PML View

wsj1450.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1450.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1450.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1450.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1450.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1450.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1450.cz.treex.gz

s-1 Loni v květnu ukončil činnost supermarket Bakersfield.

s-2 Důvodem nebyly vysoké úrokové míry nebo mzdové náklady.

s-3 Ani to, že by v dané oblasti, v rezidenční části Inwood v severním Manhattanu, byl nedostatek zákazníků.

s-4 Obchod byl uzavřen poté, co byl jeho majitel zavražděn lupiči.

s-5 Majitelem byl Israel Ortiz, 29letý podnikatel a otec dvou dětí.

s-6 Za první rok, kdy provozoval obchod, který koupil za 220 000 dolarů, byl Ortiz minimálně dvakrát obětí ozbrojené loupeže.

s-7 Poprvé byl střelen do ruky, když za lupiči vyběhl ven.

s-8 Podruhé identifikoval dva lupiče, kteří byli zatčeni a obviněni.

s-9 Za dva týdny - možná ze msty - byl Ortiz třikrát střelen do zad při činu, který policie klasifikovala jako třetí pokus o loupež.

s-10 To byla jeho odměna za to, že sedm dní v týdnu pracoval do 11 večer, aby zaplatil svůj měsíční nájem 3 000 dolarů.

s-11 Za to, že poskytoval služby, které jeho zákazníci označili jako velmi osobní a ochotné.

s-12 Za to, že vytvořil centrum sousedského života.

s-13 Israel Ortiz je jen jedním z tisíců podnikatelů a jejich zaměstnanců, kteří budou letos zraněni či zabiti zločinci.

s-14 Americký Úřad pro soudní statistiku uvádí, že každý rok utrpí zranění od zločinců téměř 2 % všech pracovníků maloobchodů, což je skoro dvojnásobek celostátního průměru a přibližně čtyřnásobek tohoto údaje pro učitele, řidiče kamionů, zdravotnické pracovníky a podomní obchodníky.

s-15 Pouze několik dalších povolání má vyšší vykazované frekvence zranění způsobených zločinci, například policisté, barmani a taxikáři.

s-16 Tato čísla však ukazují pouze tu nejviditelnější část problému.

s-17 Nedávné údaje z New Yorku poskytují lepší přehled.

s-18 Přestože zdaleka není sídlem s nejvyšší zločinností v zemi, je New York ukázkovým příkladem města, kde zločin dusí rozvoj drobného podnikání.

s-19 Interface, organizace pro politický výzkum, zde letos na jaře provedla průzkum malých firem.

s-20 1 124 firmám dala dotazník a analyzovala 353 odpovědí.

s-21 V průzkumu 22 % firem uvedlo, že v období tří let byli jejich zaměstnanci či vlastníci cestou do práce, cestou z práce nebo v práci okradeni.

s-22 Sedmnáct procent odpovědělo, že byli okradeni jejich zákazníci.

s-23 Zločin byl důvodem, proč 26 % firem hlásilo potíže při nabírání personálu a proč 19 % uvedlo, že uvažuje o stěhování.

s-24 Více než jedna třetina firem, které odpověděly, uvedla, že jim škodí prodej drog a potulování lidí poblíž jejich sídel.

s-25 V Brooklynu a Bronxu je každý rok vyloupena jedna ze čtyř obchodních firem.

s-26 Průmyslovým čtvrtím se vede ještě hůř, míra loupeží tam činí dvojnásobek průměru za celé město.

s-27 Zločin je bezpochyby ničivější pro drobné podnikání než pro velké podniky.

s-28 Správa drobného podnikání před dvěma lety informovala o významné studii profesora Alberta Reisse z univerzity Yale o zločinech spáchaných proti 2 500 drobným firmám, která vycházela z federálních statistik finančních úřadů.

s-29 Zjistil, že peněžní ztráty ze zločinů byly v poměru k hrubým příjmům u malých firem 37krát vyšší než u velkých.

s-30 Společnosti zahrnuté do newyorské studie měly v průměru 27 zaměstnanců a jejich roční ztráty způsobené zločinem dosáhly v průměru okolo 15 000 dolarů s dodatečnými náklady 8 385 dolarů ročně na zabezpečení - dost peněz na najmutí nejméně jednoho dalšího pracovníka.

s-31 Náklady zaviněné zločinem mohou být dostatečné na to, aby zničily firmu, která má problémy.

s-32 Ať jsou peněžní ztráty způsobené zločinem jakékoli, nemusejí pro podnikatele být zdaleka tak důležité jako riziko újmy na zdraví.

