PML View

wsj0758.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj0758.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj0758.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj0758.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj0758.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj0758.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj0758.cz.treex.gz

s-1 Albert Engelken a Robert Thomson se nikdy nesetkali, ačkoliv jejich životy byly celých 38 let propleteny způsobem pro sportovní svět typickým.

s-2 Pan Engelken, v současnosti vedoucí pracovník dopravní společnosti ve Washingtonu, D. C., a pan Thomson, prodejce papírnického zboží ve městě Montvale v New Jersey, spolu nikdy ani nemluvili.

s-3 Nedávno se však velmi sblížili.

s-4 Pan Engelken, vášnivý fanoušek baseballu, pozorně sleduje sportovní stránky, aby si zaznamenal výkony "svých oblíbených i méně oblíbených týmů a hráčů".

s-5 Říká, že vždy běduje nad "změtí" sportovních příběhů o drogách, alkoholu, hazardu a nářcích některých hráčů "o ubohých milionech, které mu nabízejí za to, že hraje".

s-6 Jeho ranní noviny, deník Washington Post, dokonce obsahují sportovní sloupek nazvaný "Právo", který líčí poslední zatčení a odsouzení hráčů a manažerů klubů.

s-7 Podobně jako z mnoha sportovních nadšenců se i z pana Engelkena stal cynik.

s-8 Jeho příběh je ale příběhem o hrdinovi v době sportovních antihrdinů, a o tom, co Babe Ruth, jak nám pan Engelken připomíná, jednou nazval "jedinou skutečnou hrou na světě".

s-9 Pro pana Engelkena je to také příběh "o lásce, protože má to štěstí mít ženu, která si stále myslí, že její lehce výstřední manžel si k 50. narozeninám zaslouží dokonalý dárek".

s-10 Abychom pochopili, co tím pan Engelken myslí, musíme se vrátit zpět do slunečného říjnového odpoledne roku 1951 na stadion Polo Grounds v New Yorku, kde se odehrál údajně nejdramatičtější okamžik v baseballové historii.

s-11 Probíhala devátá směna třetí ze tří her zápasu play-off mezi týmy Brooklyn Dodgers a New York Giants (předchůdce klubu San Francisco Giants, který má hrát dnes večer ve Světové sérii).

s-12 Fanoušci baseballu v celém New Yorku se se svými týmy potili celé léto a nyní došlo k následujícímu: K bitvě mezi těmito dvěma o vlajku Národní ligy - až do poslední směny v poslední hře, o nic kratší dobu.

s-13 Na tribunách se mačkalo na 34 320 fanoušků, kteří křičeli z plných plic.

s-14 Pan Engelken dělal to samé za řekou Hudson v New Jersey, kde s nosem přilepeným na výloze banky Passaic-Clifton National Bank sledoval souboj na soustavě televizí, kterou banka pro tuto příležitost připravila.

s-15 Série play-off tohoto 12letého fandu klubu Giants strhla.

s-16 "Tým Giants odpaloval první, úvod vyhráli 3:1 díky dvoubodovému homerunu po nadhozu praváka týmu Dodgers Ralpha Brancy," vybavuje si ještě dnes přesně pan Engelken.

s-17 "Ve druhé hře se tým Giants dostal do problémů, 100, a když si v deváté směně třetí a rozhodující hry sáhl až na dno, prohrával 4:1.

s-18 Tým Giants získal bod a měl běžce na druhé (Withey Lochman) a třetí (Clint Hartung) metě, když nastoupil na pálku Bobby Thomson."

s-19 A zbytek, jak se říká, už znáte.

s-20 Na pálku vkročil Thomson, vysoký pravoruký pálkař narozený ve Skotsku.

s-21 "Thomson netrefil," vypráví pan Engelken.

s-22 Napětí narůstalo, jak Ralph Branca, znovu na pozici nadhazovače, upřeným pohledem klamal pálkaře.

s-23 Napřáhl a vypustil rychlý míč.

s-24 Nadhoz svištěl k Bobbymu Thomsonovi vysoko a na tělo a potom byl s třeskem pálky raketově odpálen na tribuny spodního levého pole.

s-25 "Fanoušci týmu Giants se dostali do euforie," říká pan Engelken.

s-26 A Bobby Thomson se stal legendou.

s-27 Ukazuje se, že je to ten samý Bobby Thomson, který dnes prodává v papírnictví.

s-28 Neexistuje snad žádný starší baseballový fanda, který by si jasně nepamatoval tento homerun Bobbyho Thomsona, a který nemůže říct, kde byl, když poslouchal rozhlasové vysílání známého Russe Hodgese - právě to, které končilo tím, že Hodges stále dokola křičel: "Giants mají vlajku, Giants mají vlajku!"

s-29 Pan Engelken a pan Thomson se následující léta ubírali různými směry a stadion Polo Grounds pod lesíkem Coogan's Bluff na horním Manhattanu byl nahrazen projektem obytných domů.

s-30 Pan Thomson hrál do roku 1960 ve vnějším poli a na třetí metě a před tím, než ukončil kariéru a začal s obchodem s papírnickým zbožím, dosáhl za celý život odpalovacího průměru 0,270 a zaznamenal 264 homerunů.

s-31 Pan Engelken se přestěhoval na jih do Washingtonu, ale trvalé vzpomínky na homerun z roku 1951 si vzal si s sebou.

s-32 Když si pan Engelken - přeborník na poli romanitky - bral v roce 1966 svoji ženu Betsy, složil jí ve svatební den dokonalý kompliment: "Vypadáš lépe než homerun Bobbyho Thomsona."

