PML View

vesm9212_049

a-layerPDT/pml/amw/dtest/vesm9212_049.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/dtest/vesm9212_049.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/dtest/vesm9212_049.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/dtest/vesm9212_049.treex.gz

s-1 Říjen ve vědě O čem se psalo ve světě i u nás Pozoruhodný život laureáta Nobelovy ceny za fyziku

s-2 S dílem a životem letošních laureátů Nobelovy ceny se samozřejmě budeme moci ve Vesmíru seznámit v některém z příštích čísel, jak nás k tomu zavazuje tradice.

s-3 Životní osudy jednoho z odměněných však vyvolaly na Západě, především ve francouzském tisku, značný ohlas - je totiž opravdovým dítětem našeho zmateného století.

s-4 Georges Charpak získal prestižní uznání za vynález mnohodrátové proporcionální komory.

s-5 Ale o tom ať na těchto stránkách pohovoří povolanější.

s-6 Za jeho francouzsky vyslovovaným příjmením se skrývá ukrajinský původ a místo narození v Polsku r. 1924.

s-7 Když mu bylo sedm let, emigroval s rodiči do Francie.

s-8 Studoval na prestižních vysokých školách v Paříži, Montpellier a Lyonu.

s-9 Jako mladý muž rád flámoval, běhal velice intenzívně (a úspěšně) za děvčaty a jeho politickému přesvědčení nestačil ani komunismus, ale prohlašoval se za kryptotrockistu...

s-10 Následoval odboj v okupované Francii (dnes to sám označuje spíš za hraní na odboj, něco prý jako hra Hurvínka na válku).

s-11 Nicméně ho to přivedlo na jeden rok do koncentračního tábora v Dachau.

s-12 Tam vyhrál život tím, že byl svými vězniteli považován za Francouze ukrajinského původu a Němci neodhalili jeho židovské předky.

s-13 Měl prý také velké štěstí, že jeho velitel v koncentráku, německý obersturmführer byl neobyčejně lidský a pomáhal své vězně chránit před příslušníky SS a dokonce umožnil sabotáž výstavby letiště, kde Charpak pracoval.

s-14 Nakonec údajně z něho nikdy nemohlo vzlétnout jediné letadlo.

s-15 Po válce ukončil prestižní Ecole des mines a - vstoupil do Komunistické strany Francie.

s-16 Francouzské "procesy" s Martym a Tillonem ho rychle přivedly k opouštění řad francouzských komunistů.

s-17 Přispělo k tomu (podle jeho slov) i "směšné chování G. Marchaise"...

s-18 Politickým člověkem však nikdy nepřestal být.

s-19 Velice důrazně se věnoval ochraně Andreje Sacharova a sovětských disidentských vědců.

s-20 Aktivně bojoval proti nukleárnímu zbrojení.

s-21 Dokonce napsal scénář filmu o nukleární válce, ale v Hollywoodu neuspěl.

s-22 Jeho životní zkušenost je však v tomto směru pesimistická: "Proti politikům je každý vědec nakonec jen šaškem."

s-23 Od r. 1959 pracoval v CERN.

s-24 Před třemi lety se rozhodl jít do důchodu, aby se věnoval soukromému vědeckému podnikání a pokusil se zhmotnit některé své objevy.

s-25 Prodal byt, venkovské sídlo a všechny peníze věnoval na společnost Biospace, kterou založil se svými přáteli.

s-26 Tato jeho poslední vášeň, konstruovat nové rychlejší přístroje na dešifrování lidských genů, ho zcela zruinovala.

s-27 Dva přístroje pracují, v jedné ženevské nemocnici a v Pasteurově ústavu v Paříži, nicméně snaha být úspěšným podnikatelem vyšla naprázdno.

s-28 Sám sebe hodnotí jako bídného obchodníka.

s-29 Když se ho nyní ptali, co udělá s osmi milióny franků, které letos představuje Nobelova cenu, odpověděl, že - zaplatí dluhy...

