PML View

wsj0282.cz

mrp-layerPCEDT/mrp/wsj0282.cz.mrp.gz
a-layerPCEDT/pml/wsj0282.cz.a.gz
m-layerPCEDT/pml/wsj0282.cz.m.gz
t-layerPCEDT/pml/wsj0282.cz.t.gz
w-layerPCEDT/pml/wsj0282.cz.w.gz
treex-layerPCEDT/treex/wsj0282.cz.treex.gz

s-1 Sun Myung Moon, korejský misionář a průmyslník, který v roce 1954 založil Církev sjednocení, zůstává tajemným mužem v pozadí politických a vydavatelských činností v Koreji, které několika miliony dolarů podporují americkou pravici.

s-2 Ale může to být i jinak, než se na první pohled zdá.

s-3 Moon chtěl, aby se miliony Američanů obrátily na jeho jedinečné náboženství, ve kterém on sám hraje roli světského politického mesiáše starozákonního stylu, a aby se potom Spojené státy staly součástí sjednocené mezinárodní teokracie.

s-4 Jeho osobitá strategie (která je sama geniální inovací pro šíření náboženství) spočívala v tom, že kdykoliv chtěl šířit a financovat jednotlivá náboženská poselství, vytvořil nové výnosné podniky.

s-5 Výběr dobrovolných příspěvků na letištích a na nárožích, který byl osvobozen od daní, byl určen pouze k získání počátečního kapitálu.

s-6 Stabilnější odvětví měla být využita na vybudování ekonomicky rentabilní infrastruktury pro Moonovo hnutí v Severní Americe, stejně jako v Japonsku a Jižní Koreji.

s-7 Poté chtěl rozšířit své hnutí do Evropy.

s-8 Ale to už se stát nemělo.

s-9 Během sedmdesátých let a na začátku osmdesátých let udávali mluvčí Církve sjednocení i její protivníci z hnutí vystupujícího proti kultům silně nadnesené údaje o počtu členů.

s-10 Jejich odkaz přežívá.

s-11 I dnes se v tisku běžně objevují údaje o 10 000 či více řádných členech této církve v Americe a 25 000 "mimořádných".

s-12 Některé odhady udávaly až 80 000 členů.

s-13 Ovšem interní dokumenty církve jasně ukazují, že i na vrcholu své popularity, například když v roce 1976 zorganizovala na stadionu New York Yankees velkolepé shromáždění k dvoustému výročí, měla Církev sjednocení v USA pouze asi 2000 řádných členů.

s-14 Snahám o získání nových věřících do církve rozhodně nepomohla Moonova podpora Richarda Nixona zdiskreditovaného aférou Watergate, ani skandál Koreagate a uvěznění Moona za daňové úniky.

s-15 Odpadnutí, vyčerpání a přestoupení na jinou víru způsobovalo velkou fluktuaci členů.

s-16 Udávaný počet členů blízký počtu z roku 1976 byl důsledkem "stárnutí" církve.

s-17 Mnoho nadšených mladých "moonistů" z Nixonovy éry, kteří zůstali věrní otci Moonovi, je nyní rodiči a přivádějí nové členy spíše rozmnožováním než obracením na víru.

s-18 Předpokládané bohatství Církve sjednocení je dalším předmětem spekulací.

s-19 V sedmdesátých letech to v jednu chvíli vypadalo, jako kdyby měl otec Moon nákupní horečku - koupil bývalý New Yorker Hotel a sousední Manhattan Center, rybářský a zpracovatelský smíšený koncern s filiálkami na Aljašce, v Massachusetts, Virginii a Lousianě, bývalý klášter Bratří v Kristu a rodinné sídlo Seagramových (obojí malebně položené na řece Hudson), akcie v bankách od Washingtonu po Uruguay, filmovou produkční společnost a noviny, například Washington Times, New York City Tribune (původně News World) a úspěšné Noticias del Mundo ve španělštině.

s-20 Tyto nákupy mohou být přece jen zavádějící.

s-21 Platby byly většinou uskutečňovány přísunem velkého množství církevních peněz z Jižní Korey a Japonska, s minimálním počtem plateb v hotovosti a s poměrně velkými hypotékami.

s-22 Mladé týmy získávající peníze pro církev prodejem květin, burských oříšků či přímo žebráním na křižovatkách přinesly během druhé poloviny sedmdesátých let zhruba 20 milionů dolarů ročně, ovšem tyto příjmy byly ubohé ve srovnání s náklady na Moonovy okázalé mezinárodní konference, přednášková turné či nákupy různých druhů pozemků.

