K
příčinám
úmrtí
v
Československu
DAGMAR
DZÚROVÁ
DAGMAR
BARTOŇOVÁ
Všechny
vyspělé
země
zařazují
do
svých
prioritních
úkolů
dneška
péči
o
zdraví
svých
obyvatel;
s
růstem
socioekonomické
úrovně
země
sílí
celospolečenský
přístup
k
jeho
ochraně
i
snaha
o
mezinárodní
spolupráci.
Sjednocením
různorodých
přístupů
k
zabezpečení
zdraví
je
celosvětový
program
Světové
zdravotnické
organizace
(WHO)
"Zdraví
pro
všechny
do
roku
2000".
Jeho
cílem
je,
aby
všichni
lidé
na
světě
dosáhli
v
roce
2000
takové
úrovně
zdraví,
která
by
jim
dovolila
vést
společensky
a
ekonomicky
plodný
život.
Součástí
tohoto
programu
celosvětového
je
Evropský
program,
který
aktuálněji
vystihuje
problematiku
zdraví
v
evropském
regionu.
Program
je
shrnut
do
38
konkrétních
cílů,
např.
prodloužení
střední
délky
života
při
narození
pro
obě
pohlaví
minimálně
na
75
let,
snížení
úmrtnosti
u
osob
mladších
65
let
(především
poklesem
úmrtnosti
na
nemoci
oběhové
soustavy
a
novotvary
alespoň
o
15%
a
18%)
a
zmenšení
rozdílů
úrovně
zdravotního
stavu
mezi
zeměmi
i
uvnitř
států
nejméně
o
25%.
Cílů
světového,
resp.
evropského
programu
se
snaží
dosáhnout
také
naše
republika.
Jedním
z
příspěvků
pro
jejich
dosažení,
ale
i
pro
pomoc
při
budování
regionální
zdravotně
zaměřené
politiky
cílené
nejen
k
zlepšování,
ale
také
k
vyrovnávání
územních
rozdílů
z
hlediska
úrovně
zdravotního
stavu,
je
právě
vydávaný
Atlas
životního
prostředí
a
zdraví
obyvatelstva
ČSFR
(1992,
Geografický
ústav
ČSAV
Brno,
Federální
výbor
pro
životní
prostředí).
V
jeho
části
"Zdravotní
stav
obyvatelstva"
jsou
řadou
map
dokumentovány
nejen
územní
rozdíly
zdravotního
stavu
obyvatel
ČSFR,
ale
také
jeho
vývojové
trendy,
porovnávané
s
ostatními
zeměmi
Evropy.
Náš
příspěvek
si
proto
klade
za
cíl
obohatit
nejširší
odbornou
veřejnost
o
vybrané
informace
z
vydávaného
atlasu
a
o
další
poznatky
o
územní
struktuře
úmrtnosti
v
Československu.
Svým
obsahovým
zaměřením
volně
navazuje
na
práce
již
ve
Vesmíru
publikované
(Kraus
J.:
Regionální
rozdíly
úmrtnosti
v
Československu,
Vesmír
1,
70,
1991;
Rychtaříková
J.,
Dzúrová
D.:
Okresy
a
úmrtnostní
ukazatele,
Vesmír
4,
70,
1991)
a
doplňuje
je
o
pohled
na
regionální
úmrtnost
podle
příčin
smrti
a
podle
pohlaví.
Metodika
Územní
rozdíly
v
úmrtnosti
lze
v
ČSFR
studovat
na
základě
údajů
o
zemřelých
podle
okresů,
jež
jsou
nejmenšími
správními
jednotkami,
za
něž
zdravotnická
statistika
data
o
zemřelých
rutinně
zpracovává.
Úroveň
úmrtnosti
podle
příčin
smrti
na
úrovni
okresů
byla
hodnocena
pro
období
1986-1989
metodou
přímé
standardizace:
za
standard
byla
zvolena
modelová
věková
struktura
Evropy.
Vzhledem
k
výši
úrovně
úmrtnosti
mužů
v
ČSFR
je
článek
převážně
věnován
analýze
regionálnéch
rozdílů
v
úmrtnosti
mužů.