s-30 A za to, co zbude, si koupí tak jedny, možná dvoje boty.

s-31 Což není obrazné sdělení, on prý si doopravdy odmítal koupit nové boty a chodí ve starých, protože potřeboval peníze na to, co považuje ve svém životě za nejdůležitější a nejzajímavější - experimentování.

s-32 O svém vynálezu detektoru elementárních částic říká, že měl prostě kliku...

s-33 Daleko víc si váží desítek jiných svých prací.

s-34 Třicet z nich se mu dosud nepodařilo udat a realizovat.

s-35 Stejně netradiční je jeho paní Dominika, která se také velice společensky angažuje, např. v boji proti drogám.

s-36 Charpak má tři děti - syn a dcera jsou lékaři, další syn biolog.

s-37 Nicméně např. u nich v rodině žilo několik čínských dětí, se kterými se po šest let po večerech učil matematiku, fyziku a chemii, aby úspěšně odmaturovaly.

s-38 Obecně oblíbený Charpak je také vášnivý i odvážný lyžař a fotografický záznam jeho sjezdu vyvolává hrůzu.

s-39 Nikdy nejezdí slalom, ale stále se řítí jen dopředu...

s-40 Finanční problémy evropské vědy

s-41 Evropský komisař pro vědu, výzkum a vývoj Filippo Maria Pandolfi požádal 11 ministrů vědy Evropského hospodářského společenství, aby jejich země přispěly k dokončení už rozpracovaných vědeckých programů navíc sumou 1,6 milardy ECU.

s-42 Třetí rámcový program zahájený r. 1990 se totiž zpožďuje a tak skončí až r. 1994.

s-43 Čtvrtý program evropské vědeckotechnické spolupráce přitom měl začít už r. 1993, takže dojde k překrývání obou programů.

s-44 A to by si právě vyžádalo oněch l,6 miliard ECU, které by měly členské s sehnat navíc.

s-45 Za současné nesnadné situace, ve které se ocitají maastrichtské dohody, to nebude příliš jednoduché.

s-46 Podle F. M. Pandolfiho by v žádném případě neměly utrpět dvě oblasti spolupráce - sektor informatiky, na který je požadováno 625 miliónů ECU a sektor energetiky s navrhovanými 410 milióny ECU.

s-47 Mnozí vědci vidí jednu z příčin této riskantní situace evropské vědecké spolupráce i v nadměrné byrokratizaci ES.

s-48 Velké potíže velkých projektů

s-49 V tomto přehledu jsme se vícekrát zmiňovali o proměnlivých vlnách štědrosti i skrblictví, se kterými se potýkají velké americké projekty družicové stanice Freedom a gigantického urychlovače SSC.

s-50 Volební rok přinesl pro tyto programy opět údobí nejasností.

s-51 Vždyť na vědě se škrtá zdánlivě snadno, zvlášť na té základní, která chce studovat vesmír i hlubiny hmoty.

s-52 Návrh prezidenta G. Bushe předpokládal, že plné dvě třetiny rozpočtu na vědu připadnou třem projektům - studiu naší planety pomocí kosmických prostředků, družicové základně a urychlovači SSC.

s-53 Průzkum Země se zdá být většině normálních lidí i politiků tak závažný a užitečný, že dosud prochází seškrtáváním rozpočtů bez velké úhony.

s-54 Letošní rok je velmi laskavý k vesmírné stanici, v tomto kole zůstává neohrožena a američtí kosmičtí specialisté si pochvalují (uvidíme, jak dlouho), že mají zelenou...

s-55 Kritika letošního roku se zato soustředila na urychlovač, jehož výstavba by si podle současného odhadu měla vyžádat 8,5 miliardy dolarů.

s-56 Pro rozpočtový rok 1992-1993 požadoval G. Bush pro tuto aparaturu 650 miliónů dolarů.

s-57 Osmihodinová debata v americké sněmovně reprezentantů ji dokonce začala snižovat až k sumě 34 miliónů dolarů, což by pr SSC prý znamenalo vlastně rozsudek smrti.

