V
Polsku
dosud
nerozhodnuto
Polská
krize
se
neúnosně
protahuje.
Prezident
Lech
Wa
odjel
v
noci
ze
soboty
na
neděli
na
týdenní
oficiální
návštěvu
několika
států
Jižní
Ameriky,
aniž
by
se
před
odletem
dokázal
dohodnout
s
designovaným
premiérem
Józefem
Oleksym
o
složení
vlády.
Prodlužující
se
mezivládí
škodí
nejvíc
současné
vládní
koalici.
Nahrává
parlamentní
i
mimoparlamentní
opozici,
která
tlačí
na
vypsání
předčasných
voleb,
od
nichž
si
slibuje
posílení
svých
pozic.
Partie
mezi
prezidentem
a
současnou
vládní
koalicí
není
tedy
ještě
u
konce.
Někteří
pozorovatelé
nevylučují,
že
první
březnový
týden
přinese
ostrou
konfrontaci
mezi
koalicí
a
prezidentem.
Minulý
týden
hovořil
předák
koaličního
Svazu
demokratické
levice
(SDL)
Alexandr
Kwa
o
třech
možných
scénářích
vývoje
v
Polsku
v
nejbližších
týdnech.
Podle
prvního
se
designovanému
premiérovi
opravdu
podaří
sestavit
vládu.
Druhý
scénář
vychází
z
toho,
že
dvě
strany
současné
vládní
koalice,
tj.
SDL
a
Polská
lidová
strana
(PLS),
se
nedohodnou
na
sestavení
vlády,
že
se
nynější
parlament
sám
dobrovolně
rozpustí
a
budou
vypsány
předčasné
volby.
Třetí
scénář
předvídá,
že
designovaný
premiér
vládu
sestaví,
parlament
ji
potřebnou
většinou
schválí,
ale
prezident
ji
pod
nejrůznějšími
záminkami
nebude
chtít
uznat
a
jmenovat.
Parlament
pak
na
podnět
SDL
podnikne
kroky
proti
prezidentovi
a
bude
žádat,
aby
se
ze
svého
chování
odpovídal
před
Nejvyšším
státním
soudem.
Po
nedělním
sjezdu
Polské
lidové
strany
-
slavila
sto
let
svého
trvání
-
se
jako
nejpravděpodobnější
ukazuje
být
scénář
třetí.
Lidová
strana
totiž
odmítla
možnost
vypsání
předčasných
voleb,
s
níž
zřejmě
koketoval
i
odstupující
lidovecký
premiér
Waldemar
Pawlak,
a
vyslovila
se
pro
zachování
koalice
s
SDL.
To
posílilo
pozici
designovaného
premiéra,
který
zřejmě
nebyl
do
té
chvíle
zcela
přesvědčen
o
věrnosti
koaličního
partnera,
a
počínal
si
proto
při
své
misi
značně
opatrně.
Tak
opatrně,
že
si
už
vysloužil
určitou
kritiku
nejen
ze
strany
koalice,
ale
i
části
opozice
(článek
"Škodlivá
míra
vstřícnosti"
v
Gazetě
Wyborczej
ze
14.
2.),
která
Oleksymu
zejména
vytýkala,
že
dělá
příliš
velké
ústupky
L.
Wa.
Kritici
měli
na
mysli
zejména
Oleksyho
snahu
předem
se
dohodnout
s
prezidentem
o
obsazení
tří
tzv.
prezidentských
ministerských
resortů
-
národní
obrany,
vnitra,
zahraničních
věcí
-
k
nimž
má
prezident
právo
podle
tzv.
malé
ústavy
se
vyslovit.
Oleksy
se
zatím
dokázal
s
prezidentem
dohodnout
jen
na
obsazení
vnitra,
v
jehož
čele
by
měl
zůstat
dosavadní
ministr
Milczanowski.
U
dvou
dalších
resortů
zatím
trvá
každá
strana
na
svém
kandidátovi.
Konflikt,
k
němuž
pravděpodobně
dojde
v
prvním
březnovém
týdnu,
se
bude
týkat
právě
interpretace
některých
článků
ústavy
o
prezidentových
pravomocích
při
sestavování
vlády.
Koalice,
která
má
v
parlamentě
většinu,
dá
na
zasedání
parlamentu
příští
týden
podnět
k
tzv.
konstruktivnímu
hlasování
o
důvěře
vládě.
To
se
od
obyčejného
hlasování
o
důvěře
vládě
liší
tím,
že
se
současně
hlasuje
i
o
novém
premiérovi,
kterého
koalice
navrhne.
Získá-li
pak
designovaný
premiér
potřebnou
většinu
a
sestaví-li
vládu,
role
prezidenta
je
pak
spíše
symbolická,
neboť
vládu
jen
potvrzuje
a
přijímá
od
ní
přísahu.
Vztahuje
se
to
i
na
tři
zmíněné
prezidentské
resorty,
neboť
podle
koaliční
interpretace
ústavy
má
prezident
sice
právo
vyjádřit
se
k
navrhovaným
šéfům
zmíněných
resortů,
ale
premiér
není
povinen
se
případným
prezidentovým
negativním
názorem
řídit.
Prezidentská
kancelář
dosud
prosazovala
odlišný
výklad
příslušných
článků
ústavy.
Podle
Lecha
Falandysze,
který
byl
do
minulého
pátku
hlavním
prezidentovým
právním
poradcem,
nebude-li
prezident
souhlasit
se
šéfy
tří
prezidentských
resortů,
pak
neschválí
vládu,
i
kdyby
získala
v
parlamentě
potřebnou
většinu.
Není
jasné,
zda
prezident
bude
obhajovat
tuto
interpretaci
ústavy
i
dnes.
Lech
Falandysz
podal
demisi,
kterou
oficiálně
zdůvodnil
nesouhlasem
se
stylem
práce
šéfa
prezidentské
kanceláře
Mieczyslawa
Wachowského.
Někteří
pozorovatelé
vysvětlují
na
první
pohled
překvapivou
Falandyszovu
demisi
jako
přiznání
krachu
jeho
politiky
směřující
k
rozbití
současné
vládní
koalice.