ml_142.06

ml_142.06

ProjectPDTSC
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Po obecné škole jsem nastoupil na reálku . Bydleli jsme na Smíchově v ulici Na Březince a do školy jsem to měl asi pět minut . Škola byla na Santošce . Dříve to byla reálka , pak se to změnilo na reálné gymnázium . Za protektorátu se reálky zrušily a byla jenom reálná gymnázia . Co vás bavilo za předměty ? Bavil mě dějepis , zeměpis a kupodivu mě docela bavila matematika . Moc mě nebavila latina . O to jsem moc nestál . Ostatní předměty mě bavily tak normálně . Byl jste pilný žák ? Byl jsem docela slušný žák . Nebyl jsem úplně nejlepší , ale byl jsem mezi těmi lepšími . Byl jste ve třídě oblíbený ? Ano . V těch prvních třídách nás bylo moc . Pak se to rozdělilo a ve vyšších třídách od kvarty , kvinty až do oktávy nás bylo kolem třiceti , někdy i míň . Byli jsme tam všichni velmi dobří kamarádi a velmi dobře jsme se snášeli . U nás byla většina žáků kluci . Měli jsme asi jenom čtyři až šest děvčat , podle toho , ve které třídě . Jinak to byli samí kluci . Pořádaly se různé věci a samozřejmě byla ve třídě i různá alotria . To si taky pamatuju . Ale vždycky to nějak prošlo . Provedl jste ve škole i nějakou lumpárnu ? Sám ne , ale žádnou lumpárnu ostatních jsem nezkazil . Pamatuju si , že někdy po válce , když jsme byli v sextě nebo v septimě , jsme byli na brigádě . Pak jsme brigádu ukončili a několik z nás se odebralo k jednomu spolužákovi na chatu . Tam jsme strávili ještě další den . Měli jsme prakticky neomluvenou absenci ve škole , ale nějak nám to páni profesoři potom prominuli a docela to prošlo . Co vidíme na této fotce ? Toto je fotografie z místa naší chaty , kterou jsme měli blízko břehu Mže pod zříceninou hradu Buben . To je kousek na západ od Plzně . Jezdili jsme tam vlakem do zastávky Úlice - Plešnice a sešli jsme dolů k řece . Jelikož chata byla na opačné straně , tak jsme se museli dostat na druhý břeh řeky . Tam stál mlýn . Mlynář zřídil přes řeku sedačkovou lanovku . Vždycky jsme došli k sedačkové lanovce a hulákali jsme na někoho ze mlýna , aby přišel . Ten přišel , zatočil klikou , převezl sedačku na druhou stranu řeky , vždycky někdo nasednul a on ho pomocí rumpálu a kliky převezl na druhou stranu . Tadyhleto jsme my a naši kamarádi . Takhle jsme si hráli na indiány na louce před našimi chatami . Někdy se k nám připojil i syn mlynáře . Bylo to území , kde byla většina obyvatel německé národnosti . I mlynář byl Němec . Neuměl slovo česky . Ale měl dvě dcery , které chodily do českých škol , a syna , ten byl nejmladší , který chodil do německé školy . Syn musel bohužel za války narukovat a někde na východní frontě padnul . I přesto , že byl mlynář naprosto stoprocentní Němec , tak se jmenoval Nemelka . To si pamatuju . Patřila mu ta louka .

Download Source Data • Download text • Dependencies • PML View • PML-TQ Tree View