s-58 A tak se začátkem podzimu čekalo, co řekne senát.

s-59 Společenství amerických fyziků zabývajících se elementárními částicemi zatím stačilo zmobilizovat své laureáty Nobelových cen a jejich pomocí zformovat příslušné lobby v kongresu.

s-60 Senátem tedy prošla úspěšně nejen družicová stanice, ale také urychlovač, na který byl senát ochoten poskytnout 550 miliónů, což by nebylo tak vzdálené kupě peněz, které požadoval končící prezident Bush.

s-61 Jaké stanovisko zaujme nový prezident?

s-62 Prý ušetřené peníze na vojenství je ochoten dát také civilnímu vědeckému výzkumu...

s-63 Celá tato finanční situace je složitá.

s-64 Těch 8,5 miliard dolarů na jediný přístroj nejsou peníze vyhozené nazdařbůh.

s-65 Ty se utrácejí zde na Zemi.

s-66 Stavba je svázána s obrovskými zakázkami, snižuje nezaměstnanost prakticky ve všech amerických státech.

s-67 Však se také o to, kde bude SSC umístěn, před lety rozhořela úplná ekonomická a politická bitva.

s-68 Projevem toho je, že Texas, který pro sebe umístění získal, sám na výstavbu přispívá plnou jednou miliardou dolarů ze svých finančních zdrojů.

s-69 Stále důležitější roli tu hraje mezinárodní vědecká spolupráce.

s-70 G. Bushovi mají někteří vědci za zlé, že se mu nepodařilo během prezidentského údobí přivézt z Japonska dohodu o miliardovém japonském příspěvku.

s-71 Stále se ozývají připomínky, že by v dnešním světě neměly být budovány dva obdobné přístroje - americký a evropský, oba kontinenty by se měly spojit.

s-72 Když však konkurence a kolegiální soupeření je i v této oblasti tak užitečné!

s-73 Rovněž není jasno, kde se vezmou peníze na dva nákladné detektory, které jsou neodmyslitelnou součástí přístroje.

s-74 Na gigantické projekty se s obavami pochopitelně stále dívají představitelé tzv. malé vědy.

s-75 Nedělají si moc velké iluze, že by se rozpočty na vědu v příštích dobách příliš zvyšovaly, a tak prestižní národní projekty mohou nečekaně ohrozit ty "nejchudší" a nejméně nákladné vědní obory.

s-76 Křehký život Země

s-77 Jakoby nám nestačilo dost hororů, které si vyprodukuje sama lidská společnost.

s-78 V poslední době se objevují zprávy, že naši planetu ohrožuje vesmír - nejprve planetka Tutatis a teď zase kometa Swift-Tuttle.

s-79 Listopadová obloha nám ji nabídne k pozorování, přiblíží se ke Slunci nejblíže v prosinci.

s-80 Brian Marsden z Harvard Smithsonian Center for Astrophysics konstatoval, že se k naší hvězdě opět navrátí 11. července 2126.

s-81 Její dráhu však neznáme natolik přesně, aby nemohla dorazit do přísluní o 14 dnů dříve.

s-82 A v tom případě by se mohla 14. srpna 2126 srazit s naší Zemí.

s-83 Jak je tato kosmická střela velká, s jistotou dosud nevíme.

s-84 Patrně se podobá Halleyově kometě, takže by její jádro mohlo mít průměr kolem 10 km.

s-85 A srážka s tak velkým tělesem by už mohla mít tragický důsledek pro náš život.

s-86 Naštěstí je tato pravděpodobnost opravdu malá.

s-87 Při své značné kosmické rychlosti urazí kometa dráhu rovnající se průměru Země za pouhé tři a půl minuty, takže i kdyby se dráhy obou těles opravdu protly 14. srpna 2126, šance zásahu by byla 1 : 400.

