PML View

wsj1284.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1284.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1284.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1284.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1284.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1284.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1284.cz.treex.gz

s-1 V polském rychlém přechodu od socialismu k nedefinované alternativě se ekologické problémy staly popudem k širšímu směřování k restrukturalizaci ekonomiky, odstranění těžkopádné byrokracie a demokratizaci místní politiky.

s-2 Počáteční kroky byly učiněny na prvním polském mezinárodním ekologickém kongresu, kterého jsem se minulý měsíc zúčastnil.

s-3 Kongres, který se konal v dolním Slezsku, byl spolusponzorován Ministerstvem životního prostředí, Fondem bratří Rockefellerových a Polským ekologickým klubem a účastnilo se jej 50 Poláků z vlády a průmyslu a také Maďaři, Češi, Rusové, Japonci a Američané.

s-4 Kongres byl nazván "Ekonomické mechanismy na ochranu životního prostředí", což je významný odklon od zvyků Východního bloku, který uznává jen jeden ekonomický mechanismus pro řízení průmyslu - centrální plánování.

s-5 Co je ještě pozoruhodnější, kongres se soustředil na obchod s emisemi a podobné tržní přístupy vedoucí k řešení znečištění, navzdory tomu, že v Polsku chybí funkční trh.

s-6 Proč účastníci z Východního bloku jednohlasně podpořili tržně zaměřené přístupy vedoucí k řešení znečištění?

s-7 Odpověď leží jak ve zhoršeném životním prostředí v těchto zemích, tak v tom, jak jsou chápány příčiny tohoto zhoršení.

s-8 Podobně jako v dalších zemích Východního bloku má i Polsko zákony na ochranu životního prostředí, u nichž se více cení porušování než dodržování.

s-9 Podle podrobné zprávy Zbigniewa Bochniarze z Institutu Huberta Humphreyho na Minnesotské univerzitě je 27 oblastí, které zahrnují třetinu polské populace, kvůli mnohonásobnému porušování norem považováno za "ekologicky nebezpečné".

s-10 Normy jsou trvale překračovány na 60 % stanic pro monitorování oxidu dusíku a na 80 % stanic pro emise prachu a sazí.

s-11 Čtyři pětiny polské půdy je vysoce okyselených; o 70 % lesů na jihu země se předpokládá, že uhynou do konce století.

s-12 Mezi lety 1965 a 1985 se podíl polské vody vhodné pro lidskou spotřebu snížil z 33 % na 6 % veškeré povrchové vody, zatímco podíl vody nevhodné ani pro průmysl se téměř zdvojnásobil.

s-13 Polsko produkuje asi 20krát více sazí a pětkrát více oxidu siřičitého a pevného odpadu na jednotku hrubého národního produktu než Západní Evropa.

s-14 Úmrtnost mužů nad 35 let je asi o 50 % vyšší než v Západním Německu a v nebezpečných oblastech o 50 % vyšší, než je celostátní průměr.

s-15 Od roku 1978 předstihlo průměrné roční tempo růstu většiny látek znečišťujících prostředí růst HDP.

s-16 Podle účastníků kongresu tyto důsledky přímo pramení z a) marxistické devalvace přírodních zdrojů, které nejsou produkovány prací, b) neschopnosti plánované ekonomiky regulovat znečištění, když jsou podniky vlastněny státem a pokuty placeny vládou a c) pokračujícího stalinistického důrazu na těžký průmysl pro rozvoj ekonomiky, což produkuje mnohem intenzivnější a méně úspornou spotřebu energie a přírodních zdrojů, než je tomu na Západě.

s-17 Účastníci opakovaně uváděli, že zlepšení prostředí nemůže být zajištěno bez skutečného vlastnictví, ryzí konkurence založené na tržních faktorech a hrozby prohlášení konkurzu, jestliže firma učiní špatné rozhodnutí.

s-18 Řešení, které formálně navrhli, zahrnovalo daně z olova a síry, stimulaci konzervace a recyklace, opětovné zalesnění navážek, převoditelné povolenky k emisím, ekologickou banku na financování úvěrů na snižování znečištění a výměnu dluhu za ekologické iniciativy.

