PML View

wsj1158.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1158.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1158.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1158.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1158.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1158.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1158.cz.treex.gz

s-1 Středověcí filozofové se drželi rozumného názoru, že je lepší existovat než neexistovat a že nejlepší ze všeho je existovat z nezbytnosti.

s-2 Nyní existuje z absolutní nezbytnosti jen Bůh a tato nezbytnost je vetkána přímo do jeho podstaty.

s-3 Avšak od dob Darwina bychom my lidé mohli alespoň tvrdit, že existence našeho rodu je svého druhu přírodní nezbytností.

s-4 Koneckonců, nejsme nevyhnutelným vyvrcholením oné velkolepé podívané jménem evoluce?

s-5 Pokud mutace a přirozený výběr pomalu, ale jistě plodí stále vyspělejší formy života, bylo jen otázkou času, kdy na scénu vstoupí úžasné bytosti obdařené rozumem, vědomím sebe samých a vkusem.

s-6 A teď si přijde nějaký Stephen Jay Gould a tuto lichotivou iluzi rozbije.

s-7 Jeho diplomy ho k tomuto úkolu plně opravňují.

s-8 Gould, přednášející hvězda z Harvardu, autor řady populárních knih o vědě a metla stoupenců kreacionismu, je patrně nejvýznamnějším evolučním teoretikem na světě.

s-9 Jenže on ten starý příběh tradovaný od dob Darwina poněkud překroutil.

s-10 Pro něj je totiž přírodní historie všelicos, jen ne postupný a předvídatelný pochod od prapůvodního slizu k lidskému vědomí; je to vratká, chaotická záležitost, v níž byl vznik neopeřeného dvounožce trefou jedna ku milionu.

s-11 Ve své knize "Wonderful Life: The Burgess Shale and the Nature of History (Báječný život: Burgess Shale a podstata dějin)", (Norton, 326 stran, 19,95 dolaru), prokazuje Gould "závratnou nepravděpodobnost lidské evoluce".

s-12 Své tvrzení staví na objevu úžasného lomu s fosíliemi v roce 1909 vysoko v horách Canadian Rockies, který byl pojmenován Burgess Shale.

s-13 Tam, na ploše menší než je městský blok domů, ležely pohřbeny zbytky bezpočtu podivných bytostí, jež tady skotačily před více než 500 miliony lety - bytostí, jejichž anatomická různorodost dalece přesahovala cokoli, co dnes můžeme najít ve všech světových oceánech dohromady.

s-14 Pro Charlese Doolittlea Walcotta, muže, který objevil Burgess Shale, bylo toto matoucí bohatství nemyslitelné.

s-15 Uznávaná darwinská moudrost té doby říkala, že zvířata, která žila před tak dávnými dobami, musela být tvarově jednoduchá, početně omezená a musela být předchůdci soudobých druhů.

s-16 Úzkoprsí tradicionalisté proto zrekonstruovali z burgesských fosílií hypotetické organismy tak, aby je bylo možno zařadit do známých kategorií.

s-17 Teprve na začátku sedmdesátých let dvacátého století začal cambridgeský profesor Harry Whittington a jeho dva bystří studenti publikovat novou interpretaci fosílií z Burgess Shale.

s-18 Toto trio učinilo bystré závěry o tom, jak rozmačkané a zdeformované fosílie stále korespondují s trojrozměrnou stavbou, a dokázali sestavit řadu pozoruhodných zvířátek, zcela nepodobných čemukoli na současné planetě.

s-19 Jedno vypadalo dokonce tak úchvatně, že dostalo přezdívku Hallucigenia.

s-20 Kdyby tak Gouldovy podrobné popisy těchto bytostí byly vždycky natolik barvité.

s-21 Převážná část knihy je nudná, především nekonečné narážky na vysokou a lidovou kulturu a časté vtipy, kterými je text vyšperkován.

s-22 Ani ony však nedokážou čtenáři poskytnout dostatečné odlehčení od vět jako: "Většina moderních chelicerátů má na prosomě šest uniramózních přívěsků."

s-23 Zajímavé to začne být až tehdy, když se profesor Gould dostane k diskusi o významu burgesských zvláštností pro evoluční teorii.

s-24 Nedlouho po vzniku života evidentně došlo k prudkému nárůstu počtu zvířecích forem na zemi.

s-25 Většina z nich však byla smetena celou řadou změn životního prostředí, které přišly tak náhle a byly tak katastrofické, že se běžná pravidla přirozeného výběru nemohla uplatnit.

s-26 Tento tříbící proces připomínal loterii, "v níž každá skupina [měla v ruce] sázenku bez ohledu na své anatomické přednosti".

s-27 Tolik tedy k přežití jen těch nejzdatnějších.

s-28 A tolik i k teorii o tom, že my lidé jsme zvítězili v darwinovské bitvě tím, že se nám vyvinul velký mozek.

s-29 Naši předchůdci ze třídy savců šťastně přežili mimozemské vlivy, které dopadly na dinosaury, protože byli malí, nikoli chytří.

s-30 Má-li někdo potíže s představou světa, v němž by se historie šťastně odvíjela i bez nás, profesor Gould mu několik takových představ načrtne.

s-31 V jedné z nich jsou dominantními masožravci ptáci, v jiné oplývají moře "malými penisy".

s-32 V době, kdy byla v plném rozkvětu burgesská fauna, závisely podle všeho evoluční naděje lidstva na přežití malého červíčka s páteří, který byl nazván pikaia.

s-33 Profesoru Gouldovi to připadá podivně obveselující, z pohledu tradičního existencialisty považuje naši eventualitu za "zdroj svobody a z ní vyplývající morální odpovědnosti".

s-34 Já se naopak nemohu ubránit pocitu, že kdyby namísto toho přežila nějaká jiná kuriozita z Burgess Shale, nadvlády nad zemí by se možná nakonec ujaly bytosti, které by byly současně chytřejší a méně neomalené než Homo sapiens.

s-35 Ale i kdyby se tu nevyvinul žádný uvědomělý život, vesmír je velké místo, které je za vhodných podmínek nakloněno vzniku nějaké formy života.

s-36 Na nějaké jiné kosmické adrese by se z bláta nepochybně vynořila gouldoidní bytost, aby vysvětlila proč, paleontologicky řečeno, "to je vskutku báječný život".

s-37 Autor článku Holt je fejetonistou časopisu Literary Review v Londýně.

dependency tree • text view