologů pak bude na základě vyhodnocených výsledků vysílat letadla, aby na vhodných místech a ve vhodném čase vytvářela kouřové clony nebo vypouštěla mračna kondenzačních center, a tak posunula vývoj počasí žádaným směrem.

s-25 - Zdůrazňuji: jsme v demokratickém prostředí Spojených států amerických s jeho věcným, racionálním postojem a nikoliv pod vládou totalitního režimu trpícího neurózou iracionálních eschatologií.

s-26 "Avšak von Neumann přehlédl možnost chaosu...", pokračuje Gleick:

s-27 "Nestačí vědět, kde se ten zvláštní, výjimečný bod nachází.

s-28 Takové body se ostatně ve stavovém prostoru zemského klimatu nacházejí všude.

s-29 Chaos je stav s nestabilitou v každém bodě.

s-30 Nikdo netušil, jak křehké je naše modelování..."

s-31 Jeden muž to však v té době už věděl.

s-32 Byl rovněž matematikem a také se zabýval meteorologií.

s-33 Modeloval počasí pomocí tehdy nového počítače, který byl hřmotný, těžkopádný, pomalý a poruchový - jaké tehdejší elektronkové počítače byly.

s-34 Onen muž se jmenoval Edward Lorenz, objevitel 'efektu motýlího křídla'.

s-35 Nejen že jej objevil a pojmenoval, nýbrž vypracoval příslušnou teorii;

s-36 pojem 'podivný atraktor' pochází od něho a jmenuje se po něm.

s-37 'Hvězdná hodina lidstva' Lorenzova objevu se podle Gleickova líčení udála takto: Jednoho krásného dne chtěl Lorenz prodloužit vývoj svého simulovaného počasí dále, než kde mu ráno skončil počítačový papír.

s-38 A aby to nemusel nechat běžet celé od začátku - tenkrát to vše běželo nesmírně pomalu - vrátil se nazpět jen o kus a vložil do počítače hodnoty posledních vypočítaných čísel.

s-39 Nechal to opět běžet a vzdálil se na kávu, aby byl z doslechu počítačového rámusu.

s-40 Když se vrátil, ztrnul: průběh opakované části křivky byl sice z počátku k nerozeznání stejný z předchozím během, posléze se však začal - zprvu zcela nepatrně - odchylovat, až nakonec byl výsledný průběh - vývoj simulovaného počasí - naprosto rozdílný.

s-41 Lorenze zprvu napadlo, že odchylný průběh zavinila nějaká funkční chyba: že by opět vypadla některá z elektronek?

s-42 Záhy však pochopil, co se stalo.

s-43 Počítač počítal se šesti desetinnými místy: 0,506127.

s-44 Lorenz tam však ručně vložil jako hodnotu pouze 0,506.

s-45 Učinil tak vědomě a plným právem: nemá smysl měřit fyzikální parametry počasí jako tlak, teplotu, či rychlost větru na desetitisíciny či statisíciny;

s-46 jejich proměnlivost a kolísání je v přírodě mnohonásobně vyšší.

s-47 Jenže důvod zcela odlišného průběhu ležel právě v onom zaokrouhlení:

s-48 rovnice, kterých užíval, jsou, jak se ukázalo, toho druhu, že průběh funkce, kterou představují, je nesmírně citlivý na nepatrné změny počátečních hodnot!

s-49 Přitom její rovnice popisují deterministické děje zcela v newtonovském duchu.

s-50 Lorenz ihned pochopil závažný důsledek svého objevu: konec laplaceovské přírodovědy a pád descartovských vizí o vládě člověka nad přírodou.

s-51 Přesvědčení, že čím přesněji změřím počáteční podmínky, tím lépe budu s to odvodit další rozvoj soustavy, se ukázalo iluzorní.

s-52 Právě o toto přesvědčení se však opírá prediktivní síla fyziky a na ní založený příslib moci a vlády nad přírodou.

s-53 Problém tedy nespočívá v přílišné složitosti reálného světa nebo v neznalosti relevantních proměnných: to vše vědecký pokrok sliboval odstranit.

s-54 Háček vězí v samotném matematickém aparátu, vyjadřujícím deterministickou povahu skutečnosti.

s-55 O tom už dávno věděl H. Poincaré, ale nikdo ho nedbal ani mu nechtěl rozumět.

s-56 Edward Lorenz však porozuměl, a tak se stal jedním z klasiků teorie deterministického chaosu, objevitelem bytostně chaotické povahy hmotné skutečnosti.

s-57 Pouze v laboratorních podmínkách byly děje studované tradiční fyzikou pečlivě chráněny před nepříjemnými a nežádoucími komplikacemi nelineárního chování.

s-58 Ve skutečných dějích může však mít i ta sebenepatrnější odchylka či událost obrovské následky, principiálně nepředvídatelné.

s-59 Ještě donedávna se nevěnovala převratnému objevu Edwarda Lorenze a jemu podobných náležitá pozornost.

s-60 V osmdesátých letech dokonce vyrostla ve službách snah o ovládání počasí obrovská a nákladná byrokracie.

s-61 V Marylandu byl nasazen superpočítač Cyber 205, kde se počet úkonů počítá v 'megaflops'.