S
přihlédnutím
k
četnosti
úmrtí
byly
hodnoceny
následující
čtyři
skupiny
jeho
příčin:
nemoci
oběhové
soustavy
(skupina
VII),
novotvary
(skupina
II),
nemoci
trávicí
soustavy
(skupina
IX)
a
úrazy
a
otravy
(XVII);
skupiny
onemocnění
dohromady
tvoří
u
obou
pohlaví
přibližně
devět
desetin
všech
úmrtí
(55%
nemoci
oběhové
soustavy,
21%
novotvary,
7%
poranění
a
otravy
a
5%
nemoci
trávicí
soustavy).
Datové
podklady
a
výpočty
standardizované
úmrtnosti
byly
převzaty
z
Ústavu
zdravotnických
informací
a
statistiky
v
Praze.
Územní
rozdíly
v
úmrtnosti
mužů
podle
příčin
smrti
I
přesto,
že
jedním
z
hlavních
cílů
regionálních
politik
vyspělých
zemí
je
vyrovnávání
ekonomických,
sociálních
a
kulturních
podmínek
života
všech
oblastí,
existují
mezi
územními
celky
rozdíly
v
podmínkách
života,
a
tedy
i
v
ukazatelích
zdraví
obyvatel.
Regionální
územní
rozdíly
mnohdy
významně
ovlivňují
výsledné
ukazatele
příslušné
země.
Zpravidla
se
vytvářejí
rozsáhlejší,
územně
souvislejší
regiony
vyšších
či
nižších
hodnot,
ale
současně
existují
i
odlišnosti,
které
tuto
pravidelnost
územního
uspořádání
narušují.
Nemoci
oběhové
soustavy
Nemoci
oběhového
ústrojí
jsou
nejčastější
příčinou
smrti
ve
vyspělých
zemích.
Tato
skupina
onemocnění
se
dnes
nejvýrazněji
podílí
na
negativním
postavení
Československa
v
mezinárodních
zdravotnických
porovnáních,
zejména
výší
úmrtnosti
mužů
středního
věku.
Do
této
třídy
onemocnění
patří
především
dvě
nejčetnější
příčiny
úmrtí
-
ischemická
choroba
srdeční
(50%)
a
cévní
onemocnění
mozku
(30%).
Umístění,
resp.
zařazení
okresů
ČSFR
(včetně
10
obvodů
Prahy)
na
základě
výše
hodnoty
standardizované
úmrtnosti
v
jednom
ze
čtyř
kvartilů,
znázorněné
na
obr.1,
vypovídá
především
o
rozdílné
situaci
v
úrovni
úmrtnosti
mužů
obou
našich
republik.
Zatímco
téměř
polovina
okresů
ČR
vykazuje
v
rámci
celé
republiky
nejvyšší
hodnoty
(28
okresů
ČR
leží
ve
IV.
kvartilu),
na
Slovensku
se
do
tohoto
kvartilu
zařazuje
pouze
jediný
okres,
Trebišov.
Zhodnotíme-li
okresy
v
jednotlivých
kvartilech
podle
počtu
obyvatel,
lze
konstatovat,
že
v
oblastech
nejnižší
úrovně
úmrtnosti,
I.
kvartil,
žije
téměř
40%
obyvatel
z
úhrnu
ČSFR
(především
městské
okresy
s
vysokým
počtem
obyvatel
-
Praha,
Bratislava,
Ostrava,
Košice)
a
v
oblastech
s
nejvyššími
hodnotami,
IV.
kvartil,
necelých
20%
(především
populačně
slabší
okresy
v
Čechách).
Z
porovnání
se
zařazením
okresů
do
skupin
v
letech
1970,
1980
a
1989
se
úmrtnost
na
nemoci
oběhové
soustavy
nejvýrazněji
zhoršila
v
rámci
České
republiky
v
okresech:
Karlovy
Vary,
Svitavy,
Znojmo
a
Šumperk,
naopak
nejvýznamnější
pokles
byl
zaznamenán
v
Praze
městě
a
v
okrese
Plzeň-jih.
