PML View

vesm9211_030

a-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9211_030.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9211_030.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/etest/vesm9211_030.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/etest/vesm9211_030.treex.gz

s-1 Proč Země nezmrzla?

s-2 Na Venuši se žuly mohou tvořit prakticky na povrchu planety, zatímco Mars je zcela zamrzlý svět.

s-3 Na Zemi však voda v kapalném stavu existuje nejméně 3,7 miliardy let a stejně starý je i primitivní život.

s-4 Jedním z největších mystérií Země je otázka, jak to že zde vůbec vznikl život a že se udržel až dodnes.

s-5 Vždyť jen několikaprocentní změny svítivosti Slunce nebo albeda Země mohou způsobit zamrznutí celé planety nebo naopak její oteplení až o několik set stupňů.

s-6 Přitom obě veličiny se během posledních několika miliard let měnily drasticky.

s-7 Slunce mělo nižší svítivost možná o 25-30 % a rovněž zemské albedo podléhalo značným změnám - raná Země byla pokryta převážně oceánem.

s-8 Kontinenty vznikaly až později.

s-9 Domníváme se, že poslední půl miliardy let udržuje na Zemi přijatelné podmínky mikrobiální kolébka (Vesmír 71, 310, 1992/6), která však stěží mohla fungovat v době, kdy život teprve vznikal.

s-10 Zdá se, že musíme hledat nějaký anorganický homeostatický mechanismus, "neživou" Gaiu, která Zemi ochraňovala před velkými klimatickými oscilacemi již před 4 miliardami let.

s-11 K. Caldeira a J. F. Kastings ve spolupráci s W. R. Kuhnem hledají tento mechanismus v rovnováze mezi plynným a krystalickým oxidem uhličitým v atmosféře.

s-12 Mraky složené ze zmrzlého oxidu uhličitého odrážejí značnou část sluneční energie a tím Zemi ochraňují před přehřátím, zatímco plynný oxid uhličitý vrací na Zemi část odražené energie a tím ji chrání před zamrznutím.

s-13 Nature 359, 226-228, 196-197, 1992

s-14 Hnojení antarktických vod železem

s-15 Nejdůležitějším jednoduchým mechanismem, který řídí obsah oxidu uhličitého v atmosféře je biologická pumpa, jež váže oxid uhličitý rozpuštěný v mořské vodě do kalcitové schránky mořských mikroorganismů a tím udržuje relativně stálý chod skleníkového efektu.

s-16 Mořské organismy však ke tvorbě svého těla potřebují zejména fosfor (nejméně 1 atom fosforu na 130 atomů uhlíku), dusík a ze stopových prvků zejména železo.

s-17 J. H. Martin se svým týmem zjistil, že velmi malá množství rozpuštěného dvojmocného železa v mořské vodě způsobují přemnožení jednoduchých řas, které pak spotřebovávají větší množství oxidu uhličitého.

s-18 Výzkumný tým navrhl, aby bylo v antarktických vodách, jež odbourávají většinu atmosférického CO 2 , provedeno hnojení rozpustnými sloučeninami železa, jehož cílem by byla eliminace CO 2 uvolňovaného spalováním fosilních paliv.

s-19 Kolem celého projektu vznikla velmi rozsáhlá diskuse, kterou prozatím uzavírá Tsung-Hung Peng se svým týmem studií o proudění mořské vody.

s-20 I při tak jednoduchých reakcích, jako je rozpuštění cukru ve vaší kávě, víte, jakou roli hraje míchání roztoku.

s-21 Lžičku ve vašem šálku nahrazují v oceánu mořské proudy, které způsobují horizontální i vertikální mísení částečně stratifikovaného oceánu.

s-22 Zjistit míru tohoto mísení není vůbec snadné.

s-23 Výzkumná plavidla měří v dlouhých transektech a za různých ročních dob v různých hloubkách obsahy tritia 3 H a radiouhlíku 14 C vzniklých při jaderných pokusech okolo roku 950.

s-24 Rovněž oxid křemičitý pocházející z terigenních zdrojů a koncentrující se blízko hladiny dobře indikuje rychlost mísení různých vrstev moře.

s-25 Toto mísení je však, bohužel, tak pomalé, že bychom antarktické vody museli přihnojovat po dobu nejméně několika set let, než by se dostavil alespoň částečný výsledek!

