PML View
wsj0629.cz
mrp-layer | PCEDT/mrp/wsj0629.cz.mrp.gz |
---|
a-layer | PCEDT/pml/wsj0629.cz.a.gz |
---|
m-layer | PCEDT/pml/wsj0629.cz.m.gz |
---|
t-layer | PCEDT/pml/wsj0629.cz.t.gz |
---|
w-layer | PCEDT/pml/wsj0629.cz.w.gz |
---|
treex-layer | PCEDT/treex/wsj0629.cz.treex.gz |
---|
s-1
V
burzovních
okruzích
v
Bombaji
je
módním
slovem
slovo
"mega".
s-2
Nejméně
40
společností
přichází
na
kapitálový
trh
s
emisemi
v
hodnotě
6
miliard
dolarů,
což
je
hodnota,
která
byla
v
Indii
vždy
považována
za
nemožnou.
s-3
"Pokud
mluví
o
megaemisích,
mluví
skutečně
o
extrémních
hodnotách,"
říká
S.
A.
Dave,
předseda
indické
Rady
pro
regulaci
prodeje
cenných
papírů.
s-4
"Kapitálový
trh
kvete."
s-5
Ale
megaemise
vyvolávají
megaotázky
ohledně
rychle
se
vyvíjejícího
indického
kapitálového
trhu.
s-6
Jednou
z
nich
je,
zda
je
dost
peněz
na
financování
nových
emisí,
aniž
by
pokleslo
obchodování
na
burze.
s-7
Investoři
na
poměrně
neregulovaných
indických
burzách
kromě
toho
často
nevědí,
co
je
čeká,
když
podpoří
nějakou
emisi.
s-8
Zveřejněné
podnikatelské
záměry
společností
v
Indii
nikdy
neřeknou
potenciálnímu
investorovi
mnoho.
s-9
Některé
z
těchto
velkých
částek
ale
získávají
i
malé
firmy.
s-10
Jakmile
už
investoři
získají
peníze,
obvykle
nemají
žádnou
představu
o
tom,
jak
je
utratit.
s-11
Někteří
analytikové
si
myslí,
že
tyto
megaemise
by
mohly
v
takovém
neregulovaném
prostředí
vést
k
megakrachům.
s-12
"Počet
krachů
bude
v
megaprojektech
mnohem
vyšší
než
počet
úspěchů,"
říká
G.
S.
Patel,
bývalý
předseda
obrovského,
vládou
spravovaného
investičního
fondu
Unit
Trust
of
India.
s-13
"Budou
mít
megaproblémy."
s-14
Indické
burzy
byly
od
doby,
kdy
začal
premiér
Rajiv
Gándhí
liberalizovat
průmysl,
na
pětiletém
maximu
s
nějakými
poklesy
a
opravami.
s-15
Ale
poslední
burzovní
rozkvět
v
roce
1986
se
zdá
ve
srovnání
s
dnešním
ruchem
na
trhu
malý.
s-16
Těchto
6
miliard
dolarů,
které
se
snaží
získat
v
roce
končícím
31.
března
zhruba
40
společností,
stojí
proti
pouhým
2,7
miliardy
dolarů,
které
byly
na
kapitálovém
trhu
získány
v
minulém
fiskálním
roce.
s-17
Ve
fiskálním
roce
1984,
než
se
dostal
Gándhí
k
moci,
činily
emise
celkem
jen
810
milionů
dolarů.
s-18
Největší
emise
letošního
roku,
konvertibilní
dluhopisy
strojírenské
společnosti
Larsen
&
Toubro
Ltd.
v
hodnotě
570
milionů
dolarů,
je
největší
v
indické
historii.
s-19
A
není
to
jediná
velká
emise:
čtyři
největší
emise
dají
dohromady
1,3
miliardy
dolarů.
s-20
Konvertibilní
dluhopisy
-
obligace,
které
lze
později
převést
na
kmenové
akcie
-
jsou
letos
nejoblíbenějším
instrumentem,
ačkoli
mnoho
společností
prodává
i
nekonvertibilní
dluhopisy
či
kmenové
akcie.
s-21
Tyto
megaemise
jsou
podporovány
dvěma
faktory,
ekonomickým
a
politickým.
s-22
V
minulosti
socialistická
politika
státu
přísně
omezovala
velikost
nových
oceláren,
petrochemických
továren,
automobilek
a
dalších
průmyslových
podniků,
aby
zachovala
zdroje
a
omezila
zisky,
které
mohou
obchodníci
vydělat.
s-23
V
důsledku
toho
fungoval
průmysl
v
malých,
drahých,
vysoce
neefektivních
průmyslových
jednotkách.
