PML View

wsj1367.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1367.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1367.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1367.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1367.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1367.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1367.cz.treex.gz

s-1 Když se Anne Volokhová a její rodina před 14 lety přistěhovali do USA, začínali svůj život v Los Angeles s pouhými 400 dolary.

s-2 Ze Sovětského svazu vlastně odjížděli se 480 dolary, ale během zastávky v Itálii utratila paní Volokhová 80 dolarů za černé sametové šaty.

s-3 Není divu, že si rychle přivykla americkým způsobům.

s-4 Tři měsíce poté, co přijela do Los Angeles, utratila 120 dolarů, které neměla, za klobouk.

s-5 ("Byl to turban," upřesňuje, "ačkoli před 14 lety nebyl v módě.

s-6 Ale mně se turbany moc líbily.")

s-7 Od té doby zbohatla.

s-8 Její manžel a starší syn - počítačový génius, o kterém psal Wall Street Journal v roce 1981, když mu bylo 13 - provozují softwarovou firmu, která letos očekává obrat ve výši 10 milionů dolarů.

s-9 Nedávno se stala vydavatelkou Movieline, čtyři roky starého losangeleského časopisu, který minulý měsíc zahájil celonárodní distribuci se základním nákladem 100 000 výtisků.

s-10 Tento luxusní magazín, který distribuuje pobočka Eastern News společnosti Hearst Corp., je směsicí provokativních drbů časopisu Vanity Fair a seriózního ponoru do detailů za scénou časopisu Premiere se zvláštním důrazem na Tinseltown jako na toho, kdo určuje módní trendy.

s-11 Prodává se v knihkupectvích, ve stáncích a v některých video prodejnách.

s-12 Ačkoli je paní Volokhová malá žena, je to silná osobnost s hereckým talentem, který tak, jak jej provozuje v Hollywoodu, vypadá jako na míru ušitý pro kapitalismus.

s-13 Její život se od doby, kdy žila v Kyjevě se svými rodiči, manželem a dvěma syny v bytě 2+1 v něčem, co nazývá "tichou vnitřní imigrací", a kdy snila o útěku, podstatně změnil.

s-14 Nyní například vlastní 48 klobouků.

s-15 Ale pamatuje i hubené roky a s chutí vzpomíná, jak nosila svou první velkou americkou koupi - onen turban - o 10 let později a jak se jí jeden majitel butiku v Los Angeles ptal, zda to není Chanel.

s-16 Se zjevným uspokojením říká, že mu odpověděla: "Ne, miláčku, vzhled klobouku od Chanela mu dávám já."

s-17 Na každé krabici s klobouky má pro přehlednost připíchnut polaroidový snímek klobouku, který je uvnitř.

s-18 Jsou klobouky jen součástí její nové losangelské osobnosti, stejně jako ultratenké cigarety Capri, které v hojné míře kouří, a večírky pořádané pro 500 lidí, ony čechovovské oslavy, na které zve hosty do svého víkendového domu v Santě Barbaře?

s-19 "Ne, miláčku," řekla nedávno během své cesty na východ za účelem propagace celonárodní expanze časopisu Movieline svou plynnou, jemně afektovanou angličtinou.

s-20 "S tím se musíte narodit.

s-21 V Rusku jsem klobouky nosívala, ale musela jsem si je i šaty sama šít.

s-22 Co se týče klobouků, nesehnala jsem tam, co jsem chtěla."

s-23 Nyní má 48letá paní Volokhová jasnou představu o tom, co chce.

s-24 V časopise Movieline chce mít "specifické členění odstavců, specifický tón, specifický přístup - jasný, zřetelný a lehce ironický".

s-25 V restauracích (v tomto případě v Ruském samovaru, což je newyorská restaurace provozovaná sovětskými emigranty pro sovětské emigranty) se jí nelíbila švitořivá lidová hudba, rozléhající se místností.

s-26 "Vy tady si myslíte, že tohle je ruská hudba," řekla s pohrdáním a zavolala na servírku: "Mohla byste to vypnout?"

s-27 Když hudba ustala, paní Volokhová hovořila s nespoutanou výmluvností o mnoha rysech, s nimiž se podle svého přesvědčení narodila: o znalosti dobrého jídla, byznysu, ruské kultury, lidské povahy a večírků.

s-28 "Večírky jsou spíše stavem mysli," řekla a odmlčela se pouze proto, aby ochutnala a posoudila gruzínský šašlik ("trochu více propečený, ale velmi dobrý").

s-29 "Pokud jste se narodili s talentem pro pořádání večírků, pořádáte večírky.

s-30 Dokonce i v Rusku se nám dařilo pořádat večírky.

s-31 V Los Angeles jsme pořádali večírky i v hubených letech."

s-32 Pro paní Volokhovou jako vydavatelku časopisu věnovaného filmům jako návodům na módu a další fantazie je pořádání večírků důležitou součástí byznysu.

s-33 Pořádá extravagantní společenské večírky pro davy lidí, raději má ale intimnější setkání.

s-34 "Na amerických koktejlových večírcích se vám každý pořád dívá přes rameno, aby viděl, s kým může mluvit potom.

s-35 Spíš mám ráda čaje, protože se podávají na konci dne."

s-36 V 17 hodin podává ruský čaj.

s-37 "Mělo by to být později, ale já jsem to jednoduše posunula.

s-38 V Los Angeles je důležité odchytit lidi hned po práci."

s-39 Zve také často ředitele, producenty, herce, spisovatele a další lidi ze showbyznysu na "kávu a přehrávání klipů do paláce radosti".