s-88 A tak je v zájmu našich pravnuků, aby astronomové v prosinci studovali dráhu komety velice pečlivě a zpřesnili ji pro den návratu.

s-89 A pak má lidstvo 130 let čas, aby uvažovalo o tom, jak nebezpečí odvrátit.

s-90 Kometa se nám bude mezitím připomínat svými "dětmi" - Perseidami.

s-91 A střely planetek?

s-92 Kosmická služba Spacewatch, která má právě odhalit takovéto nebezpečné návštěvníky z kosmu, přináší první plody.

s-93 Američtí astronomové zjistili, že naše Země je planetkami ohroženější víc, než jsme dosud soudili.

s-94 Dříve měla věda k dispozici jen fotografické metody, a tak nebyla naděje, že bychom mohli uvidět na vlastní oči tělesa o menším průměru než 300 m.

s-95 Nová citlivější čidla zjistila, že v blízkosti Země proletí stokrát víc planetek o velikosti domu, než se předpokládalo.

s-96 V průměru každodenně profičí ve vzdálenosti menší, než je od nás Měsíc, na 50 (!) planetek větších než 10 m.

s-97 A každoročně se jich 5 střetne se Zemí.

s-98 Ke skutečně kosmické katastrofě, která nesmírně ovlivnila Zemi, došlo patrně opravdu naposledy před 65 milióny let.

s-99 Ke střetnutí, které by mohlo mít tragické následky pro lidstvo, může dojít každých sto let.

s-100 Mars v Toulouse

s-101 Francouzská kosmická agentura CNES se rozhodla vybudovat velice věrnou napodobeninu povrchu Marsu, na které by mohly být prověřovány budoucí dopravní prostředky pro tuto planetu.

s-102 Pozemský Mars bude pokryt krátery, bude mít světelné poměry odpovídající věrně skutečnosti, příslušnou gravitaci i podobu horizontu.

s-103 Při stavbě budou využity veškeré dostupné informace, které pošle k Zemi americká sonda Mars Observer vypuštěná letošního září.

s-104 Prvním vozítkem, jehož manévrovatelnost a řiditelnost tu budou prověřovat, se stane ruský marsochod, který by měl podle původních plánů odstartovat r. 1996.

s-105 Další pokrok projektu lidského genomu

s-106 Západní tisk psal v říjnu o dalším milníku zkoumání lidských genů.

s-107 Měly se o něj zasloužit dva týmy: tým Daniela Cohena ze Střediska studia lidského polymorfismu v Paříži, v němž pracují i japonští a američtí kolegové, a tým Davida Pageho s jeho spolupracovníky v anglické Cambridgi.

s-108 Obě skupiny publikovaly současně mapy lidského chromozómu.

s-109 Ve Francii to byla mapa dlouhého raménka chromozómu 21, v Anglii mapa chromozómu Y.

s-110 Hodnotí se to jako důkaz, že když bude dostatek času i peněz, je možno projekt HUGO kvalitně realizovat.

s-111 Francie a aids r. 1985

s-112 Již jsme se zmiňovali o lékařském skandálu ve Francii, kdy byli hemofilici léčeni krví nakaženou virem HIV.

s-113 Připomeňme, že bilance je opravdu tragická: 1 500 nakažených pacientů, z nichž už umřelo (zcela bez své viny) 256.

s-114 Psali jsme, že se schyluje k soudnímu procesu.

s-115 K tomu v říjnu také skutečně došlo a tři z odpovědných lékařů byli odsouzeni.

s-116 Michel Garetta, který byl r. 1958 šéfem Národní transfúzní služby, dostal trest 4 roky vězení a pokutu půl miliónu franků.

s-117 Po rozsudku se ihned vrátil z USA, kde se podle mínění mnohých chtěl ukrýt před skandálem.

s-118 Jean-Pierre Allain, nyní profesor hematologie na cambridgeské univerzitě, působil v inkriminované době jako šéf výzkumu transfúzní služby a byl rozsudkem hodnocen jako osoba, která také nese odpovědnost za celý případ.

