Chemie
na
startovní
čáře
Dokážeme
racionálně
využít
naši
velkotonážní
výrobu?
Z
celkové
nabídky
pro
2.
vlnu
připadá
12,6
%
t.j.
téměř
20
mld.Kč.
na
společnosti
z
odvětví
chemického
průmyslu.
Jsou
nabízeny
akcie
celkem
29
společností.
V
první
vlně
bylo
privatizováno
13
podniků,
neprodané
akcie
osmi
podniků
jsou
nabízeny
i
ve
vlně
druhé
.
Chemický
průmysl
patří
v
našich
zemích
k
tradičním
odvětvím.
Na
obratu
průmyslového
komplexu
ČR
se
podílí
zhruba
10
%,
na
vývozu
25
%,
a
cca
6
%
na
počtu
pracovníků.
Jeho
postavení
v
národním
hospodářství
odpovídá
menším
západoevropským
ekonomikám,
zapojení
do
mezinárodního
obchodu
je
však
i
přes
vysoký
podíl
na
vývozu
nižší.
Ve
srovnání
s
minulostí
došlo
k
poklesu
výroby
i
zisku.
Recese
venku,
útlum
doma
Příčinou
je
snížení
cen
chemických
výrobků
způsobené
hlubokou
recesí
západoevropského
automobilového,
textilního
a
elektrotechnického
průmyslu,
na
nichž
je
odbyt
výrobků
chemického
průmyslu
silně
závislý.
Z
domácích
příčin
je
to
útlum
našeho
strojírenství
a
zemědělství.
Proti
evropským
konkurentům
máme
výhodu
levné
a
při
tom
kvalifikované
pracovní
síly,
nevýhodou
jsou
nadměrné
kapacity
budované
v
minulosti
pro
trh
bývalé
RVHP.
Toto,
spolu
s
často
zastaralými
a
energeticky
náročnými
výrobními
technologiemi,
zvyšuje
fixní
náklady
produkce
a
tím
snižuje
celkové
zisky.
Výrobní
základna
je
charakterizována
širokým
spektrem
technologií
na
různém
stupni
technické
úrovně
od
moderních
technologií
petrochemických
a
rafinerských
výrob,
až
po
značně
zastaralé
kapacity
v
oborech
anorganické
chemie
a
průmyslových
hnojiv.
Petrochemie
v
čele
Pro
analýzu
není
možné
chemický
průmysl
pojímat
jako
jediné
odvětví,
tvoří
jej
typové
skupiny,
jejichž
výrobní
podmínky
a
podmínky
pro
uplatnění
na
trhu
se
výrazně
liší.
Rafinersko-petrochemický
komplex
je
strategickým
oborem
našeho
hospodářství,
jedná
se
o
moderní
a
investičně
náročné
celky
pořízené
v
poměrně
nedávné
době.
O
případný
vstup
do
rafinerských
provozů
Chemopetrolu
Litvínov
a
Kaučuku
Kralupy
usilují
některé
zahraniční
subjekty,
jednání
nejsou
však
dosud
uzavřena.
Perspektivy
komplexu
lze
považovat
za
celkem
dobré,
je
však
nutno
počítat
s
restrukturalizací,
modernizací
a
ekologickými
investicemi.
Na
vybudovanou
petrochemickou
a
koksochemickou
základnu
úzce
navazuje
základní
organická
výroba,
zpracování
kaučuku,
gumárenský
průmysl
a
zpracování
plastů.
Prosperita
posledních
tří
oborů
je
závislá
na
vývoji
odbytu
dnes
převážně
stagnujících
strojírenských
oborů.
Gumárenský
průmysl
je
závislý
především
na
automobilovém
průmyslu,
který
je
hlavním
odběratelem
gumárenské
produkce.
Export
základní
anorganiky
Další
významnou
skupinu
výrob,
které
mají
v
našich
zemích
dlouholetou
tradici
je
základní
anorganika,
která
zahrnuje
výrobu
kyselin,
louhů,
solí,
hnojiv,
syntetických
pryskyřic,
barev
a
laků
a
dalších
výrobků
a
polotovarů.