s-26 Deep Sea Research 36, 649-680, 1989

s-27 Modeling the Earth System, 77-104, 1992

s-28 Primitivní řasy a dech života

s-29 Izotopické složení uhlíku nasvědčuje, že život existuje 3,7 miliardy let, i když nejstarší fosílie byly nalezeny až z doby před 1,8 miliardou let.

s-30 Poslední nálezy Tsu-Ming Hana a B. Runnegara však posouvají nejstarší známé eukaryoty o 300 miliónů let.

s-31 Jedná se o mořskou řasu Grypania, která vytváří poměrně velké až 90 mm dlouhé spirální filamenty, které ke svému životu potřebovaly nejméně 1-10 % současné atmosférické úrovně kyslíku.

s-32 Nález je velkým překvapením, protože časově spadá do jednoho z hlavních maxim tvorby páskovaných železných rud.

s-33 Tyto železné rudy se skládají s paralelních pásků mikrokrystalického křemene a oxidických železitých minerálů.

s-34 Tvoří dnes hlavní světové zásoby železa a jsou k nám dováženy např. z Brazílie nebo Krivého Rogu.

s-35 Dlouhou dobu geologové věřili, že páskované železné rudy spotřebovávaly na svoji oxidaci veškerý kyslík obsažený v atmosféře a teprve po oxidaci dostupného Fe 2+ na Fe 3+ mohlo dojít k růstu obsahu kyslíku v atmosféře a tím k evoluci eukaryotních organismů.

s-36 Koexistence řasy Grypania a hlavní fáze tvorby páskovaných rud posouvá existenci mírně kyslíkové atmosféry o důležitých 300 miliónů let do minulosti a vytváří tak důležitý prostor pro další bakteriální evoluci.

s-37 Nature 359, 13, 14, 232-235, 1992

s-38 Obsah kyslíku v atmosféře Země za poslední 3 miliardy let.

s-39 Písmeno "G" označuje první nález eukaryotní řasy Grypania.

s-40 Všimněte si značné nejistoty v průběhu křivky mezi 550 a 1 800 milióny let.

s-41 Vodorovná osa udává čas v miliónech let, svislá osa udává podíl koncentrace kyslíku vzhledem k současné koncentraci.

s-42 Svislá čára označená šipkou značí konec hlavní fáze ukládání páskovaných železných rud

s-43 Reakce fytoplanktonu na ozónovou díru

s-44 Mořský fytoplankton ovlivňuje globální klima odbouráváním oxidu uhličitého z atmosféry a uvolňováním dimetylsulfidu, který funguje jako nukleační jádra vodní páry a přispívá ke vzniku mraků.

s-45 Proto nás velmi zajímá, jak antarktický fytoplankton reaguje na zvýšení toku ultrafialového záření (280-320 nanometrů) způsobené ztenčením ozónové vrstvy.

s-46 Ztenčení až o 50 % se odehrává během jižního jara, kdy v pásmu přiléhajícím k Antarktidě "vykvétají" mořské řasy.

s-47 Samotné měření biologického poškození v přirozených podmínkách je metodicky velmi náročné.

s-48 Tloušťka ozónové vrstvy kolísá v měřítku několika hodin a intenzita ultrafialového záření je závislá na oblačnosti, která se může měnit i během několika minut.

s-49 Fytoplankton navíc nezůstává na místě, ale je hnán mořskými proudy.

s-50 Biologickou produkci nejvíc ovlivňuje tání ledovců a tenká vrstva špatně mísivé povrchové sladké vody, která zabraňuje růstu mořských mikroorganismů.

s-51 není tedy divu, že zpráva o šestitýdenní plavbě výzkumné lodi Icecolors se zabývá převážně otázkami normalizace měření.

s-52 Závěrečný výpočet je poměrně povzbudivý.

s-53 Odhadovaná ztráta produkce fytoplanktonu 7 x 10 12 uhlíku za rok následkem ozónové díry zatím tvoří maximálně několik tisícin celkové biologické produkce jižních moří.

s-54 Science 255, 952-957, 1992

s-55 Někdo to rád horké ...

s-56 Na str. 651 Ivo Budil referuje o práci R. Wehnera z počátku tohoto roku (Nature 357, 586-587, 1992).

s-57 Indičtí badatelé A. Sinha a K. Chandrashekara pochybují o oprávněnosti závěrů této práce, že totiž denní období pro obstarávání potravy saharských mravenců Cataglyphis bombycina je určené časem, kdy si potravu obstarává ještěrka Acanthodactylus dumerili.