s-62 Zatímco počítač Edwarda Lorenze spočítal 12 rovnic za vteřinu, ten současný jich dovede spočítat za tutéž dobu 500 000.

s-63 (Od té doby rychlost superpočítačů řady Cray stoupla snad ještě o řád.

s-64 Také přesnost a rozsah monitorování počasí pomocí sítě družic překonal všechna očekávání.

s-65 Všechny podmínky vytýčené von Neumannem jsou splněny.

s-66 A přesto větru a dešti neporoučíme!)

s-67 Mnoho lze vysvětlit informační bariérou.

s-68 Své stále odbornější a matematičtější práce publikoval Lorenz - zřejmě ze setrvačnosti - v meteorologických časopisech.

s-69 Existovaly i jiné podobné myšlenkové proudy (o nichž Gleick také vypráví poutavé příběhy), které zoufale hledaly nějaký modelový protějšek.

s-70 Jejich protagonisty však nenapadlo listovat v meteorlogických časopisech.

s-71 Zkrátka: meterologové Lorenzovi nerozuměli a fyzici či matematici jej nečetli.

s-72 Nešlo však jen o informační bariéru, nýbrž o podstatnější neporozumění.

s-73 O tom svědčí následující příběh.

s-74 Když Edward Lorenz vysvětloval marnost pokusů o předpovídání počasí, namítl mu jeden z von Neumannových následovníků: "Nejde o předpověď, nýbrž o řízení!"

s-75 ["Prediction, nothing.

s-76 A Lorenz nebyl s to jej přesvědčit, že jakkoliv můžeme nepatrným zásahem změnit počasí, nelze vědět, v jakém směru.

s-77 Stejně tak jako lze novým zamícháním již promíchaného balíčku karet sice podstatně ovlivnit štěstí - jenomže nevíme, v čí prospěch.

s-78 Po staletí udržovaná vědecká představa deterministického vesmíru, spoutaného řetězi kauzálních závislostí, je v nás hluboce zakořeněna.

s-79 Marxistické sny o vědeckém řízení společnosti byly vlastně jejím domyšlením:

s-80 námitka, s níž se setkal Lorenz, jakoby zněla ozvěnou teze klasiků, že jsme doposud svět pouze vykládali, a nyní že je zapotřebí jej změnit.

s-81 A svět se skutečně změnil.

s-82 Ne ovšem následkem našich vědeckých zásahů do přírodních dějů.

s-83 Ty pochopitelně stačily přírodní děje jenom nekontrolovatelně narušit, nikoliv řízeně změnit.

s-84 Svět se však změnil, neboť se změnilo naše chápání skutečnosti.

s-85 Změnila se samotná povaha vědy, která dnes odhaluje hlubší, svébytnou racionalitu - skrytý řád pod chaotickými ději, řád přístupný pokornému lidskému poznání, nikoliv však zpupné manipulaci.

s-86 Řád krásy a pravdy, nikoliv slepé náhody a železné nutnosti.

s-87 V takto změněném světě se však totalitní společenské systémy, které chtěly určovat veškeré dění ve společnosti - ekonomické i politické, veřejné i soukromé, vědecké i kulturní - a neponechat nic přirozené tvůrčí spontaneitě, ukázaly nemístné, nepřiměřené.

s-88 Proto se hroutí jeden po druhém jako domečky z karet spolu s deterministickým pojetím skutečnosti, na něž tyto režimy vsadily.

s-89 A k němu náležela zcela logicky i vize o poroučení počasí.

s-90 Je zde však rozdíl.

s-91 Budovatelé socialismu na uskutečnění této vize nešli s počítači a družicemi, nýbrž budovatelskými písněmi.

s-92 Byly to však počítače, které nakonec pomohly vědecký titanismus vyvrátit.

s-93 "... tyto poznatky mi ukázaly, že je možno dojíti znalostí v životě velmi užitečných a že místo oné spekulativní filosofie, jíž se vyučuje ve školách, možno nalézti jinou, praktickou, jejíž pomocí poznajíce sílu a působnost ohně, vody, hvězd a oblohy a všech ostatních těles nás obklopujících, tak zřetelně, jako známe rozličná zaměstnání svých řemeslníků, mohli bychom všeho toho použít stejným způsobem ke všem účelům, pro jež se to hodí, a státi se tak jakoby pány a vládci přírody.

s-94 A to je žádoucí netoliko pro vynálezy nesčíslných strojů, vhodných k tomu, abychom získali bez veškeré námahy plody země a všechny užitky, které v ní jsou, nýbrž je to hlavně žádoucí pro zachování zdraví, jež je nepochybně prvním statkem a základem všech ostatních statků tohoto života." [

s-95 Descartes, Rozprava o metodě

s-96 LAPLACEŮV DÉMON:

s-97 "Taková inteligence by zahrnula do jediné formule pohyby od největších vesmírných těles do nejnepatrnějšího atomu.

s-98 Pro ni by nebylo nic nejisté, a minulost i budoucnost by byla před jejíma očima přítomna celá."

s-99 [Simon Pierre LAPLACE]

dependency tree • text view