Proč
a
jak
učit
přírodní
vědy
-
o
smyslu
našich
gymnázií
...Proč
vlastně
učíme
na
gymnáziích
přírodovědné
předměty?
O
humanitních
předmětech,
jako
je
český
jazyk
nebo
dějepis,
nikdo
nepochybuje,
že
především
přispívají
k
všeobecnému
vzdělání.
O
přírodovědných
předmětech
se
spíš
mlčky
uvažuje
jako
o
přípravě
na
povolání
pro
některé
studenty;
jejich
význam
jako
součásti
všeobecného
vzdělání
se
nebere
příliš
v
úvahu.
V
současné
civilizaci
se
ovšem
každý
občan
setkává
s
tolika
problémy,
ke
kterým
moderní
přírodní
vědy
mají
co
říci,
že
nedostatek
přehledu
v
přírodních
vědách
může
handicapovat
kohokoliv
z
nás.
Náplň
přírodovědných
předmětů
musí
být
ovšem
uzpůsobena
tak,
aby
vybavila
přírodovědnými
poznatky
právě
toho,
kdo
už
s
přírodními
vědami
do
styku
nepřijde:
budoucího
ekonoma,
právníka,
filologa.
Musím
totiž
mít
určité
minimální
tušení
o
stavbě
atmosféry,
o
ultrafialovém
záření
a
o
jeho
vlivu
na
organismy,
abych
neřekl:
"Já
se
ozónové
díry
nebojím,
v
našem
kraji
je
ovzduší
čisté."
Mám-li
základní
vědomosti
o
rozmanitosti
vlastností
jedinců
v
rámci
téhož
druhu,
o
rozmanitosti
podmíněné
dědičností
i
různými
vlivy
prostředí,
nebudu
argumentovat
takto:
"Winston
Churchill
kouřil
a
pil
a
dožil
se
čtyřiadevadesáti,
a
můj
strýc
abstinent
a
nekuřák
umřel
na
infarkt
v
osmapadesáti;
tak
přeci
kouření
nemůže
škodit."
Přírodovědné
vzdělání
se
stává
zvlášť
akutní
nyní,
kdy
se
na
nás
valí
vlna
iracionality
provázená
nákladnou
reklamou.
Kdo
si
pamatuje
něco
o
látkové
přeměně
v
organismu,
ten
pojme
podezření
nad
zázračnými
metodami,
které
slibují
rychlé
a
pohodlné
zhubnutí.
Kdo
aspoň
něco
ví
o
kinetické
teorii
tepla,
ten
přinejmenším
znejistí
nad
tvrzením
homeopata,
že
"roztok
se
musí
před
použitím
protřepat,
aby
molekuly
léčiva
získaly
dostatečnou
energii".
Přírodovědné
vzdělání
by
asi
snížilo
počet
těch,
kteří
dnes
vydávají
nezanedbatelné
sumy
za
léky
zahraničního
původu,
i
když
si
mohou
koupit
domácí
ekvivalent.
Přírodovědné
vzdělání
se
může
zužitkovat
nejen
v
osobním
životě,
ale
i
při
výkonu
povolání:
i
právník
nebo
ekonom,
nemluvě
již
o
kterémkoliv
učiteli,
se
ve
své
profesi
setkávají
s
podobnými
problémy.
Tomuto
cíli
ovšem
neposlouží
přírodovědné
vzdělání
založené
na
memorování
faktů;
k
tomu
je
třeba
rozumět
právě
vztahům
a
příčinným
souvislostem.
Takto
podávané
přírodovědné
poznatky
budou
také
lépe
přijímány
i
těmi
studenty,
kteří
počítají
s
povoláním
zcela
jiného
zaměření.
Zvláštní
postavení
má
ekologie.
Právě
-
ekologickou
problematikou
se
může
z
titulu
své
funkce
setkat
každý
řídící
pracovník,
ať
je
technik,
ekonom
či
právník.
Střední
škola
mu
musí
poskytnout
aspoň
takové
vzdělání
v
ekologii,
aby
viděl,
proč
je
třeba
brát
připomínky
profesionálních
ekologů
vážně.
Takové
vzdělání
opět
nemůže
být
zaměřeno
jen
na
fakta,
ale
také
na
velké
souvislosti....
Prof.
RNDr.
Václav
Kubišta,
CSc.