PML View

wsj2113.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj2113.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj2113.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj2113.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj2113.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj2113.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj2113.cz.treex.gz

s-1 Hala sídla CenTrust Bank z kovu a mramoru je impozantnější než sídlo běžné spořitelní a úvěrové instituce.

s-2 Na stěně například je starý mistr - "Samuel pomazává Davida", velké barokní plátno namalované Mattiou Pretim, Neapolitáncem ze 17. století.

s-3 V tuto chvíli je však obraz nepříjemnou připomínkou problémů, které zaplavily CenTrust a jeho extravagantního předsedu představenstva a ředitele, Davida L. Paula.

s-4 V mezinárodní nákupní horečce, která začala sotva před dvěma lety, nashromáždil Paul sbírku asi třiceti děl starších než z 18. století, včetně tohoto Pretiho, za celkovou cenu 28 milionů USD.

s-5 Do půlnoci 6. října měly být podle nařízení floridského kontrolora, jehož úřad reguluje státní spořitelní a úvěrové instituce, všechny obrazy prodány.

s-6 CenTrust termín nesplnil.

s-7 Sbírka byla středem grandiózního plánu, který Paul měl, v němž mělo umění sehrát dvojí úlohu - jako investice pro CenTrust a jako výzdoba nového mrakodrapu s kancelářemi spořitelní a úvěrové společnosti, navrženého I. M. Peiem.

s-8 Háček je, že oněch 28 milionů USD bylo z fondů této federálně pojištěné instituce vybráno, i když CenTrust ztrácel peníze jako na běžícím páse.

s-9 Paul především neměl žádné právo pro spořitelní a úvěrovou instituci umění nakupovat - není na seznamu "přípustných nákupů" kontrolora - aniž by žádal o speciální výjimku, což neudělal.

s-10 Kromě toho některé obrazy, které měly zdobit zdi CenTrustu, ve skutečnosti nakonec byly pověšeny v ředitelově sídle na La Gorce Isle u Miami Beach.

s-11 Loni na jaře úřad kontrolora zastavil Paulovy radovánky a dal mu šest měsíců na to, aby obrazy prodal.

s-12 Úředníci v dopise Paulovi uvedli, že nákupy byly "riskantní, nerozumné a neoprávněné."

s-13 Paul se zatím zbavil pouze tří ze svých mistrovských děl, ale neřekne, komu je prodal.

s-14 Úřad kontrolora říká, že "monitoruje situaci".

s-15 Přestože by agentura mohla Paula odstranit, nemá v současnosti zájem to udělat.

s-16 "Není to jako prodávat Chevrolety," říká Paul, zatímco natahuje ze zlatě zdobené cigarety St. Moritz.

s-17 "Posledních šest měsíců dokázalo kvalitu sbírky.

s-18 Nekoná se tu žádný výprodej za pakatel."

s-19 I přes charakteristickou Paulovu povýšenost tento v jednom kuse kouřící padesátiletý energický muž zjišťuje, že dostat CenTrust - najvětší floridskou spořitelní instituci - z jejích nejriskantnějších investic je mnohem těžší, než bylo dostat se do nich.

s-20 Malby jsou pouze částí celkového obrazu.

s-21 Přestože od dubna Paul zmenšil portfolio méněcenných dluhopisů za 1,35 miliardy USD na méně než 900 milionů, trh půjček s vysokým výnosem prudce poklesl.

s-22 Zbavit se do července 1994 toho, co zbylo, jak všem spořitelním institucím předepisuje nový federální zákon o pomoci spořitelním a úvěrovým institucím, se klidně může ukázat jako obtížné.

s-23 A CenTrust má další problémy.

s-24 Na konci minulého týdne federální regulátoři nařídili této spořitelní instituci zastavit vyplácení dividend z jejích prioritních akcií - krok, který naznačuje závažné znepokojení ohledně dotčené instituce.

s-25 Paul má plán na získání 150 milionů USD prodejem 63 z 71 poboček CenTrustu, ale ten ještě musí být schválen regulátory.

s-26 Tím, co přitahuje nějvětší pozornost investorů a regulátorů, nemluvě o galeriích po celém světě, je Paulova spekulace s uměním.

s-27 Zahořklí akcionáři (z nichž někteří podávají žaloby) tvrdí, že předseda představenstva a jeho sbírka jsou příkladem spekulačních excesů, které odstartovaly celonárodní krizi spořitelních a úvěrových institucí.