s-33 První pes manželů, Homer, byl po této Velké události pojmenován, i když neznalí přátelé si mysleli, že je jmenovcem onoho básníka.

s-34 A když měla sestra pana Engelkena Martha, která se narodila dva dny před homerunem, 25. narozeniny, pan Engelken napsal svému sportovnímu hrdinovi, aby ho o té shodě okolností informoval.

s-35 Thomson poslal Martě pohlednici: "Nezdá se to jako 25 let od doby, co jsem odpálil ten homerun na oslavu Tvých narozenin," stálo tam.

s-36 Martha byla potěšena, ale zdaleka ne tak jako pan Engelken.

s-37 Na rodinné poznávací značce je nápis "ENG 23", první tři písmena z příjmení rodiny a - žádné překvapení - číslo dresu Bobbyho Thomsona.

s-38 A ke 40. narozeninám koupila manželka panu Engelkenovi knihu, kde je onen velký homerun podrobně popisován, a poslala ji panu Thomsonovi podepsat.

s-39 "Co by mohlo být lepší?" ptá se pan Engelken.

s-40 Betsy Engelkenová si kladla stejnou otázku již dříve v tomto roce, kdy měl její manžel slavit padesátku.

s-41 Dostala nápad.

s-42 Na 50. narozeniny jejího muže (po 23 letech šťastného manželství, to je třeba připomenout) vyrazili Betsy, Al a jejich syn vysokoškolák do New Yorku na návštěvu univerzity Fordham.

s-43 Paní Engelkenová naplánovala zastávku na mýtné dálnici Turnpike v New Jersey, aby, jak řekla manželovi, vyzvedla nějaké dokumenty pro souseda.

s-44 Dokumenty měly být předány v řadě telefonních budek těsně vedle výjezdu 10.

s-45 "Znělo to jako něco z Iana Fleminga," vzpomíná pan Engelken.

s-46 Na určeném výjezdu rodina zastavila u krajnice a paní Engelkenová odešla převzít dokumenty.

s-47 Pan Engelken vypnul motor a stáhl okénko.

s-48 Za několik minut byla zpět a vedla s sebou vysokého prošedivělého muže.

s-49 Naklonila se k okénku a oslovila manžela svoji oblíbenou přezdívkou:

s-50 "Bertie," řekla, "všechno nejlepší k 50. narozeninám.

s-51 To je Bobby Thomson."

s-52 "A byl tam," vzpomíná pan Engelken.

s-53 "Hrdina mého mládí, člověk, kterého jsem si v životě přál potkat nejvíc.

s-54 Nechte si své Thomase Jeffersony, svaté Augustiny nebo Michelangely, já bych bez váhání bral svého baseballového Létajícího Skota."

s-55 Probrali ten homerun.

s-56 "Myslel jsem, že to šlo na horní tribunu," řekl nyní 66letý Bobby Thomson.

s-57 Probrali následky.

s-58 "Nikdy jsem si nemyslel, že to nabude takového významu," poznamenal Bobby.

s-59 Pan Engelken, jak říká jeho žena, "byl tím vším ohromen.

s-60 Stálo to za to, jen pro ten pohled do Albertovy tváře".

s-61 Ti dva strávili u výjezdu 10 celou hodinu, stále znovu omílali tu událost, "a tak se plnil sen mladého chlapce, kterému je nyní 50", říká pan Engelken.

s-62 Jeho hrdina podepsal fotografie homerunu a diplomaticky nazval Ralpha Brancu "výborným nadhazovačem".

s-63 A když se pan Engelken zeptal, proč se uvolnil z práce kvůli někomu, koho ani nezná, Bobby Thomson odpověděl: "Víte, Alberte, když máte v životě možnost učinit někoho šťastným, pak máte povinnost to udělat."

s-64 Pan Thomson, který je ženatý a má tři dospělé děti, během rozhovoru řekl, že v současnosti má kromě občasných utkání starých gard na baseball jen málo vazeb.

s-65 Avšak jeho fanoušci jej, k jeho neustálému úžasu, nikdy nenechají zapomenout na ten věhlasný homerun.

s-66 Jeho pošta pravidelně vzpomíná na "jeden počin", a v posledních letech jí přibývá.

s-67 V odpovědi na dopisy pan Thomson zpravidla posílá podepsané fotografie se zdvořilou zprávou a schůzku si sjednává jen zřídka.

s-68 Když mu ale napsala Betsy Engelkenová a řekla, že se může zastavit poblíž jeho domova v New Jersey, bylo to jiné.

s-69 Říká, že si pomyslel: "To bych měl ale dobrý pocit, kdybych to udělal."

s-70 Jakmile se Engelkenova rodina ze své cesty na sever vrátila, pan Engelken si to všechno zapsal, aby se ujistil, že neopomene žádný detail.

s-71 "Na cestě domů," sdělují jeho zápisky, "jsem musel vynaložit značné úsilí, abych nechal auto směřovat na jih."

s-72 Moje myšlenky se nacházely míle na sever na místě zvaném Coogan's Bluff, kde opravdový sportovní hrdina ovládl představivost dítěte, které nikdy zcela nedospělo a o to je bohatší.

s-73 "Vzchopte se, sportovní fanoušci," napsal.

s-74 "Opravdoví hrdinové existují.

s-75 Nenajdete je ale ve sloupku `Právo'.

s-76 I když kdo ví?

s-77 Možná je potkáte v té řadě telefonních budek u výjezdu 10 na dálnici Turnpike v New Jersey.

dependency tree • text view