V
trezoru
najdete
euroštítek
Nová
česká
norma
o
"úschovných
objektech"
je
nezávazná
a
srozumitelná
Dva
způsoby,
jak
vybrat
trezor,
jsou
nejsnazší:
odnést
ho
a
v
klidu
rozpárat,
anebo
odemknout
zámek.
Jsou
také
dva
nejsnazší
způsoby,
jak
tomu
bránit:
vyrobit
co
nejtěžší
trezor
s
více
zámky.
Tak
uvažuje
náš
pojišťovací
úředník.
Úředník
stanovuje
"limit
plnění",
to,
co
je
pojišťovna
ochotna
zaplatit,
pokud
obsah
trezoru
oceněný
na
jistou
částku
utrpí
újmu.
Ze
svého
titulu
může
od
trezoru
žádat
cokoli.
I
nesmysly.
V
případě
takřka
monopolní
České
pojišťovny
(její
přístup
v
zásadě
kopíruje
například
také
Česká
kooperativa)
to
vypadá
takto:
Vedle
mnoha
požadavků
na
vstupní
dveře,
jejich
násobné
zámky
a
bytelné
jištění
případných
prosklených
ploch
(pokud
nejsou
alespoň
tři
metry
nad
terénem)
při
plnění
do
50 000
Kč
musí
mít
trezor
zapuštěný
do
zdi
nejméně
50
kg,
totéž,
co
pytel
cementu.
Pokud
je
to
nábytkový
trezor
(přichycují
se
do
zdi
či
do
podlahy),
musí
mít
alespoň
100
kg.
Při
plnění
do
500 000
Kč
trezor
těžkne
na
80,
respektive
na
200
kg
a
při
plnění
do
2
mil.
Kč
má
nejméně
tři
metráky
a
dva
zámky.
V
trezoru
nepotřebujete
prostor
jako
v
lednici,
pokud
chcete
uschovávat
rodinné
šperky,
zbraň
nebo
valutovou
hotovost.
Výrobce
se
tak
dostává
do
tlaku
mezi
zákazníka
a
pojišťovny.
Snaží
se
vyrábět
co
nejmenší,
ale
co
nejtěžší
trezory.
Vyrobte
ale
půlmetrákovou
krabici
od
bot...
Přitom
je
tak
pohodlné
zjišťovat
hmotnost,
která
tak
pramálo
vypovídá
o
kvalitě
trezoru.
V
zahraničí
se
to
řeší
tak,
že
pověřený
atestační
ústav
pomocí
standardních
ničivých
postupů
stanoví
"kategorii
napadnutelnosti"
daného
trezoru.
Podle
toho
jej
zařadí
do
bezpečnostní
třídy.
Z
dosažené
třídy
pro
pojišťovnu
automaticky
vyplývá
základní
pojistné
plnění,
které
platí
pro
trezor
"na
zelené
louce".
Na
základě
dalších
pevně
určených
kritérií
-
jako
je
hustota
zástavby
v
dané
čtvrti,
umístění
trezoru,
množství
a
kvalita
zabezpečovacích
systémů
atd.
-
pojišťovací
agent
vypočte
koeficient,
kterým
se
základní
plnění
násobí.
Volně
stojící
trezor,
oceněný,
řekněme
na
15 000
marek,
pak
může
být
pojištěn
třeba
na
100 000
marek.
Kategorizace
také
chrání
zákazníka.
Pokud
totiž
našincovu
představu
o
trezorech
formovaly
detektivky,
nechá
si
od
šikovného
obchodníka
draze
prodat
efektně
vypadající
"trezor".
U
pojišťovny
pak
zjistí,
že
pořídil
nepojistitelnou,
šroubovákem
napadnutelnou
plechovou
bednu.
Pokud
by
pojišťovna
pro
jistou
hranici
plnění
požadovala
konkrétní
bezpečnostní
třídu
trezoru,
zákazník
by
žádal
právě
onu
třídu
a
vybíral
by
už
jen
podle
ceny.
Právě
z
těchto
důvodů
vznikl
návrh
ČN
91
6010,
první
normy
v
České
republice
zabývající
se
úschovnými
objekty.
Vychází
z
návrhu
obdobné
evropské
normy
pr
EN
1143-1,
který
právě
prochází
připomínkovým
řízením,
ale
některé
členské
země
Evropské
unie
se
už
podle
něj
řídí.
Úřad
pro
technickou
normalizaci,
metrologii
a
státní
zkušebnictví
normu
ČN
91
6010
pravděpo
v
nejbližších
měsících
vydá.
Naši
výrobci
trezorů
už
nyní
mohou
začít
vyrábět
"po
evropsku".
Také
budou
mít
možnost
ověřit
kvality
svých
trezorů
podle
nové
normy.
Odborníci
v
oficiální
zkušebně
zaútočí
na
trezor
nástroji
s
odstupňovaným
výkonem,
stanoví
tak
"průlomovou
odolnost"
trezoru,
posoudí
základní
konstrukční
požadavky
a
výrobek
zařadí
do
jedné
ze
14
bezpečnostních
tříd.
Jedna
věc
je
ovšem
zkušební
protokol,
druhá
schopnost
vyrábět
atestovaný
trezor
ve
stálé
kvalitě.
Tento
předpoklad
a
další
předpoklady
výrobce
má
v
ČR
podle
evropských
norem
potvrzovat
certifikační
místo,
pravděpodobně
některá
akreditovaná
zkušebna.
Pojišťovny
tak
do
svého
hodnocení
mohou
poprvé
promítnout
skutečné
technické
kvality
výrobku.
Aniž
by
je
to
co
stálo.
Za
atest
trezoru
a
certifikaci
totiž
zaplatí
výrobce.
V
zahraničí
bývají
tyto
poplatky
tak
vysoké,
že
si
snad
žádný
výrobce
nemůže
dovolit
zaplatit
zkoušky
všech
svých
trezorů.
Vedle
značkového
zboží
jsou
pak
na
trhu
i
trezory
-
počítačově
řečeno
-
"no
name".
Je
to
tak
prosté:
zákazník
otevírá
trezor
a
nachází
v
něm
štítek
s
vyznačením
třídy
bezpečnosti
a
příslušné
normy.
Výrobce
současně
sklízí
plody
svého
úsilí.
Snad
už
za
pár
měsíců
český
zákazník
současně
s
trezorem
označeným
euroštítkem
pořídí
také
jistotu,
že
se
pojišťovna
za
jeho
majetek
skutečně
zaručí.