s-33 Někteří podnikatelé mohou po opakovaných ozbrojených loupežích ze strachu o své životy přestat podnikat.

s-34 Jeden pár z Washingtonu nedávno prodal svůj obchod s lihovinami po jeho 34letém provozování, během kterého v jeho sídle došlo ke čtyřem úmrtím při loupežích a 16 loupežím či vloupáním.

s-35 Tato zjištění názorně ukazují začarovaný kruh, kterému ředitel Národního institutu práva James K. Stewart říká "zločin způsobující chudobu".

s-36 Čtvrti obývané nejchudšími vrstvami nabízejí poměrně málo pracovních příležitostí, což přispívá k chudobě místních obyvatel.

s-37 Malé firmy v sousedství by mohly poskytnout více pracovních míst, kdyby vzniku a provozování těchto firem tolik neškodil zločin.

s-38 To může pomoci vysvětlit, proč malé firmy v celostátním měřítku vytvářejí 65 % pracovních míst, ale jen 22 % pracovních míst ve zločinem sužovaném městě, jako je New York.

s-39 Větší firmy si často mohou dovolit ve větší míře minimalizovat náklady způsobené zločinem.

s-40 Newyorská studie zjistila, že náklady na bezpečnostní opatření ve firmách s méně než 5 zaměstnanci činí téměř 1 000 dolarů na pracovníka ve srovnání s jednou třetinou této částky u firem s více než 10 zaměstnanci.

s-41 Přesun maloobchodu do velkých nákupních center přinesl vytváření obchodního prostředí s nízkou zločinností díky velikosti ještě větší úspory.

s-42 Soukromé ochranky a policisté ve vedlejším pracovním poměru se mohou odvolat na právo vniknout na cizí pozemek, aby přístup do těchto poloveřejných míst regulovali.

s-43 Od roku 1984 výnosy 10 největších bezpečnostních firem, které slouží zejména takovýmto velkým podnikům, ve skutečnosti stouply o téměř 62 %.

s-44 Takovou ochranu si však může dovolit málo malých lokálních firem, i kdyby to bylo ve spolupráci s ostatními místními obchodníky.

s-45 Ve čtvrtích s nejvyšší zločinností se malé firmy obvykle spoléhají na ochranu státní policie.

s-46 To vede k několika problémům.

s-47 Jedním z nich je, že není dostatek policistů na to, aby malým firmám vyhověli.

s-48 Návrhem číslo jedna na snížení zločinnosti bylo ve zmíněném newyorském průzkumu přidělení většího počtu policistů do pěších či motocyklových hlídek, což navrhly více než dvě třetiny respondentů.

s-49 Pouze 22 % podpořilo soukromé bezpečnostní hlídky financované samotnými obchodníky.

s-50 Druhým problémem je dlouhodobá frustrace z falešných poplachů, která může způsobit, že policie ve městech není příliš nadšená, když má reagovat na volání z malé firmy.

s-51 Pokud jde o dotázané malé newyorské firmy, pouze polovina z nich je spokojena s reakcí policie, které se jim dostává.

s-52 Některá města včetně New Yorku podnikla pokusy se zvláštními daňovými okrsky pro komerční zóny, které zajišťují doplňkové hlídky financované lokálními firmami.

s-53 To však zvyšuje překážky v podnikání ve městech v podobě dodatečných nákladů.

s-54 Dalším řešením, které města mohou zvažovat, je udělení zvláštního práva policejním hlídkám v oblastech, kde sídlí drobné firmy.

s-55 Pro města, která přicházejí o obchody ve prospěch předměstských nákupních center, to může být moudrou obchodní investicí, která pracovní místa a daň z obratu udrží v hranicích města.

s-56 Intenzivnější hlídkování u obchodních zón dává smysl, protože městský zločin se převážně soustřeďuje v takovýchto "žhavých místech" s hustým výskytem chodců.

s-57 Policie v Minneapolisu a Institut pro kontrolu zločinu za podpory Národního institutu práva v současné době testují výsledky této strategie a srovnávají její odstrašující účinek s tradičními namátkovými hlídkami.

s-58 Hlídky u malých firem by byly mimořádně účinným krokem, kdykoli by drobný podnikatel měl svědčit proti osobě podezřelé z vloupání.

s-59 Ačkoli to není zaručené, zvýšená přítomnost policie by dokonce mohla zabránit dodatečným přepadením.

s-60 Mohla dokonce zachránit život a živnost Israela Ortize.

s-61 Pan Sherman je profesorem kriminologie na Universitě státu Maryland a prezidentem Institutu pro kontrolu zločinu ve Washingtonu, D. C.

dependency tree • text view