PML View

cmpr9406_002

a-layerPDT/pml/amw/train-2/cmpr9406_002.a.gz
m-layerPDT/pml/amw/train-2/cmpr9406_002.m.gz
w-layerPDT/pml/amw/train-2/cmpr9406_002.w.gz
treex-layerPDT/treex/amw/train-2/cmpr9406_002.treex.gz

s-1 Bankroty:

s-2 Stav mírně setrvalý

s-3 U soudů zatím podáno kolem jednoho tisíce návrhů na konkurz

s-4 Koncem dubna 1993 byla přijata novela o bankrotech, která měla - podle názoru nejen předkladatelů, ale i široké odborné i laické veřejnosti - vyvolat dominový efekt krachu podniků, které si vzájemně neplatí.

s-5 Zatím však k němu nedošlo a zřejmě v dohledné době ani nedojde.

s-6 Kazimír Jánoška

s-7 Takový je totiž závěr porady ekonomických ministrů vlády ČR z předminulého a minulého týdne, na níž se zmíněná problematika projednávala.

s-8 Jak konstatoval premiér Václav Klaus, vláda nevidí žádné důvody k umělému urychlování či zpomalování bankrotů.

s-9 Jde o subjektivní rozhodnutí věřitele, a je proto logický postoj bank, které zvažují, zda se jim bankrot vyplatí nebo ne.

s-10 Každopádně velkým zjednodušením je teze "čím víc bankrotů, tím lépe".

s-11 Bankrot není cílem této fáze transformace české ekonomiky.

s-12 Cílem je restrukturalizace ekonomiky a ta má obrovské množství forem - bankrot je však formou extrémní.

s-13 10 - 15 měsíčně

s-14 Podařilo se nám získat informaci o celkovém počtu dlužníků, na něž hodlají věřitelé uvalit "konkurzní žalobu" prostřednictvím soudů.

s-15 Podle ministra hospodářství ČR Karla Dyby je v současné době soudně zaregistrováno kolem jednoho tisíce návrhů na konkurz.

s-16 Rychlost jejich vyřizování je však dána kapacitními možnostmi soudů.

s-17 A ty jsou - jak známo - malé, což znamená, že soudy projednají do měsíce přibližně 10 - 15 podání věřitelů na konkurz.

s-18 Zbývá jen dodat, že proti 30. červnu l993, kdy na soudech "leželo" zhruba 700 návrhů, představuje zmíněných asi tisíc podání nárůst přibližně o 40 procent.

s-19 Co na to MF

s-20 Na příslušných soudech v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a v Českých Budějovicích jsme si ověřili, že prakticky všechny podané návrhy na konkurz se týkají především malých, případně středně velkých soukromých firem.

s-21 A co ty velké?

s-22 - Ze zdrojů blízkých ministerstvu hospodářství a Svazu průmyslu ČR jsme se dověděli, že uzavřely mezi sebou tichou džentlmenskou dohodu vzájemně se navrhovat do bankrotu.

s-23 Bez zajímavosti není stanovisko ministra financí Ivana Kočárníka , který za hlavního možného iniciátora bankrotů považuje banky.

s-24 Ony jsou totiž největšími věřiteli a záleží na nich, jak využijí možností daných zákonem.

s-25 Jejich zdrženlivost při iniciování konkurzů vláda již nejednou kritizovala.

s-26 Výsledkem je, že bankovní sféra žačíná přehodnocovat svůj dosavadní postoj a zřejmě začne důrazněji postupovat proti svým největším dlužníkům.

s-27 Slova ministra financí nám potvrdily tři bankovní domy - Komerční banka, Investiční banka a Česká spořitelna.

s-28 Jejich ústředí momentálně posuzují finanční situaci rozhodujících velkých rizikových klientů.

s-29 Je však těžké říci, zda se třeba už za čtrnáct dnů či za tři čtyři měsíce dovíme senzační zprávu o tom, že ten či jiný velký podnik "zásluhou" příslušné banky zbankrotoval.

s-30 Postoj bank

s-31 Jádro problému "bankroty, anebo nikoliv" je totiž z pohledu bank viděno naprosto odlišně, než z pohledu politiků, národohospodářů či laické veřejnosti:

s-32 Dokud klient platí třeba ne splátky, ale aspoň úroky z půjčené částky, není důvod, aby byl bankou navržen do konkursu.

s-33 A to už nemluvě o faktu, že i v případě podniků, které neplatí ani splátky, ani úroky z nich, se banka rozhodne pro vyhlášení konkurzu většinou jen v případě, že má záruky, které lze v konkurzu zpeněžit (například nemovitost, technologii a podobně).

s-34 Pohlédnem-li pak na celou problematiku z tohoto úhlu, je zřejmé, že dominový efekt bankrotů skutečně nehrozí.

s-35 Zákon ho sice umožňuje, ale logika samotné praxe je jiná.

dependency tree • text view