s-28 (Akcie CenTrustu prudce ztratily na ceně z vysoké částky 15,125 USD v roce 1986, včera uzavíraly na 2,875 USD.)

s-29 Ředitelé galerií zatím říkají, že Paul a ostatní jeho ražení zanechali ve světě umění nesmazatelnou stopu - a není to změna k lepšímu.

s-30 Sběratelé už neříkají "Je to van Gogh," stěžuje si Harry Brooks, prezident newyorské galerie Wildenstein & Co.

s-31 "Říkají'Johnny Payson dostal za ten svůj 53 milionů dolarů, takže 10 milionů dolarů za ten můj určitě není moc.'

s-32 Velcí sběratelé, na kterých jsme záviseli, jako Paul Mellon nebo Norton Simon, přestali nakupovat, a noví kupci jsou úspěšní muži, kteří vydělali peníze na trhu akcií nebo převzetími a vrhli se na sbírání..."

s-33 Pan Payson, obchodník s uměním a sběratel, prodal van Goghovy "Irisy" při aukci v Sotheby's v listopadu 1987 australskému obchodníkovi Alanu Bondovi.

s-34 (Problém je, že Bond ještě musí zaplatit, a než tak učiní, Sotheby's drží obraz pod zámkem.)

s-35 Když Paul vstoupil na trh s uměním, dal na vědomí, že prakticky žádný kus není příliš drahý na to, aby o něm CenTrust uvažoval.

s-36 Pověst rozhazovačného kupce si získal v lednu loňského roku na aukci Sotheby's v New Yorku, kde se dražila sbírka Lindy a Geralda Gutermanových.

s-37 Při jedné ze svých prvních nákupních cest si tam Paul vybral několik obrazů za ohromující ceny.

s-38 Například zaplatil 2,2 milionu USD za zátiší od Jana Jansz. den Uyl, u kterého se očekávalo, že snad vynese 700 000 USD.

s-39 Zaplacená cena byla za tohoto umělce rekordem.

s-40 (Na aukci sbírky Gutermanových bylo prodáno zhruba 64 % položek za průměrnou cenu 343 333 USD.

s-41 Zbytek byl stažen pro nedostatek přijatelných nabídek.)

s-42 Guterman, newyorský developer, který sbírku prodával, říká, že mu Paul poté telefonoval a škodolibě se radoval.

s-43 "Říkal, že je'ukradl'," vzpomíná Guterman.

s-44 "A říkal mi,'Jestli chcete své obrazy vidět, budete muset přijet do mého domu na Floridu.'"

s-45 Paul odmítá, že by mu telefonoval a škodolibě se radoval.

s-46 "Prostě to není pravda," říká.

s-47 Paul se ve svém nakupování rychle stal agreasivnějším s pomocí George Wachtera, experta Sotheby's na staré mistry, kterého potkal na výstavě obrazů z Gutermanovy sbírky.

s-48 Wachter, který se stal jeho hlavním poradcem, prohledával galerie v Londýně, Paříži a Monaku.

s-49 A podle jednoho obchodníka měl sklon představovat Paula větou "Může koupit cokoli."

s-50 Nicholas Hall, prezident galerie Colnaghi U.S.A. Ltd. v New Yorku, prodal Paulovi "Abraháma a Sáru v divočině" od Giovanniho Battisty Tiepola.

s-51 Hall říká, že o Paulovi "se vědělo, že utrácí spoustu peněz.

s-52 Lidi měli zájem se s ním setkat, ale ukázalo se, že cesta vedla přes Sotheby's a zejména George Wachtera."

s-53 Paul si tak se Sotheby's vytvořil těsný, symbiotický vztah.

s-54 Paul se po větší část roku usilovně snažil sestavit sbírku pro sídlo, do kterého se CenTrust stěhoval.

s-55 Sotheby's, aukční síň založená v Londýně v roce 1744, nyní pod střechou Sotheby's Holding Inc., doufala, že vyvolá zájem o staré mistry, zatímco se usilovně snažila rozjet své podnikání v USA.

s-56 Obchodování se starými mistry, které Sotheby's North America v poslední době v zemi propagovala, nadále dominovali evropští obchodníci.

