PML View

wsj1137.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj1137.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj1137.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj1137.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj1137.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj1137.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj1137.cz.treex.gz

s-1 Zákon o volebních právech z roku 1965 byl přijat proto, aby byl dodržen slib Patnáctého dodatku a aby jižanským černochům bylo umožněno volit bez nutnosti přezkušování jejich gramotnosti a dalších diskriminujících opatření.

s-2 Dvacet pět let poté byl Zákon o volebních právech soudy a Ministerstvem spravedlnosti přetvořen na program rasově založeného rozdělování volebních okrsků s cílem zvýšit počet černochů a dalších menšin - Hispánců, Asijců a Indiánů - kteří mají volenou funkci.

s-3 V 80. letech vyžadovalo Ministerstvo spravedlnosti a též federální soudy nižší instance, které Zákon o volebních právech prosazují, po zákonodárných orgánech jednotlivých států a po městských samosprávách, aby vytvořily maximální počet tzv. "zaručených" menšinových volebních okrsků - okrsků, kde menšiny tvoří 65 % až 80 % voličů.

s-4 V programu bylo dokonce požadováno, aby vytvořil "zaručené" bílé volební okrsky ve městech, kde běloši představují menšinu.

s-5 Ačkoli odstavec 2 zmíněného zákona výslovně odmítá požadavek, aby menšiny získávaly proporcionální podíl volených úřadů, jen málo městských a státních vládních programů obdrží předběžné povolení Ministerstva spravedlnosti nebo přežije prověrku federálních soudů nižší instance, pokud si neukrojí co možná nejvíce jednobarevných menšinových okrsků.

s-6 Nový cíl Zákona o volebních právech - více menšin v politicky volených funkcích - je chvályhodný.

s-7 Má-li však politický proces fungovat, musejí být zastoupeni všichni občané bez ohledu na rasu.

s-8 Jedním ze základních ukazatelů toho, že jsou členové menšinových skupin zastoupeni, je skutečnost, že jsou do veřejných funkcí voleni s přiměřenou četností.

s-9 Nyní tvoří černoši 12 % obyvatelstva, avšak mají méně než 2 % volených čelných zástupců.

s-10 Jenže rasově založené rozdělování volebních okrsků není nejlepší způsob, jak tohoto základního cíle dosáhnout.

s-11 Je to pohotová záplata na složitý problém.

s-12 Ačkoli jsme daleko od toho, abychom propagovali, že černoši, běloši, Hispánci a další menšinoví voliči mají totožné zájmy, ohraničování okrsků podle rasy naznačuje, že rasa je nejdůležitějším rysem voliče i kandidáta.

s-13 Taková politika vede k závěru, že jedině černý politik může hovořit za černochy a že jedině bílý politik může vládnout jménem bělochů.

s-14 Příklady rozvratných účinků rasově založeného rozdělování volebních okrsků lze vidět ve dvou městech - v New Yorku a v Birminghamu ve státě Alabama.

s-15 Když se po sčítání lidu v roce 1990 rovnoměrně přerozdělí okrsky, bude této problematice čelit každé druhé město a stát v zemi.

s-16 Město New York:

s-17 Rasově založené rozdělování volebních okrsků je dobře známou politikou města New York již od roku 1970, kdy Kongres poprvé doplnil Zákon o volebních právech, aby rozšířil jeho působnost i za hranice jižanských států.

s-18 V roce 1972 Ministerstvo spravedlnosti navzdory protestům, že nové hranice volebních okrsků rozdělí čtvrť chasidských Židů na dva odlišné okrsky, požadovalo, aby byla volební mapa samosprávného městského obvodu Brooklyn přepracována za účelem soustředění hlasů černochů a Hispánců.

s-19 V tomto roce sestavila komise jmenovaná starostou za účelem revize systému samosprávy New Yorku nové stanovy, které rozšiřují městskou radu z 35 členů na 51.

s-20 Během roku 1991, jakmile bude k dispozici sčítání lidu z roku 1990, přepracuje speciální výbor hranice okrsků městské rady.

s-21 Komise pro revizi stanov oznámila, že v reakci na očekávání Ministerstva spravedlnosti a na vlastní závazek komise zvýšit počet menšinových zástupců budou nové hranice okrsků vytyčeny tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího počtu jednobarevných menšinových okrsků.

