PML View

vesm9301_004

a-layerPDT/pml/amw/train-6/vesm9301_004.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-6/vesm9301_004.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-6/vesm9301_004.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-6/vesm9301_004.treex.gz

s-1 Apokalypsa, nebo eden?

s-2 Horká debata o mýtu a realitě skleníkového efektu

s-3 VÁCLAV CÍLEK

s-4 Americká expedice, která se v tomto roce pod vedením G. J. Kukly opět vrátila do naší země zkoumat sprašová souvrství citlivě odrážející změny klimatu za posledních několik set tisíc let, přivezla nejenom nové údaje o našich půdních komplexech, ale také několik zajímavých publikací.

s-5 Nejzajímavější z nich je kniha Roberta C. Ballinga (1992): "The heated debate. Greenhouse predictions versus climate reality", která vyšla v Pacific Research Institute v San Francisku.

s-6 Prof. Balling na pouhých 160 stranách textu shrnuje výsledky více jak 500 citovaných prací týkajících se skleníkového efektu a změn klimatu.

s-7 Na různých smetištích, ve které se změnila většina našich sprašových profilů, často ve společnosti kolegiálních Rómů recyklujících druhotné suroviny, jsme rozebírali problematiku klimatických změn.

s-8 Ze společných diskusí a hlavně na základě knihy samotné vznikl tento článek.

s-9 Skleníkové evangelium

s-10 Skleníkový efekt je mechanismus, který prostřednictvím vodní páry a některých dalších plynů v atmosféře vrací zpět na Zemi část vyzařované energie a tím ji zahřívá.

s-11 Výraz "skleníkový efekt" se stále častěji používá ve smyslu nežádoucí změny klimatu způsobené lidskou činností uvolňující do ovzduší tzv. skleníkové plyny.

s-12 Je to vžitý, ale chybně zvolený název: zvýšení teploty ve skleníku není dosahováno odrazem a zachycením zářivé energie, ale zamezením proudění teplého vzduchu ohřátého půdou.

s-13 Až do poloviny 70. let tvořila klimatologie poněkud okrajový obor věd o atmosféře, vybíjející se hlavně v rutinním zpracovávání klimatických dat.

s-14 Počátkem 70. let zorganizoval G. J. Kukla setkání nejprominentnějších kvartérních klimatologů, které vyústilo v memorandu o celkovém ochlazování glóbu a příchodu doby ledové.

s-15 Memorandum bylo zasláno americkému prezidentovi, jehož administrativa vzala varování vážně.

s-16 Vzápětí následovalo v Americe několik extrémních zim, které způsobily poplach ve vlivných obilnářských státech.

s-17 Spojené státy cítily, že mohou ztratit jednu ze svých hlavních zbraní proti Sovětskému svazu - pšenici.

s-18 Noviny byly plné doby ledové.

s-19 Politici a ochranáři požadovali okamžité kroky k zastavení ochlazování.

s-20 A právě v těchto letech se rozvinula "velká klimatologie" globálních změn.

s-21 Několik vědců však zůstalo skeptických a trpělivě shromažďovalo údaje z prvních satelitů, zdokonalovalo analytické techniky, propracovávalo numerické modely a vytvářelo obrovské klimatické databáze.

s-22 Koncem 70. let se americké počasí víceméně stabilizovalo a doba ledová přestávala být aktuální.

s-23 Na její místo se ve vědeckých časopisech začínají umísťovat první solidně analyticky podložené práce o skleníkových plynech.

s-24 Zatím ještě nepronikají na stránky populárního tisku.

s-25 "Bomba" exploduje až v létě roku 1988.

s-26 Dne 23. června, uprostřed mimořádných veder a obavy vzbuzujícího sucha, informuje James Hansen, ředitel Goddardova ústavu pro výzkum vesmíru při NASA, americký Kongres o oteplování planety.

s-27 Pro sdělovací prostředky zabývající se příšernými vedry je to to nejvítanější téma.

s-28 Skleníkový problém se rozletí do světa.

s-29 20. srpna téhož roku začne nezadržitelně hořet vyschlý Yellowstonský park.

s-30 Katastrofa plní stránky novin společně se spekulacemi o oteplení klimatu, vysušení půdy, oslabení lesa a dalších velkých požárech.