Na
Slovensku
si
ve
sledovaném
období
žádný
okres
nezlepšil
pozici,
naopak
dva
okresy
si
ji
zhoršily
-
Bardejov
a
Považská
Bystrica.
V
územní
struktuře
úmrtnosti
na
cerebrovaskulární
a
kardiovaskulární
onemocnění
přetrvávají
rozdíly,
a
to
zejména
mezi
Českou
a
Slovenskou
republikou,
vysvětlitelné
odlišnou
diagnostickou
praxí.
Lékaři
v
SR
častěji
uvádějí
při
zápise
prvotní
příčiny
smrti
aterosklerózu
místo
ischemické
choroby
srdeční
a
cévního
onemocnění
mozku.
Zhoubné
novotvary
Podíl
úmrtí
na
novotvary
vykazuje,
oproti
nemocem
oběhové
soustavy,
rostoucí
trend
nejen
v
ČSFR,
ale
i
v
ostatních
vyspělých
zemích.
V
posledních
letech
na
ně
připadá
v
ČR
téměř
čtvrtina
z
úhrnu
zemřelých,
kdežto
na
Slovensku
něco
přes
jednu
pětinu.
Statistika
růstu
úrovně
úmrtnosti
na
novotvary
je
do
určité
míry
ovlivněna
rozdílnou
diagnostickou
praxí
obou
republik.
Úmrtnost
na
zhoubné
novotvary,
jako
druhé
nejfrekventovanější
příčiny
úmrtí
mužů,
se
projevuje
z
celé
ČSFR
nejvýrazněji
v
západní
polovině
Čech.
Platí,
ještě
významněji
než
u
nemocí
oběhové
soustavy,
že
intenzita
úmrtnosti
se
plynule
snižuje
v
rámci
republiky
směrem
od
západu
k
východu
(obr.2).
V
okresech
zařazených
do
kvartilu
nejnižší
úrovně
úmrtnosti
na
zhoubné
novotvary
žije
1/4
obyvatel
ČSFR,
z
více
než
80%
to
jsou
obyvatelé
SR,
naopak
kvartil
IV.
je
z
95%
složen
z
obyvatel
ČR
(obr.2).
Územní
rozdíly
v
úmrtnosti
na
zhoubné
novotvary
celkem
jsou
v
podstatě
totožné
s
územními
rozdíly
úmrtnosti
na
diagnózu
"zhoubný
novotvar
průdušnice,
průdušek
nebo
plic"
(30%
z
úhrnu
zemřelých
na
zhoubné
novotvary).
V
rámci
ČSFR
je
nízká
hodnota
úmrtnosti
na
zhoubné
novotvary
(zhoubný
novotvar
plic)
ve
východní
části
republiky
kompenzována
častějším
diagnostikováním
úmrtí
na
nemoci
dýchací
soustavy
(virový
a
chronický
zápal
plic).
V
porovnání
se
stavem
v
l.
1970
a
1980
si
žádný
okres
ČR
ani
SR
v
r.
1989
"nevylepšil"
pozici,
naopak
jeden
český
a
jeden
slovenský
si
ji
výrazně
zhoršily:
Jindřichův
Hradec
a
Spišská
Nová
Ves.
Úrazy
a
otravy
Územní
rozložení
úmrtnosti
na
skupinu
vnějších
příčin
úmrtí,
XVII.,
úrazy
a
otravy,
je
v
protikladu
k
územní
diferenciaci
úmrtnosti
na
nemoci
oběhové
soustavy
a
na
novotvary.
Na
obr.3
se
rýsují
dva
regiony
vysoké
úrovně
úmrtnosti
na
vnější
příčiny,
region
tvořený
okresy
jižní
a
středoslovenské
oblasti
a
menší
region
pánevních
okresů
severozápadu
Čech.