s-58 Soutěž o různé denní časové niky pro obstarávání potravy pokládají za náhodnou shodu kauzálně nepodmíněnou.

s-59 (Ještěrka by prý nebyla schopna vytvořit potřebný "selekční tlak".)

s-60 Oba badatelé vysvětlují chování mravenců spíše soutěží o potravu mezi blízkými druhy.

s-61 Na podporu svého tvrzení uvádějí chování černého mravence Monomorium minimum, který si na massachsettských prériích obstarává potravu za vyšších teplot než jeho blízce příbuzní soupeři Lasius neoniger, Myrmica americana a Tetramorium caespitum.

s-62 Ani teploty, které musí mravenci vydržet, nepokládají za příliš neobvyklé.

s-63 Navíc pozorovali, že jednotliví mravenci tráví až 75 % doby, po kterou si obstarávají potravu, v klidu.

s-64 Uvádějí také navíc, že mnohé druhy mravenců denní dobu obstarávání potravy posouvají jednak podle stáří, jednak podle krátkodobých změn prostředí.

s-65 Nature 359, 593, 1992

s-66 ... a někdo ještě více horké

s-67 V témže čísle Nature uvádějí francouzští badatelé ještě další "horkomilné" živočichy.

s-68 Z nich drží rekord patrně štír Eremogarypus perfectus z namibijské pouště, který snáší teplotu 65 o C.

s-69 Předpokládá se, že živočichové jsou omezeni na teploty do 50 o C a že nad 60 o C nemohou dokončit svůj životní cyklus, neboť nejsou sto vytvářet funkční termostabilní membrány.

s-70 Přesto vajíčka některých kryptobiotických druhů bezobratlých mohou přežít vystavení teplotám blízkým bodu varu vody.

s-71 Referují i o pozorování mořského červa druhu Alvinella, který alespoň krátkodobě vydrží ještě mnohem vyšší teploty!

s-72 Nature 359, 593-594, 1992

s-73 Ochlazení "střední" atmosféry?

s-74 Změny v tenké vrstvě sodíkových par ve výšce okolo 90 km mohou odhalovat účinky slleníkových plynů.

s-75 Ačkoli sodíková vrstva byla objevena před více než 60 lety, většina geofyziků ji pokládal spíše za kuriozitu, pokud vůbec si jsou vědomi její existence.

s-76 Obecně se přijímá hypotéza, že se vytváří odpařováním z meteoritů, když vstupují do atmosféry.

s-77 Množství sodíku v ní je velmi malé, maximální koncentrace dosahují 3 000 - 4 000 atomu v kubickém centimetru.

s-78 Díky silnému emisnímu dubletu žlutých čar (589 a 589,6 nm) je však snadno prokazatelná.

s-79 Ve výškách pod 90 km je sodík z atmosféry rychle odstraňován reakcí s atmosférickým kyslíkem v blízkosti libovolné inertní molekuly.

s-80 Ve výškách nad 90 km je sodík zase fotoionizován a iont sodíku je zabudováván do hydrátů.

s-81 B. Clemensha, D. Simonich, P. Batista měřili od r. 1972 do r. 1987 výšku sodíkové vrstvy a zjistili, že výška této vrstvy klasá v průměru o 50 m ( 12m) ročně.

s-82 Autoři to přičítají ochlazování střední atmosféry.

s-83 K vysvětlení poklesu sodíkové vrstvy o 700 m (za období 1972-1987) postačí např. předpokládat ochlazení střední atmosféry o 5 stupňů.

s-84 Nature 357, 18, 1992

s-85 Evropa zpřísňuje pravidla pro homeopatické preparáty

s-86 Vzhledem k budoucímu volnému pohybu léků v Evropském společenství byla zpřísněna pravidla pro udělování licencí homeopatickým přípravkům.

s-87 Pouze přípravky se vyšším zředěním než 1 ku 10 000 mohou projít zjednodušenou procedurou.

s-88 Evropská asociace farmakologických společností rovněž navrhuje, že jejich označení by nemělo používat slova lék, ale pouze neutrálnější slovo "preparát".

s-89 Zpráva končí větou: " Toto je obzvlášť důležité v době, kdy takové země jako Maďarsko, Československo a Rusko zaplavuje vlna popularity levné alternativní medicíny."

s-90 Nature 359, 459, 1992

dependency tree • text view