s-31 Veřejnost je nejdřív zneklidněna, později šokována, když někteří vědci (např. K. A. Emanuel 1987) opakují, že vyšší teploty tropického oceánu způsobí bouře zhoubnější než dosavadní hurikány.

s-32 Nazvou je "hyperkány".

s-33 Už 9. září 1988 poklesne atmosférický tlak na nejnižší úroveň kdy zaznamenanou na západní polokouli - na 885 milibarů.

s-34 Hurikán Gilbert udeří rychlostí 280 km/hod na rekreační střediska na Yucatánu a zanechá je v ruinách.

s-35 Jeho dozvuky pocítí ještě v Texasu.

s-36 Vědci pod vlivem sdělovacích prostředků dosáhnou konsensu o fungování skleníkového efektu ještě před tím, než zahájili vlastní výzkum.

s-37 To, co se tehdy zrodilo, je spíše mýtus skleníkového efektu, než realita.

s-38 BOX 1

s-39 Souboj mýtů: filmové hvězdy vlivnými dezinformátory této společnosti

s-40 Nejspíš je chyba, že se na našich univerzitách nevyučuje mytologie a religionistika, protože do populárního obrázku tzv. vědeckých či sociálních problémů této civilizace se skrytě promítá atrofované a sublimované náboženské cítění.

s-41 Prof. Balling popisuje, jak se společnost rozdělila podle vztahu ke skleníkovému efektu do dvou skupin.

s-42 Na jedné straně spektra byla armáda vědců, politiků, plánovačů, ochránců, filmových a rockových hvězd, která vyhlašovala stav katastrofického ohrožení a oteplení Země a vyžadovala ještě razantnější opatření něž před několika lety, kdy hrozila doba ledová.

s-43 Ve druhé skupině byli někteří vědci, několik politiků a plánovačů a vůbec žádné filmové a rockové hvězdy.

s-44 Tato skupina upozorňovala, že změny klimatu způsobené skleníkovým efektem jsou malé, a dokonce prospěšné.

s-45 Ukazovali, že dochází k vyrovnávání klimatu tím, jak mírně narůstají noční teploty, ale denní se nemění.

s-46 Argumentovali zvýšením půdní vlhkosti a příznivým vlivem CO 2 na růst kulturních plodin.

s-47 Ukázalo se však, že myšlenka apokalypsy je stejně jako koncem minulého tisíciletí přitažlivější než myšlenka Edenu.

s-48 Jak zvláštně a zároveň povědomě nám znějí slova prof. A. Wildavského, že "debata o skleníkovém efektu silně připomíná některé tradiční americké ideologické rozpory - např. konflikt mezi centrálním plánováním a svobodným trhem či mezi kontrolou a spontaneitou".

s-49 "Představte si, co by se stalo, kdyby Spojené státy vzaly varování o účinku skleníkového efektu vážně", ptá se A. Wildavsky.

s-50 Došlo by k "ozelenění" Ameriky, k její deindustrializaci, k rozpadu její organizační a průmyslové sféry.

s-51 Musely by být uzavřeny smlouvy o počtu dobytka i plochách, na kterých se pěstuje rýže.

s-52 Není jasné, co bychom dělali s termity, kteří jsou jedněmi z hlavních producentů metanu, ale jistě bychom vyvíjeli tlak na brazilskou vládu, aby zabránila vyhladovělým bezzemkům zřizovat si v deštném pralese svá chudá políčka.

s-53 A to všechno by se dělo ve jménu životního prostředí na základě velmi neúplných vědeckých údajů.

s-54 Exaktní zacházení s obskurními čísly: problém přesnosti měření

s-55 Při jakýchkoliv klimatických prognózách je vždy užitečné uvědomit si přesnost a úplnost výchozích údajů.

s-56 Často není postačující.

s-57 Změřit teplotu vody nebo vzduchu s přesností pod 0,1 -C není vůbec jednoduché.

s-58 Měření jsou zastoupena nerovnoměrně, zvláště z jižní polokoule nám schází celé dekády měření na obrovských plochách.

s-59 Starší měření se často prováděla jen jednou denně - buď ráno, než měřič odešel do práce, nebo odpoledne, když se z ní vrátil.

s-60 Dlouhodobý trend ranních teplot však může být jiný než trend odpoledních teplot.

s-61 Mnoho měřících stanic je umístěno v okolí větších měst, takže nárůst měřených hodnot můžeme interpretovat jako růst města, nikoliv změnu klimatu.