s-24
Když
se
dostal
k
moci
Gándhí,
zavedl
nové
předpisy
pro
podnikatele.
s-25
Řekl,
že
průmysl
by
měl
stavět
továrny
stejně
velké
jako
v
zahraničí
a
využívat
úspor
ze
zvýšené
výroby.
s-26
Řekl,
že
pokud
bude
výroba
pro
tuzemský
trh
příliš
velká,
měly
by
společnosti
vyvážet.
s-27
Indické
podnikatele
doposud
zatížené
nadměrnou
regulací
bylo
nutné
přemlouvat,
ale
už
začali
myslet
ve
velkém.
s-28
Některé
z
projektů
sponzorovaných
těmito
novými
emisemi
jsou
prvními
plody
Gándhího
politiky
a
vyžadují
vyšší
kapitál
než
malé
průmyslové
jednotky
postavené
v
minulosti.
s-29
Průmyslová
revoluce
způsobila
velký
nárůst
kapitálového
trhu,
který
je
daleko
levnějším
zdrojem
peněz
než
banky
řízené
vládou,
kde
jsou
pro
primární
vypůjčovatele
úrokové
sazby
okolo
16
%.
s-30
Druhý
faktor
podněcující
megaemise
je
politický.
s-31
Gándhí
vyhlásil
na
listopad
všeobecné
volby
a
mnoho
podnikatelů
se
bojí,
že
on
a
jeho
strana
Indický
národní
kongres
prohrají.
s-32
Některé
společnosti
navyšují
své
peníze
v
předtuše
vlády,
která
nebude
tak
předpověditelná
jako
ta
Gándhího,
a
možná
bude
i
více
omezující.
s-33
V
Bombaji
se
také
šíří
četné
zvěsti
o
tom,
že
část
peněz
přijatých
v
dnešním
přívalu
emisí
bude
před
volbami
použita
jako
příspěvky
na
kampaň.
s-34
Nikdo
se
k
ničemu
nepřizná,
ale
indičtí
průmyslníci
již
dříve
tajně
dotovali
kampaně.
s-35
Dosud
jsou
megaemise
u
investorů
hitem.
s-36
Počátkem
tohoto
roku
byla
nabídka
konvertibilních
dluhopisů
společnosti
Tata
Iron
&
Steel
Co.
v
hodnotě
355
milionů
dolarů
nadobjednaná.
s-37
Námořní
stavební
společnost
Essar
Gujarat
Ltd.
měla
podobný
úspěch
s
emisí
o
něco
málo
menší.
s-38
Společnost
Larsen
&
Toubro
začala
počátkem
tohoto
měsíce
přijímat
žádosti
na
svou
obrovskou
emisi;
bankéři
a
analytikové
očekávají,
že
bude
nadobjednaná.
s-39
Ještě
má
přijít
velká
emise
petrochemické
a
agrochemické
společnosti
Bindal
Agro
Chem
Ltd.
a
(indického)
výrobce
polovodičů,
společnosti
Usha
Rectifier
Corp.
s-40
A
i
když
mnoho
investorů
prodává
část
svého
portfolia,
aby
mohli
nakoupit
nové
cenné
papíry,
drží
se
ceny
na
16
indických
burzách
dosud
vysoko.
s-41
"Nemyslím,
že
to
na
sekundárním
trhu
vyvolá
nějaké
zmatky,"
uvádí
Patel,
"jen
klesající
trend."
s-42
M.
J.
Pherwani,
předseda
fondu
Unit
Trust
of
India,
říká:
"Trhy
míří
k
růstu,
který
jsme
dříve
neviděli
ani
o
něm
neslyšeli."
s-43
Ale
s
růstem
přicházejí
i
růstové
problémy,
což
je
nyní
na
indickém
kapitálovém
trhu
jasnější
než
kdykoli
v
minulosti.
s-44
V
minulosti
řídila
trhy
nepřímo
vláda
pevnou
rukou
sevřenou
nad
samotným
průmyslem.
s-45
Různá
ministerstva
rozhodovala,
které
výrobky
a
v
jakém
množství
mohou
podnikatelé
vyrábět,
a
vládou
vlastněné
banky
řídily
financování
projektů
a
sledovaly,
zda
společnosti
plní
slíbené
plány.
s-46
Vláda
byla
s
touto
dalekosahající,
rafinovanou
formou
řízení
odzkoušenou
na
konkrétních
případech,
bez
jasných
pravidel
či
pokynů,
spokojená.
