(Ne)vědomé
pašeráctví.
Z
dřívějška
patrně
znáte
divný
pocit
při
přejíždění
hranic
se
sousedními
státy
-
a
je
jedno,
zda
s
východními
či
západními
-
který
se
člověku
usadil
za
krkem.
Nejvíce
byl
cítit
při
jednání,
jemuž
předcházely
známé
věty:
Dobrý
den,
celní
a
pasová
kontrola.
Připravte
si
doklady.
Ačkoliv
našinec
nic
nepřevážel,
co
by
nebylo
uvedeno
v
tehdejším
celním
a
devizovém
prohlášení,
přesto
se
pachuť
viny
vždy
ozvala.
Proto
jsme
všichni
uvítali
otevření
hranic
a
snadnější
cestování.
Toto
uvolnění
však
není
bezbřehé,
protože
každý
stát
si
chrání
své
výrobce
před
nekontrolovaným
dovozem
i
vývozem.
Psali
jsme
o
tom
i
v
Profitu
číslo
2/1994.
Protože
naše
zkušenosti
jsou
v
tomto
směru
rozdílné
-
jak
je
možné
vyčíst
z
dopisů
-
tak
se
k
problematice
vracíme,
abychom
opět
mluvili
o
porušování
předpisů
o
oběhu
zboží
s
cizinou.
Zde
se
rozlišují
dvě
možnosti
trestné
činnosti:
*
Porušení
zákazu
nebo
omezení
dovozu,
vývozu
nebo
průvozu
zboží,
*
výrazné
krácení
cla.
V
prvním
případě
jsou
známé
problémy
s
dovozem
toxických
odpadů
z
Německa
a
Rakouska
a
jejich
skladování
na
našem
území.
Jednotlivé
causy
se
u
soudů
teprve
rozbíhají
a
tak
se
budeme
věnovat
krácení
cla.
I
tady
může
jít
-
ať
to
někteří
nevědomí
i
vědomí
pašeráci
berou
či
neberou
v
úvahu
-
o
trestný
čin.
Musí
však
jít
o
zkrácení
cla
výrazně
-
podle
současné
praxe
o
20 000
korun.
Při
menším
úniku
peněz
jde
o
celní
přestupek.
Proto
doporučuji
každému,
kdo
si
chce
něco
hodnotnějšího
výhodně
koupit
v
zahraničí,
aby
vzal
v
úvahu
55
celního
zákona,
podle
kterého
podléhá
všechno
dovezené
zboží
clu,
s
výjimkou
takového,
které
je
v
celním
sazebníku
výslovně
označené
za
zboží
bez
cla.
Ještě
na
jednu
okolnost
chci
upozornit:
Clo
je
svým
způsobem
daň.
Tu
začínáme
pomalu
brát
jako
samozřejmost.
Trestní
sazby
se
u
zkrácení
cla
a
daní
liší,
ale
to
by
nemělo
znamenat,
že
se
otevřou
hranice
pro
pašeráctví.
Proto
je
lepší
se
při
každém
větším
nákupu
v
zahraničí
informovat,
zda
jde
o
nákup,
nebo
při
nepřihlášení
cla,
již
o
pašeráctví.
Obojí
"něco"
stojí.
Kamil
Lánský