s-57 Po několik měsíců všude panoval optimismus.

s-58 Loni v říjnu Paul vyplatil 12 milionů USD z hotovosti CenTrustu - plus provizi 1,2 milionu USD - za "Podobiznu muže jako Marta".

s-59 Obraz, připisovaný vlámskému umělci Peteru Paulu Rubensovi, byl zakoupen přes Sotheby's soukromě, ne při aukci.

s-60 V březnu 1989, po pouhých 15 měsících svého tažení, byl Paul uveden časopisem Art & Antiques jako jeden z předních 100 individuálních sběratelů ve Spojených státech.

s-61 "Ačkoli je pro většinu uměleckého světa neznámou, Paul není žádný nováček ve výstředním utrácení," napsal časopis, který poznamenal, že Paul se nespokojuje jen s barvami na plátně, ale také hodně vydává za umění, které se dá sníst.

s-62 "Nedávno při pařížské dobročinné aukci nabídl 30 000 dolarů za večeři uvařenou šesti významnými světovými šéfkuchaři, ale závěrečná party stála spíš k 100 000 dolarů."

s-63 (Paul říká, že tolik to nebylo.)

s-64 Sbírka umění mohla jednou konkurovat sbírce Medicejských, kdyby se o Paulově estetickém dobrodružství nedozvěděl úřad floridského kontrolora.

s-65 Ve svém dopise Paulovi s datem 2. března, o který se podělil s reportéry, vyjádřil vedoucí odboru pro spořitelní instituce úřadu kontrolora Alex Hager údiv nad tím, že spořitelní a úvěrová instituce mohla být tak rozhazovačná, když za dvě předchozí čtvrtletí vykázala ztráty více než 13 milionů USD.

s-66 Stát dal CenTrustu 30 dní na to, aby prodal Rubense.

s-67 Úřad kontrolora nakonec termín prodloužil na šest měsíců, ale rozšířil své požadavky a nařídil, aby "účetní hodnota sbírky byla snížena na nulu."

s-68 Jinými slovy: zbavte se všech obrazů.

s-69 Stát nepřímo konstatoval, že riskantní bankovní praktiky jsou důvodem pro odstranění úředníka nebo ředitele, a uzavřel varováním pro Paula: "Řiďte se podle toho."

s-70 Státní agentura byla mimořádně znepokojena, když se dozvěděla, že Rubens a půl tuctu dalších obrazů, uvedených mezi "nábytkem a zařízením" banky, ve skutečnosti visely v domě předsedy představenstva.

s-71 Paul říká, že v jednu chvíli skutečně měl osm nebo devět obrazů doma a že zbytek byl skladován v Sotheby's.

s-72 Vysvětluje, že "pouze skladoval obrazy doma - a občas je vystavoval - kvůli zvláštnímu odvlhčenému prostředí", nutnému pro jejich bezpečné uložení, než na ně byla nová budova CenTrustu připravena.

s-73 I přesto byl tento incident trapný.

s-74 Přišel v těsném sledu po řadě článků místních novin, které naznačovaly, že Paul na svém spojení s CenTrustem pěkně vydělal.

s-75 Například od této spořitelní a úvěrové instituce získal půjčku ve výši 3 miliony dolarů, sjednanou za úrokovou sazbu pod tržní úrovní.

s-76 Vlastní 43 % akcií CenTrustu.

s-77 K Paulovým problémům přispívá i to, že obchodníci (někteří se skrytými zájmy) trvají na tom, že se trochu moc výrazně spoléhal na rady Sotheby's a za několik kusů ve sbírce CenTrustu zaplatil příliš mnoho.

s-78 Například 12 milionů dolarů, vydaných na Rubense, byla rekordní cena za tohoto umělce a možná dvojnásobek jeho hodnoty, vzhledem ke sporu mezi odborníky o jeho původu.

s-79 David Tunick, prezident newyorské galerie David Tunick Inc., říká, že odborníci autentičnost tohoto Rubense zpochybňují.

s-80 Mohl být místo toho namalován Rubensovým spolupracovníkem.

s-81 "Pocit mnohých odborníků v těchto obchodních kruzích je takový, že cena zaplacená v té době byla každopádně přehnaná," říká pan Tunick.