s-23 Pouze jeho továrny v Japonsku a Koreji, které jeho stoupence zaměstnávaly za mzdy ve výši existenčního minima a produkovaly všechno od pušek přes ženšen až po drahé mramorové vázy, udržovaly tok peněz na západ.

s-24 David Bromley, sociolog z univerzity Virginia Commonwealth University, který pronikl do složitého světa financování Církve sjednocení více než kterýkoli jiný výzkumník, dospěl k závěru, že rentabilní činnosti na území USA byly spíše výjimkou než pravidlem.

s-25 Podobně odhadli žurnalisté John Burgess a Michael Isikoff z Washington Post, že z Japonska do USA bylo převedeno nejméně 800 milionů dolarů ročně na vyrovnání každoročních provozních ztrát církve v této zemi.

s-26 Rozsah tohoto finančního břemene ilustrují dvoje anglicky píšící americké noviny, které vlastní reverend Moon.

s-27 Náklady na zahájení vydávání samotných Washington Times se blížily 50 milionům dolarů a celková částka utopená v této novinářské černé díře do roku 1984 byla odhadnuta na 150 milionům dolarů.

s-28 Od té doby Moonova organizace slavnostně zahájila vydávání dvojice ideologických časopisů z kvalitního lesklého papíru, The World and I (Svět a já) a Insight (Vhled), které představují další finanční zátěž.

s-29 Dobře informované zdroje tvrdí, že ani vydavatelé těchto časopisů, které představují jen výstavní exponáty, nemohou s jistotou vědět, kolik tyto časopisy spolu s novinami Moona stojí.

s-30 Mnoho amerických podniků vlastněných církví zaniklo, například továrna na výrobu rybářských lodí s obratem 30 milionů dolarů.

s-31 Některé složky církve v Americe snížily v minulém pololetí svůj rozpočet na polovinu.

s-32 Poměrně malé vědecké konference posledních let, které upoutaly pozornost konzervativních hostů a vzbudily zájem novinářů, jsou mnohem přesněji zaměřené a mnohem prostší než setkání tisíců osob na opulentních banketech a v exotických lokalitách minulých let.

s-33 Zúčastnil jsem se několika těchto událostí v dvojroli, kdy jsem nejen prezentoval výsledky výzkumů, ale také zkoumal své hostitele.

s-34 (Moonovo nakladatelství Paragon House dokonce vydalo tři z knih o náboženství a politice, na kterých jsem se spolupracoval jako editor.)

s-35 Podle zkušených pozorovatelů poměrů v Církvi sjednocení, jakým je například dr. J. Gordon Melton, ředitel Institutu pro studium amerických náboženství, jsou téměř všechny činnosti právě drasticky oklešťovány, protože Moon se momentálně soustřeďuje na rozvoj svého impéria na Dálném východě.

s-36 "Všechno," řekl mi jeden z hlavních poradců pro záležitosti Církve sjednocení, který nepatří k moonistům, "se vrací do Korey a Japonska."

s-37 (Ukázalo se, že Evropa je moonistům ještě méně nakloněna než Severní Amerika.

s-38 Evropští politici se tolik nerozpakovali a umožnili orgánům státní správy, aby nová náboženství sledovaly a zkoumaly.)

s-39 Takže Moon je na ústupu a soustřeďuje se opět na Dálný Východ.

s-40 Jižní Korea a Japonsko jsou stále ziskové.

s-41 Moonův průmyslový koncern Tong'Il v současnosti intenzivně investuje v Číně, kde mají církevní účetní velkou naději na rozšíření své víry a získání konvertitů v důsledku krvavého masakru na náměstí Tiananmen.

s-42 Mezi takové investice patří společnost Panda Motors.

s-43 Podle hlavních konzultantů církve Moon úspěšně vyjednal s čínskou vládou založení společného podniku na vybudování továrny na automobilové díly v provincii Guangdong, ve které žije nezanedbatelná korejská menšina.

s-44 Moon souhlasil s tím, že příštích 25 let každoročně investuje 10 milionů dolarů a ponechá zisky v Číně.

s-45 Na oplátku dostal povolení ke stavbě kostelů a šíření učení Církve sjednocení v této zemi.

s-46 Ať již publikace a konference přinášejí jakoukoli solidnost a vazby na intelektuály a tvůrce názorových proudů, ve skutečnosti jsou jen pokusem o záchranu - nikoli původní konečné cíle reverenda Moona, ale ty, se kterými se bude muset spokojit.

s-47 Anson D. Shupe je spoluautorem (spolu s Davidem G. Bromleym) publikací "`Moonies' in America: Cult, Church, and Crusade ('Moonisté' v Americe: kult, církev a křížácké tažení)" a "Strange Gods: The Great American Cult Scare (Podivní bohové: velký strach ze sekt v Americe)".

dependency tree • text view