s-62 Satelity zase obvykle měří povrchovou teplotu, která je odlišná od všech ostatních teplot v nejbližším okolí.

s-63 Ještě hůř se měří hodnota moře.

s-64 Dnes je to často teplota vody vcházející do chladicího systému lodního motoru.

s-65 Dříve to bývala teplota vody nabraná do plátěného nebo kovového džberu.

s-66 Němci používali plátěné nádoby, zatímco Angličané kovové.

s-67 Umíme sice pro každý druh nádoby zavést korekční koeficienty, ale nevíme, z jaké hloubky byla voda odebírána.

s-68 Podobných příkladů najdeme řadu.

s-69 Standardizace klimatických měření je celá věda, ale jejich korelace přes půl zeměkoule nebo několik desítek let je často neřešitelný problém.

s-70 BOX II, BOX III

s-71 Rozumná ekologická politika: Nejdřív mysli, pak jednej!

s-72 J. M. Harlin (1990) prováděl v Alabamě výzkum veřejného mínění týkajícího se skleníkového efektu.

s-73 Plných 95 % respondentů, z nichž všichni měli univerzitní titul a mnozí zastávali vyšší vědecké funkce, "na vlastní kůži" pociťovalo za posledních 20-40 let významné oteplení, které přičítali skleníkovému efektu.

s-74 Při analýze se ukázalo, že středně vysoké oteplení Alabamy probíhalo v letech 1850-1935.

s-75 Po roce 1935 však dochází k dosti význačnému ochlazení!

s-76 A těchto 95 % vesměs dobře informovaných a vlivných lidí bude nejspíš při dalších volbách vybírat své kandidáty podle vztahu k prostředí.

s-77 Podobný proces proběhne i v dalších státech a nově zvolení politikové uspořádají nějaký globální mítink, na kterém odsouhlasí opatření, která potěší voliče a budou stát hromadu peněz.

s-78 Skutečný dopad na životní prostředí však bude velmi malý, a až se to ukáže, lidé otupí a přestanou věřit halasným kampaním ochranářů, i kdyby tentokrát měli pravdu.

s-79 Věnujeme-li se příštích 10 let výzkumu skleníkového efektu a změn klimatu, aniž bychom cokoliv dělali s emisemi plynů, přinese to nárůst 15 ppm ekvivalentu CO 2 , což zhruba odpovídá zvýšení globální teploty o 0,05-C.

s-80 Tato cena zřejmě není příliš vysoká.

s-81 Navíc se učíme velmi rychle - v roce 1989-90 vyšlo o skleníkovém efektu stejné množství vědeckých prací jako za předcházejících 100 let.

s-82 Nemyslím si však, že skleníkový efekt je nejdůležitějším mechanismem globálních změn.

s-83 Víc mne znepokojují fluktuace termohalinního oceánického výměníku, který se v uplynulém desetiletí nejméně dvakrát téměř zastavil.

s-84 Ale můžeme očekávat objevy globálních mechanismů, o kterých zatím nic netušíme, podobně jako jsme před několika lety neznali ozónovou díru.

s-85 I přes veškerý skepticismus k pohnutkám vědců, k přesnosti jejich modelů a důvěryhodnosti jejich prognóz, si rychle uvědomíme, že jejich často nejisté údaje jsou přece jen spolehlivější, než úmysly politiků přetahujících se o voliče obluzené sdělovacími prostředky a nejméně tak dobré jako varovné výkřiky ochránců prostředí a hvězd všeho druhu trpících pocitem, že je třeba lidstvu konečně ukázat tu správnou cestu.

s-86 Konec konců jde o to, jak říká D. Ž. Bor, abychom přírodu neznásilňovali a ona si od nás nepomohla jako pes od blech.

s-87 Doplňková četba:

s-88 Odlišný tón, důrazněji varující před skleníkovým efektem volil tým asi 200 předních klimatologů a 140 recenzentů zprávy "Climate Change" (The IPCC Scientific Assessment, 1990, Cambridge univerzity Press), která představuje snad nejlepší přehled našich znalostí o změnách klimatu.

s-89 Tento článek navazuje na dva podobné články: Život jako geologická síla (Vesmír 71, 310 , 1992/6) a Oceán a oxid uhličitý v atmosféře (Vesmír 71, 485, 1992/9).

dependency tree • text view