s-82 "Zní to, jako že s tím Rubensem ho vyloženě oškubali"

s-83 Victor Wiener, výkonný ředitel Asociace amerických odhadců, souhlasí, že Paul za Rubense zaplatil velmi draze, a dodává, že zbavit se ho v nejbližší době za podobnou částku by byl docela výkon.

s-84 "Není nemyslitelné, že ten Rubens jednoho dne bude mít hodnotu 12 milionů dolarů, ale jestli by za takovou cenu mohl být prodán zítra zůstává otázkou."

s-85 Předpovídání je však záludné.

s-86 "Vždycky mi vyrazí dech, když vidím, co dělá tyhle vysoké ceny."

s-87 Jonathan H. Kress, syn předchozího vlastníka obrazu, Rush Kressové, odmítá debatu o cenách jako "kyselé hrozny".

s-88 Říká, že obchodníci, kteří zpochybňují kupní cenu, sami měli o koupi Rubense zájem, ale prohráli.

s-89 Pokud jde o Paula, ten cenu za Rubense obhajuje a říká, že mnoho expertů věc samotnou nikdy nevidělo.

s-90 "Většina z nich ještě ani nebyla na světě, když byl obraz naposledy veřejně vystaven," říká.

s-91 Ceny umění závratně rostou, ale v sestavování statistik o prodeji je hodně kouzlení s čísly.

s-92 Salomon Brothers Inc., firma z oboru investičního bankovnictví, ve svém výročním přehledu výnosů z investic uvedla, že staří mistři za rok končící k 1. červnu zhodnotili o 51 %, což je největší výnos ze všech 13 aktiv, které sledovala.

s-93 (Impresionistické a moderní obrazy, které Salomon nesledovala, se u Sotheby's řadí ještě výše s 74 %.)

s-94 Salomon navíc získává své údaje o zhodnocování umění od Sotheby's, jejíž ceny stoupají s klienty jako Paul, které má ve své moci.

s-95 Tyto procentní údaje neberou v úvahu množství obrazů, které zůstanou na ocet.

s-96 Indexy umění sledují vítěze, ne poražené.

s-97 Jenže umění, které prudce ztratilo na hodnotě, je zřídka dáváno na prodej.

s-98 Navíc při každé z aukcí starých mistrů v Sotheby's se přibližně jedna třetina až jedna pětina toho, co je nabízeno, neprodá za žádnou cenu.

s-99 Ne že by nebyly žádné nabídky, ale tyto nabídky nedosahují minimálních "nejnižších" cen stanovených prodávajícími.

s-100 V lednu se očekávalo, že Pretiho obraz, který teď visí v CenTrustu, vynese maximálně 700 000 USD, dokud nepřišel Paul se svými 1,15 milionu USD.

s-101 Pan Hall z galerie Colnaghi říká, že 1,15 milionu USD "by před čtyřmi roky byla pro všechny cena, kterou by bylo nemyslitelné za Pretiho požadovat."

s-102 Ale z jeho úhlu pohledu to není tak, že by Paul, také jeho zákazník, za dílo, "obrovský obraz od umělce, který není všeobecně známý", zaplatil příliš.

s-103 (Obraz je 10 stop široký a sedm stop vysoký.)

s-104 Spíš "to jenom ukazuje, že se věci změnily."

s-105 Paul se chlubí, že mezi starými mistry našel výhodné obchody přesně před tím, než začali jít nahoru.

s-106 "Loni stoupli o 51 %, a letos to udělají znovu," tvrdí.

s-107 "Byl to ležák.

s-108 Všichni kupovali Monety."

s-109 Viceprezidentka Sotheby's Diana Levittová říká, že tato aukční síň "pomáhá" Paulovi obrazy prodat.

s-110 A i když to hlavní soupeři Sotheby's ve světě umění, soukromí obchodníci s uměním, "neuslyší rádi", dodává, "řada (děl) už byla prodána, a s výrazným ziskem."

s-111 Paul tvrdí, že prodal tři obrazy se ziskem větším než 10 %.

s-112 To není 51 %, a jeho tvrzení není dokumentované.

s-113 Dále popírá, že by se příliš spoléhal na Sotheby's či Wachtera.

s-114 Paul říká, že měl nikoli jednoho, ale čtyři poradce, a že nikdy nenabízel impulzivně.

s-115 Koneckonců, měl rady "kurátorů z muzeí s nejlepší reputací na světě."