s-22 Černoši a Hispánci nyní tvoří až 38 % obyvatel města a v radě mají jen 25 % křesel.

s-23 Někteří černí představitelé města včetně demokratického kandidáta na starostu Davida Dinkinse se vyslovili pro rasově založené rozdělování volebních okrsků, aby černoši a Hispánci získali "plnohodnotnou příležitost ke svému zastoupení".

s-24 V této souvislosti je důležité poznamenat, že několik členů stávající newyorské městské rady zastupuje různorodé okrsky, které obnášejí početnou populaci černochů, Hispánců a bělochů nehispánského původu - například 8. okrsek Carolyn Maloneyové na severním Manhattanu a v jižním Bronxu a 25. okrsek Susan Alterové v Brooklynu.

s-25 Pro získání míst v radě musejí tito političtí představitelé naslouchat všem hlasům ve svém okrsku a navrhnout takovou veřejnou politiku, která by byla prospěšná pro všechny.

s-26 Často zjišťují, že zásadním problémem není rasa, ale spíš bydlení, prevence zločinnosti a vzdělání.

s-27 Birmingham, Alabama:

s-28 Neobvyklá situace v Birminghamu živě ilustruje rozvratné důsledky vytyčování zaručených okrsků pro etnické menšiny.

s-29 V Birminghamu, kde žije 57 % černochů, jsou menšinou běloši.

s-30 Skupina bělochů, která trvá na tom, že je chráněna Zákonem o volebních právech, vyvolala v roce 1987 federální soudní řízení, v němž požadovala, aby město zrušilo celkové volby do devítičlenné městské rady a vytvořilo devět volebních okrsků včetně čtyř zaručených bělošských okrsků.

s-31 Tato skupina bělochů tvrdila, že běloši nejsou zastoupeni plně a spravedlivě, protože v celoměstských volbách mohou vyhrát jen ti černí nebo bílí kandidáti, kteří prosazují "zájmy černochů".

s-32 Žádný federální soud nerozhodl, že Zákon o volebních právech chrání bělošskou menšinu, avšak v červnu schválilo Ministerstvo spravedlnosti volební mapu pro Birmingham, která vymezuje tři okrsky s bělošskou většinou a šest okrsků s černošskou většinou.

s-33 Richard Arrington, černošský starosta Birminghamu, nad jejími důsledky lomí rukama.

s-34 "V minulosti museli lidé, kteří chtěli kandidovat, mírnit své názory, protože si nemohli dovolit urazit černochy ani bělochy," řekl.

s-35 "Když teď přijdete do nějakého okrsku, patrně tam najdete kandidáty, kteří mají na rasové otázky mnohem extrémnější názory, ať už jsou to běloši, nebo černoši."

s-36 Před dvěma sty lety varovali kritici nové Ústavy Spojených států před tím, že jsou volební okrsky pro volby do Kongresu příliš velké a zahrnují příliš mnoho rozdílných ekonomických zájmů.

s-37 Drobného zemědělce a obchodníka v přístavu nemůže zastupovat stejný mluvčí, říkali.

s-38 James Madison však tento argument v jednom z nejoslavovanějších politických pojednání, které kdy bylo napsáno, v Listě federalistů č. 10, vyvrátil.

s-39 Madison objasnil, že povinností zástupce není hovořit za úzké zájmy jedné skupiny, ale za všeobecné blaho.

s-40 Rozsáhlé, různorodé volební okrsky podpoří dobrou vládu, řekl Madison, jelikož jejich zástupci budou nuceni, aby sloužili zájmům všech svých voličů a nikomu nepodlézali.

s-41 Madisonova ušlechtilá a jednotící vize zástupců lidu by nás mohla vést i nadále.

s-42 Dokud budeme věřit, že všichni Američané, ať už jsou jakékoli rasy a etnického původu, mají společné zájmy a mohou spolu žít a spolupracovat, měla by naše politická mapa odrážet tuto naši víru.

s-43 Rasově založené rozdělování volebních okrsků - vytváření oddělených černošských a bělošských okrsků - znamená, že jsme upustili od oné víry ve svou schopnost žít spolu a vládnout si společně jako jednomu lidu.

s-44 Autorka článku p. McCaugheyová je odbornicí na Ústavu ve Středisku pro studium prezidentského úřadu v New Yorku.

dependency tree • text view