ml_036.08

ml_036.08

ProjectPDTSC

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Vím , že se jim daří , že si vydělají slušné peníze . I když nehrajou hokej , tak se v životě dobře uplatnili . Vídáte kluky , i když hokej nehrají ? Ano , vídám . Někdy mám dojem , že je potkávám všude . Vejdu do nemocnice , pan doktor je bývalý hokejista , můj odchovanec . Přijdu do obchodu , šéfem je můj bývalý odchovanec . Zaplať pánbůh , v mém věku žádné nepravosti páchat nemůžu , jinak by to bylo velice složité . Mám známé opravdu po celé republice , a to jenom přes hokej . To je pěkné . Jak pro koho . Byla jsem šťastná . Podíváme se na další fotku ? Ano . Copak máme tady ? To je ve vojenském můj mladší syn Milan , který narukoval . Ostříhali mu vlasy , předtím byl jako mánička . Při výcviku se mu spálily sluníčkem uši . Jeho dívka a mu je ošetřujeme . Byl to jediný voják v republice , který chtěl na vojnu . Se svým zdravotním stavem by jít nemusel . jsem právě přes hokej , přes svoje známosti , musela znovu vyvolat takzvaný " falešný odvod " , aby ho odvedli coby chrabrého vojína . Chtěl být PS - psovod . Strašně toužil po zelené čepici , tak ji měl . To je docela legrace . Byla to legrace . Dneska s odstupem času je to úsměvné , když pan doktor v nemocnici nevěděl , že ho pacient poslouchá . Syn musel jít na přešetření zdravotního stavu , aby napsali . . . Pardon . . . . že schopnost vykonávat službu u pohraniční stráže . Vzal si týden dovolené , kterou strávil ve vojenské nemocnici v Plzni . Ze známosti ho tam vyšetřovali tak , aby mu napsali , že je schopen a bez vady . Čekal na výtah , jel na rentgen , a za rohem se bavil pan doktor se svým kolegou . Na dotaz kolegy , jak se , pan doktor řekl : " Ale , mám tady jednoho vola , co se tlačí na vojnu , a tady s ním teď musím stepovat . " Sloužil tedy u pohraniční stráže ? Ano . Dva roky sloužil na hranicích na Folmavě . Myslím si , že záhy poznal , že není všechno zlato , co se třpytí . Bylo to ponaučení pro život . Jak často jezdil domů ? Musím přiznat , že jezdil na černo . Jeho starší bratr byl policista . Přijeli jsme na útvar , kde bylo pásmo , a tam jsme mladšího syna , když měl vycházku , nasadili do našeho auta . Za zadní okno jsme položili policejní čepici a odjeli jsme domů do Plzně . Tam jsem ho celého vyprala , napekla buchty , nadělala balík . Potom jsme ho odvezli , aby byl na půlnoc u útvaru . Takhle jednou za čtrnáct dní probíhala celá dvouletá vojna našeho syna . Myslím si , že nejvíc jsme se angažovali my . Vyprávěl vám nějaké zážitky z vojny ? Pochopitelně .

Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View