s-116 Říká, že očekává, že sbírku - včetně kontroverzního Rubense - prodá "pečlivě a opatrně, přesně tak jak byla sestavena".

s-117 Ale v hantýrce světa umění jsou Paulem držené obrazy "spálené".

s-118 To znamená, že je nucen dát je na trh příliš brzo, a už obdržel nabídky, které jsou nižší, než kolik za některá umělecká díla zaplatil.

s-119 "Po několika letech můžete tvrdit, že došlo k přirozenému zhodnocení," říká Susan Theranová, vydavatelka Leonardova výročního cenového indexu aukcí umění.

s-120 Ale rychlý obrat uměleckých děl je "jako když zastavíte své šperky - skončíte s 50 %."

s-121 Lidi vydrží a snaží se získat výhodný obchod."

s-122 Sotheby's v této věci hájí sebe i Paula.

s-123 Wachter říká, že se Paul rychle učil, intenzivně pracoval a koupil v tu chvíli nejlepší dostupné obrazy.

s-124 "Občas zaplatil vysokou cenu," přiznává Wachter, ale říká, že ti, kteří nabídli méně a vypadli, byli obchodníci, kteří by poté zvýšili cenu obrazů, aby je se ziskem prodali sběratelům.

s-125 Naomi Bernhard Levinsonová, odhadkyně výtvarného umění v Bernhard Associates v San Franciscu, považuje za "jasný střet zájmů, aby aukční síň radila klientovi s nákupy a zároveň stanovovala odhady cen obrazů, které mají být koupeny."

s-126 Říká, že Sotheby's "sedí na dvou židlích".

s-127 "Nechápu, proč by zde měl být střet zájmů," říká paní Levittová ze Sotheby's.

s-128 "Odhady jsou založeny na předchozí ceně podobných děl prodaných na aukci a současných tržních podmínkách, a nejsou ovlivněny žádnou znalostí toho, kdo by mohl být potenciálním kupcem."

s-129 Dodává, že často klienti vyjadřují zájem o obrazy, ale nakonec nepředloží nabídku, "takže nevíme, kdo bude potenciální kupec."

s-130 Paul chce z prodeje svých obrazů získat alespoň 15% výnos z investice banky, aby prokázal, že spekulace byla rozumná.

s-131 Paul říká, že zjišťuje situaci ve velké části světa a že sbírku už si prohlédli potenciální kupci až z Japonska a Itálie.

s-132 Kvůli tlaku na CenTrust, aby prodával, se obchodníci a sběratelé snaží získat obrazy za velmi nízké ceny.

s-133 Ale zatím se Paul a jeho poradci vytrvale drží.

s-134 Jeden obchodník, Martin Zimet z French & Co, říká, že od banky "toužil koupit" obraz Jana Davidse de Heema.

s-135 "Pokusil jsem se ten obraz ukrást - koupit ho atraktivně - a Sotheby's to nechtěla udělat."

s-136 Chránili jeho zájmy."

s-137 Paul a CenTrust zatím začínají být hákliví na slova o přepychu.

s-138 Paul byl charakterizován jako "nějaký Velký Gatsby," stěžuje si Karen E. Brinkmanová, výkonná viceprezidentka CenTrustu.

s-139 Říká, že média překroutila jeho soukromý život.

s-140 Paul přikyvuje na souhlas.

s-141 "Upřímně řečeno, nemyslím si, že můj životní styl je tak výstřední," říká.

s-142 Ale zrovna v tu chvíli ho přeruší sluha ve smokingu, který nalévá kávu ze stříbra do porcelánového šálku a lehce otře jeho okraj plátěným ubrouskem.

s-143 Ano, říká Paul, strop v jeho pracovně je vykládaný zlatými fóliemi.

s-144 Kanceláře jsou vybaveny nábytkem z tvrdého dřeva a orientálními koberci, v kůži vázanými knihami, a samozřejmě Rubensem za 12 milionů dolarů.

s-145 Ale on prosí, aby se ta nádhera shazovala.

s-146 "Neříkejte, že je to zlatý strop.

s-147 Prostě řekněte, že kanceláře jsou vkusně zařízené," říká.

s-148 "Jinak to regulátoři budou brát jako dekadenci, a dneska musí všechno být strohé."

s-149 Čísla nezahrnují daně či transakční náklady.

dependency tree • text view