První
region,
vykazující
také
nejvyšší
sebevražednost
v
ČSFR
(okres
Komárno),
má
především
národnostně
odlišné
složení
obyvatel
(vysoký
podíl
obyvatel
maďarské
národnosti,
např.
okres
Komárno
více
než
70%).
Lze
dodat,
že
populace
Maďarska
již
tradičně
vykazuje
nejvyšší
sebevražednost
ve
světě.
Vysoká
úmrtnost
na
úrazy
a
otravy
druhého
regionu,
severozápadu
Čech,
koresponduje
s
narušeným
sociálním
klimatem
(vysoká
rozvodovost,
migrace,
kriminalita,
nízká
vzdělanost
atp.)
Nemoci
trávicí
soustavy
Na
obr.
4
lze
vymezit
dva
regiony
s
vysokou
úrovní
úmrtnosti
na
nemoci
trávicí
soustavy
-
severozápadní
Čechy
a
jižní
Slovensko.
V
ostatních
částech
Čech
a
pouze
ve
dvou
okresech
Slovenska
-
Prievidza
a
Martin
-
je
úroveň
úmrtnosti
na
tyto
přičiny
nízká.
Vysoká
úroveň
úmrtnosti
na
nemoci
trávicí
soustavy
bývá
dávána
do
souvislosti
se
stravovacími
zvyklostmi,
způsobem
života,
ale
také
i
alkoholismem
(souvislost
s
nejvyššími
hodnotami
úmrtnosti
na
cirhózu
jater).
Z
územního
rozložení
úmrtnosti
podle
příčin
vyplývá
také
např.
souvislost
úrovně
úmrtnosti
s
charakterem
osídlení
(městský
a
venkovský)
a
s
polohou
v
rámci
ČR
nebo
SR.
Postavení
velkých
měst
v
souboru
okresů
má
své
specifické
rysy.
Zatímco
nízkou
úroveň
úmrtnosti
na
nemoci
oběhové
soustavy
mužů
vykazují
zpravidla
velká
města
česká
i
slovenská
-
vůbec
nejnižší
je
v
Košicích,
a
dále
v
Bratislavě,
Praze
(v
obvodech
4
a
6)
a
Ostravě,
v
úmrtnosti
na
novotvary
zůstávají
hodnoty
nízké
úrovně
pouze
u
měst
slovenských.
Opak
vykazuje
územní
diferenciace
úrovně
úmrtnosti
mužů
na
úrazy
motorovými
vozidly.
Ve
velkých
městech
ČR
(Praha,
Brno)
vzhledem
k
jejich
dopravní
exponovanosti
je
úmrtnost
na
dopravní
úrazy
překvapivě
nízká,
a
naopak
vysoká
je
v
okresech
jižního
Slovenska:
Komárno,
Michalovce
a
Dunajská
Streda.
Rozdíly
v
územním
rozložení
úmrtí
podle
příčin
smrti
mezi
pohlavími
V
rozložení
vysokých
a
nízkých
hodnot
úmrtnosti
podle
příčin
smrti
mužů
a
žen
byla
u
tří
příčin
prokázána
vysoká
podobnost
mezi
okresy.
Nejvýznamnější
shoda
územního
rozložení
byla
u
úmrtnosti
na
nemoci
oběhové
soustavy
-
korelační
koeficient
0.86,
dále
na
novotvary,
0.72,
a
nemoci
trávicí
soustavy
0.67;
vzhledem
k
omezeným
možnostem
článku
jsou
zařazeny
a
komentovány
pouze
kartogramy
uvedených
příčin
úmrtí
mužů.
Naprostou
neshodu
vykázaly
územní
rozdíly
v
rozložení
frekvence
úmrtí
na
úrazy
a
otravy,
resp.
skupinu
vnějších
příčin
úmrtí
mezi
muži
a
ženami,
(srovnej
obr.
3
a
obr.
5).
Zatímco
u
mužů
se
rýsovaly
dva
regiony
vysokých
hodnot
intenzit
úmrtí
na
tyto
příčiny
(rozsáhlejší
na
jižním
Slovensku
a
menší
v
Podkrušnohoří),
u
žen,
s
výjimkou
Ostravska,
byly
v
kvartilu
nejvyšších
hodnot
výhradně
okresy
Čech.