s-119 Byl odsouzen na 4 roky podmíněně.

s-120 Oba vědci mají také poskytnout náhradu 9,2 miliónů franků nakaženým obětem.

s-121 Tím však celá aféra nekončí.

s-122 Představitel francouzského zdravotnictví Jacques Roiux byl odvolán ze svého místa, rovněž tak Robert Netter, tehdejší ředitel Národní laboratoře zdraví.

s-123 A prezident F. Mitterrand se dal slyšet, že by měla být soudně posouzena odpovědnost dalších pracovníků, až po tehdejšího ministra zdravotnictví.

s-124 Obrna v Holandsku

s-125 Veřejnost v této zemi (a především lékaři) je znepokojena šířícím se výskytem obrny.

s-126 Zemřelo čtyřtýdenní nemluvně a onemocnění 22 lidí naznačuje možnost dalšího šíření choroby po celé zemi.

s-127 Nemoc se znovu vynořila v září v malém městě u Rotterdamu, další případy pak už ve třech severních oblastech státu.

s-128 Zavládla obava, že by mohlo dojít k podobnému rozšíření jako r. 1978, kdy se vyskytlo celkem 110 případů.

s-129 Je to opravdu znepokojivé, nejde jako dříve o šíření obrny mezi příslušníky ortodoxního kalvínského vyznání, kteří z náboženských důvodů odmítají očkování.

s-130 Druhé ohnisko výskytu obrny je mezi nelegálními přistěhovalci.

s-131 Ötztálský člověk vypovídá

s-132 Ojedinělý nález dávného Evropana, o kterém už Vesmír psal, je podrobován stále dlouhodobému výzkumu.

s-133 Některé nové poznatky nyní publikoval Torstein Sjøvold.

s-134 Nejpravděpodobnější se zdá, že muž zemřel během spánku.

s-135 V horách ho zastihla hustá mlha a silný vítr.

s-136 Patrně byl natolik unaven, že si lehl.

s-137 V noci teplota poklesla pod nulu a tak zmrzl.

s-138 Z pokrouceného levého ušního lalůčku antropologové usuzují, že ulehl na levém boku a hlavu položil na kámen.

s-139 Z opotřebení zubů se dá usuzovat na věk 25 - 40 let.

s-140 Vysoký byl 159 cm, což byla tehdy obvyklá výška mužů.

s-141 Radiouhlíkovou metodou se znovu ověřilo, že žil před 5 300 lety.

s-142 Zpráva také informuje, proč se tělo tak dobře zachovalo.

s-143 Než bylo zaváto sněhem, vysušil je silný vítr.

s-144 A ledová mohyla navíc nebyla narušována výrazněji pohyby ledovce.

s-145 Některá poškození těla, např. výrazně zkroucený horní ret a lehce nesouměrný nos byla způsobena tlakem ledu.

s-146 Neobvyklá vpadlina na pravém ušním lalůčku mohla být způsobena nošením prstýnku nebo ozdobného kamínku.

s-147 Mumii chybějí vnější pohlavní orgány.

s-148 Antropologové soudí, že mohly odpadnout, když bylo tělo amatérsky vyhrabáváno z ledu.

s-149 Na samotném místě nálezu však je vědci při opětném letním průzkumu nenašli a je docela možné, že zapadly do organismu.

s-150 Dinosauři o svých příbuzných

s-151 Dinosauři, tito dávní plazi, už vrostli zásluhou generací paleontologů spolehlivě do vývojového stromu života.

s-152 Přesto některé detaily jejich příbuzenského vztahu k dnešním plazům a ptákům nejsou zcela jasné.

s-153 Nyní dva vědci, Gerard Muyzer z leydenské univerzity a Philip Sandberg z illinoiské univerzity našli v kostech dinosaura, který žil před 75 milióny let, molekuly jedné z bílkovin.

s-154 Právě tato toho mnoho o příbuzenských svazcích dinosaurů neprozradí.