Tyto
výroby
jsou
umístěny
v
následujících
podnicích
:
Spolana
Neratovice,
Fosfa
Poštorná,
Lovochemie
Lovosice,
Synthesia
Pardubice,
Moravské
chemické
závody
Ostrava,
Spolek
pro
chemickou
a
hutní
výrobu
Ústí
n.L.,
Precheza
Přerov,
Colorlak
Uherské
Hraditě
a
Chemopetrol
Litvínov.
Naše
chemičky
jsou
zaměřeny
převážně
na
velkotonážní
výroby
s
malým
podílem
lidské
práce.
Většina
firem
se
úspěšně
vyrovnala
se
ztrátou
východních
trhů
a
část
své
produkce
exportuje
na
západní
trhy
a
trhy
rozvojových
zemí.
Kvalifikovaná
chemie
módou
Česká
republika
je
odkázána
na
dovoz
ropy
a
dalších
strategických
surovin.
Z
těchto
důvodů
by
v
blízké
budoucnosti
mělo
dojít
k
výraznějšímu
rozvoji
třetí
skupiny
výrob,
souhrně
nazývaných
kvalifikovaná
chemie.
Tyto
výroby
se
vyznačují
vysokým
stupněm
zpracování
základních
surovin
a
vysokým
podílem
kvalifikované
práce.
Jedná
se
o
výrobu
organických
barviv
a
pigmentů,
pesticidů,
insekticidů,
biofaktorů,
diagnostik,
farmaceutických
substancí,
léčiv,
dezinfekčních
prostředků,
čistých
chemikálií,
pomocných
průmyslových
přípravků,
potravinářských
přísad
a
umělých
sladidel,
kosmetiky
a
dalších
výrobků.
Nadprůměrných
zisků
mohou
dosahovat
zejména
farmaceutické
firmy,
neboť
se
jedná
o
jediné
odvětví,
ve
kterém
v
posledních
čtyřech
letech
nedošlo
k
podstatnému
poklesu
výroby.
Na
rozdíl
od
zahraničních
výrobců
nepatří
tyto
firmy
mezi
průmyslové
giganty,
jedná
se
spíše
o
menší
a
střední
podniky.
Pro
export
léčiv
na
západní
trhy
je
třeba
předkládat
k
výrobku
certifikát
"správné
výrobní
praxe"
(GMP).
Získání
certifikátu
je
podmíněno
řadou
doplňkových
investic,
dále
pak
zavedením
velkého
množství
pracovních
a
organizačních
opatření
v
technologickém
procesu.
Většina
závodů
chemického
průmyslu
má
kombinovaný
výrobní
program,
zahrnující
několik
oborů.
Značná
diverzifikace
výrobního
programu
je
v
situaci
transformace
hospodářství
výhodou,
neboť
jsou
tak
snadno
vyrovnávány
výkyvy
trhu
u
jednotlivých
výrobkových
skupin.
Fatra
nejdražší
Při
zahájení
obchodování
na
Burze
cenných
papírů
Praha
v
červnu
1993
činila
průměrná
cena
akcií
chemických
podniků
1182
Kč.při
průměrné
ceně
všech
akcií
1174
Kč.
Po
počátečním
poklesu
kurzy
akcií
chemických
podniků
postupně
stoupaly,
vrcholu
bylo
dosaženo
14.3.1994.
Trend
růstu
i
poklesu
jejich
cen
kopíruje
trend
celkového
trhu.
K
31.3.1994
byla
průměrná
hodnota
všech
akcií
1392
Kč,
průměrná
cena
akcií
chemických
podniků
1215
Kč.
Nejvyší
ceny
dosahují
kotované
akcie
Fatry
4200
Kč,
nejnižší
akcie
Tonasa
a
Lučebních
závodů
Kolín.
Jiřina
Haaszová,
Ladislav
Mráček
Kontakt:Spořitelní
investiční
společnost,
a.s.,
Řásnovka
12,
110
15
Praha
1,tel:(02)
248 103
31,
FAX:(02)
231
77
89