s-19 Jejich základní doporučení však znělo oddělit průmysl od státu, a učinit jej tak plně zodpovědným za regulaci znečištění.

s-20 Revoluce dokáže více než kongresové deklarace.

s-21 Skepse byla dostatečně zachycena ve vtipu, který Poláci říkali na kongresu: "Určitě se blíží konec světa.

s-22 Rusové hovoří o míru.

s-23 Palestinci hovoří o volbách.

s-24 A Poláci se pustili do obchodování."

s-25 Dopady takového posunu k tržním principům jsou jasně zcela mimo fakt, že Polsko již pracuje na celostátních trzích s emisemi pro snížení hutního znečištění nebo že Sověti plánují příští rok přijít v některých republikách s obchodovatelnými povolenkami na znečištění.

s-26 Tyto dopady zahrnují: - Privatizaci.

s-27 Tváří v tvář zahraničnímu dluhu ve výši 40 miliard dolarů a raketové inflaci musí Polsko privatizovat průmysl a zlikvidovat subvence, aby stabilizovalo svou měnu a dosáhlo na mezinárodní pomoc.

s-28 Tržně postavená regulace znečištění může spotřebovat jistý kapitál, který by jinak sloužil k nákupu státních průmyslových podniků.

s-29 Mohla by ale také zrychlit "ztržnění" upevněním odpovědnosti průmyslu, rozbitím státních monopolů, zapojením manažerů do řešení a zaručením toho, že modernizace bude nezvratná i přes neúspěch řešení dopadů na životní prostředí.

s-30 - Nejlevnější řešení.

s-31 Jak účastníci kongresu poznamenali, nedostatečný kapitál znamená, že cena za regulaci musí být minimalizována prostřednictvím široké nabídky řešení vyhovujících jednotlivým firmám.

s-32 To znamená jednoduchá, jasná pravidla, která zabezpečí první velké redukční balíky a odloží komplexnější problémy, jako například rizikové faktory.

s-33 Znamená to také použít limity znečištění založené na množství, jako jsou převoditelné povolenky, spíše než cenově zaměřená omezení, jako například poplatky za odpadní vodu.

s-34 To proto, že manažeři školení na dosažení kvót budou reagovat spíše na množstevní než na cenové signály.

s-35 - Tvůrčí financování.

s-36 I ta nejlevnější ekologická řešení budou vyžadovat miliardy dolarů.

s-37 Nové typy financování musí zpřístupnit kapitál, aniž by byly vyčerpány polské devizové rezervy.

s-38 - Demokratizace.

s-39 Údaje o znečištění ve Východním bloku byly typickým státním tajemstvím.

s-40 I když jsou polské údaje volně dostupné od roku 1980, není náhoda, že účastníci prosazovali volný tok informací.

s-41 Jakmile informace proudí, následuje účast veřejnosti a je těžké zavádět znovu represe.

s-42 - Všeobjímající vzájemnost.

s-43 Jeden účastník unáhleně prohlásil, že Amerika má volný trh se zbožím, ale plánované hospodářství na ochranu životního prostředí, zatímco Polsko představuje opak.

s-44 Jeho myšlenka: pro USA bude stále těžší lpět na postupech typu nařízení-regulace, když i Východní blok pochoduje v jiném rytmu.

s-45 Aktuálně připomíná Polsko Pittsburk 19. století více než moderní průmyslovou společnost - se zastaralou výrobou, neadekvátním řízením životního prostředí a nízkým ekologickým povědomím.

s-46 Pokračující tlaky na zavedení ekonomiky volného trhu však naznačují, že vize kongresu nebyly zcela fantaskní.

s-47 Tento článek upravil Levin, bývalý ředitel pro regulační reformu EPA (Agentura na ochranu životního prostředí), ze svého listopadového sloupku pro časopis Společnosti pro čistotu ovzduší a nakládání s odpady.

dependency tree • text view