s-40 Hosté si s sebou přinášejí na páskách filmy a na plátno, které se rozvine od stropu secesní knihovny Volokhových ("palác radosti"), a promítají své oblíbené tří- až pětiminutové klipy.

s-41 Jedí "hříšné a smyslné věci" a vysvětlují klipy.

s-42 "Pomáhá to odhalit duši," řekla paní Volokhová.

s-43 S nápadem na časopis Movieline vlastně přišel starý přítel Volokhových Boris Krutchensky (který zastává pozici spoluvydavatele) a Laurie Halpern Smithová, která je nyní spoluredaktorkou časopisu.

s-44 Krutchensky oslovil paní Volokhovou před pěti lety, zda by vydávání časopisu, který začal jako průvodce, nepodpořila.

s-45 Zajímalo ji to, jen pokud by mohla časopis vést také po redakční stránce.

s-46 "Anne nevěří v umírněnost," řekla paní Smithová.

s-47 "Chce, aby bylo všechno vzrušující.

s-48 A má nevyčerpatelnou energii.

s-49 Vymyslí si něco, co redaktoři považují za nemožné, a pak nás přinutí to udělat."

s-50 Paní Volokhová však nebyla jen bohatou dámou, která potřebovala nějaký koníček.

s-51 Doma v Sovětském svazu byla uznávanou novinářkou, která psala týdenní sloupek o národní kuchyni pro nedělní vydání Izvestijí.

s-52 Tyto sloupky - živé diskuse o kulturních a literárních ohlasech jídla stejně jako praktické rady, jak dát chuť příšerným pokrmům v sovětském stylu - se staly základem pro její poučnou a zábavnou kuchařku "Umění ruské kuchyně", kterou v roce 1983 vydala společnost Macmillan Publishing.

s-53 "Nevěřím lidem, kteří nejí," řekla paní Volokhová, ačkoli sama před několika lety přestala obědvat, aby shodila 25 liber.

s-54 "Podívejte se na Dostojevského a Kafku.

s-55 Nikdo v jejich knihách nikdy nejí a podívejte se na ně...

s-56 Zato Tolstého, Puškinovy a Gogolovy postavy jedí."

s-57 Ve své kuchařce, kterou vydává Macmillan tento měsíc v měkkých deskách (s upraveným receptem na bliny tak, aby se daly připravit), uvádí každou kapitolu příslušnými citáty z ruské literatury: Puškinův o blinách, Gončarovův o pirozích.

s-58 Pro život nabízí praktickou dietní radu: "Rozdělte svá jídla na důležitá a nedůležitá.

s-59 Ve výborné restauraci se neomezujte.

s-60 Na ostatních jídlech nezáleží."

s-61 Ačkoli je zábavná a ačkoli se vám může zdát lehkovážná, je to seriózní osoba s některými nelehkými vzpomínkami.

s-62 Byla dítětem z relativně privilegovaných poměrů.

s-63 Její matka byla překladatelka a její otec "věčným náměstkem ředitele".

s-64 "Emigrovala jsem, abych mohla nosit lepší klobouky a pořádat lepší večírky," řekla chichotavě.

s-65 "Ale neměli bychom zapomínat na politické důvody, které byly hlavní.

s-66 Snažíte se zachovat si v těžkých podmínkách důstojnost.

s-67 Nikdo si nedokáže představit, jaký máte život, když žijete dvojím nebo trojím životem."

s-68 V roce 1973, poté, co se narodilo jejich druhé dítě, bylo paní Volokhové a jejímu muži Vladimírovi, počítačovému vědci, jasné, že chtějí ze SSSR odejít.

s-69 Paní Volokhová odešla ze zaměstnání, aby nebyla lidem na očích.

s-70 Čekání bylo strašné.

s-71 Než dostali rodiče paní Volokhové vízum, požadovala vláda po její matce, aby získala povolení od svého prvního manžela, se kterým se rozvedla před 38 lety.

s-72 Pan Volokh byl propuštěn ze zaměstnání a musel vydržet hodiny organizovaných slovních útoků od svých spolupracovníků, nařčení ze sabotáže a z kontrarevolučních aktivit.

s-73 Volokhovi měli strach, že skončí stejně jako jejich přítel, který požádal o vízum a čekal na něj 10 let, přičemž byl degradován ze své profese teoretického matematika na zaměstnance expedičního oddělení.

s-74 Neskončili.

s-75 Jejich vízum přišlo relativně brzy na řadu a oni se vystěhovali do Los Angeles.

s-76 Pan Volokh našel brzy práci ve svém oboru, ale paní Volokhová odmítla dostupné zaměstnání, pro ni jako stvořené - být překladatelkou pro Rusa, který hovoří plynně anglicky.

s-77 "To je stálé ohlížení se zpět," řekla.

s-78 "Chtěla jsem podnikat."

s-79 Na cestě k tomuto cíli dostala svou první americkou výplatu za korekturu knihy polské poezie, navštěvovala školu pro sekretářky, a pak pracovala v organizaci pro obstarávání finančních prostředků.

s-80 Brzy tuto agenturu řídila.

s-81 Když manžel a syn založili počítačovou firmu Vesoft, pracovala v ní jako obchodní manažerka, knihovnice a vydavatelka.

s-82 Časopis Movieline nyní sídlí ve stejné budově jako Vesoft.

s-83 "Všechno v životě dopadne neočekávaně," řekla paní Volokhová.

s-84 "Nikdy nevíte, jestli se máte stát obětním beránkem, nebo dítětem štěstěny.

s-85 My jsme měli štěstí.

dependency tree • text view