Sebevražednost
mužů,
jako
jeden
z
projevů
patologického
chování
obyvatelstva,
byla
na
jižním
Slovensku
nejvyšší,
u
žen
tohoto
regionu
tomu
bylo
právě
naopak;
maximální
hodnoty
sebevražednosti
nacházíme
v
okresech:
Chomutov,
Sokolov,
Plzeň
město
a
Ústí
nad
Labem.
Základní
rysy
územních
rozdílů
v
úmrtnosti
podle
příčin
smrti
V
rámci
ČSFR
se
zřetelně
rýsují
významné
rozdíly
mezi
okresy
jak
z
hlediska
úmrtnosti
podle
výše
uvedených
příčin
úmrtí,
tak,
jak
bylo
již
dříve
publikováno,
úmrtnosti
podle
věku
(Vesmír
71,
211-218,
1991/4).
Jak
dokumentuje
obr.6,
struktura
zemřelých
podle
příčin
úmrtí
se
mění
s
věkem.
Úmrtí
na
vnější
příčiny
(úrazy
a
otravy)
mají
největší
podíl
na
počtu
zemřelých
v
nízkém
věku,
s
přibývajícím
věkem
roste
podíl
úmrtí
na
novotvary,
ale
především
na
nemoci
oběhové
soustavy.
Vzhledem
k
tomu,
že
v
mladších
věkových
kategoriích
(do
věku
59
let)
je
vyšší
úmrtnost
ve
Slovenské
republice
a
od
věku
60
let
zase
naopak
v
České
republice,
liší
se
regiony
nízké
a
vysoké
úmrtnosti
podle
věku
strukturou
úmrtnosti
podle
příčin
smrti.
Z
hlediska
závažnosti
úmrtnosti
v
nízkém
věku
lze
považovat
za
nejproblematičtější
v
Československu
dva
regiony:
severozápadní
Čechy
a
jižní
Slovensko.
Zatímco
první
oblast,
severozápadní
Čechy,
s
vysokým
stupněm
industrializace
a
urbanizace,
a
zároveň
také
s
vysokou
úrovní
úmrtnosti
staršího
obyvatelstva,
má
vysokou
úroveň
úmrtnosti
ve
všech
sledovaných
příčinách,
druhý
region,
zemědělské
jižní
Slovensko,
s
vysokou
intenzitou
úmrtnosti
"pouze"
středního
věku,
je
charakterizován
vysokou
úmrtností
na
nemoci
trávicí
soustavy
a
úrazy
a
otravy.
Závěr
Úroveň
celkové
úmrtnosti
v
posledních
dvaceti
letech
klesla
především
v
těch
evropských
zemích,
kde
se
dařilo
snižovat
úmrtnost
na
nemoci
oběhové
soustavy.
Stejně
tak,
jako
lze
v
současné
době
pozorovat
výraznou
diferenciaci
mezi
zeměmi
Evropy
z
hlediska
úrovně
celkové
úmrtnosti
-
na
jedné
straně
jsou
země
východoevropského
regionu
s
nejvyšší
úmrtností,
na
straně
druhé
ostatní
evropské
země
-
tak
lze
sledovat
mezi
zeměmi
rozdíly
z
hlediska
snižování,
resp.
dokonce
zvyšování
míry
úmrtnosti
na
nemoci
oběhové
soustavy
(obr.7).
Porovnáme-li
situaci
ve
střední
a
východní
Evropě
a
v
ostatních
evropských
zemích
-
jde
o
kvalitu
prostředí
přírodního
i
sociálního,
racionální
léčbu
(preventivní
prohlídky,
léčbu
vysokého
krevního
tlaku,
dostupnost
specializovaných
zdravotních
pracovišť
atd.),
lze
snadno
vysvětlit
rozdíly
v
charakteristikách
zdravotního
stavu
obyvatel
nejen
na
území
Československa,
ale
i
v
ostatních
postsocialistických
zemích.