PML View

wsj1327.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1327.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1327.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1327.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1327.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1327.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1327.cz.treex.gz

s-1 V osmi letech poslala matka Josephinu Bakerovou do domu bílé ženy, aby tam dělala domácí práce za jídlo a místo na spaní - místo ve sklepě s uhlím.

s-2 V 19 letech byla pařížskou senzací, když uplynulo deset let a kousek a dívka se proměnila z nechtěného dítěte na mezinárodní sexuální symbol.

s-3 Tahle látka je utkaná ze snů, ale i traumat.

s-4 Takovou jízdu po horské dráze přežijí jen ti nejodvážnější.

s-5 A pro Bakerovou jízda ještě zdaleka neskončila.

s-6 Její obnažená ňadra, její tanec, její hlas, její krása a asi to nejslavnější, její pozadí, byly sice nápadnými atrakcemi, ale nevšední život jí umožnila výjimečná odvaha.

s-7 Bricktopová, další americká černoška, která našla v Paříži kousek slávy, řekla: "Myslím, že jsem nikdy nepotkala nikoho s méně komplikovaným pohledem na život a někoho s komplikovanějším životem, než je ten Josephinin."

s-8 Stálou komplikací byli muži.

s-9 Bakerová jich měla spousty.

s-10 Ale nevěřila jim a důvěru neopětovala.

s-11 Jeden ze svých klíčových milostných románků vnímala tak, že problémem nebyla její nevěra, ale jeho žárlivost.

s-12 Velmi také toužila po dětech.

s-13 Adoptovala jich 12 z různých ras, pojmenovala je Duhový kmen a svého manžela dohnala nejprve k zoufalství a pak vyhnala do Argentiny.

s-14 Peníze vydělala, ale více jich utratila.

s-15 Vložili se do toho přátelé.

s-16 Nakonec ji zachránili princ Rainier a princezna Grace nabídkou domu v Monaku.

s-17 Další celoživotní komplikací, jak vysvětluje Phyllis Roseová v knize "Jazz Cleopatra: Josephine Baker in Her Time (Jazzová Kleopatra: Josephine Bakerová ve své době" (nakladatelství Doubleday, 321 stran, 22,50 dolaru), byl rasismus.

s-18 Bakerová měla štěstí, že přijela v roce 1925 do Paříže, kde se černoši stali exotickou atrakcí.

s-19 Africké umění bylo v módě a někteří intelektuálové v rozrušení psali o počátku věku, který bude inspirován černými.

s-20 Být exotický znamenalo být chráněn a také ceněn, avšak hlavně byla Paříž přátelským ostrovem v rasistickém světě.

s-21 Bakerová měla trpkou zkušenost s úzkoprsostí, kterou zažila v St. Louis v dětství, a když působila v divadle v New Yorku, kde ji považovali za příliš tmavou i pro muzikálový sbor, kde byli černí všichni (účinkovali samozřejmě pouze pro bílé obecenstvo).

s-22 Paříž si ji zamilovala na první pohled.

s-23 "Prostě zavrtěla zadkem a všichni Francouzi se do ní zamilovali," ohrnovala nos Maria Jolasová z literárního světa, nikoliv zcela mylně.

s-24 "To, jak důležité bylo její pozadí, nelze nikdy přehnat," píše Roseová.

s-25 Roseová, která vyučuje literaturu na Wesleyanské univerzitě, začíná sama rychle přehánět, když tvrdí, že tanec v podání Bakerové "odkryl novou oblast pro touhu", čímž ignoruje staletí uctívání krásně tvarovaných hýždí.

s-26 "Jazz Kleopatra (Jazzová Kleopatra)" obsahuje jiné a důležitější nepravdivé poznámky, které podkopávají to, co je z velké části živým obrazem života známého již z dřívějších prací.

s-27 Je snadné pochopit, proč Bakerová, svobodná duše, která prolomila mnoho omezení jež na ženy klade konvence, přitahuje Roseovou, autorku knihy "Parallel Lives (Paralelní životy)", nádherné studie viktoriánského manželství.

s-28 Přesto dokonce i název vyvolává otázky o autorčině pohledu na její námět.

s-29 Umění v podání Bakerové bylo jazzem pouze v nejširším slova smyslu.

s-30 Najít s Kleopatrou jiné paralely než sexappeal vyžaduje stejně volný výklad.

s-31 Bakerová zemřela v Paříži v 68 letech, dva dny po vyprodané premiéře své nejnovější show: filmu podobné zakončení filmového života.

s-32 Bakerová vlastně v Casablance hrála scény, které z ní udělaly "Casablanku".

s-33 Za druhé světové války ji nekomplikovaný pohled na život dovedl k závěru, že nacisté představují zlo a musí se jim vzdorovat, což bylo rozhodnutí, které učinila jen asi 2 % francouzských občanů.

s-34 Byla oddána kauze Charlese de Gaulla, podstoupila velkou finanční oběť a značné riziko, aby se stala nejprve špiónkou a poté podnikla výpravu jediné ženy v rámci organizace USO za síly Svobodné Francie.

s-35 V nočním klubu Humphreyho Bogarta vede Victor Laszlo sympatizanty hnutí Svobodných Francouzů ve zpěvu Marseillaisy, aby přehlušili nacisty.

s-36 V noci, kdy Němci zabrali celou Francii, účinkovala Bakerová v Casablance.

s-37 Svobodní Francouzi měli černé pásky na rukou, a když zpívala píseň "J'ai deux amours", plakali.

s-38 Roseová je nejlepší v pasážích o mládí a druhé světové válce.

s-39 Ve svém úvodu Roseová píše, že cítí, že má s Bakerovou mnoho společného, ale jak "Jazz Kleopatra (Jazzová Kleopatra)" pokračuje, zdá se uspěchanější, jako by zájem autorky upadal.

s-40 Také nepomáhá, že jazyk Roseové občas nepřináší efekt, který zřejmě chtěla.

s-41 Jedna kapitola začíná: "Druhá světová válka nepatřila ke slavným okamžikům Francie."

s-42 Na jiném místě při pokusu vysvětlit a neříci přímo, že Bakerová měla později ve své kariéře, když byla spíše příliš nápadně oblečenou zpěvačkou než spoře oděnou tanečnicí, mnoho homosexuálních fanoušků, Roseová píše: "Byla imitátorkou ženy, která byla náhodou ženou."

s-43 Jedním z oddaných fanoušků, který podlehl kouzlu Bakerové v roce 1963 a začal sbírat její pamětihodnosti, byl Bryan Hammond.

s-44 V knize "Josephine Baker (Josephine Bakerová)" (nakladatelství Jonathan Cape, 304 stran, 35 dolarů), publikované loni v Británii a tento měsíc distribuované v USA, použil Hammond svoji sbírku k vytvoření alba fotografií a kreseb této hvězdy.

s-45 Text od Patricka O'Connora je obtížná četba, ale přitažlivost Bakerové ozřejmují obrázky, které pomáhají vysvětlit, proč Ernest Hemingway nazýval Bakerovou "nejúžasnější ženou, kterou kdo kdy viděl.

s-46 Nebo kdy uvidí".

s-47 Autor Lescaze je zahraničním redaktorem deníku Wall Street Journal.

dependency tree • text view