s-47
Ale
nyní,
když
od
investorů
přicházejí
velké
peníze,
má
vládní
laxnost
ohledně
regulace
a
požadavků
na
zveřejňování
informací
nebezpečnější
aspekty.
s-48
Po
vzoru
Komise
pro
regulaci
prodeje
cenných
papírů
v
USA
vznikla
na
počátku
letošního
roku
indická
Rada
pro
regulaci
prodeje
cenných
papírů,
v
Novém
Dillí
však
netlačili
na
legislativu
natolik,
aby
zajistili
její
funkčnost.
s-49
Dave,
její
předseda,
jedná
bodře
a
trpělivě,
ale
hovoří-li
o
nutnosti
pustit
se
do
práce,
nebere
si
servírky.
s-50
"Ať
je
to
mega,
nebo
není,
myslíme,
že
požadavky
na
podnikatelské
záměry
by
se
měly
podstatně
vylepšit,"
říká.
s-51
"Zveřejňování
informací
je
v
Indii
velice
špatné."
s-52
Říká,
že
odpovědi
na
hlavní
otázky
-
"Potřebujete
opravdu
tolik
peněz,
abyste
financovali
tyto
investice?
Řekli
jste
investorům,
co
se
ve
vašem
sektoru
děje?
Co
vaše
dosavadní
úspěchy
a
neúspěchy?"
-
se
od
společností,
které
přicházejí
na
burzu,
nevyžadují.
s-53
Místo
toho
se
většina
investorů
musí
spolehnout
na
indický
tisk,
který
se
ovšem
spokojí
s
klepy.
s-54
Příkladem
toho
je
největší
nabídka
ze
všech,
emise
dluhopisů
firmy
Larsen
&
Toubro
v
hodnotě
570
milionů
dolarů.
s-55
Tuto
strojírenskou
společnost
koupila
při
převzetí
na
počátku
letošního
roku
gigantická
textilní
společnost
Reliance.
s-56
Ačkoli
společnost
Larsen
&
Toubro
už
38
let
nezískala
žádné
peníze
z
veřejných
zdrojů,
její
noví
vlastníci
často
vytvářejí
na
místních
trzích
finančnín
zdroje.
s-57
(Reliance
založila
v
roce
1988
petrochemickou
společnost
v
hodnotě
357
milionů
dolarů,
což
byla
v
té
době
největší
veřejná
emise
v
historii
Indie.)
s-58
Média
emisi
společnosti
Larsen
&
Toubro
zpochybňovala
s
důrazem
na
to,
že
přesahuje
roční
obrat
společnosti
a
celkovou
tržní
hodnotu
podniku.
s-59
Ještě
drsnější
je
případ
polovodičové
společnosti
Usha
Rectifier,
která
měla
v
roce
1988
obrat
ve
výši
28
milionů
dolarů
a
půjčuje
si
270
milionů
dolarů
na
výstavbu
továrny
na
železo.
s-60
Když
firma
získá
peníze,
není
vždy
jisté,
k
čemu
je
použije.
s-61
Společnost
Larsen
&
Toubro
například
uvádí,
že
si
půjčuje
570
milionů
dolarů,
které
použije
jako
dodavatelský
úvěr
na
významná
pracovní
místa
ve
strojírenství.
s-62
Na
rozdíl
od
jiných
společností
nezdůraznila
konkrétní
projekty,
které
chce
financovat.
s-63
Analytikové
říkají,
že
i
když
jsou
v
podnikatelském
záměru
popsány
konkrétní
projekty,
peníze
se
často
použijí
jinde.
s-64
"Někdo
musí
sledovat,
jak
se
tyto
finance
rozdělují,"
uvádí
Dave.
s-65
Patel
souhlasí:
"Nikdo
pořádně
nesleduje
a
nechrání
využití
těchto
financí.
s-66
Snaží
se
zacelit
všelijaké
díry,
ale
na
tohle
nejsou
vůbec
připravení."
s-67
V
důsledku
půjčování
velkých
finančních
obnosů,
uvolněných
požadavků
na
zveřejňování
informací
a
nedbalého
sledování
využití
peněz
se
někteří
analytikové
bojí
případných
megakrachů,
které
by
mohly
důvěru
v
trh
zranit
mnohem
více
než
malé
bankroty,
které
následovaly
po
rozkvětu
v
roce
1986.
s-68
Vláda
trvá
na
tom,
že
pravděpodobnost
tohoto
je
nízká.
s-69
Říká,
že
navzdory
volné
regulaci
samotného
trhu
její
dlouhodobá
regulace
průmyslu
takovým
krachům
předejde.
s-70
Do
tohoto
článku
přispěl
T.
T.
Ram
Mohan.
dependency tree
•
text view