s-155 Ale - když se dochovala tato organická látka, proč by nemohly být nalezeny bílkoviny, které budou hovornější?

s-156 Oba vědci zároveň určili podmínky, za kterých se mohou v kostech dinosaurů tyto stavební kameny dávného života uchovat.

s-157 Takže se tu nabízí návod k jejich vyhledávání v určitých konkrétních horninách.

s-158 Nejjižnější lesy u jižního pólu

s-159 Když věda pochopila, že putování kontinentů na Zemi je realitou, přestaly ji udivovat nálezy teplomilného života v dnešních antarktických končinách.

s-160 A právě nyní byly zjištěny stopy lesa rekordně blízkého jižnímu pólu.

s-161 Získali jsme důkaz, že v permu, před 260 milióny let, rostl les mezi dnešním 5 až 10 stupněm jižní šířky (viz též čl. na str. 677).

s-162 Nález pochází z Transarktického pohoří poblíž Rossova šelfového ledu.

s-163 Edith Taylorová z Ohio State University v Columbusu zjistila, že roční přírůstky stromu Glossopteris představovaly až ll,38 mm, což dokazuje, že les té doby nebyl ohrožován extrémními mrazy.

s-164 Počítačová modelování nabízela pro tato místa v údobí permu zimní teploty -3O oC až -4O oC a letní kolem nuly.

s-165 Toto území bylo tedy teplejší.

s-166 Letokruhy vypovídají, že stromy rostly po řadu měsíců velice rychle a pak najednou byl jejich růst zastaven nástupem polární noci.

s-167 Taylorová soudí, že permské lesy dnešní Antarktidy byly omezovány spíše nedostatkem světla než nízkými teplotami.

s-168 Aténská Akropole viděna rudě

s-169 Proslulá Akropolis vábila a vábí malíře.

s-170 Není divu, vždyť tento kopec nad hlavním městem Řecka byl osídlen už před čtyřmi tisíciletími.

s-171 Vědci si všimli zajímavého jevu.

s-172 Když se podíváme na malby umělců dejme tomu z poloviny minulého století, tak stavby dávných Řeků mají jinou barvu než dnes.

s-173 Jako bychom je viděli v jiném světle.

s-174 Někteří umělci je zpodobnili v narudlé až šedé, jiní v černé až bílé.

s-175 Což by se nemuselo zdát něčím neobvyklým, vždyť umělec má právo vidět svět svýma očima.

s-176 Jenže narudlá Akropole není výmyslem nebo rozmarem.

s-177 Německý badatel dr. Krumbheim nyní objasnil ony proměny barevnosti Akropole.

s-178 Kolem r. 1850 trpěly Atény značným suchem a to byly vhodné životní podmínky těch druhů hub, lišejníků a baktérií, které vylučují červenavá barviva.

s-179 Kolem r. 1900 se podnebí stalo vlhčí, na stěnách, sloupech a sochách Akrpole se uchytily jiné druhy a stavby získaly zabarvení zelenavé s odstíny černé.

s-180 Od r. 1920 zavládly opět nové podmínky, možná sušší klima, které přinutilo živé organismy, aby se zahryzly dovnitř mramoru - do vrstvičky 2 mm - l cm.

s-181 Tento život - houby, lišejníky i baktérie ovšem ničí slavné antické památky.

s-182 Dr. Krumbheim tvrdí, že jim neodolá za tisíciletí 4 mm - 5 cm (!) mramoru.

s-183 Život má nepřestavitelnou sílu!

s-184 Mikrorganismy např. dokáží ze stěny Akropole vytlačit ven kus mramoru o hmotnosti až 2 kg.

s-185 Autor nezůstává u těchto konstatování, navrhuje postup, při kterém by bylo možno určitým plynem prodloužit Akropoli výrazně život.

s-186 Na čtyřech úlomcích mramoru ho dokázal zbavit jeho nepřátel.

s-187 Ivo Budil

dependency tree • text view